Proč vyvažovat?
Běžné sluneční světlo je „bílé”. Znamená to, že obsahuje vlnové délky z celého světelného spektra. Samozřejmě i jeho barva se může různým způsobem měnit, ale je to světlo, na které jsme nejvíce zvyklí. Při tomto osvětlení se nám zdají všechny barvy přirozené a barevné předměty odrážejí správnou část spektra.
Pokud osvětlíme prostředí umělým světlem, dojde ke změně všech barev v okolí. Mozek ovšem umí automaticky „překalibrovat” vnímání barev tak, že máme stále pocit, že je vše správně. Pokud například bílá zeď získá od žárovky oranžový nádech, my máme stále pocit, že je bílá.
Funguje to ovšem jen v případě přímého vnímání okolí. Pokud zmíněnou zeď vyfotíme, na fotografii se nám bude jevit žlutá, protože si snímek budeme pravděpodobně prohlížet při jiném osvětlení a mozek nebude správně „nastaven”. Obrázek se nám tak bude zdát barevně naprosto rozhozený.
Existuje samozřejmě několik způsobů řešení tohoto „barevného problému”. V ideálním případě provedeme kalibraci ještě před vytvořením snímku. Buď na přístroji navolíme použitý druh osvětlení, nebo mu prostě ukážeme něco bílého a on provede kalibraci. Fotoaparát tak zjistí, kam a jak moc jsou barvy posunuty a u nové fotografie automaticky provede posun opačným směrem.
Může se ale stát, že na nastavení zapomeneme, nebo se prostě přístroji nepodaří v automatickém režimu správně odhadnout okolní osvětlení. V takovém případě získáme barevně špatný snímek. Nejčastěji fotíme při světle žárovky, která má oranžovou barvu. Výsledek může vypadat například takto:
Vidíte, že bílý hrníček je skutečně růžový a stříbrný flashdisk také odráží naoranžovělé světlo použité lampičky. My se nyní v Gimpu pokusíme upravit barevné podání snímku tak, abychom získali opět přirozené barvy.
Který nástroj?
Použijeme k tomu nástroj Vyvážení barev. Ten nalezneme v menu Nástroje → Nástroje barev → Vyvážení barev. V zobrazeném dialogu jsou tři hlavní části. V první můžeme volit, ve které části snímku budeme barvy korigovat. Můžeme nezávisle korigovat světlé, střední nebo tmavé části (dle jasu).
V hlavní části dialogu jsou k dispozici posuvníky pro samotnou korekci. Ty nabízejí tři základní barevné složky – červenou, zelenou a modrou. Na druhé straně jsou pak jejich doplňkové barvy – azurová, purpurová a žlutá. Je třeba si uvědomit, že ubíráním jedné barevné složky přidáváme do obrázku její protějšek.
Ve spodní části okna jsou pak dvě důležité volby – Zachovat světlost a Náhled. V prvním případě volíme, zda se má při změnách zachovávat celkový jas všech barevných kanálů. Pokud bychom tuto volbu nezapnuli, měnili bychom i jasy, což je nežádoucí. Náhled samozřejmě způsobí, že se nám změna parametrů promítne přímo do editovaného obrázku a my můžeme stále sledovat, jak vypadá výsledek.
Jdeme na to
Co se týče rozsahu pro úpravu, většině fotografií bude nejvíce vyhovovat změna ve středních tónech. Pokud máme ovšem velmi světlé nebo velmi tmavé plochy, které potřebujeme také ovlivnit, budeme potřebovat i ostatní volby. Začneme však na středních tónech.
Rozhodně také necháme zaškrtnuté volby Zachovat světlost i Náhled, abychom mohli výsledek stále kontrolovat. Protože jsme fotili při oranžové lampičce, musíme nyní ubrat červené a přidat modré barvy. Krajní posuvníky proto posuneme do správných poloh.
Protože máme na obrázku i velmi světlá místa, která jsou také lampičkou ovlivněna, provedeme menší posun i ve světlých částech. S nastavením je potřeba trochu experimentovat a hlídat výsledný obrázek. Pokud se vám výsledek nelíbí, stačí kliknout na tlačítko Navrátit rozsah a začít znovu. Pozor na to, že jednotlivé rozsahy se nastavují naprosto odděleně.
Pokud se vám výsledek líbí, stačí klepnout na tlačítko Budiž a nastavení bude na snímek aplikováno. Výsledek může vypadat například takto:
Všimněte si, že na povrch vystoupily jiné barvy, uvnitř hrníčku je vidět například odraz červeného světla od pastelky. Flashdisk je nyní skutečně bílý, částečně jej obarvuje červenohnědá deska stolu. Každopádně zmizel nepříjemný žlutý nádech, kterého jsme se chtěli zbavit.
Závěrem
Správné vyvážení barev je pro výsledný dojem ze snímku velmi klíčové. Nesprávné osvětlení například výrazně ovlivňuje barvu pleti fotografovaných osob, takzvanou pleťovku. Výsledkem jsou zřetelně nepřirozené barvy, které na první pohled odhalí každý pozorovatel. Je proto potřeba dát vždy fotografiím tu „správnou barvu”.
