Hlavní navigace

Třicet let historie Apple (druhá část)

Adam Šindelář

V první části naší dvoudílné eseje jsme se seznámili s epickou historií společnosti Apple od momentu jejího založení až do konce roku 1996, kdy firma prošla fůzí se společností NeXT Software, vlastněné jejím původním zakladatelem, Stevem Jobsem. Co je ale NeXT zač? A co celou tu dobu Jobs vlastně dělal?

Abychom si na tyto otázky mohli odpovědět, pojďme se nyní ještě jednou vrátit do roku 1985, kdy se Apple a jeho duchovní otec rozhodli říct si navzájem sbohem. Steve Jobs samozřejmě neodešel s prázdnou – ze svého působení v Apple Computer si odnesl nejen řadu cenných kontaktů a zkušeností, ale také slušné osobní jmění v kapse. Místo aby se po hlavě vrhnul do dalšího projektu, mohl si tedy dovolit se nějakou dobu věnovat průzkumu trhu a poznávání nově vznikajícího výpočetního průmyslu. Nějakou dobu navštěvoval univerzity a technicky zaměřené výzkumné ústavy rozeseté po Americe a koncem roku 1985 už měl celkem jasnou představu, kam bude odvětví v budoucnosti směřovat.

Jeho, retrospektivně poměrně vizionářské, povědomí o technologiích budoucnosti by se v podstatě dalo shrnout do tří pojmů: objektově orientované programování, PostScript a mikrokernel Mach. Na tyto tři technologie se rozhodl vsadit, když z vlastní kapsy zainvestoval založení společnosti NeXT Inc. se vstupním kapitálem 7 milionů USD. NeXT z počátku najal 7 zaměstanců, povětšinou veteránů z týmu Macintosh v Apple, a ihned začal utvářet obchodní plán, alespoň zpočátku zaměřený především na akademickou půdu. Spolu s firmou Adobe se NeXT jal vytvářet nový standard pro Display PostScript, který měl být použit jako zobrazovací technologie připravovaného objektového toolkitu. Ještě než se však firmě podařilo vytvořit byť jen kontury jakéhokoliv prodejného produktu, byla zažalována Applem – vedení jablečného businessu se totiž, snad celkem oprávněně, obávalo, že Jobs a jím odlákaní bývalí zaměstnanci Apple znají nejrůznější obchodní tajemství, kterých by mohlo být zneužito v konkurenčním boji. V mimosoudním vyrovnání byl tedy NeXT o roku 1986 omezen pouze na trh s pracovními stanicemi.

To a také fakt, že žádný soudobý operační systém nebyl sto hostovat rozsáhlý objektový framework, nakonec dovedly NeXT k rozhodnutí vyrábět kompletní stroje s provázaným hardware a software, včetně původního operačního systému Unixového typu, založeného na jádře Mach. Když ke společnosti jako investor přistoupil Ross Perot s investicí 20 milionů USD, najal Jobs jednoho z autorů kernelu Mach, Avie Tevaniana, pro vývoj software a také Riche Page, hlavního designera počítače Apple Lisa, se kterým dřív spolupracoval; ten měl dát dohromady hardwarovou stránku připravovaného stroje.

V roce 1987 firma změnila jméno na NeXT Computer Inc. a dokončila svou první, plně automatizovanou výrobní linku ve Fremontu, kde se měl vyrábět její první produkt, pokřtěný NeXTcube. Z období výstavby továrny i počítače dodnes kolují legendy o neuvěřitelném perfekcionismu Jobsově – údajně nechal budovu několikrát po sobě přemalovat, aby měla správný odstín šedé. Cube samotnou pak dával navrhovat znovu a znovu, až se nakonec spokojil s drahým Magnesiem a takřka přesně pravoúhlým tvarem.

Jíž v polovině 80. let se poměrně drasticky začal projevovat problém malé kapacity většiny tehdejších datových médií. Naprostá většina programů a operačních systému se už nevešla na jednu nebo dvě diskety a spolehlivost těchto přenosných disků, disket a disčátek také nebyla dvakrát valná. Průměrný pevný disk měl navíc pouze 20–40 MB a, i když disky o kapacitě kolem 600 MB existovaly, byly extrémně předražené (až 5000 USD). U Cube bylo tedy rozhodnuto použít speciální (a také dost experimentální) optickou mechaniku firmy Canon o kapacitě 256 MB s vyměnitelným optomagnetickým mediem. Vlajkový produkt NeXTu byl prvním počítačem s podobnou technologií, což, spolu s úplným vypuštěním disketové mechaniky jakéhokoliv druhu způsobilo nemalé pochyby o praktické použitelnosti stroje.

