Hlavní navigace

Maniac Marble 3D: příběh jedné kuličky

Filip Vrlík

V našich životech sehráli určitě nemalou roli takzvaní průvodci. Ať jimi byli naši rodiče nebo instalační manuál první hry. Ukazovali nám cestu, kterou se máme vydat. Je-li pravdou, že se lidstvo vyvíjí ve spirále, pak byla jedna část zdárně dokončena. Dospěli jsme ke stejné situaci, avšak o stupeň výše.

Maniac Marble 3D je zábavnou arkádou, jež napodobuje oblíbený herní koncept. Obdobných her nalezneme dostatek a jejich vzájemná konkurence je nám rozhodně ku prospěchu. Ve snaze o prosazení se zvyšuje jejich rozmanitost. Uvidíme, s čím výjimečným přichází náš titul. Jak již nám název napovídá, bude vše oděno v atraktivním trojrozměrném hávu. Úkol je totožný v každém kole. Z počátečního bodu dostat kuličku skrz hřiště v neporušeném stavu až do cílové misky. Snadné to nebude, ale myslím, že jste to ani nečekali. K obtížnosti přispívá značnou mírou i fakt, že celé hřiště v podstatě levituje v prostoru. Jakmile tedy kulička vyjede z vyhraněné dráhy, zažije dlouhý pád. Příběh o zlotřilé osobě, věci či zvířeti, která z pohnutých důvodů miluje týrání kuličky, není znám. Kdo nebo co postavilo ona vzdušná hřiště, zůstává nezodpovězenou záhadou. Nyní je hlavní dostat kuličku do bezpečí.

MM 3D 1

Předtím je ovšem nutné proklikat se hlavní nabídkou. Naštěstí pro nás není nijak složitá. Skýtá pouhé tři možnosti – Start, Quit a Options. V options neboli nastavení si smíme navolit například rozlišení, celoobrazovkový mód, detaily jako oblaka, stíny či zvukový doprovod. Ovládání je neměnné, ale to vůbec nevadí. Je vám zobrazeno během načítaní hlavní nabídky. Skládá se ze směrových šipek pro pohyb s kuličkou. Kameru ovládáte myší. Chcete-li si průvodcovství krapet ztížit, zkuste použít jen jednu směrovou šipku, která bude plnit všech v závislosti na úhlu kamery.

Jakmile spadnete či chcete z jiného důvodu začít úroveň znovu, stiskněte klávesu mezerník. Pro chvíli oddechu stačí zmáčknout Esc. Tato klávesa rovněž slouží pro návrat do hlavního menu či options. Čeká nás celkem osm levelů. Obtížnost je jedna a postupně se navyšuje. Od prvotních snadných kol, kde se jen budete snažit jezdit po statických prknech, po dynamické překážky jako obří kostky, vrtule atd. Hraní velmi usnadňuje skutečnost, že nejste ničím omezeni. Žádné postupně se odčítající životy ani nelítostný čas, jež se krátí. Pomocí proměnlivé kamery si nejprve zhodnoťte jednotlivé úseky trasy. Přesné časování upotřebíte obzvlášť ve vyšších levelech.

MM 3D 2

Zpracování Maniac Marble 3D je do jisté míry prosté, ale přesto velmi líbivé. Není příliš věcí, které se dají přikreslit. Hřiště je účelné, ale ani v nejmenším neznamená odbyté. Prostředí působí jemným a uklidňujícím dojmem. Plující mraky po obloze jsou příjemným aspektem, který dodává dynamický ráz i při chvílích soustředění na přeskok nebo přesněji přepad z jedné části na druhou. Při tom všem si navíc vychutnáváte příjemnou zvukovou stránky, která za grafickou nijak nezaostává. Ovládání je nadmíru snadné, jak jste již mohli sami posoudit. Hratelnost poté znamenitá.

MM 3D 3

Co tedy můžeme říci o hře Maniac Marble 3D? Její autoři nám přináší graficky povedený titul, jež se honosí velmi dobrou hratelností. Vysokou návykovost tolik typickou pro triviální hry tu rovněž najdeme. Asi největším nedostatek je nízký počet levelů. První kola přejdete v mžiku, teprve pozdější si náležitě vychutnáte. Snad se najdou nadšenci, kteří základní sadu obohatí. V ostatních oblastech je to hra, která za odzkoušení rozhodně stojí. Je jen na vás, bude-li Maniac Marble 3D hrou o kuličce, která šťastně překonala nástrahy osudu. Vzhůru do oblak.

MM 3D 4

Instalace se skládá ze dvou „obtížných“ kroků – první je rozpoznat na domovské stránce obrázek tučňáka a kliknout na něj. Stáhne se instalátor – a teď následuje druhý krok – instalátor spustíme a proklikáme se instalací.

MM 3D 5
Našli jste v článku chybu?
24. 9. 2007 9:13
Presne tak, na ten nazev jsem si vzpomel az doma. IMHO docela tezka hra, uhrat alespon 30% jsme povazovali za uspech.
21. 9. 2007 15:21
Na osmibitovych atarkach byla podobna hra, daly se tam dokonce prepinat tvary, se kterymi se hralo (kulicka, gyroskop, jehlan) a kazdy tvar mel jine vlastnosti (zrychleni, odrazeni). Ted si nemuzu vzpomenout na jmeno, ale firma byla tusim Electronic Dreams. Celkem okolo 300 mistnosti, clovek skoro az neveril, ze se to i s grafikou veslo do 40 kB.