Mam pripominku k tomuhle:
"Může tak ale učinit spekulant, který si postupu v otevřeném zdrojovém kódu všimne a podá přihlášku, jako by kód vytvořil on, resp. jako by postup byl jeho vlastní."
Tohle by nemelo platit i kdyby se tento zakon prijal, protoze lze dokazat, ze jsem danou technologii napsal drive. Pripadne jine dukazy, stejne jako u ostatnich patentu.
Takovych teoretickych uvah o spravedlnosti a pravde je mnoho, ale v praxi se osvedcilo jedine -=> mit vic penez nez ostatni a najmout si za ne dostatecne mnozstvi pravniku. A to uz ani nemluvim o kontaktech do vlady ci na soudce, jez velke korporace jiste maji. A dokud jim nedokazete vinu, jsou podle zakona nevinni a mohou vybirat poplatky za patenty jakkoliv se jim zachce.
Takhle to proste nepujde.
Myslim, ze historie nam jiz ukazala jak jde konkurenci zabranit v pouzivani uplne bezne veci.
Pr. jisty James Watt (ten pan co vyrabel parni stroje) jednou vyhodil ze sve firmy zamestnance, se kterym nebyl spokojen. Jelikoz zamestnanec, byl mstivy tak poradil konkurenci, ze tak banalni vec jako je klikovy mechanismu neni patentovana a tak zabranil na dalsich X let firme pana Watta tento mechanismus pouzivat.
Ja vim, ze je to teoreticka uvaha.
Ale ceho jineho se chytat nez teoretickych uvah?
Vsechno toto je o spolecnosti - je celkem jedno, jestli je spolecnost jeden clovek nebo tisic lidi nebo vsichni lide.
A spolecnost se proste at chce nebo nechce musi domluvit, Proto jsou tady ty vsechny pravidla.
At mame vyhrady. Vyhrady jsou od toho, aby se probiraly, resily.
Ja myslim, ze je zrejme /A mozna prave tem velkym firmam, ktere prosly obrovskym vyvojem, venovali tomu spoustu investic apod./, ze najmuti milionu pravniku a reseni techto problemu spory je prave ekonomicky nevyhodne. V realu ty velke firmy nevymahaji kdeco, ale snazi se vyvijet nove veci. A spolecnosti, ktere jdou cestou sporu maji zadelano na velky pruser, protoze investuji prostredky do sporu a ne do vyvoje, zadelavaji si o dalsi spory, zadelavaji si na nenavist ostatnich atd atd.
Ja proste nevim jak tohle spravne resit. Jenom mi pripada absurdni resit tyhle veci hned a ted. Chce to cas a praci kazdeho jedince. Kazdy musi zacit u sebe.
Tim ocenuji praci gnu.org, czlugu a lidi, kteri to resi, premysleji a navrhuji reseni. Musi ovsem neco ukazat vsem okolo. Pokud jenom kecaji, prijdou k ubytu, nebo nebudou vyslyseni.
Jde to krasne videt treba na prikladu nasi zeme.
Zatim tu je spousta cernoty, ale tim se okradame sami. Pokud to pujde dale, tak se znicime. Pokud ne, tak se posuneme dale smerem k ostatnim lidem/narodum.
To plati na EU a jeji subvence, na USA a jejich sebestrednost atd.
Je to naivni myslenka? Pokud ano, tak jsou naivni vsichni lide kolem linuxu, gnu, free software, vsichni ti dobrovolnici. Ja si to nemyslim.
A pokud se ta spolecnost nedomluvi celkove, tak budou valky, masakry a dalsi nedorozumneni.
Takze jaky je navrh? Patenty jsou. Nekdy jsou spatne, nekdy jsou dobre. Jak dlouho bude trvat, kdy se otevrenost prenese treba na hw? Co potom? Myslite si, ze pujde porad diskriminovat lidi, kteri vyvijeji a nemaji treba na patent?
Problem je ovsem v tom, ze vy jste si dany postup nepatentoval.
