Hlavní navigace

Jak vybrat počítač, který vydrží 10 let

David Ježek

Nakoupit hardware a software tak, aby fungoval teď i za 1 až 3 roky, je snadné. Pokud ale před vás někdo postaví horizont 10+ let, jde o poměrně zajímavý problém z hardwarového i softwarového hlediska.

Doba čtení: 7 minut

Představení problému

Před časem jsem dostal příležitost promyslet zajímavý úkol, který se od té doby stále pohybuje spíše v hypotetické rovině. Abych jej očistil od osobních informací, mohu jej parafrázovat takto:

Úkolem je vybrat vhodnou kombinaci hardwaru a softwaru (myšleno zejména operačního systému), která bude

  1. dostatečně „blbuvzdorná“ – její údržba nebude časově náročná, ani duševně frustrující. Plně v duchu hesla, že čas je to nejcennější, co člověk má (a tudíž jej nechce trávit neustálým udržováním nějaké obskurní konfigurace obskurního OS v chodu).
  2. dlouhodobě provozovatelná s minimem změn – tj žádné či skoro žádné změny hardwaru a minimální změny v chování softwaru (operační systém, aplikace)
  3. pro uživatele neznalého záludností internetových průběžně aktualizovatelná – pokud možno po celou stanovenou dobu
  4. pokud možno co nejlevnější – tedy ideálně software za 0 Kč (aneb Je hloupost kupovat Windows jen proto, aby v nich 95 % času běžel Chrome či Firefox).

Zkrátka se hledá nové PC pro jistou důchodkyni, která těm počítačům nehoví, ale na rozdíl od Věry Pohlové chápe realitu doby, s oblibou nakupuje online, používá internetové bankovnictví, sjíždí YouTube, vykecává se na Facebooku a Messengeru a tu a tam překládá nějaké dokumenty a tiskne je. A toto vše by ráda dělala na novém stroji, ve kterém netepe 1,6GHz Core 2 Duo s pomalým 320GB HDD a „zahnojenými“ Windows 7 Home.

V rychlosti k hardwaru

Jelikož root není primárně hardwarový, dovolte mi jen krátce nastínit pár postřehů k výběru hardwaru pro daný počítač.

  • Základní deska – low-end čipset, ale kvalitní výrobce
  • CPU+GPU: Intel s minimálně 4 jádry a IGP s hardwarovou akcelerací H.265
  • úložiště: SSD s MLC čipy na systém, externí HDD jako mirror /home a také na větší data (fotky/videa) + záloha na Google Disk, interní Blu-ray vypalovačka s podporou médií DataTresorDisc a MDISC
    • možná také nějaký 2×HDD RAID1 NAS?
  • napájecí zdroj: Seasonic (nebo podobná vyšší značka) se zárukou 7 či více let
  • Klávesnice: Cherry MX Red
  • monitor: nechat doběhnout stávající (1680×1050 VA Fujitsu-Siemens), později nahradit něčím levným od vyšších značek (NEC, EIZO, Dell, …)
  • tiskárna/skener: využít stávající HP, dokud bude fungovat

Pozn. po instalaci se předpokládá záloha obrazu SSD na externí disk pro možnost rychlé obnovy.

Zvažované varianty

Většinu jako první napadnou Windows. Ani ne tak proto, že jde o majoritní OS, ale ze dvou důvodů: za prvé je dotyčná zná a základním způsobem používá a za druhé lze u nich najít historickou zkušenost s verzí, která 10+ vydržela. Windows XP tu s námi byly od roku 2001 téměř donedávna. Zcela určitě o nich lze prohlásit, že použitelné pro nenáročného desktopového uživatele byly ~15 let a v kontextu použití dotyčnou uživatelkou se sluší doplnit, že prohlížeče odstranily podporu Windows XP teprve nedávno.

Bohužel pro Windows ale konfrontace uživatelky s verzí 10 a vysvětlením, jak to je u desítek s aktualizacemi (vynucené, včetně restartu) a jejich spolehlivostí (mazání uživatelských dat apod.) zaznělo rezolutní ne. Windows 10 byly zavrhnuty a o jiné starší verzi nemá smysl uvažovat. Ušetřených ~3 tisíce Kč můžeme využít třeba na nákup lepšího CPU.

Z finančních důvodů byly zavrhnuty i komerční linuxové distribuce s dlouhodobou podporou (např. Red Hat Enterprise Linux), to asi nepotřebuje více vysvětlovat. Mezi systémy pro další posouzení naopak pokročil CentOS, který například u aktuální řady 7 vydané v létě 2014 udává podporu až do léta 2024.

Další možností je nasazení distribuce Debian v LTS provedení, resp. Ubuntu LTS. Zde je ale zaručena podpora LTS verzí pouze na 5 let. Podobný časový rámec nabízí též FreeBSD. To samozřejmě neznamená, že by kupříkladu Ubuntu 18.04 LTS přestalo v dubnu 2023 fungovat. Jen už nebude dostávat aktualizace, což je nepříjemné zejména z hlediska bezpečnostních záplat, viz právě dodatečná záplata na WannaCrypt pro již nepodporovaná Windows XP.

Otázkou také je, jak na tom jsou jednotlivé systémy s podporou navrženého hardwaru, zejména tiskáren HP.

