Dlouhá léta on-line i off-line video ovládaly standardy z rodiny MPEG. A už dlouhá léta se hovoří o tom, že to není zrovna ideální. Formáty totiž využívají softwarové patenty. V zemích, které softwarové patenty uznávají (zejména Spojené státy americké, Evropská unie nikoliv), tudíž za zahrnutí podpory formátu musíte platit organizaci MPEG LA, jež patenty vlastní. To koneckonců známe i ze světa linuxových distribucí, kdy je v mnohých případech problematické zahrnování kodeků do výchozí instalace.
MPEG LA sice vlastní patenty, ale na vývoji samotných formátů se nepodílí. To je záležitost skupiny MPEG (Moving Picture Experts Group), která spolupracuje s ITU-T a samozřejmě i se skupinami v rámci ISO (International Organization for Standardization). Pod hlavičkou ISO pak vyjde samotná specifikace formátu. Situace kolem formátů MPEG je poměrně nečitelná a mnozí ani neví, jak to celé funguje.
Společnost MPEG LA jednoduše spravuje patenty dalších společností využívané formáty MPEG a licencuje je. Patentové portfolio se skládá z patentů několika desítek společností. V případě použití některého z formátů MPEG tak nemusíte obíhat každou z nich, stačí od MPEG LA koupit souhrnnou licenci. Ke každému formátu se podle MPEG LA vztahuje několik stovek patentů. Otázkou je, kolik z nich by obstálo u soudu. Řada internetových firem říká: tohle není elektronika. Web potřebuje formát použitelný bez omezení.
Google sází na VP9
Není divu, že taková závislost se nelíbí Googlu, prostřednictvím YouTube největšímu distributorovi on-line videa. V roce 2010 proto koupil společnost On2 Technologies vyvíjející mimo jiné formát VP. Jeho poslední verzi VP8 Google brzy nato zveřejnil pod licencí BSD, zevrubnou dokumentaci pak jako RFC 6386. Ke standardizaci jako takové však nikdy nedošlo. V průběhu let 2012–2013 byl dokončen jeho nástupce – VP9, který je kvalitativně srovnatelný s posledním HEVC (H.265).
Dnes YouTube nabízí videa v několika formátech, zejména kvůli kompatibilitě. První volbou je právě formát VP9 přehrávaný přes HTML5, který podporují prohlížeče na bázi Chromia (Chrome, Opera a další) a Firefox. Internet Explorer, Safari i nový prohlížeč Microsoft Edge zatím podporují pouze H.264 a výhledově pak HEVC. Proto YouTube pochopitelně musí i nadále poskytovat videa v H.264. Dříve představitelé firmy také hovořili o podpoře HEVC, ale za poslední rok se v této záležitosti neudálo nic. Je velmi pravděpodobné, že k ní nakonec vůbec nedojde.
Googlu současný stav VP9 nadmíru vyhovuje. Formát je svobodný a kdokoliv ho může bezplatně použít, takže nic nebrání jeho rozšíření. Na druhou stranu je Google svým pánem a je nebývale flexibilní. Namísto dohadů s partnery, vlekoucích se jednáních a případné standardizaci prostě věc změní, nasadí na YouTube a je hotovo. Místo dlouhých měsíců či dokonce roků to trvá týdny. A Google rozhodně neplánuje ustrnout. Zatímco formát HEVC cílí spíš na období 5–10 let, Google chce novou velkou verzi vydávat přibližně každých osmnáct měsíců.
Co vymyslí Mozilla a Cisco?
Co vyhovuje Googlu ale zase nemusí vyhovovat dalším organizacím, které si nepřejí patentově ověnčený formát ani formát ovládaný jednou společností. V rámci standardizační organizace IETF (Internet Engineering Task Force), která dosud standardizovala především internetové protokoly, vzniká další – tentokrát už prý skutečně ideální – formát. Open-source, bezplatný a navíc vyvíjený podle konsensu v oboru.
Jak už jsme ale naznačili v předchozích odstavcích, vývoj takového standardu je běh na dlouhou trať. Hmatatelného výsledku se zřejmě nedočkáme dříve než za dva roky. A než se dotáhne samotná standardizace, Google už si vesele může běžet na o úroveň efektivnějším formátu VP11. Video je stále velmi progresivní obor, ve kterém to je se standardizací těžké. Dokumenty jsou něco jiného – tam už lepší tabulku nevymyslíte.
Aby toho nebylo málo, u IETF se teď de facto sešly rovnou dva formáty. Jedná se o formát Daala, který už několik let vyvíjí nadace Xiph.Org (zaštiťuje formát Ogg) za velké podpory Mozilly, a nováčka s názvem Thor, kterého nedávno uvolnilo Cisco. Zdá se, že žádná ze stran s tím nemá problém a všichni zkrátka doufají, že výsledkem společného snažení bude ten nejlepší možný svobodný formát. To je možné. Možné je ale i to, že se celý vývoj opět nepříjemně prodlouží a konkurence získá cenný čas navrch.
Patent kam se podíváš
Multimediální formáty jsou navíc jednou z oblastí, kde se naplno projevuje nesmyslnost softwarových patentů, kdy lze zároveň patentovat základní principy i titěrné detaily. Těžko si představit, že jeden jediný formát opravdu může obsahovat téměř tisíc zásadních inovací. S takovou by se pravděpodobně i ve VP9, Daala nebo Thoru našlo minimálně několik případů, kdy je porušen patent z obrovského portfolia MPEG LA. Firma už tím několikrát Google také popíchla, ale k žádné žalobě či jiné oficiální akci zatím nedošlo a spor byl zatím uložen k ledu.
Koneckonců i Google má v šuflíku schovanou pěknou řádku patentů, pomocí kterých by případně mohl zahájit protiútok. Google sice vydal celosvětovou bezplatnou licenci k použití všech patentů souvisejících s VP8, u VP9 tak ale neučinil. Odpor společnosti k softwarovým patentům je však široce známý a i zde platí jeho obecná patentová politika, kterou můžeme shrnout do věty: nepoužijeme proti vám naše patenty, pokud vy nepoužijete vaše proti nám.
Podobnou, byť pravděpodobně skromnější, sbírku patentů mají také nadace Xiph.Org a Cisco. Xiph.Org razí stejnou politiku jako Google. U Cisca zatím nemáme žádné konkrétní podklady, ale vzhledem ke zveřejnění formátu Thor lze očekávat podobný přístup. Cisco mimo jiné přímo prohlásilo, že během přípravy formátu Thor pečlivě studovalo patenty MPEG LA a cíleně se jim vyhýbalo, aby konkurence měla co nejmíň munice.
Formát HEVC se mezitím rozšiřuje, ale zejména v off-line světě. Webu stále víceméně dominuje jeho předchůdce H.264 a videoservery jako by zatím vyčkávaly, jak se celá situace vyvrbí. Pokud by více služeb začalo přecházet na VP9 či jiný formát, můžeme očekávat patentové války podobné těm v mobilním sektoru.
ČLÁNKY DO MAILU