Vlákno názorů k článku Stavíme domácí server ze šuplíku: zdroje a disky od JirkaS - Protože to je totiž podomácky téměř nemeřitelná věc....
-
JirkaS (neregistrovaný)
Protože to je totiž podomácky téměř nemeřitelná věc. Takové ty různé digitální wattmetry ze supermarketů měří dobře odporovou zátěž, třeba nějaký tepelný spotřebič, ale jak je tam něco jiného, nedejbože spínaný zdroj, tak z nich lezou z principu kraviny.
Nejpíš by to chtělo mít doma ještě jedny elektrické hodiny, pouštět to přes ně a měřit dostatečně dlouhou dobu... -
Ondřej CaletkaZlatý podporovatelJenže takhle se dá změřit příkon zdánlivý, což ale není to, za co se platí. Platí se za příkon činný. Nejjednodušší měření je přímo na domovním elektroměru, nebo na podobném elektroměru, který se dá za pár stovek pořídit např. v Bauhausu. Velmi malé příkony se ale měří těžko, elektroměr se nemusí vůbec roztočit. Dalo by se tomu pomoci připojením nějakého dalšího spotřebiče se stálým příkonem a změřit rozdíl.
-
Nedávno jsem koupil v Lidlu měřič spotřeby za 299 Kč.
Měří volty, ampéry, watty, účiník, celkovou spotřebu.
Tedy v případě potřeby z něho dostanu jak činný, tak jalový výkon.
Běžné spotřebiče se chovají plus mínus jako odporová zátěž. U mého počítače mi naměří účiník 0,94.
Nicméně ten článek je plný nesmyslů. Před časem jsem velmi odpovědně vybíral zdroj, mimo jiné i podle účinnost. Maximální účinnost zdrojů ani náhodou nebyla v polovině výkonu. Proto jsem do počítače se spotřebou 40 W dal 650 W zdroj. Účinnost zdroje je zde v této spotřebě velmi vysoká a zdroj je hlavně kvalitní.
Stejně tak váha zdroje neodpovídá kvalitě zdroje. To hlavní, co dělá zdroj zdrojem je lehoučké. Trafo pro spínaný zdroj na nějakých 100 kHz je lehoučká a malá záležitost.
Pokud je zdroj odfláknutý, nebo neúčinný, musí být těžký. Protože chladiče na aktivních prvcích musí být masivní. Čím je zdroj méně účinný, tím více tepla v něm vzniká jako ztráty a to více chladičů či těžší větrák v něm musí být. Hodně těžký zdroj indikuje kvalitu tajwanské smetí upladlého na podlahu a smeteného uklízečkou.
To hlavní co potřebujete o zdroji vědět pohledem ani váhou nezjistíte. Tedy průběh účinnosti v závislosti na výkonu, jeho stabilitu, přechodové odpory, spolehlivost, atd.
Upřímně řečeno bych článek nebral vážně ani v nejmenších a doporučuji ho vůbec nečíst.
-
ms (neregistrovaný)
že kvalita zdroje se nepozná dle hmotnosti, ale cpát do sestavy o příkonu 40W zdroj s maximálním výkonem 650W vypovídá o opravdu "zodpovědném" výběru zdroje! Obdobné udělali na PCtuzingu, kde spotřebu úsporných sestav měřili při použití kilowattové "svářečky".
Pro spínané zdroje je příliš malá zátěž méně příznivá, než přetížení. -
Karel (neregistrovaný)
No, na 40W je to asi přehnané. Pokud ale v PC máte "příkonnější" grafickou kartu, tak se doporučuje klidně dát dvojnásobný zdroj. Takže když máte špičkový odběr 250W, tak mít zdroj alespoň 500W. Nejde tam ani tak o ten výkon jako takový, jako spíš o vyšší pravděpodobnost, že zdroj ustojí proudové špičky. Ono moderní "žravé" grafické karty jsou kapitola sama o sobě. U nich je potřeba zjišťovat i to, kolik vám zdroj dokáže dát do jednotlivých vývodů. Běžně se vám stane, že sice zdroj umí celkem dát přehršel wattů, ale do kabelů pro napájení grafiky to ještě nemusí stačit na ampéry. Ale tady v článku se asi nebavíme o sestavě s high end grafickými kartami, takže pravděpodobnost přetížení a proudových špiček limituje k nule. I když on i takový RAID dokáže zdrojem pořádně pocvičit. A právě v té chvíli jste rádi, když má mohutný pasivní chladič, protože proudový ráz dokáže roztavit součástky ve zdroji dřív, než se roztočí větrák na plné obrátky.
-
„že kvalita zdroje se nepozná dle hmotnosti, ale cpát do sestavy o příkonu 40W“
Sestava má AMD Phenom II X4 3,2 GHz a má Cool'n'Quiet driver. 99,999 % času žere 40W, v případě potřeby výkonu stoupá spotřeba až k 200 W.
Takže standardní spotřeba je 40W, maximální spotřeba, velmi zřídka, 200 W.
