Ano je to tak, dostal se mi do rukou další starý stroj, který ne a ne odebrati se do křemíkového nebe. Cenovka byla tak neodolatelná (0 Kč, neboli „vem si to, ať to nemusím táhnout do kontejneru“), že jsem se rozhodl pár stovek do tohoto stroje investovat a povýšil jej z Celeronu G1610 na Core i3–3240 a ze 4GB single na 8GB dual DDR3. To by v tom byl čert, aby to na Mageia s Plasmou 5.xx nestačilo.
- Parametry stroje
- CPU Intel Core i3–3240 (ark db)
- 2×CPU / 4×HT
- takt 3,4GHz
- TDP 55W
- SSE4.1/4.2 + AVX
- EIST, VT-x + EPT
- atd.
- RAM 2×4GB DDR3–1600 SO-DIMM
- iGPU Intel HD 2500
- 240GB TLC SATA SSD
- 20" TN 1600×900
- stereo repro
- 120W zdroj ntb typu
Stroj je uvnitř sic kondenzovaný na malou desku, ale jinak jde veskrze klasické PC s „paticí“ LGA1155, pročež teoreticky by mohl pojmout i nějaké Core i5 či vyšší – do TDP nejvyššího oficiální dodávaného CPU (moje Core i3) by se vešly i téčkové modely i5 či i7.
Jedenáct let od výroby
Nechtělo se mi ale být tím, kdo bude prohledávat tyto vody, abych třeba zjistil, že podpora vyšších CPU není v BIOSu a z hodinového procesu upgradu a zprovoznění stroje se stane týdenní „háčkovací mizérie“, proto tedy Core i3. Stejně tak jsem pouze doplnil dodanou paměť, neb 8GB zatím stále pro kancelář plně dostačuje, zejména v kombinaci s případných swapem na SSD.
Nyní dostal místo Windows 10 čerstvou Mageiu 9. Největší obstrukcí těchto a-i-o HP je vlastně naprosto nestandardní přístup do BIOSu a jeho vzhled. Proč tohle výrobci kancelářských sestav dělají, jsem dodnes nepochopil. Asi soutěží v tom, kdo Ježka dřív umučí, každopádně přes všechny ty Compaqy, Delly a Lenova co mi prošly rukama, je tohle HP zatím králem nepříjemností. Nějak, opakuji „nějak“ se mi ten krám podařilo přesvědčit, aby úspěšně bootoval z EFI a SSD a doufám, že rEFInd jako dosud vždy, ani zde nezklame a ze stroje se stane relativně bezúdržbový systém, kde jednou za čas, když půjdu okolo, pustím su - a urpmi --auto-update.
Měníme CPU
Líbí se mi konstrukce i design tohoto a-i-o PC, reproduktorky hrají ještě přijatelně a i dovnitř se leze dobře. Dva křížové šrouby, zbytek se vycvaká a dojde k odhalení základní desky a pozice pro úložiště. Uchycení chladiče na CPU vyžaduje demontáž bloku ven ze stroje a s ohledem na stav teplovodivé pasty po 10 letech provozu (suchá, křehká, de facto nefunkční) to bylo potřeba.
Dlužno dodat, že po výměně Celeronu za Core i3 se stejným 55W TDP došlo díky pastě Noctua NH-T1 ke snížení hlučnosti – samozřejmě pouze v případě, kdy se nedějí velké věci ve webovém prohlížeči, protože pak takto starý stroj „prostě fouká“ bez ohledu na kvalitu pasty a typ CPU. Tu pastu mám mimochodem 12 let, původem z balení legendárního chladiče NH-D14.
Jak to funguje
Nejprve konstatujme na typické korporátní platformě Intel to samozřejmé: téměř (:-) vše funguje. S CPU ani GPU nejsou žádné problémy, sítě včetně Wi-Fi jedou, předpokládám, že i bluetooth (nepoužívám). Webkamerka funguje též na jedničku. Snad jedině kdyby Plasma uměla nastavovat jas displeje, ale neumí. Řešení jsem zatím nenašel, nemám motivaci zjišťovat, zdali je to řešitelné, protože umístění tohoto stroje je takové, že beztak by běžel na maximální jas bez jakékoli potřeby regulace.
Výkonově se zásadní překvapení se nekoná. Start stroje je o malinko delší než u současného Intelu s NVMe SSD (což může ležet i na bedrech SATA SSD). Na 99% běžných činností (LibreOffice, web / Facebook / YouTube) stroj plně stačí.
Vzhledem k rozlišení displeje nemá moc smysl trápit se přehráváním v kvalitě 1080p či vyšší, postačí 720p, které je plynulé vždy bez ohledu na akčnost daného videa, ostatně typicky na tomto umístění stroje provozujeme 480p, aby zbytečně přenosy nezatěžovaly sdílenou internetovou linku.
Pokud na YouTube něco výkonově drhne, tak je to přeskupování stránky při změně velikosti okna – holt všech těch CSS a JS/AJAX věcí je v kódu příliš na 11 let starý dvoujádrový procesor, ale nejde o nic, s čím by se nedalo žít. Pocitově bych ale řekl, že výkonové srovnání Chromia na Mageie 9 s Chrome na Windows 10 vyznívá mírně vítězněji pro Windows/Chrome.
Více do hloubky jsem to zatím neověřoval, otázkou je, jak moc ideálním řešením na konci roku 2023 je běh na KDE přes X.Org – jakmile bude šestková Plasma a její bezproblémový běh na Waylandu, velice rád se na to znovu podívám blíže.
Není to rychlík, ale funguje
Obecně mi tento 11 let starý stroj přijde o něco méně svižný než 8 let staré čtyřjádro AMD z jarního testu, ale to je s ohledem na kvality obou iGPU řešení logické – Radeon je prostě lepší. V některých typech zátěže a načítání různých webových stránek ale rozdíly nepozoruji. Dobře použitelné jsou zkrátka oba stroje a ano, hlodá mi v hlavě červíček,zdali tomuto HP nezkusit vnutit nějaké to Core i5 či i7. Každopádně tentokrát jsem netestoval výkon ve Skyrimu přes Proton, bylo by to zbytečné.
Uspání plně funguje. Stroj se uspí asi tak za jednu sekundu, probuzení trvá asi tak dvě sekundy. Díky spolehlivosti chodu režimu spánku tak odpadla potřeba stroj vypínat či kompletně startovat.
Opět nemohu než dodat, že jsem mile překvapen životností těchto počítačů. Přišly na svět pár let po zavedení směrnice RoHS, kdy se neustále všude propíralo, jak budou bezolovnaté pájky předčasně odcházet. Stejně tak se propíralo, co asi tak vydrží kondenzátory (klasické dielektrické v tomto stroji nejsou, ale mýty kolem „vysychání kondenzátorů s tuhým dielektrikem“ také existují).
Toto HáPéčko má za sebou 10 let poctivého kancelářského běhu a vyjma přeci jen slyšitelnějšího už mírně vyběhaného ventilátoru na chladiči CPU a viditelně slabšího podsvícení displeje mu vše slouží, a to jde o dobový kancelářský stroj nižší třídy.
Paradoxní na tom je i to, že tentokrát nemohu s jistotou říci, že by stroj byl použitelný jen díky Linuxu. Znám jeho chování s Windows 10, a to i ještě z éry s Celeronem a pouze jedním modulem SO-DIMM. Ale v době, kdy lze Linux rozběhat na Arduinu, se už dávno nedivím. Opravdu jsem zvědavý na Plasmu 6.0 na Waylandu.
