Wikipedie je jednou z nejnavštěvovanějších stránek na internetu a zároveň ohromnou databází znalostí a vědomostí. Vědění je moc,
říkal už v 17. století Francis Bacon, a platí to dodnes. Je proto logické, že se stává často také terčem cenzury kvůli některým nepohodlným informacím, které obsahuje. Turecko blokovalo obsah o pohlavních orgánech, Rusko zase články o kouření marihuany, Čína blokovala nejrůznější obsah – především ten politický.
Harvard Center for Internet and Society vydal rozsáhlou zprávu [PDF], která se zabývá různými způsoby boje proti cenzuře na Wikipedii. Výsledkem je, že nejúčinnější metodou je šifrování veškerého obsahu.
Wikipedie nasadila HTTPS na všech svých službách už v roce 2011. V té době šlo ale o volitelnou variantu, takže uživatelé mohli stále obsah konzumovat i po HTTP. Pomohlo to však částečně omezit přímé snahy o cenzuru obsahu. Pokud některá vláda blokovala přístup po HTTP, bylo nově možné se k článku dostat pomocí HTTPS.
K dalšímu kroku pak došlo v roce 2015, kdy Wikipedie zapnula povinně všem HTTPS a přidala i hlavičku HSTS. To znemožňuje komukoliv po cestě nahlížet do obsahu, který uživatel čte či edituje. Čínská vláda tak vidí, že uživatel komunikuje se servery Wikipedie, ale už není schopna zjistit, že si čte například nepohodlný článek o Masakru na náměstí Nebeského klidu.
Hlavička HSTS přidává další úroveň bezpečnosti a znemožňuje jednoduše HTTPS vypnout. Prohlížeče uživatelů se podle ní při první návštěvě naučí, že na Wikipedii je možné přijít pouze šifrovaným kanálem potvrzeným důvěryhodným certifikátem. Přestože se objevily žádosti o vypnutí šifrování pro uživatele v některých zemích, Wikipedie to nechce a už ani nemůže udělat. Chrání tak uživatele vlastně sama před sebou.
V současném stavu je možný jedině přístup „všechno nebo nic“. Je tedy možné blokovat Wikipedii jako celek a ne jen na úrovni jednotlivých článků. V roce 2015 (ještě před nasazením povinného HTTPS) začala Čína blokovat k Wikipedii přístup, výsledkem je výrazný pokles provozu:
Pokles návštěvnosti čínské mutace Wikipedie po nasazení čínské cenzury
Kritici tohoto přístupu poukazují právě na fakt, že se více vlád rozhodně blokovat encyklopedii jako celek a že je lepší umožnit místním uživatelům přístup k části obsahu než k žádnému. Sám Jimmy Wales, jeden ze zakladatelů, je velkým zastáncem šifrování a podle jeho slov neexistuje důvod, proč by měl být web dostupný po nešifrovaném HTTP. Nebudeme nikdy spolupracovat na cenzurování Wikipedie,
říká.
Správné rozhodnutí potvrzuje i nová zpráva z Harvardu, ve které byla zkoumána data z provozu za poslední dva roky. Ta byla následně zkombinována s denní statistikou návštěvnosti 1,7 milionů článků v 286 jazycích v letech 2011 až 2016. Cílem bylo odhalit jednotlivé pokusy o cenzuru. Zvlášť proběhlo také testování ze strany uživatelů, kdy byla testována dostupnost jednotlivých článků z mnoha různých sítí po světě.
Výsledkem analýzy je, že přechod na HTTPS měl celkově pozitivní dopad na dostupnost informací. V mnoha zemích totiž nedošlo k plnému zablokování encyklopedie, jak se někteří obávali. Přestože některé země jako Čína, Thajsko nebo Uzbekistán přístup blokují, přibylo uživatelů, kteří si mohou obsah číst svobodně. I ve zmíněných zemích se totiž blokování omezuje jen na jediný projekt – konkrétní jazykovou mutaci encyklopedie.
Přestože jde dohromady o více než milion zablokovaných článků, je to celkově s cenzurou velmi dobré. Když zohledníme rozšířenost filtrovacích technik a ohromný rozsah Wikipedie, je celosvětově cenzury velmi málo,
píše se v závěru zprávy. Naše data ukazují, že přechod na HTTPS byl dobrým rozhodnutím, které vedlo k lepšímu přístupu k vědění.
Dobrou zprávou pro nás je, že Česko je jednou ze zemí, ve kterých nebyla cenzura Wikipedie v posledních šesti letech vůbec pozorována. V těchto zemích jsme byli dlouhodobě schopni přistupovat k veškerým projektům Wikipedie,
píše se ve zprávě. Projekt chce každopádně v monitorování dostupnosti z jednotlivých zemí i nadále pokračovat.
(Zdroj: Vice.com)