Tedy minimalne vsichni, kteri by chteli pouzit tento postup po te co si ho nekdo patentoval by za to museli platit.
V horsim pripade byste sam dany postup nemohl nadale vyuzivat, protoze jeho patent vlastni nekdo jiny.
Ze ste dany postup konkretne implementoval drive je nezajimave. Autorsky zakon ochranuje vas konkretni kod ale ne to ze z nej vylezou zalozky. Autorsky zakon nezakazuje realizovat zalozky jinak. Ovsem spekulant by si mohl, v pripade schvaleni daneho narizeni, patentovat zalozky obecne a vase konkretni implementace mu muze byt lhostejna.
Nejsem si vubec jist, ze by casova posloupnost mela na moznost patentovat si postup vliv.
Vznikla by zde stejne absurdni situace jako v USA, kde je honba za patenty na denim poradku. Nejde ovsem ani tak o to patentove naroky vymahat, jako o to mit patentu co nejvice (jak je zmineno v clanku), prave proto, aby se vas ostatni bali pantetove napadnout. Je to zcela absurdni, ale takto formulovany patentovy system k tomu primo nuti, protoze patentovani blbosti je daleko jednoduzsi nez se poustet do vymahani patentu.
Pořád se mluví o tom, že v USA se dá patentovat každá pitomost a všechny bohatší firmy tam toho hojně využívají (což je jistě pravda). Čeho jsem si ale nevšiml je to, že by v USA probíhaly tisíce soudních sporů s autory programů právě kvůli použití patentovaných postupů. Vždyť v libovolném programu, je fuk jestli otevřeném nebo uzavřeném, by se jistě našlo hafo věcí co má někdo patentované. Jaktože to teda v USA, kde softwarové patenty narozdíl od EU platí nikdo nevymáhá ? Nebo jsem něco přehlíd ?
To ze nejaky zakon nahodou neni aplikovan, jeste neznamena, ze muzeme se zakonem souhlasit a rikat jak je dobry. Krome toho nedavno jeden takovy patentovy spor skoncil. Priznivce linuxu asi potesi, ze zalovanou stranou byl Microsoft a ze prohral, ale soudneho cloveka by spise melo vydesit, jak vagne byl formulovan patent o ktery se soudili a ze soud rozhodl tak jak rozhodl, tedy ze patent uznal.
Prectete si treba tohle:
http://www.computerweekly.com/Article124607.htm
GIF a mp3 nepovažuji za typické představitele zapadající do kauzy softwarových patentů. Thomson koupil práva na formát mp3 od fraunhoferu, který je autorem tohoto kodeku, tudíž má zcela legitimní právo ty poplatky vybírat. Stejnětak třeba jako je M$ vybírá za wmv/wma protože ten kodek vymyslel a napsal.
V kauze softwarových patentů ale snad jde o to, že by v žádném případě neměly jít patentovat elementární a obecné věci, ze ketrých se skládá prakticky každý program. Tím myslím veškeré "teploměry" , pluginy, loadování dynamických knihoven apod.
Když bych to přirovnal k muzice, tak každý by měl mít právo na to, rozhodovat za jakých podmínek se smí šířit hudba co napsal. Nikdo ovšem nesmí mít právo či patent třeba na zvuk klavíru, kytary nebo dokonce si patentovat akordy či jednotlivé tóny.
podle me by formaty souboru nemeli bejt patentovatelny, to se pak muzem dockat toho, ze s DOC a XLS budou moct legalne pracovat jenom produkty MS a z ne-MS produktu by se musela jejich podpora odstranit. Pokud jsem schopnej vytvaret/cist ty soubory bez toho aniz bych nekde nakej kod ukrad/vyreversoval z aplikace tak by to podle me melo byt legalni.
co se tyce GIFu tam slo, pokud se vzpominam, o patent na algoritmus LZW. Patentovani algoritmu se mi taky moc nelibi, kdyby zil Pythagoras tak by si mohl patentovat algoritmus pro vypocet delky prepony v pravouhlem trojuhelniku? co je elementarni a co uz ne? je selectsort jeste elementarni algoritmus nebo uz ne? koneckoncu i ty pluginy a teplomery nekdo pouzil poprve...
no podle me konkrétní kodek, konkrétní program nebo celej OS chrani copyright, to snad neni zalezitost patentu. otazka je spis: co kdyz vytvorim kompatibilni kodek ? nebo co kdyz vytvorim funkcne zamenitelny program? nebo co kdyz udelam vlastni implementaci nejakeho jiz existujiciho API? ja myslim, ze na vsechno tohle bych mel mit pravo, ale jsou i nazory jine, ze...
