Již nějakou dobu totiž máme k dispozici speciální distribuce, které je možno z CD (nebo DVD, případně USB klíčenky) spouštět a mít tak naprosto funkční prostředí, které je navíc vždy stejně nastavené.
Pohledem do Wikipedie zjistíte, že první výrobek tohoto druhu se nazýval Yggdrasil Linux a spatřil světlo světa v roce 1995. Jakkoliv může znít jméno exoticky, firma Yggdrasil Computing Incorporated za ním stojící byla americká, její zakladatel se jmenoval Adam J. Richter. Jméno pochází z vikingské mytologie a znamená spojování částí do jednoho celku, zde do jednoho produktu. Prodával se celkem dobře, i když nebyl úplně funkční jako dnešní následovníci. Toto jméno však upadlo v zapomnění a pochybuji o tom, že vám průměrně znalý linuxák toto jméno vysype z rukávu (slovy filmového Hujera – I já jsem s tím měl co dělat!)
Je tady však jeden všeobecně známější a dám za to ruku do ohně, že si o něm všichni myslí, že právě on byl první. Jméno Knoppix je opravdovou legendou, i když se první veřejná verze objevila až v roce 2001. Právě Klaus Knopper byl člověk, který patrně odstartoval revoluci v používání živých linuxových distribucí.
Živá distribuce
Živá distribuce v zásadě funguje tak, že po vložení CD/DVD se začne systém zavádět právě z tohoto média. Musíte splnit podmínku, a to tu, že váš počítač musí být schopen startovat z CD/DVD mechaniky, což opravdu drtivá většina dnešních i poněkud postarších počítačů hravě zvládne. Po spuštění počítače je kontrola převzata obrazem linuxové distribuce, kterou spouštíte. Některé novější a propracovanější live distribuce také používají docela zajímavou fintu, jak zrychlit své fungování.
Musíte si uvědomit, že přístupová doba (tedy doba, která uplyne od požadavku na data do jejich úspěšného předání ke zpracování) je u pevných disků mnohonásobně nižší, než u CD/DVD mechaniky. Obecně lze za nevýhodu považovat skutečnost, že start live distribuce trvá obvykle déle než start instalované distribuce. Chytrý fígl spočívá v tom, že pokud má váš počítač dostatek paměti (obvykle stačí 256 MB a více), tak se obraz jádra distribuce nahraje do operační paměti a spouští se z ní. Přístupy jsou pak ďábelsky rychlé.
Po startu počítače se tak začne nahrávat obraz předpřipravené distribuce se všemi aplikacemi a funkcemi, které distribuce nabízí. Velmi důležité je, aby byla část, která rozpoznává nainstalované hardwarové součásti, docela přizpůsobivá, protože na chyby není místo. Pokud vám live distribuce po startu nedetekuje myš nebo grafickou kartu, patrně ji používat nebudete.
Jako nevýhoda se také může jevit fakt, že vaše nastavení není kam ukládat. CD/DVD je médium pouze ke čtení a na pevný disk se neukládá nic (z principu). Zapomněl jsem totiž říci, že obrovskou výhodou live distribucí je to, že stačí mít k dispozici jen počítač s povolenou volbou startu z CD/DVD a distribuce vám pojede bez ohledu na to, jaký hostitelský systém je nainstalován. Klidně to mohou být Windows nebo i jiná linuxová distribuce, live distribuci je to šumafuk. Ona si primárně na pevný disk nesahá a nic s ním neprovádí. Po skončení práce jen vytáhnete médium z mechaniky a nikdo nepozná, že tam byla live distribuce používána.
Vývoj jde dál a tak se objevily požadavky na to moci si přece jenom nějaká data a konfiguraci uložit. Se stále dostupnějšími USB klíčenkami (kdo dnes jednu nemá, jako by neexistoval) se tento problém skoro vyřešil sám. Vámi vytvářená data (např. texty, které vytvoříte v textovém editoru, který jer součástí live distribuce) nebo i speciální nastavení (např. obrázek na ploše nebo nastavení vašeho mailového klienta) si můžete na klíčenku uložit. Objevují se i nestandardní možnosti v podobě ukládání těchto dat na detekovaný pevný disk či kompletní live distribuce spustitelné z USB klíčenky (o těch jindy).
Live distribuce se tak stává velice žádaným zbožím v případě, že si chcete vytvořit velmi levný počítač, např. na obyčejnou kancelářskou práci nebo surfování po internetu. Nemusíte v něm mít pevný disk, stačí CD/DVD mechanika a USB klíčenka. Navíc některé tyto distribuce disponují nástroji, které vám umožní upravit si ji k obrazu svému, tj. odebrat či přidat některé programy a znovu vytvořit obraz k vypálení na prázdné médium. Výjimkou tak nejsou distribuce, které se vejdou i na malé CD (kapacita 210 MB), CD nebo DVD (s ní pak už máte aplikací opravdu požehnaně).
