Názory k článku Zpovědnice: Martin Kysela

Zajímalo by mě, v čem spatřuje pan Kysela ono "windowsovatění". Snad ne ve snaze distribucí být user-friendly!? Za klikometacími okýnkami je vždycky skoro ten samý systém GNU/Linux nebo se pletu? Kdyby nebylo "windowsoidního" ovládání, mnoho současných uživatelů GNU/Linuxu, těch, kteří postrádají technického vzdělání, by se nikdy ani nepokusilo naučit se něco víc o tom, jak to funguje pod pokličkou, o ideologickém pozadí ani nemluvě. Nepodceňujme hezkou skořápku, je to mucholapka. U operačních systémů i u žen:)
Mimochodem, jak víme, windowsoidní ovládání je vpodstatě apploidní, nebo spíš xeroxoidní ovládání, abychom byli opravdu důslední:)

Já tedy windowsovatěním rozumím chování stylu "já jsem chytrá aplikace a vím líp než ty, co chceš". Bohužel, tyto manýry občas už pronikají i do Linuxového světa :-(

Mozna budu prvni kdo to rekne nahlas, ale kde berete tu jistotu ze BFU (v tom dobrem slova smyslu) touzi po prostredi a'la Microsoft Windows.

Naopak bych rekl, ze jsou to prave "informatici", kdo se jim toto snazi podsouvat.

Z pohledu koncoveho uzivatele je dulezite zda-li program funguje:

a) spolehlive
b) bez zbytecnych casovych prostoju

Skkretarky drive psaly v T602 (WordPerfectu, UNIXPLEXu ...) a zadne vetsi problemy s tim rozhodne nemely - rozhodne ne vetsi nez dneska s Wordem (OpenOfficem ...).

Nedelejme z radovych uzivatelu vypocetni techniky blbce ...

Pohybujete se vubec v prostredi kde mate styk s alespon stovkami BFU uzivatelu? IMHO ne, protoze byste mel jiny nazor.

Delal jsem v podniku, kde mely desitky duchodkyn, ktere tomu nerozumely VUBEC. Ale presto fungovaly naprosto dokonale, mely to napsane v sesitech a jak si je clovek naprogramoval, tak mu potom pracovaly. Nemely sebemensi snahu neco pochopit, proste jen chtely mit svou praci hotovou. Kdyz to mely v sesitu spravne napsane, tak zadavaly bezchybne denne takove stohy faktur a jinych dokladu, ze ja bych se zblaznil, kdybych to mel udelat za mesic.

Je ale potreba rozlisit dve skupiny uzivatelu (ackoli se dost prekryvaji) -

jedni potrebuji udelat svou praci (at uz je to datlovani dokladu, nebo sroubky na bezicim pasu) na to jim staci aplikace, ktere funguji spolehlive, pokud se pouziji presne dle navodu.

druzi si chteji hrat se svym pocitacem (jako s televizi, radiem, fotakem, ...) Na to ale potrebuji aplikace, ktrere toho moc neposkodi, kdyz se budou pouzivat nespravne a budou se snazit korigovat jejich chyby.

prvni jsou podnikovi zamestnanci naveleni na danou praci, druzi jsou majitele pocitacu, casto podlehnuvsi reklame typu "S nasim pocitacem se vase prace udela sama"

U nás v podniku máme cca 1000 PC a většina sítžoností uživatelů je opravdu na nefukčnost nebo na pomalost - těmi se zabýváme a za to jsme placeni.

Pak tu máme pár uživatelů, kteří si neustále něco vymýšlejí (DVD mechaniky, reproduktory a tak podobně), neustále něco stahují z netu a když něco pokazí tak otravují - ty posíláme (slušnou formou) do pr*ele.

Mozna budu prvni kdo to rekne nahlas, ale kde berete tu jistotu ze BFU (v tom dobrem slova smyslu) touzi po prostredi a'la Microsoft Windows.

Naopak bych rekl, ze jsou to prave "informatici", kdo se jim toto snazi podsouvat.

Z pohledu koncoveho uzivatele je dulezite zda-li program funguje:

a) spolehlive
b) bez zbytecnych casovych prostoju

Skkretarky drive psaly v T602 (WordPerfectu, UNIXPLEXu ...) a zadne vetsi problemy s tim rozhodne nemely - rozhodne ne vetsi nez dneska s Wordem (OpenOfficem ...).