Grafický server, desktop a aplikace

Výše vyjmenované činnosti naznačují, že hlavní použití počítače se bude odehrávat v internetovém prohlížeči. Zde je z určitých důvodů potřeba mít k dispozici současně dva oddělené prohlížeče, přičemž volba kombinace Chromium a Firefox se zdá být optimální.

Jako kancelářský balík bude sloužit LibreOffice, moc jiných použitelných možností stejně není a u LibreOffice lze předpokládat dobrou funkčnost minimálně po oněch 10 let, i více.

Ošemetnou otázkou je v těchto dnech, zdali spíše věřit v použitelný Wayland, nebo risknout, že X.Org bude s daným desktopovým prostředím a aplikacemi použitelný i po roce 2025. Aktuálně však neexistuje jediná linuxová distribuce (či jiný OS), která by nabízela plně funkční desktop s Waylandem v LTS verzi. Pokud by tedy počítač byl stavěn v těchto (tý)dnech, CentOS s X.Org by nepředstavoval problém. Moudřejší ale budeme až po vydání RHEL 8.

Celkem nepodstatné je, zdali bude nasazeno prostředí KDE, GNOME, Xfce, LXDE/LXQt či třeba MATE. Paní je smířena s tím, že oproti návykům z Windows 7 budou nějaké změny, že by stejně přišly i s Windows 10. Hlavní je, aby toto desktopové prostředí pak aspoň těch 10 let bylo možné s ohledem na věk (70+) udržovat ve stále stejném vzhledu a funkčnosti.

Pozn. V rámci pohodlí se předpokládá schopnost systému automaticky přihlásit jediného vytvořeného uživatele. Pro různá data a jejich správu / synchronizaci budou nadále využívány zejména služby Googlu.

Několik poznámek k výkonu počítače v průběhu let

V nadcházejících letech můžeme očekávat několik podstatných událostí, které se točí kolem video formátu AV1. Pokud vše půjde podle představ Googlu, tak za pár let bude formát AV1 používán službou YouTube, pravděpodobně bude používán Facebookem jako jedna z možností pro videohovory na Messengeru a nelze vyloučit, že za 5(+) let nebude AV1/Opus výchozím formátem pro videa v Android telefonech, minimálně některých značek.

Procesor tak bude volen co nejvýkonnější, aby se co nejvíce zvýšila šance, že si s přehráváním AV1 videí výkonově poradí (stoprocentně v 1080p, ale možná i v 4k). Intel ani AMD aktuálně nemají na trhu nic, co by neslo hardwarovou podporu AV1 (tu lze očekávat až za pár let a do současných produktů se rozhodně nedostane). Jednou z cest je použití takové HW platformy, která nyní ponese slabší CPU, ale do budoucna umožní osazení CPU s aktuální cenovkou nad limitem (tedy Intel 4×CPU, později nahrazeným 8×CPU ve stejné desce, pokud by to bylo nutné). Tato varianta ale vůbec nemusí nastat, je pouze teoretická. HW podporu AV1 také půjde případně doplnit levnou grafickou kartou AMD či Nvidia s HW dekodérem v GPU (nouzová varianta řešení, nejspíš nenastane).

SSD bude voleno kapacitně na několikanásobku potřebné velikosti (odhad je 480GB či 512GB model) kvůli co největší rezervě rozložení zápisu dat. Výkonově lze předpokládat, že systém úložišť bude zcela dostačující. Záloha dat na DVD typu DataTresorDisc či MDISC efektivně řeší problém s životností SSD či HDD (ta bude prováděna nepravidelně vždy při výměně toneru v tiskárně: cca 1× za 1–1,5 roku).

Jde to?

Právě dosavadní počítač oné dámy dobře ilustruje to, co tvrdím už řadu let: možná nejsou nové a nové generace procesorů tak skokově lepší než předchozí, jak jsme tomu byli zvyklí na přelomu století. Ale i ty nejpomalejší jsou dostatečně dobré z hlediska výkonu a provozních vlastností, takže od generace Core 2 Duo můžeme minimálně u Intelu s jistotou tvrdit, že nenáročnému uživateli (70+ důchodkyně) takový stroj stačil v podstatě 10 let. Doba se samozřejmě posunula a i důchodce si rád pustí YouTube v 720p či 1080p, nikoli v 360/480. I důchodce rád vede WebRTC videohovory a je rád, pokud přehraje vše, co mu přijde pod ruku (obrázky, zvuk/hudbu, video).

Díky pokroku v prohlížečích je výběr parametrů stroje po hw i sw stránce jednodušší než před lety. Základem úspěchu pro další 10letý cyklus nového počítače tak optikou Linuxu bude zejména udržení použitelnosti X.Org Serveru. Pokud lze u některé firmy předpokládat, že i v přechodném období od X11 k Waylandu bude mít své věci funkční, tak jsou to CPU a iGPU Intel. Proto do výběru neprošlo řešení od AMD, moje osobní důvěra v aktuální kvalitu projektu AMDGPU a rozsah podporovaných architektur v AMDGPU roku 2029 je přece jen nižší. Budu moc rád, pokud mě AMD bude celých těch 10 vyvádět z omylu.

Pokud máte jakékoli náměty k výběru či jakoukoli kritiku, prosím do diskuse.

Našli jste v článku chybu?