Ze stránek live distribuce si stáhnete obraz média ve formátu ISO a na médium je vypálíte. Pak vložíte CD/DVD do mechaniky a počítač spustíte. Ještě předtím se přesvědčte, že váš počítač startování z CD/DVD podporuje a že je tato možnost zapnuta. Po několika sekundách obvykle naskočí obrazovka s jednoduchými volbami, případně začne příprava nahrávání distribuce do paměti. Po několika minutách je již vše připraveno (obvyklý čas startu je do cca 5 minut).
Knoppix
Dost bylo teoretické omáčky, podívejme se, co je k dispozici. Samozřejmě, že klasika v podobě Knoppixu je velmi dobrou volbou. Distribuce využívá popisovaný způsob nahrávání do operační paměti a je nabízena ve formě pro CD se standardní sadou aplikací (internetový prohlížeč, poštovní program, kancelářský balík, multimediální přehrávač, jednoduché hry) a navíc přidává DVD obraz, který obsahuje opravdu nepřeberné množství aplikací, na které jste zvyklí z „dospělých“ distribucí. Knoppix dnes těží z toho, že byl první a má mnoho následovníků. Jeho použití lze jednoznačně doporučit, neboť s vámi komunikuje česky. Navíc obsahuje nástroje, které vám v případě zájmu pomohou Knoppix nainstalovat na pevný disk a povýšit jej na plnohodnotnou distribuci. Aplikace jsou na médiu ještě komprimovány (ve skutečnosti je po propočtu na disku obsazeno mnohem více místa, za běhu jsou dekomprimovány) a proto to neznamená, že dostanete aplikace o souhrnné velikosti maximálně 700 MB na CD. Ve skutečnosti je jich tam mnohem více.
Jako perličku bych rád zmínil ještě i verzi nazvanou Adriane Knoppix , což je také produkt Klause Knoppera, ovšem inspirovaný Klausovou manželkou. Ta je totiž zrakově postižená, a tak se Klaus rozhodl připravit Linux i pro ni. Měl by to být upravený Knoppix s integrovanými nástroji pro hlasový výstup a dalšími programy, usnadňující práci s počítačem nováčkům z řad zrakově postižených. Vývoj je zatím na počátku, projekt byl ohlášen v loňském roce.
Slax
Ovšem tak, jako se dříve říkalo, že co Čech, to muzikant, mohli bychom dnes říci, že co Čech, to tvůrce live distribuce. Nemohu prostě zapomenout na naprosto unikátní český projekt nazvaný Slax . Již několik let vyvíjí Tomáš Matějíček (dle mého mínění) jednu z nejlepších živých distribucí. Existuje anglická i plně česká verze. Momentálně se pohybujeme u čísla 6. Jeho projekt je unikátní svým rozsahem (základní distribuce má méně než 210 MB, aby se vešla na malé CD, momentálně je to 190 MB), ale existuje možnost jej rozšířit pomocí řady balíčků, které stačí jen nahrát do předem připravené složky, které Slax po startu vidí a umí s nimi pracovat. Taktéž umí být spouštěn z operační paměti.
Existují dokonce nástroje do operačního systému Windows, které vám umožní nakonfigurovat si svou vlastní verzi. Podle Tomášova vyjádření však Slax nebude obsahovat nástroj na snadnou instalaci na pevný disk, protože to jde proti duchu distribuce. Existují popsané postupy, jak to udělat, Slax to však „ve standardu“ nemá. Na domovské stránce najdete stovky balíčků a dokonce i podrobný návod na to, jak si upravit Slax k obrazu svému a na jeho základě stvořit svou vlastní distribuci. Autor také nabízí několik různých edicí, v nové verzi zatím nabízí jen verzi na CD a pro USB flash klíčenku.
Danix
Dalším produktem vzniklým v českých luzích a hájích, je distribuce nazvaná Danix . Podobně jako Slax nabízí mnoho nástrojů a aplikací a také je možné jej upravit. Oproti Slaxu nabízí verzi s CD obrazem, přidává i DVD obraz. Osobně se však raději kloním ke Slaxu, protože mi připadá šikovnější. Pro začátečníky má však Danix kouzlo v tom, že po stažení a vypálení CD nebo DVD verze v podstatě mohou začít pracovat a nemusí se strachovat, zda nějaká aplikace na specifickou úlohu chybí či ne, což se ve Slaxu může stát (přece jenom těch 500 MB rozdílu ve velikosti prostoru zabraného aplikacemi musí někde být znát).
