WWWOFFLE je, podobně jako známější a robustnější squid, zástupcem kategorie tzv. proxy serverů. To jsou programy zachytávající požadavky a odezvy, mezi vaším WWW prohlížečem (Netscape, Lynx) a Internetovými HTTP servery. Zachycené odezvy se ukládají do proxy-cache a teprve odtud je získá klient. Oproti zmíněnému programu squid, má však jednu podstatnou výhodu a sice, že je šitý na míru uživatelům telefonního (dial-up) připojení do Internetu.
Pokud si nainstalujete program WWWOFFLE, získá Vaše Internetové připojení celou řadu příjemných vlastností. Předně je to skutečnost, že si i po odpojení od Internetu budete moci prohlížet všechny stránky, které jste si vyžádali v době připojení, aniž by je bylo třeba explicitně někam ukládat. Například, pokud jste v době připojení pročítal server ROOT, tak všechny články, které jste navštívil budete moci procházet i po odpojení od sítě. Stránky si v offline stavu budete moci prohlížet v nezměněné podobě včetně všech grafických a jiných prvků, jako byste byl připojen k Internetu.
Dále si určitě povšimnete zrychleného zobrazování již navštívených stránek. WWWOFFLE totiž stahuje ze sítě, jenom ty stránky a jejich prvky, které se od posledního přístupu změnily. To často přináší výraznou úsporu času potřebného pro obnovení stránky. Program může být nastaven tak, aby hlídal dobu platnosti stránky v cache, nebo třeba aby stránku v rámci jednoho připojení k Internetu nenačítal více než jedenkrát (once per session).
Mnohé uživatele určitě potěší možnost zablokovat stahování stránek z určitých adres. Toho lze použít jako filtr pro zabránění přístupu dětem na některé (např. pornografické) weby, ale nebude to tak jednoduché, neboť shromáždit adresy všech potenciálně škodlivých stránek je takřka nemožné. Spíše lze tuto vlastnost s výhodou použít pro odfiltrování reklamních bannerů. Je poměrně snadné si po dvouhodinovém surfování dát dohromady třebas dvě desítky adres, ze kterých vám přišly jen a pouze reklamní bannery a tyto adresy zapsat do sekce „DontGet“ konfigurace proxy serveru. WWWOFFLE potom z těchto adres nepřijímá žádná data a v browseru pak místo mnohakilobytového banneru, jehož stažení často trvá mnohem déle, než stažení užitečného obsahu stránky, vidíme jenom prázdný rámeček. Úspory času a přenosové kapacity při vhodném filtrování bannerů jsou značné a budete příjemně překvapeni, jak může být najednou surfování po modemu rychlé. Nakolik je tento postup etický vůči poskytovatelům obsahu Internetových stránek, pro které může být příjem z prodeje reklamní plochy rozhodující částí jejich tržeb, si musí každý prokonzultovat sám se svým svědomím.
Instalace programu je docela snadná. Po stažení zdrojového souboru, například z adresy http://www.gedanken.demon.co.uk/wwwoffle/ rozbalíte zdrojový kód do některého adresáře a provedete jeho kompilaci a instalaci postupně příkazy make all a make install (jako root). Potom musíte připravit konfigurační soubor /var/spool/wwwoffle/wwwoffle.conf. Než se rozkoukáte po různých možnostech nastavení, můžete beze změn použít dodávaný ukázkový. Dále je třeba zajistit, aby se po startu počítače spustil démon wwwoffled. Na mém počítači s RedHatem 6.1 stačilo na konec skriptu /etc/rc.d/rc.sysinit připsat řádek /usr/local/sbin/wwwoffled. Po připojení na Internet je třeba provést sekvenci příkazů:
/usr/local/bin/wwwoffle -online
/usr/local/bin/wwwoffle -fetch
po odpojení od Internetu pak /usr/local/bin/wwwoffle -offline
Tyto příkazy jsem zapsal do dvou skriptů, např. wwwon.sh a wwwoff.sh a nastavil jsem program kppp (user-friendly program pro vytáčení Internetu modemem), aby tyto skripty automaticky spouštěl. Jiní uživatelé mohou použít jiné metody, například zmíněné příkazy můžete dopsat do příslušných skriptů v adresáři /etc/ppp/. Další způsoby ovládání programu WWWOFFLE můžete nalézt v podadresáři contrib/.
A konečně musíte nastavit WWW prohlížeč, aby nepoužíval přímé připojení k Internetu HTTP na portu 80, ale proxy na 8080. V případě, že používáte Netscape 4.x, pak postupujete po ose Edit → Preferences → Advanced → Proxies. Zvolíte „Manual Proxy Configuration“ a na následující stránce do položky „HTTP proxy“ zapíšete „localhost“ a port „8080“. Pokud chcete WWWOFFLE použít i jako proxy pro služby FTP nebo finger, můžete přiřadit stejný zápis i k těmto protokolům.
Nyní by měla být instalace WWWOFFLE dokončena. Funkčnost proxy nejsnáze ověříte tak, že do adresového řádku prohlížeče napíšete nějakou neexistující adresu, např. http://velky.nesmysl. Pokud WWWOFFLE běží, tak namísto obvyklého chybového hlášení od Vašeho browseru uvidíte zprávu od WWWOFFLE, že stránka http://velky.nesmysl byla zaznamenána a bude stažena jakmile bude k dispozici připojení.
Tím se dostáváme k další užitečné vlastnosti WWWOFFLE a sice, že je možné jej nastavit, aby automaticky natahoval zvolené stránky, udržoval je v aktuálním stavu a umožnil tak jejich offline prohlížení. Nabízí k tomu rozsáhlé možnosti konfigurace jejich monitorování a stahování. Pokud například pravidelně čtete určité zpravodajské servery, můžete si „předplatit“ jejich monitorování a WWWOFFLE vám je automaticky stáhne k offline prohlížení, aniž byste je musel interaktivně navštívit v době vlastního připojení k Internetu.
WWWOFFLE nemusí jen pasivně předávat HTTP požadavky serveru a vracet stránky, ale v obou případech s nimi může provádět různé manipulace. V případě HTTP požadavků, můžeme chtít třebas odstranit nebo změnit některé části HTTP hlavičky, například typ prohlížeče, Cookies, atd. (Nemusíme na sebe správcům WWW serverů prozrazovat všechno). Naopak v případě stránek lze WWWOFFLE zkonfigurovat tak, aby ze stránek odstraňoval blikající text, animované GIFy, Javascript a podobné „nepatřičnosti“.
Mezi přednostmi WWWOFFLE je dobré zmínit i jeho snadnou konfigurovatelnost. Úpravy konfiguračního souboru, stejně jako správu a prohlížení proxy-cache, je možné provádět přes přehledné interaktivní webové rozhraní běžící na adrese http://localhost:8080.
Po několikaměsíčním užívání WWWOFFLE můžu konstatovat, že se jedná o vyspělý program, jehož možnosti ohromí snad každého linuxového dial-upistu.
Závěrem dodám obligátní větu, která však mě a všem ostatním uživatelům Linuxu odkojeným na Windows nikdy nezevšední: Zdrojový kód programu je šířen pod licencí GPL a jeho použití pro osobní a jakoukoliv jinou potřebu je zdarma.