„Pro spínané zdroje je příliš malá zátěž méně příznivá, než přetížení.“
Spotřeba na úrovni 6 % maxima je pro spínaný zdroj naprosto v pohodě.
-
Jsou lidi, kteří nemajíce věcný argument a ani se nenamáhají nějaký uvést, prostě na cokoli odvětí, že druhý je pitomec. Patříte mezi ně. I tak si to užijte.
Je to jediná možnost, jak můžete vypadat chytře – pokud možno nic neříkat – žádné zdůvodnění – a jen nádávat, že druhý je hlupák.
Pokud tedy v diskusi není to podstatné – tedy argumenty – není na co reagovat.
-
Jen pro jistotu: Prošel jsem si pár data sheetů výrobců zdrojů a u některých je udávaná kromě max. zátěže i min. zátěž. U všech, co jsem našel, bývá na úrovni 2–3 % udávaného výkonu zdroje.
650 W zdroj, u kterého je zaručeno 40W min. zátěže v každém případě a občas roste do 200 W je zcela v pohodě zatěžován.
6 % zátěže pro PC zdroj je v pořádku.
-
Mard (neregistrovaný)
Milý Ponkráci, obvykle píšete k věci, ale zde jste opravdu mimo mísu. Já jsem to bohužel musel studovat, tak že o tom nakonec i něco vím. Spínaný zdroj pro PC funguje tak, že se feritovým trafem prohání postupně proud oběma směry v primárním vinutí. Tudíž když dimenzuji trafo, tak musím mít určité průměry drátů a určitý průřez feritu v trafu. Pokud jeden zdroj na menší výkon, tak se snižuje střída těch proudových pulzů do primáru a tím se zákonitě musí snižovat účinnost. Účinnost by se udržela na stejné výši, kdyby se neměnila střída, ale snižovala hodnota proudu, který po dobu pulzu protéká trafem. To druhé se nedělá, výkon se reguluje střídou. Takže i když se dá vytvořit placatá křivka účinnosti, s tím, že účinnost se po většinu zatížení zdroje pohybuje ve vysokých číslech, tak zcela zákonitě musí účinnost na obou krajích (nízké a vysoké zatížení) klesat. Pokud zatížím zdroj na polovině jeho maximálního výkonu, tak jsem s velkou pravděpodobností na maximu účinnosti. Naopak, pokud zatížím zdroj na 6% jeho maximální účinnosti, tak jsem s velkou pravděpodobností na horší účinnosti než při polovičním výkonu. Nepokládám tedy za dobrý nápad používat předimenzované zdroje - je to vyhazování peněz.
-
ms (neregistrovaný)
operujete, protože jste cosi přečetl a nepochopil! Spínané zdroje potřebují ke své funkci určitou minimální zátěž, bez které se mohou dostat do nedefinovatelného stavu! A proč ne minimum, tak na to stačí si uvědomit, jak funguje pulsně šířková modulace. A stačí se podívat na certifikát 80+, kde je i měření - 20%, 50% a 100% zátěže. A je tam také vidět, že průběh účinnosti rozhodně není lineární funkcí.
U průmyslových zdrojů se doporučuje zátěž nad 70%, optimálně 80%.
To vaše by uživil v klidu kvalitní 350W ATX zdroj a valnou dobu se bude jen nudit. -
Karel (neregistrovaný)
Buď nemáte úplně pravdivé údaje, nebo se spínané zdroje pro PC technologicky liší od spínaných zdrojů pro CNC stroje. Spínané zdroje pro CNC bežně mívají zatěžovací větev, která vytváří onu minimální spotřebu nutnou k tomu, aby zdroj mohl fungovat i bez zátěže. Na větvi s 24V je to max 0.2A. Takže i "vyplé" CNC má spotřebu kolem 5W. Na druhou stranu je to právě ten výkon, od kterého zdroj spolehlivě a trvale funguje. Zkušenost mám se zdroji s výkonem nad 240W (10A při 24V). Těch 5W je tedy cca 2% nominálního výkonu.
Vámi uvedení doporučení 70-80 procent znám, ale jako maximální zátěž. Teď schválně koukám do datasheetů mně známých průmyslových zdrojů a nic o minimální zátěži se tam nepíše. Například MEAN WELL HRPG-600.
-
ms (neregistrovaný)
Především jsou spínané zdroje ATX vícehladinové a sám jste si našel, že výrobci doporučují min. zátěž (obvykle od 300W výše).
Stačí se podívat na blokové schéma a ta "větev" je pomocný zdroj. Tyto zdroje mají vlastní předzátěž uvnitř.70 - 80% provozní zátěž uvádějí výrobci Siemens a Benning, ovšem to jde o zdroje "poněkud" vyšších výkonů a pro možnost pracovat pouze na vnitřní předzátěž se už dlouhá léta používá topologie dvojitého propustného měniče...