Přesně na této myšlence byl založen komunizmus. Ve skutečnosti je to ale naprosto obráceně. Hloupej bude ten, kdo bude něco složitě a nákladně vyvíjet, pokud z toho nebude mít o nic víc než někdo, kdo to akorát obšlehne. A přiznejme si, že něco (byť naprosto legálně) obšlehnout je neporovnatelně jednodužší než to realizovat na zelené louce. Z toho je jasné, že ochrana autorským zákonem je do značné míry bezzubá.
Abychom si rozumněli. Rozhodně se tu nesnažím dělat ďáblova advokáta a navážet se tu to opensource (nic jiného totiž nepoužívám) a jeho autorů. Spíš se snažím říct, že každý autor "díla" by měl mít právo rozhodnout, za jakých podmínek toto dílo pustí do světa.
K tomu je ale samozřejmě třeba říct i b), totiž, že patentovat se nesmí nic co se zcela běžně používá nebo co dotyčný prokazatelně nevymyslel, a už vůbec ne zcela elementární věci. Za něco takového naopak rozdávat mastné pokuty.
Možná by taky stálo za to dodat k tomu i c), a to, že patentované technologie/formáty nemají co dělat ve veřejných médiích (kodeky digitálního radia/TV, šíření materiálů po internetu, hudební nosiče, výměna dokumentů na úřadech apod.).
Doporucuji k precteni http://www.cl.cam.ac.uk/~mgk25/stallman-patents.html . Je dost velky rozdil mezi autorskym pravem a patentovym pravem. Autorske pravo chrani me dilo. Kdyz napisu program/namaluju obraz, nikdo by ho nemel kopirovat bez meho souhlasu. Patenty chrani neco jako myslenku. Kdyz vymyslim obraz 'dum+strom+kun' a patentuji si to, tak nikdo jiny nesmi namalovat 'dum+strom+kun', prestoze by to neopsal z meho patentu (ktery v zivote nevidel) ale z vyhledu ze sveho okna.
Musim se ohradit, oslovili jsme se zadosti o zverejneni asi tak 15 serveru. Vcetne zminovane Lupy a vcetne zpravodajskych serveru. Bohuzel ostatni nepovazovali za nutne ci vhodne tuto tiskovou zpravu zverejnit. Pokud vim, zadosti vyhovel Root a Linuxzone.
Stejne tak vyzyvame k podpore demonstrace vyznamne portaly u kterych vime, ze pro svuj beh pouzivaji Open Source technologie. Napr. Seznam, Centrum apod.
Dan Ohnesorg
predseda CZLUGu
Tisková zpráva byla publikována ještě na abclinux.cz, cdr.cz, mandrake.cz a penguin.cz. Ostatní oslovené servery zprávu nepublikovaly. Pokud takovou zprávu nepublikují ani počítačově zaměřené e-ziny jako swnet.cz nebo dokonce linuxworld.cz či underground.cz, těžko můžeme předpokládat, že se dostane do obyčejných médií, kde bychom si ji samozřejmě přáli. Nicméně, budeme se ještě snažit o rozšíření povědomí o e-patentech. Pokud by měl někdo nápad, jak vzbudit zájem o tuto problematiku u "obyčejných médií" sem s ním. Nebo klidně rovnou na moji adresu, či na adresu výboru.
