SuSE Linux 8.0 CZ - instalace a konfigurace

Testován byl SuSE Linux 8.0 CZ, produkt české pobočky SuSE CR, s.r.o., který je postaven na bázi distribuce SuSE Linux 8.0 EN professional. SuSE Linux 8.0 má rozsah hned sedmi kompaktních disků, které mohou být volitelně alternovány jedním DVD diskem. Vkladem české pobočky je další, osmý CD disk, který obsahuje mimo jiné českou lokalizaci kancelářského balíku Star Office 5.2. Tato lokalizace je také jedním z největších magnetů české distribuce SuSE.

Kromě toho najdeme v distribuci také aktualizované komponenty, zejména nové KDE 3 (včetně kancelářského balíku koffice 1.2), jádro 2.4.18, glibc 2.2.5, ALSA 0.9 nebo Gnome 1.4.1 RC1. Kromě toho na uvedených CD nalezneme také sbírku komerčního software, například prohlížeč Opera, RealPlayer 8, vývojové prostředí pro Javu od IBM nebo Borland Kylix atd. A konečně také dva tištěné manuály, systémovou referenční příručku a aplikační manuál, oba dva v češtině. Více se skladbě distribuce budeme věnovat v druhé části článku.

Instalace

Distribuci jsem zkoušel nainstalovat na dva různé počítače. Vlastnosti SuSE Linuxu coby operačního systému určeného pro domácí a kancelářské nasazení jsem testoval na notebooku HP Omnibook XE3, který je vybaven 900MHz procesorem Pentium III, 256 MB paměti a 30GB pevným diskem. Naopak přednosti SuSE při provozu na internetovém, souborovém či aplikačním serveru jsem posuzoval na serveru se dvěma procesory PII 450 MHz, 512MB RAM, 40GB diskem a třemi různými síťovými kartami.

Instalaci lze provést klasicky, nejsnáze po zavedení grafického instalačního programu YaST2 z prvního CD. Podporovány jsou samozřejmě také alternativní metody síťové instalace přes FTP či NFS. Samotné řešení instalace se mi velice zamlouvá. Základní instalační program se nachází na prvním disku. Pokročilejší uživatelé mají možnost instalovat také z druhého CD, které používá znakový režim a které umí provést pokročilejší metody instalace. Také vysoce oceňuji možnost otestovat si paměť pomocí programu Memtest86 přímo z instalačního disku, neboť z vlastní zkušenosti vím, že problémy mnohých začínajících uživatelů Linuxu mají své přičiny právě v tom, že se snaží instalovat na počítač po hardwarové stránce nestabilní.

Běžná instalace tedy probíhá od počátku až do konce v grafickém režimu. Už samotný zavaděč, bootování jádra a znakové virtuální konzole jsou ralizovány ve framebufferu a dokonce i provádění jednotlivých startovacích skriptů je doprovázeno kontextovými animacemi na rámečku obrazovky. Instalace je velice intuitivní a každý, kdo kdy instaloval jakýkoliv operační systém, má ty nejlepší předpoklady provést ji bez komplikací. Tomu napomáhá kontextová nápověda v češtině a především tištěná dokumentace, o které ještě bude řeč později.

Nejsložitější částí instalace bývá tradičně rozdělování disku, zejména pokud je již na disku instalován nějaký operační systém. SuSE tyto problémy překonává tak, že přímo z prostředí instalačního programu lze provést zmenšení existující windowsové partition a Linux instalovat do ní. Nepotřebujete tedy složitě bootovat do DOSu a používat utility typu Partition Magic nebo fips.

SuSE preferuje souborový systém ReiserFS, jehož vývoj z velké části podporovali, ovšem máte možnost použít také Ext3, JFS a XFS, takže množina žurnálových systémů je v SuSE kompletní. Pokročilejší uživatelé mouhou využít možnost nastavit parametry souborového systému, jako jsou třeba velikost bloku u Ext2, velikost žurnálu u XFS nebo typ hashe u ReiserFS, už při instalaci. Kromě toho je možné deklarovat souborový systém jako šifrovaný. Také máte možnost konfigurovat LVM oddíly nebo softwarový RAID 0, 1 nebo 5.

