Sword of the Samurai je hra, která vyšla už před více jak čtvrt stoletím. K novým hráčům se ale nyní dostává v reedici, která vyšla na Steamu nebo GOGu. Je navíc fascinující, jak tento titul dokáže zaujmout i mladší a zmlsané hráče. Co se totiž týče herních mechanismů, rozhodně se nejeví vedle moderních her jako chudý příbuzný – spíše naopak. Hloubka a atmosféra tohoto samurajského mixu vás dostane.
Předchůdce Total War
Sword of the Samurai lze stručně popsat jako předchůdce hvězdné strategie Shogun: Total War. Je však mnohem víc orientovaná na příběh daného rodu a strategickým prvkům konkurují ty adventurní. V Sword of the Samurai je totiž diplomacie a jednotlivé mezilidské vztahy mezi klany důležitější, než umět dobře velet tisícové armádě, nebo podnikat tajné akce v hradech protivníků.
Velké rozhodnutí začíná už při samotném výběru provincii. Každá z mocných rodin oplývá trochu jinými zdroji. Některého klanu si ostatní víc váží, jiného se zase bojí, protože má za zády obrovskou armádu. Počáteční rozhodnutí ale ovlivní především počátek hry, kdy jsou karty poměrně jasně rozdány. Jakmile se ale situace trochu zamotá, budete třeba muset čest obětovat v zájmu války.
Od adventury po strategii
Herní prostředí je rozděleno do několika vrstev. Ta první vypráví příběh klanu v textové adventurní podobě. Sem tam si volíte, jaká rozhodnutí podniknete. Přijde k vám návštěva? Můžete hosta nechat venku, nebo ho pohostit u čajového obřadu. Dále se musíte rozhodovat, jak být hodní na své poddané a jestli investovat do armády nebo rozvoje provincie. Každá akce často vyvolá i jednu negativní reakci.
Pak je tu hlavní mapa, po které můžete se svým avatárem cestovat buď v doprovodu armády či se maskovat jako chudý samuraj či poustevník. Na mapě vás sem tam přepadnout bandité. Také můžete dorazit do města, které je pod útokem. Pokud ale přijdete k hradu jiného klanu, lze domluvit třeba svatbu, nebo se hanebně vloupat dovnitř a zavraždit nepřítele ve spánku. To se ale samozřejmě projeví ve ztrátě prestiže.
Minihry a ovládání
Po většině podstatných akcí jste přesunuti do jedné z mnoha miniher. Utkáte se třeba se soupeřem v samurajském duelu. Také musíte často velet obrovské armádě, nebo si zahrajete akční bojovku, kdy proti vám nabíhá mnoho nepřátelských vojáků. I když to tak možná nevypadá, každá z miniher je velmi zábavná a na těžší obtížnost dá i zkušeným herním harcovníkům pořádně zabrat.
Sword of the Samurai však obsahuje pro moderního hráče řadu překážek, které mohou konzumaci skvělé zábavy značně narušit. V první řadě je to ovládání. Velet armádě pomocí kláves se už opravdu nenosí. Také je nepříjemná absence nějakého tutoriálu. Prostě se třeba spustí samurajský souboj a vy marně hledáte akční tlačítka. Samozřejmě, že vás mezitím soupeř celkem brutálně sejme.
Jako japonské obrazy
Někomu nemusí vonět ani audiovizuální zpracování. Hra je prostě stará a logicky tak nevypadá v některých momentech nejlépe. Tím, že se autoři pokusili kopírovat japonské výtvarné umění, dokáže Sword of the Samurai naštěstí zaujmout i dnes. Výjev, kdy spolu dva samurajové popíjí čaj a za okny létají lístky sakury, je prostě kouzelný. Stejně tak potěší i portréty jednotlivých hrdinů, které vypadají jako originální dřevoryt. Pokud se zajímáte o japonskou kulturu, určitě vaše srdce zaplesá, ti ostatní pravděpodobně uvidí jen starou hru.
Závěr a konečné hodnocení
Sword of the Samurai je skvělá retro záležitost, kterou si mohou užít i mladší hráči. Díky optimalizaci i na novější počítače, nemusíte trávit dlouhé minuty nastavováním a strachem, že vám hra v nejlepším spadne. Poměrně značné stáří se na titulu přesto podepsalo, což pocítíte převážně během neintuitivního ovládání.
Hru je v současné době možné zakoupit na digitální distribuci her Steam nebo GOG.com.
Výhody
- Herní mechanismy
- Zábavnost
- Vizuální zpracování se inspirovalo v japonském umění
- Nekonečná herní doba
Nevýhody
- Stáří hry
- Absence tutoriálu
- Ovládání