Marcel Kolaja
člen výboru CZLUGu
Je potřeba to zmedializovat. Třeba udělat sbírku, byť tu kde by dal každý třeba desetikorunu(když bude lidí dost a při tý desetikačce bude, protože ta nikoho nezabije a malé firmy, u kterých jde o ohrožení daj třeba více) a z výtěžku zaplatit menší reklamní kampaň, třeba reklamu před sedmičku, nebo nějaký diskuzní pořad. V reklamě zdůraznit kam až může zajít onen epatent(použít příklady s Monou Lisou, kolem apod. extrémy).
Alternativou je masový protest, to ale chce opravdu to, aby došlo k extrémním řešením, typu 2/3 CZ portálů, serverů vypnout resp. je nahradit informací o e-patentu, v nejhorším klidně s tím, že někde pod ním by byl link na původní obsah serveru, tak aby servr mohl i přes protest jet, je-li to nezbytná ppotřeba.
Dnes nebo v pondělí vyjde tisková zpráva Strany zelených k softwarovým patentům. Možná, že pro periodika všeobecného zaměření (zejména noviny), bude tato tisková zpráva zajímavá, jelikož spojuje odborný a politický rozměr, ale to se teprve uvidí...
Všeobecně bych na základě svých zkušeností z nevládek konstatoval, že aby byla nějaká kampaň úspěšná v médiích, tak to vyžaduje soustavnou a velmi trpělivou práci a komunikaci s médii. Na toto téma vyšlo i několik publikací, které se snaží naučit základy takovéto práce. Bez ní je možné dosáhnout "úspěchu" jen opravdu výjimečně.
Toto URL:
http://swpat.ffii.org/papers/eubsa-swpat0202/usrep0309/
Specialne bych zvyraznil nasledujici vetu:
"the US" believes that conversion between patented file formats should generally not be allowed without a license, and therefore demands deletion of Art 6a.
Je to odpoved na nektere zde zminovane zalezitosti.
Na začátek dotaz: kdo má patent na kolo?
Patentová ochrana byla myšlena jak KRÁTKODOBÁ ochrana proti okopírování nápadů. Po určité době zanikla. Proto i to kolo je již mimo patentovou ochranu.
Pokud by ochrana byla nekonečná, pak postupně vymizí volně používatelné věci. Právníci budou hledat, co ještě uchvátit, palmáre poroste ...
Na stranu druhou když něco vymyslím, něco mne to stálo a chci investici se ziskem zpět.
Automatická regulace nastává v některých případech: než bude v programovacím nástroji konkurence nový prvek dostupný, nikdo neudělá podobnou aplikaci ...
Můj názor: SW patenty ano, limitované na dobu 6ti měsíců bez vyjímek a pak považovat za veřejné a znovu nepatentovatelné.
6 mesicu je malo. Mas rizeni a pak po schvaleni das prihlasky do ostatnich zemi (muzes i drive, ale pokud to nemas patentovane jednou, nevis (ani netusis) zda ti to nekdo patentuje jinde).
Tak podas prihlasku a oni ti bud udeli a nebo neudelai patent. Pokud neudeli tak muzes podat rozhklad proti rozhodnuti a nebo prihlasku patentu predelat. A pokud to bude jen na 6 mesicu, tak se to vsechno ani nevyplati, protze nez to patentujes nekde jinde, tak 6 mesicu uplyne a ty uz musis vymejset neco jeneho a ne obhajovat neco, z ceho uz nekde nemas prospech.
Nekolik let (1-3) by u sw patentu bylo myslim jeste skousnutelnych. Ale to neznamena, ze s nima souhlasim.
PaD
Stále melu svou ...
Buď to umím a mám chytré právníky a stihnu to, nebo jen živím právníky a na jejich úkor blokuji rozvoj.
Nevím, kolik je na tom pravdy, ale HP má navyvíjeno na 3 roky dopředu a novinky na trh uvolňuje, až ji k tomu tlak konkurence dotlačí.
Pokud je objev velký, je i zřejmý. U těch dlouho se táhnoucích jde spíš o nový popis starých věcí ..