Proces výběru intlovaných balíčků může být díky obrovskému objemu distribuce značně zdlouhavou záležitostí, proto většina uživatelů pravděpodobně využije některý z předkonfigu­rovaných modelů, např. „KDE systém s kancelářským balíkem“, a další programy si doinstaluje až později podle své individuální potřeby. Velice se mi líbila kontrola závislostí, která probíhá přímo při samotném výběru balíčků, kdy se při odebrání provede jeho unselekce až po odebrání programů, které jsou na něm závislé. Nekoná se tedy zdlouhavá a nudná procedura z RedHatu, kdy se závislosti kontrolují až po výběru balíčků a kde se často stává, že je potřeba se vracet a opravovat závislosti ručně. Kromě toho se mi líbilo, že při výběru některých balíčků YaST upozorňuje na možné problémy, konflikty apod. Tak například pokud při instalaci zvolíte hylafax, zobrazí se vám zpráva, že konfiguraci je nutné provést pomocí příkazu ‚faxsetup‘. Při instalaci vmware vám YaST oznámí, jakým způsobem lze získat licenční číslo apod.

Připomínky je možné mít pouze k občasným chybám v popiscích balíčků, někdy chybí jejich lokalizace, občas v nich najdeme „zapomenuté“ formátovací znaky, jindy chybějí úplně nebo jsou jinak k nepotřebě. Kromě toho je grafická i textová instalace velmi náročná na hardware počítače (64, resp. 48 MB RAM).

Samotný proces kopírování se liší podle toho, jesli instalujete ze sady CD disků, nebo DVD. Instalace ze sedmi CD je méně pohodlná a evokuje doby, kdy jsme software zdlouhavě instalovali z početných sad disket. Pokud máte tu možnost, určitě využijte DVD. Za zaznamenání stojí fakt, že instalace probíhá ve dvou fázích. Nejprve je na disk překopírován obsah prvního CD se základem systému, je nainstalován zavaděč (LILO), pak dojde k restartování instalačního programu a vykonání běžných startovacích skriptů a teprve poté je instalován software ze zbylých disků. Dá se tedy říci, že instalaci SuSE Linuxu je možné provést pouze s jedním restartem, počítaje v to zavedení YaSTu z instalačního CD!

Na instalaci je u SuSE Linuxu příjemné i to, že po jejím provedení máte kompletně připravený systém, neboť máte možnost v rámci instalace nakonfigurovat většinu zařízení jako grafické, zvukovou nebo síťovou kartu, tiskárnu, modem nebo ISDN adaptér včetně připojení do Internetu nebo třeba TV tuner. Pokud vše půjde hladce, tak tedy zcela odpadá začátečníky tolik neoblíbený proces vyhledávání a studování nejrůznějších HOWTO souborů atd. To je kvalitativně nová zkušenost, na kterou uživatelé Linuxu doposud nebyli zvyklí.

Po instalaci tedy máte systém připraven k práci. Pokud se rozhodnete používat KDE (v distribuci je navíc ještě Gnome, xfce a asi tucet dalších window managerů), můžete se rovnou kochat z přednastavených antialiasnutých fontů (které možná vypadají skvěle na CRT monitoru, o něco méně dobře však na LCD displeji mého notebooku).

Pokud to z výše uvedených odstavců není dostatečně zřejmé, tak jenom doplním, že grafickou instalaci SuSE LINUXu 8.0 považují za to nejlepší, co jsem za posledních šest let v oblasti linuxových distribucí viděl.

Konfigurační nástroje

V SuSE Linuxu přibližně platí, že instalační program a většina konfiguračních nástrojů jsou jedna a tatáž komponenta jménem YaST2. YaST2 je modulární program, který obsahuje podprogramy pro konfiguraci různých částí systému. Jednotlivé moduly je možné volat třeba přímo z menu přístupného na liště KDE, nebo možná ještě pohodlněji přes obrazovku „YaST Control center“. Celý systém konfiguračních nástrojů je v podstatě rozhraním pro pohodlnou editaci konfiguračních souborů v adresáři /etc/sysconfig. Tam sídlí textové soubory, které jsou mj. dobře dokumentovány a které mohou být editováný buď přímo pomocí textového editoru, nebo pomocí jednotlivých modulů YaSTu. Motorem konfiguračních nástrojů je pak skript, či snad spíše sada skriptů SuSEconfig, které zajišťují promítnutí příslušných změn do běžných unixových konfiguračních souborů.

Zní to složitě, ale uveďme si praktický příklad. Řekněmě, že potřebujeme nakonfigurovat Sendmail pro odesílání elekronické pošty z našeho počítače přes SMTP server poskytovatele. Každý, kdo kdy jen nahlédl do souborů sendmail.mc nebo, nedej bože, sendmail.cf, si dokáže představit, jaký to může být problém pro zkušenějšího uživatele, natožpak pro laika. Proto si může spustit YaST2 na obrazovce, která bude vypadat třeba jako na níže uvedeném obrázku, „nakliká“ potřebná nastavení, případně poedituje jednodnoduchý konfigurační soubor /etc/sysconfig/sen­dmail a nechá spustit nebo si spustí SuSEconfig, který sám zajistí regenerování sendmail.cf a dalších souborů včetně restartování Sendmailu. Jednoduché a účinné.