Nedelejme z radovych uzivatelu vypocetni techniky blbce ...

Jak tady napsal uz nekdo jiny, nejde ani tak o graficke prostredi a hezky vyladene KDE. :) Spis prave o tu snahu, kdy pocitac mysli za uzivatele. A to je, podle meho nazoru, spatne a "neunixove". :) Je to muj pohled, mozna ma nekdo jiny...

Tak to se omlouvám, já to tak z textu pochopil. Zatím jsem si ale nevšiml, že by mi můj desktop něco vnucoval. Spíš mi sám našel hardware, na konfiguraci např. sítě stačilo zaškrtnout několik málo políček a dodnes nevím v kterém souboru to co změnilo:)

Co je windowsovatění ? Pro mě je windowsovatění například to, že si zkompiluji sendmail, nakonfiguruji si spoustu jemných věciček a pak omylem spustím suseconfig (nebo cokoli obdobného, sorry, SuSE) a moje konfigurace sendmailu je v pr****, protože plugandplay superinteligentní suseconfig to přeci umí lépe. Také si myslím, že kdo chce, aby linux vypadal jako windows, bude pro něj nejlepší, když bude používat windows.

No pokud ti tahle distribuce nevyhovuje, tak jí nepoužívej, není nic jednoduššího, distribucí jsou spousty :-). To aby se suseconfig hrabal do nastavení se samozřejmě dá vypnout, ale kdo by něco takového hledal, že?

Ach jo, to jsou zase rady. *Vim* ze se suseconfig da vypnout a taky SuSE *nepouzivam*. Uvedl jsem to jako priklad, co si predstavuji pod pojmem "windowsovateni" linuxu.

Sorry. J.

SuSEConfig lze samozřejmě vypnout a pak se automaticky spouštět nebude... J.

Take nechapu ty bojovniky proti jakemusi Windowsovateni. Zpozornim az v dobe, kdy zjistim, ze vse mohu konfigurovat pouze pomoci klikani a az nebude videt, co za tim je.
Momentalne - treba u SuSE - muze uzivatel klikat az do zblbnuti (a i tak je ten pristup ponekud odlisny od Windows), na druhe strane muze nadale vse konfigurovat rucne. Osobne take radeji konfiguruji vetsinu veci primo v konf. souborech, ale proc bych - proboha - byl proti tomu, aby byly nektere distribuce GNU/Linuxu pristupne i lidem, kteri proste konfiguracni soubory nezvladaji ? Ja mam zajem na tom, aby byla uzivatelska obec co nejsirsi - diky tomu zde bude i vetsi podpora vyrobcu hardwaru, pripadne podpora vyrobcu softwaru (napr. stojim o to, aby Adobe portoval sve produkty na Linux a bez sirsi uzivatelske zakladny to asi delat nebude...).

A co se ti na produktech Adobe tak líbí, že by jsi je chtěl portovat na Linux ... ?

Já bych je nechtěl ani zadarmo.

Ja treba, at se mi to libi nebo ne, pouzivam Acrobat Reader, protoze xpdf nektere .pdf soubory proste zobrazit nedokaze.

A co brani pouzivat Adobe Acrobat Reader pro Linux? A nebo windowsi verze pod Wine, taky beha docela dobre...