Výhodou Danixu je, že je plně český a zaměřený na české prostředí. K nevýhodám asi patří to, že není tak často vydávána nová verze a blíží se spíše klasickým distribucím. To samozřejmě neznamená, že by byl Danix nefunkční, jde o to, že zvláště v poslední době se do linuxového jádra dostávají ovladače novějších zařízení, a tak se může stát, že Slax bude v detekci zařízení ve vašem počítači úspěšnější. Obvykle však live distribuce nepoužíváme na nejnovějších počítačích, takže tento problém se zase až tak neprojeví. Jinak jej lze samozřejmě také doporučit.
Mandriva One
Z dalších plnohodnotných live CD distribucí ještě zmíním Mandrivu One , což je odlehčená verze klasické Mandrivy, také je možno ji nainstalovat na pevný disk a povýšit na plnohodnotnou distribuci. Má velikost klasického CD. Z dalších bych ještě zmínil Damn Small Linux , což je live distribuce, která se vleze do 50(!) MB a obsahuje všechny základní aplikace, které byste mohli potřebovat.
Samozřejmě, že zde nebudou pecky typu Mozilla Firefox či Thunderbird, ovšem najdete zde internetový prohlížeč a poštovního klienta či jednoduchý textový editor. Porovnejte ovšem tuto funkčnost se základní verzí např. Windows. Dojdete ke stejnému výsledku v počtu podporovaných úloh (internet, kancelář, média), ovšem v nesrovnatelně rozdílném obsazení disku. Zatímco Windows si řeknou o několik stovek MB, DSL stačí 50 MB. Opravdu se to dá i používat, není to nic „ořezaného“ nebo vybaveného pochybnými a nefunkčními programy.
Puppy Linux
Obdobně malý je i Puppy Linux , který přináší přece jenom líbivější prostředí a navíc podporuje fintu v podobě ukládání na CD. Pokud máte v PC vypalovačku, je Puppy Linux schopen ukládat na své CD využitím tzv. multisession disku. V praxi to funguje tak, že na CD s malou LiveCD distribucí zůstává nějaké místo, které Puppy Linux využije jako své úložiště a postupně tam vaše data vypaluje. Elegantní a jednoduché, ostatně jako všechny velké myšlenky.
USB distribuce na klíče
Na internetu seženete také návody, které popisují, jak z klasické CD/DVD live distribuce udělat obraz spustitelný z USB klíčenky. Získáte pak navíc unikátní možnost úpravy své distribuce za běhu a v případě, že máte klíčenku s větší diskovou kapacitou, i docela zajímavou platformu. Vždyť 4 GB klíčenku seženete za cenu kolem 1 000 Kč. Průkopníkem je opět Mandriva, která nabízí svůj systém Mandriva Flash , který se prodává už předinstalovaný na klíčence. Systém zabírá cca 1 GB, 3 GB máte k dispozici vy a vaše data.
Je to docela dobrý nápad. Abych byl korektní, Slax takový obraz (na USB klíčenku) nabízí také, jiné distribuce přidávají návod, jak takový obraz vytvořit. Pokud se podíváte do ceníků distributorů výpočetní techniky zjistíte, že za cenu kolem 4 000 Kč již seženete klíčenku s 32 GB prostoru. Nechcete si s sebou nosit svůj operační systém na klíčence spolu se svými daty? Představa je opravdu lákavá. Máte své prostředí, které je pořád stejné, máte své aplikace se všemi svými nastaveními a navíc je vše snadno přenosné.
Vašemu prozkoumávání linuxového světa pak nic nebrání, protože se vám dostává komfortu předinstalovaného a funkčního systému, který není zapotřebí „ladit“, vše funguje rovnou (nebo spíše to, co autor nastaví). Tím, že nemusíte nic instalovat si ušetříte nervy a můžete se s klidným srdcem rozhodnout, zda Linuxu dáte na svém počítači šanci, či ne.
Nemá moc smyslu popisovat, jaké aplikace live distribuce obsahují, obvykle jsou stejné a točí se kolem kancelářské práce, surfování na internetu nebo přehrávání multimédií. Podrobné informace samozřejmě najdete vždy na stránkách konkrétní distribuce. Záměrně však vynechávám některé specifické live distribuce, které jsou vyvíjeny jako jednoúčelové distribuce např. pro správu sítě, zálohování, přehrávání DVD nebo zabezpečení sítí. O těch ale až příště.