Obecně vzato, NeXTcube byla velmi nadějný stroj – nedosahovala sice výkonu hi-endových Unixových pracovních stanic třeba od Sun Microsystems, ale jejích 8 MB operační paměti, 25 MHz procesor Motorola 68k, zabudovaný ethernet a megapixelový šedobílý display o několik řádů překonaly jakékoliv PC té doby. Vždyť většina z nich dosud ani neměla pevný disk a téměř všechny tehdejší monitory byly monochromatické s méně než čtvrtinovým rozlišením. První prototypy byly předvedeny už v roce 1988, ale prodávat se začaly v omezeném množství až v roce 1989 a otevřeného prodeje se cube dočkala až začátkem 90. let s cenou 9999 USD.

Produkt byl sice relativně úspěšný mezi kritiky, ale většímu komerčnímu úspěchu bránily především poměrně vysoká cena a absence snadno použitelných výměnných médií. Bylo sice hezké, že se z počítače dal vyjmout 256 MB optický disk, ale když z něj běžel operační systém, stal se přenos souborů záležitostí přinejmenším … komplikovanou. Kromě toho se optomagnetická mechanika nemohla rychlostí rovnat pevným diskům a rozhodně nestačila na plynulý běh Unixového operačního systému s grafickým rozhraním. NeXT v následujícím roce sice uvedl rozšířený model, který už obsahoval disketovou mechaniku a volitelně i HDD, ale nálepky technických potíží se už Cube nikdy nezbavila.

NeXTSTEP

NeXTSTEP

Ať už však byl komerční úspěch jakýkoliv, operační systém NeXTSTEP se dočkal uznání, které si zasloužil. V soudobém odborném tisku můžeme najít například porovnání efektivity vývojářského prostředí, ve kterém je funkcionalita cca 3 stránek kódu v C implementována pomocí 10 řádků objektově orientovaného kódu s použitím Application Kitu NeXTSTEPu. Na této platformě vznikla celá řada legendárního software, například tabulkový procesor Lotus Improv, vůbec první webový prohlížeč nebo dnes už notoricky známá Mathematica. Na něm také John Carmack vytvořil své hry Wolfenstein 3D a ještě známější Doom a NeXTcube se stala dokonce historicky prvním webovým serverem.

Prvni Web Server

První web server

NeXTcube byla časem nahrazena počítačem NeXTstation, který komerčně rovněž příliš neuspěl a nakonec firmu donutil opustit výrobu vlastního hardware a soustředit se na vývoj operačního systému samotného. V roce 1993 už existovala verze NeXTSTEP pro platformu Intel, o něco později i SPARC. Již v té době systém podporoval tzv. fat binary, kterážto technologie umožnila do jedné binárky zahrnout kód pro několik architektur. Jeden program tak mohl být bez jakýchkoliv problémů přenositelný mezi jakoukoliv kombinací štědrého množství architektur, které systém za dobu své existence (ne nutně všechny najednou) podporoval. I přes to se však NeXTSTEPu nepodařilo příliš uplatnit a firma byla donucena ještě jednou změnit své zaměření a začít prodávat toolkit samotný, jak ostatně Jobs plánoval původně. V polovině 90. let už existovaly operační systémy schopné OPENSTEP hostovat a ve spolupráci se Sun Microsystems se jej programátorům NeXTu podařilo naportovat především na Windows NT a postavit na něm také příbuznou technologii nazvanou WebObjects, která se ostatně leckde používá dodnes.

NeXTstation

NeXTstation

Jestli by se firmě NeXT nakonec podařilo uspět se už dnes nejspíš nedozvíme – těsně před vánocemi roku 1996 se totiž vedení Apple definitivně rozhodlo odmítnout nabídku společností Be i Microsoft a koupit právě Jobsovu společnost, aby získalo přístup k jejímu operačnímu systému. Transakce samotná proběhla ještě před novým rokem a Apple, o nějakých 400 milionů USD chudší, přívítal zpátky do svých řad svého zakladatele a předpokládaného spasitele.