Mne ani tak nevadi, ze Linux vypada skoro jako windows, ale problem windowsovateni vidim spise ve spatne funkci konfiguracnich programu pro prostredi X-windows. V podstate jde o to, ze v konfiguracnim souboru si udelam presne co chci, ale konfiguracni nastroje zpravidla nefunguji uplne spolehlive, a tudiz vetsinou provedou to, co nechci.
Typicky priklad:
- Mandrake 9.1 (zkuste si v X-windowsech vytvorit noveho uzivatele, budete se divit).
- Red Hat Enterprise Linux 3 WS (docela draha distribuce, plati se za podporu). Zde sice tvorba uzivatelu funguje, za to nakonfigurovat Apache server (dodavany s ditribuci) pomoci X-windows rozhrani je v podstate nemozne. Umi nakonfigurovat pouze par veci a vsechny ostatni (treba uvitaci stranku, root pro www stranky) nastavi na defaultni hodnoty (ktere se nedaji zmenit). Mimo jine, tento drahy Linux ma jeste plno jinych musek, o kterych se nebudu zminovat.
A jeste jedna lahudka na zaver. Tou je system instalovani balicku. RPM je skvela vec, pokud ovladate tento prikaz (rpm) z prikazove radky. V X-winech sice lze nainstalovat JAKYKOLIV balicek, odinstalovat vsak jdou pouze ty, ktere jsou soucasti distribuce (to v Mandraku funguje mnohem lip, a taky pouziva RPM). Mimo to, pokud nahodou instalace nejakeho balicku selze (treba je jiz nainstalovany), tak uz nedoinstalujete ZADNY balicek, dokud NERESTARTUJETE cely system (a to si nedelam srandu, uz na tom funguju vice nez mesic a do dneska jsem ten problem nevyresil).

a kdo udela reportaz se mnou?:))

--jose

Ja. Potom Ty so mnou a budeme obidvaja spokojni a budeme si kvit ;-)

Když operační systém GNU přijal Linux jako svůj kernel (rok 1993?), bylo bezesporu vhodné nazývat celek GNU/Linux (teoreticky by stačilo i jen GNU, leda že by tím chtěl RMS ponechat možnost do budoucna přidat ještě GNU/Hurd).

Ale jaká je situace dnes...? Opravdu je všechen software obsažený v linuxových distribucích součástí GNU (nevím, ptám se)? Linus celkem rozumně podotkl, že názvy jako např. Red Hat Linux a SuSE Linux samy o sobě stačí (tím myslím, že RH a SuSE Linux _nespadají_ pod GNU/Linux, že tento je s nimi na stejné úrovni) a že je směšné bazírovat na označení GNU/Linux pro všechny distribuce (jako to je u Debian GNU/Linuxu).

Proto já osobně termín GNU/Linux nepoužívám (když už, tak "GNU/" v závorce jako naznačení původu). Co by se jím také mělo označovat? Nevím o žádné distribuci, která by se jmenovala GNU.

GNU je spíš hnutí, symbol a filozofie než cokoli jiného. Někdy mi přijde, že se RMS chová jako malé dítě, kterému někdo vypiplaný GNU "přejmenoval" na Linux :-( Na jednu stranu je to pochopitelné - on opravdu GNU založil a pomáhal mu růst. Jenže příchod linuxového jádra (a tím de facto teprve ono vytvoření kompletního systému) spíše jen upozornil na možnost, jak lze také operační systém tvořit - a začaly vznikat distribuce, jejichž základem snad zprvu byl GNU/Linux (tedy GNU aplikacemi obalený Linusův kernel), ale postupně začaly přejímat i software z jiných zdrojů než jen z GNU. Nelze se tedy divit, že je dnes GNU spíše na okraji veřejného povědomí - současné distribuce se jím pouze inspirovaly a už se nedrží přesně jeho myšlenky.

Nebo se taky možná pletu, co já vím... Pokud znamená vydání čehokoli pod licencí GPL, že je to součástí GNU, pak by například volně stažitelné ISO obrazy instalačních CD byly kompletně GNU. Ovšem dovedete si pak představit ty zmatky s pojmenováním? :-) Koupím si GPL set nebo ho stáhnu -> mám Mandrake GNU/Linux (například). Koupím si PowerPack -> koupil jsem si _jen_ Mandrake Linux... docela chápu, že se raději tou částí "GNU/" distributoři nezabývají.

Promiňte, že to tak řeknu, ale zastánci free software mi někdy přijdou až moc fanatičtí (což by nemohli, kdyby myšlenka free softwaru nebyla narozdíl od open-source filozofická namísto technická - a ona filozofická je). RMS v tomto přístupu samozřejmě hraje prim (nikdy si nenechá ujít možnost na veřejnosti promluvit o tom, co je "správné" a v čem se veřejnost pomýlila, když linuxovým systémům neříká GNU/linuxové systémy... je to už nudné a co je nudné, začne člověka poznenáhlu iritovat; bohužel).