Dalším důležitým konfiguračním nástrojem, jestli se to tak dá napsat, je YOU (YaST Online Update). Zajišťuje aktualizaci systému ze sítě nebo instalaci nových programů. Oproti jiným systémům má tu výhodu, že funguje bezplatně a nevyžaduje registraci. Funguje samozřejmě oproti FTP serveru SuSE a jeho mirrorům, stejně jako oproti lokálně (či síťově) zpřístupněným updatům nebo CD. Pomocí YOU je možné do systému nainstalovat i programy, které z licenčních nebo jiných důvodů nemohou být v distribuci (např. binární ovladače pro karty nVidia).

Pokud to některý ze čtenářů neví, tak SuSE samozřejmě používá rpm balíčky, dokonce nyní už konečně zbavené stupidního omezení pojmenování na osm znaků. Obvykle je tedy možné použít RPM a SRPM balíčky určené pro jiné distribuce. Občas ale narazíme na problémy, takže kompatibilita není stoprocentní, proto je vždy lépe použít balíček připravený přímo pro SuSE.

Ke konfigurování X serveru slouží program SaX2, který zastupuje rozhraní pro úpravy souboru /etc/X11/XF86Config pro XFree86 4.2.0. Přítomen je i SaX, který nabízí totéž pro verzi 3.3.6. Osobně mi SaX2 poněkud nezapadá do systému ostatních konfiguračních nástrojů v SuSE a mám pocit, že v budoucích verzích SaX2 ustoupí ve prospěch jednoúčelového modulu do YaSTu. To ovšem nic nemění na tom, že v současné podobě funguje dobře.

Konfigurační program YaST máte samozřejmě možnost používat i ve znakovém režimu. V takovém případě se YaST spustí jako ncurses aplikace, která nabízí prakticky totéž co její GUI kolega. Ovládání znakového YaSTu se mi však příliš nezamlouvalo, vzdáleně mi připomíná stejně chaoticky ovládáný Linuxconf.

Celkově vzato je třeba konfigurační nástroje v SuSE Linuxu pochválit. Jsou přehledné, komfortní a funkční. Začátečníkovi poskytnou cennou službu, pokročilejšího uživatele neurazí a experta neomezují.

SuSE == komerční distribuce?

Nelze popisovat YaST a další konfigurační nástroje v SuSE a zamlčet méně příjemnou stránku, kterou je problematika licencování těchto komponent. Na rozdíl od jiných distribucí nejsou tyto nástroje šířeny pod GPL. V praxi to znamená, že tento software je považován za firemní know-how, který může být používán pouze v rámci SuSE Linuxu. To se týká také dokumentace a některých dalších programů.

Další nepříjemností je skutečnost, že ačkoliv je SuSE Linux (FTP Edition) volně dostupný na vybraných FTP serverech, nejsou k dispozici ISO image (vyjma omezené evaluation verze) vhodné k individuálnímu stažení a vypálení, takže prakticky jediná cesta, jak se může potencionální zájemce o SuSE Linux k systému dostat, vede přes nákup krabicové verze. Ještě štěstí, že není nikterak drahá (2200 Kč bez DPH), zejména v porovnání se srovnatelnou verzí Red Hat Linux 7.3 Professional 7.3 (200$). Způsob šíření SuSE je upraven tak, že jednu jakkoliv získanou kopii můžete instalovat na libovolné množství počítačů, za předpokladu, že to budete pro tento počítač poskytovat zdarma. Můžete tedy svůj zakoupený SuSE Linux instalovat na všechny počítače ve vaší firmě nebo třeba vypálit kamarádovi, pokud to budete provádět na bezplatné bázi. Budete-li například prodávat předinstalované počítače se SuSE Linuxem, musíte s každým prodat také krabici s Linuxem.

Navíc FTP verze je obvykle zveřejňována se značným zpožděním za krabicovou verzí (např. u Red Hatu je tomu přesně naopak) a není úplně rovnocenná. Občas se objeví také obstrukce se zveřejňováním zdrojových kódů atd. Celkově vzato je zřejmé, že prioritou SuSE je snaha prodávat pouze krabicový produkt.

Tyto a další zkutečnosti vedou k tomu, že někteří zastánci ryzích opensource přístupů obchodní model SuSE kritizují a občas se dokonce setkáme s názorem, že firma SuSE nemístně „parazituje“ na opensource komunitě. Na druhé straně je ovšem třeba dodat, že je to právě SuSE, která zaměstnává nemalou část elitních vývojářů a která sponzoruje vývoj mnoha zajímavých projektů atd.

Rencenze bude pokračovat příště.

 
Produkt poskytla společnost SuSE CR, s.r.o.