Steve Jobs se do Apple vrátil začátkem roku 1997, nejprve jako konzultant. Záhy se však stává dočasným a později už trvalým CEO společnosti a na důležité posty ve firemní infrastruktuře dosazuje své prověřené spolupracovníky z NeXTu. Po výměně prakticky celého managementu a propuštění naprosté většiny zaměstnanců zastávajících vedoucí pozice se znovuzrozená společnost už plně zaměřila na svůj první velký projekt nové éry. Jobs rozpustil tým pracující na nástupci PDA Newtona a odvolal licence na výrobu tzv. Macintosh Clones. Ještě více fanoušky Apple ohromil, když oznámil výměnu akcií s Microsoftem, který na oplátku ohlásil dostupnost svého kancelářského balíku Office 98 pro Macintosh. Pak z vybraných zaměstnanců vytvořil tým, jehož hlavním úkolem byla práce na novém vlajkovém produktu; vznikl první iMac. iMac byl počítač zabudovaný do CRT monitoru, s krytem vyrobeným z futuristického, průsvitného plastu. Tento stroj ohromil tehdejší odbornou veřejnost svým odvážným designem a tehdy neobvyklým důrazem na estetické hodnoty. Spolu s uvedením tohoto stroje Apple rovněž začal zavrhovat první standardy „starého” světa, jako například ADB port, který byl nečekaně nahrazen dvěma USB porty pro připojení vstupních zařízení. iMac zaznamenal nečekaný komerční i kritický úspěch a oživil důvěru ve zkomírající společnost. V roce 1998 Apple poprvé za pět let ohlásil návrat z červených čísel a vykázal tři zisková čtvrtletí po sobě.

Na poli software byl samozřejmě fakticky zmražen vývoj Mac OS 9 a veškerý volný potenciál vývojářské divize Apple byl vržen na úpravu NeXTSTEPu. Nově vznikající operační systém byl pracovně označen kódovým názvem Rhapsody a na dlouhé čtyři roky se stal stále se měnícím gulášem technologií dvou zcela odlišných světů. Díky disciplinovanému přístupu k vývoji a portování se softwarovým inženýrům Apple a bývalého NeXTu podařilo sladit různorodé části systému do poměrně elegantního a funkčního Unixového OS, který byl v průběhu následujících 3–4 let postupně představován veřejnosti.

Následující rok Jobs oznámil další produkty: první lidový notebook s bezdrátovou síťovou kartou, iBook, PowerMac s (tehdy) supervýkonným procesorem G4 a další. V roce 1999 už bylo jasné, že Apple je na vzestupu; společnost vykazovala stabilně rostoucí zisky a vše nasvědčovalo, že tomu tak bude i nadále. Roku 2000 ale Apple ohlásil dnes už pověstný (pověstně špatný) počítač G4 Cube … Cube sice byla vrcholným dílem estetického i technického designu, ale bohužel nebyla navržena pro používání lidskými bytostmi. Ergonomicky nevhodný návrh ve spojení s extrémně vysokou cenou zapříčinily úplné selhání tohoto odvážného počítače. K neúspěchu Cube se přidala také neexistence CD vypalovaček pro Macintosh a cenová nedostupnost hi-endu.

OS X beta

Mac OS X beta

Tyto problémy byly ale rychle napraveny v roce 2001 s uvedením software iDVD a dvojice Combo Drive a Super Drive. Nejvýznamnějším milníkem tohoto roku však bylo představení přehrávače iPod a programu iTunes. Na podzim stejného roku se zákazníci dočkali také přepracovaného sněhobílého iBooku a nadčasového PowerBooku Titanium s procesorem G4. Ve stínu těchto nových produktů poněkud zanikla už definitivní výměna MacOS 9 za první stable verzi OS X. Když se nových procesorů a také revolučního designu začátkem roku 2002 dočkal i iMac, dostal se Apple po krátkém zaváhání opět do sedla. Ačkoliv finanční problémy se se společností táhly až do začátku roku 2003, představení mnoha nových produktů, zejména první ucelené verze balíku iLife a 12" a 17" modelů PowerBooku, byly kroky správným směrem.