To ti moc nepomuze, protoze ja si patentuju videni, nebo jeste lepe vnimani a ty se se svym svetlem muzes jit zakopat, protoze i opalovani lze popsat jako reakci pokozky na prijeti urciteho kvanta informaci zakodovanych ve fotonech na jejimz zaklade se pokozka rozhodla zmenit barvu.
A jeste si patentuju rozhodovani a budu za vodou, protoze kdyz se proti me obrati nejaky soud, tak mu nedam svoleni k rozhodnuti a budou to muset odlozit ;-)
Nerozumím jedné věci - v čem je podstatné, že právě v EU hodlají umožnit tyto patenty? Je-li již teď možné patentovat v USA téměř cokoliv, jaký bude mít taková změna dopad? Nezdá se mi, že by v USA činily problém aplikace a la GNU a Linux v souvislosti patenty. Dál mi chybí nějaké info - "background" jaký vliv má patentování věci/vynálezu v jiných zemích než kde je patent zaregistrován apod...
Koukni se na nejake ftp servery a tam najdes distribuce pro USA a ostatni svet.
Je to treba ta zminovana podpora gifu, mp3 a dalsich veci. A jsou i jine drobne rozdily jako sifry, ale ty podlehaji vyvoznimu omezeni a ne patentum, ikdyz jsou take patentovane.
Vliv to ma. Musi se udrzovat funkcni produkt s i bez techto technologii. Dalsi moznosti je, ze bud to program podporuje a mas smulu v USA (zemi s patentovou ochranou) a nebo nepodporuje a ostatni zeme jsou na tom byty.
Navic existuje neco jako europatent a ten mame a nebo prave prijmame i my. Takze co rozhodnou v bruselu se tyka i nas (ikdyz nejsme jeste v EU).
Koukni se treba na stranky mplayeru a precti si jejich 404 uvodni stranku.
U patentu se (nejcasteji) plati za uziti. A jak chces vybirat tyto poplatky od open-source vyvojaru? A nebo ma byt v takovychto programech upozorneni: Pokud jste z te a te zeme, prosim poslete 3 centy te a te spolecnosti a nebo to zakazte pri kompilaci pomoci volby --only-free. To si neumim predstavit. Free softwaere je svobodny software i v modifikaci a uziti. Pochybuji, ze by se pouzite patenty daly volne upravit a redistribuovat.
PaD
jako ve velmi nízké právní kultuře okolo nich a v USA zvlášť.
Pokud by nebylo možno si dát patentovat všeobecně známé věci (některé třídící algoritmy byly popsány už v dílech antických filosofů, např.) a pokud byx nebylo možno si dát patentovat něco, na čem se dotyčný nijak autorsky nepodílel, tak by tady žádný problém nebyl.
To volání po patentové ochraně má do určité míry opodstatnění v tom, že copyrightová ochrana byla do značné míry diskreditována aktivitami BSA a podobných organizací.
Na druhé straně: možnost úspěšně si nechat patentovat kolo, nebo bublinové třídění (jeho autorem je Thales z Milétu) a další prvky programování (včetně věcí popsaných desítkami učebnic) je značně dysgustující.
Pak by bylo asi nejlépe dát v komunitě peníze dohromady (po dolarech, eurocentech, atd. a nechat si rychle patentovat "operační systém" a mít pak na Blila z Mrkvo$oftu a spol. účinný klacek. Chtělo by to ovšem dost peněz, protože soudní spory ve vyspělých zemích vyhraje ten, kdo víc zaplatí.
Souhlasim. Pokud by prileteli Vulkanci a rekli ze nam v ramci podpory zaostalych civilizaci povedou patentovy system, ktery ovsem nebude patentovat samozrejmosti ale jen skutecne objevne veci, prosim.
Dokud nikdo neprileti a je to na lidech, je nutne s tim pocitat a patenty nepovolovat, stejne jako je nutne vyvarovat se dalsich velmi spravedlivych ale v praxi nerealizovatelnych myslenek jako "kazdemu podle jeho potreb". Snahy o prosazeni spravedlnosti jsme si uzily dost v letech 1948-1989.