Kolébkou našeho sportu je samozřejmě Anglie, do níž připlul z Francie. Z noblesní země vyvstal drsný sport. Nemám na mysli nic menšího než samotný tenis. Dva bojovníci napnutí stejně jako výplet v torzu jejich raket. Odděleni od sebe pouze děravým kusem tkaniny alias sítí, která protíná „arénu“ ve dví. Nesmím opomenout ani zákeřný žlutý nevelký míček, který se nebezpečně velkou rychlostí pohybuje mezi vámi. Nejen filmový průmysl si k tomuto sportu došel pro inspiraci, ale také dnešní recenze podstoupí přátelské utkání.
Titul s názvem Tennix bychom asi nezařadili mezi detailní simulátory, přesto se u něj vcelku zapotíme. Jak jsme se ocitli v aréně? Jaká bude trofej za vítězství či jaký nás stihne trest v případě porážky, bohužel nevíme. Strach z neznáma nás tedy žene dál. Možná se nic nestane, ale kdo to bude riskovat? Jednoduše bojujeme a nezbývá než vyhrát. Příběh je velmi opředen tajemstvím, neboli jinými slovy žádný není.
Po spuštění hry se ocitáme v hlavní nabídce. Podotknu jen, že je vskutku střídmá a přehledná. Zvolíme si buď hru nebo konec. Na výběr přitom máme singleplayer a multiplayer. Po nabídce se pohybujeme pomocí pálky, která možná symbolicky připomíná loutku na provázcích. Že by alegorie? Mezi nabídkami nové hry a odchodu můžeme zahlédnout neustále projíždějící text, který nás seznamuje s ovládáním a další použitelnou klávesou.
[W]; [S]; [D] – Ovládací prvky levého hráče. Slovo levý pouze určuje jeho postavení na obrazovce. První písmeno je posun pálky nahoru, druhé dolů a třetím se míček odpaluje. [O]; [L]; [K] – Analogicky jako výše pro pravého hráče (opět pouze postavení na obrazovce). [C] – Pomocí této klávesy měníte povrch na ping-pongovém stole.
Nyní se podívejme na samotný průběh zápasu. Tennix se odehrává na typickém podkladu, s klasickými pravidly. První mě upoutala postavička rozhodčího, který by reklamu na zdravou výživu dělat raději neměl. Nicméně jako arbiter je nechybující a jeho rozhodnutí jsou nezpochybnitelná. Dalšími zástupci uvítacího výboru budiž dvě levitující pálky představující soutěžící. Podává vždy hráč, který zkazil předchozí míč. Na začátku utkání je to automaticky soutěžící vlevo. Nahoře v levém rohu vidíme skóru aktuálního setu. V pravém rohu poté skóre celkové. Hodí se vědět také pár triků do začátků. Čím déle s odpalem čekáte, tím bude tvrdší, ale pozor, ať správný okamžik neminete. Směr, kterým míč odletí, je závislý na úhlu rakety. Logicky tedy platí, že bude-li soupeř ve spodní části, miřte tvrdě nahoru atd.
Jak vypadá Tennix z hlediska zpracování? Inu, tak dokonalé, že byste cítili vůni trávy kolem kurtu a vítr se otíral o vaše těla, to není. Vlastně hrací plocha navozuje trochu atmosféru z filmu Černočerná tma, ze které na nás svítí hříště se svými podivnými účastníky. Prokreslení není špatné. Vše podstatné zakresleno je. Kdyby autoři zapomněli míček, asi by to vadilo, ale to se naštěstí nestalo. Složka s názvem audio není prázdná. Naše uši zaznamenají paletu zvuků, které hraní příjemně oživují. Zřejmé by již mělo být z výše popsaných řádků, že titul se honosí velmi dobrou hratelností a triviálním ovládáním, což mi osobně plně vyhovuje.
Uvažujete-li, zda se vám vyplatí si Tennix zkusit či nikoli, zní má rada určitě ano. Dopřejme si chvíle fyzického vyčerpání strávené na uměle vybudovaném kurtu. A pozor na letící raketu, jež po vás zlostí hodil oponent.
Na stránkách projektu jsou k dispozici ke stažení zdrojové kódy a balíček pro Debian i verze pro MacOS X a Windows. Najdete zde i přehledný popis závislostí. Ke kompilaci nám stačí pouze příkaz make – měla by vypadnout binárka tennix, již stačí spustit.