V polovině roku 2003 pak Apple společně s IBM představil PowerMac G5, který výkonem překonal naprostou většinu soudobé konkurence a také konečně otevřel připravovaný iTunes Music Store s nabídkou více než 200 000 singlů po 99 centech za kus. Už v prvním roce svého fungovaní iTunes Music Store prodal přes 70 milionů písniček. Nečekaně velké prodeje hudby a iPodů firmě přinesly značný kapitál, dominantní pozici na trhu digitální zábavy a také pozornost široké veřejnosti. Mac OS X se mezitím dočkal své čtvrté revize, ve které už se konečně dal považovat za skutečně plnohodnotnou náhradu prastarého MacOS 9 a platforma Macintosh začala po dlouhé době opět zvyšovat svůj tržní podíl.

Roku 2005 byla uvedena další revize Mac OS X, nazvaná Tiger, která uživatelům přinesla mnohá vylepšení a doladění systému a také velmi pokročilé funkce, jako například rychlé metadatové hledání Spotlight. V roce 2005 také Apple oficiálně ohlásil přechod z relativně rychle stárnoucích procesorů PowerPC na platformu x86 společnosti Intel a od začátku roku 2006 už Apple na tyto chipy relativně hladce převedl bezmála polovinu svých produktových řad.

OS X dnes

Mac OS X dnes

Co nás čeká v budoucnosti? Koncem letošního roku se máme dočkat v pořadí již šesté revize Mac OS X s názvem Leopard, iTunes Music Store by měl v nejbližší době začít nabízet prodej celovečerních filmů a uživatelé Intel Maců se ještě tak rok nedočkají nativní verze Photoshopu :-). Jaká vylepšení přinese Leopard? Představí Apple počítač se zabudovaným topinkovačem? Nedojdou Jobsově marketingovému týmu už brzy jména kočkovitých šelem? Bude se Mac OS X 10.6 jmenovat „Garfield”? Nechme se překvapit.

Pokud vás více než historie Apple zajímá operační systém Mac OS X (a jeho předchůdce NeXTSTEPu), mohu vás odkázat na sérii článků Mac OS X je taky Unix.

Pokud vás toto téma zaujalo, snad naleznete zalíbení v některém z těchto zajímavých odkazů:

Anketa

Uspěla by nakonec společnost NeXT?

Našli jste v článku chybu?

8. 4. 2006 10:58

jx0 (neregistrovaný)
Nevim, jak tomu rikaji chemici, ale ja mam na pytli s maglajzem pro sportovni lezeni (a na hrazdu) napsano 4MgCO_3, Mg(OH)_2, 4H_2O

7. 4. 2006 11:22

uživatel si přál zůstat v anonymitě
pokud zajimavost znamena neprakticnost a nepouzitelnost tak zajimavosti nechci.
DigiZone.cz: V Plzni odstartovalo Radio 1

V Plzni odstartovalo Radio 1

DigiZone.cz: R2B2 a Hybrid uzavřely partnerství

R2B2 a Hybrid uzavřely partnerství

Lupa.cz: Levný tarif pro Brno nebude, je to kartel

Levný tarif pro Brno nebude, je to kartel

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Vitalia.cz: 7 originálních adventních kalendářů pro mlsné

7 originálních adventních kalendářů pro mlsné

Vitalia.cz: Nejlepší obranou při nachlazení je útok

Nejlepší obranou při nachlazení je útok

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Vitalia.cz: Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Vitalia.cz: Potvrzeno: Pobyt v lese je skvělý na imunitu

Potvrzeno: Pobyt v lese je skvělý na imunitu

Podnikatel.cz: Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Vitalia.cz: Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Lupa.cz: Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

120na80.cz: Horní cesty dýchací. Zkuste fytofarmaka

Horní cesty dýchací. Zkuste fytofarmaka

Lupa.cz: Co se dá měřit přes Internet věcí

Co se dá měřit přes Internet věcí

Root.cz: Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

DigiZone.cz: Ohrozí Freedom TV přechodové sítě?

Ohrozí Freedom TV přechodové sítě?

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D