-
omg (neregistrovaný)
prboha netahejte sem kraviny v podobe kupovani kvalitnich zdroju na kila.
hmotnost ovlivnuje z nemale casti material obalu(Fe nebo Al), tuhost obalu(tloustka plechu), perforace krytu(mrizka krajec vajicka na kosticky, kulate derovany cednik, mala kulata vetrakova dira, velka kulata vetrakova dira). dale pak pouzity chladici mechanismus. aktivni ci pasivni, a u aktivniho dimenzovani rozdilne dimenzovani aktivni a pasivni casti, material pasivni casti chladice(Al, Cu, Fe) a objem chladice vzhledem k jeho ucinnosti dane jeho tvarovou konstrukci ktera je predpokladem pro vyzarovaci parametry. rozdil v hmotnosti obalu nejlehci jeste postacujici konstrukce promacknutelne prstem a bytelne ludry ktera prezije i par uderu kladivem stale funkcni je pres pul kilogramu.
-
x (neregistrovaný)
Jo, ale jen pro idealni sinus. beznej postrebic v dnesni dobe = spinanej zdroj = kapacitni zatez a poradnej bordel v siti.
=> dalsi clovek co vi kulovy co meri.
Vaha kvalite zdroje samozrejme odpovida, protoze zroj neni jen piditrafo. V solidnim zdroji je taky poradnej chladic na jeho vystupnich prvcich, proto taky pri zatezi nevyhori a vetrak se taky pri nizky zatezi nemusi diky tomu vubec roztocit.
Takze dalsi co tu pise o hovne. Ostatne jako vzdy.
-
„Vaha kvalite zdroje samozrejme odpovida, protoze zroj neni jen piditrafo. V solidnim zdroji je taky poradnej chladic na jeho vystupnich prvcich, proto taky pri zatezi nevyhori a vetrak se taky pri nizky zatezi nemusi diky tomu vubec roztocit.“
Nikoli, potřeba chladiče je přímo úměrná výkonu zdroje a nepřímo úměrná účinnosti zdroje. Kromě toho je zde nějaký parametr zvaný teplotní vodivost. A kromě toho zdroj může teplo převést na svojí konstrukci a dále na materiál bedny.
A vzhledem k tomu, že dnes se u elektrojniky pod sto tisíc korun vše dimenzuje poměrně s malou rezervou, tak si můžete vzít jed na to, že dávat do zdroje několikanásobně víc kovu než tam musí být nikdo dělat nebude. U elektroniky do sto tisíce korun zcela určitě.
Takže zase jeden co tu píše o hodně. Ostatně jako vždy.
-
„Jo, ale jen pro idealni sinus. beznej postrebic v dnesni dobe = spinanej zdroj = kapacitni zatez a poradnej bordel v siti. => dalsi clovek co vi kulovy co meri.“
Ale ví co měří.
Ale protože neměří pro výzkum NASA, ani pro laboratorní účely, tak nepotřebuje superzařízení.
A stačí mu soulad s tím co platí podle elektroměru a tím co naměří měřák.
Ano, účiník je definován jen pro sínusové průběhy, a to spínaný zdroj nesplňuje.
A protože nepotřebuji zařízení, které sejme napětí a proud A/D převodníkem s rozlišením 24 bitů s frekvencí vzorkování 10 MHz a výše a nad tím provede výpočty – čímž by se dostal alespoň náznak toho, že by někteří přestali brblat, že se měří blbě – tak takový puntičkář nejsem.
-
KArol (neregistrovaný)
Tak jsem si po vcerejsim cteni diskuse vzal z prace merak za par 10sitek tisic (cejchovane) a ten co mam doma v lidlu. Rozdil je u spotreby 43W(dle certifikovaneho)mojeho pc strasnych 1,3243procenta.
Asi budu muset merak s lidlu vyhodit, meri nepresne. A to az tak, ze s neho nedostanu cislo s kterym se da pracovat :( -
Mar (neregistrovaný)
Navyše pri takomto neharmonickom priebehu (hlavne bez aktívneho PFC ) by bolo treba dať pozor na použité ústrojenstvo pretože magnetoelektrické prístroje s usmerňovačom merajú strednú hodnotu a sú len cjachované na efektívnu hodnotu pre prípad harmonického priebehu. Aj napríklad pri feromagnetickom prístroji merajúcom priamo efektívnu hodnotu je otázne ako by si poradil s vyššími harmonickými..
-
Jarda (neregistrovaný)
Analogový ampermetr ovsem s termoclankem - to je myslim nejjednodussi mozny zpusob mereni efektivni hodnoty proudu libovolneho prubehu. Jeste si vzpominam na porovnavani svitu dvou zarovek - jednou proteka neznamy proud libovolneho prubehu (tj. da se do serie s merenou zatezi) a druhou stejnosmerny proud, jehoz velikost regulujeme (a merime) tak, aby obe zarovky svitily stejne. Primitivni, ale ucinne ;-). Zarovky musi byt pochopitelne stejne a je treba je volit podle ocekavaneho proudu (aby uz svitily a jeste se nespalily :-)) a na co nejmensi napeti, aby na nich nebyly velke ztraty.