Free software je krásná myšlenka, ale ve světě komerce jen těžko prakticky proveditelná (licence GPL, pokud se nemýlím, zakazuje vydělávat na samotné tvorbě software - což při stávajícím modelu vývoje není možné - programátoři si potřebují vydělat na živobytí; to by musel všechen SW pocházet z univerzit od dobrovolníků nebo tak a placení programátoři by zajišťovali jen podporu a práce na zakázku", za což už se nechat si platit dá).

Tak, asi tolik jsem chtěl říct... rád bych slyšel, jestli se pletu a v čem.



ještě ad. "windowsovatění":
Aplikace by určitě měly jít cestou user-friendly. Nemyslím ale, že by přístup současných produktů MS _byl_ ten správný user-friendly (o firemní politice nemluvě).

Co by mělo u aplikací zůstat zachováno a existovat vždy - možnost volby, tedy chci spartánský interface X chci jednodušší user-friendly interface a obětuji kvůli tomu část výkonnosti (myslím u jedné a té samé aplikace, i když je samozřejmě obtížné oboje implementovat a je to časově náročné); ale volba by měla existovat _vždy_. Pak bude software kvalitní a oblíbí si ho obě skupiny uživatelů (guru i newbies).

Dekuji za zajimavy prispevek. Bohuzel nestihnu reagovat na celek, takze jen na nekolik casti...

GNU/Linux vs. Linux - Naprosto souhlasim s tim, ze pokud se neco jmenuje "Mandrake Linux", "Red Hat Linux" nebo "SUSE Linux", tak je to v poradku. Nejde o nazev systemu, jde o obchodni znacku.

Pokud ale mluvime o systemu jako celku (nezavisle na distribuci), pak povazuji oznaceni GNU/Linux za spravne. V prvni rade je to proto, ze soucasti distribuci jsou stale programy z projektu GNU, kompilace je provadena pod gcc, atd. Myslim si, ze pokud Linus dodal jadro k existujicimu systemu, mel by byt tento existujici system uvaden i v nazvu.

Co se tyce licence a GNU projektu - kdyz neco vydate pod GNU GPL, nestava se z toho soucast projektu GNU. Stava se z toho pouze svobodny software. Nic vic. :) Jak ale rikam, pripad GNU/Linuxu je mnohem vic nez jen svobodna licence.

Ale v lin distrech neni jen GNU software, je tam toho spousta jineho. Takze co mu rikat OSS/Linux? To je mnohem vystiznejsi, a GNU je podmnozina OSS.

Chapat GNU jako podmnozinu open-source software je zavadejici. Jak ale rikam, nebudu na toto tema diskutovat. :) Vazne ne, nezlobte se.

Neni to zavadejici. OSS je svobodnejsi a GNU se do nej bez problemu se svyma omezenima vejde, GNU splnuje vsechny OSS podminky. Nemusite mi tady porad vsude rikat, ze o tom se mnou nebudete diskutovat, ja vas nenutim a ani se nezlobim :-), me je to jedno.

Ano, trvani na oznaceni GNU/Linux mi prijde oravdu detinske. Dva duvody.

Nesouhlasim s tvrzenim, ze Linus jen vzal existujici kernel. Co treba X windows? Apache? Dve naprosto zasadni komponenty, ktere evidentne nejsou soucasti GNU. A jak budete merit, kolik vyvojaru svobodneho sotfware "par exelence" (slova RMS) jako treba Gnome sympatizuje spise s OSS nebo Free Software.

Navic, pokud vim, v "davnych dobach" se slovem operacni system myslel jen kernel. Oznaceni Linux bylo tedy spravne a prirozene i kdyz ne zcela vystizne. Budu snad Windows rikat Activision/Windows jen proto, ze je pouzivam jen k hrani her? Nebo IBM Lotus/Windows? Zajima me, jakym prekladacem byl prelozen Mac OS X?

Kdyz jsem s Linuxem v roce 96 zacinal, mel GNU a RMS velkou podporu - temer kazdy v Linuxu se hlasil ke GNU. Ale svym, s odpustenim, fanatismem se sam RMS zaslouzil o vznik OSS ztratu podpory mezi mnohymi vyvojari.

Mluvi-li RMS o svobode, musi byt pripraven i na to, ze mnoho lidi bude mit jiny nazor, on tomu ovsem rika nazor spatny. Nepripomina vam to nekoho z nasi politicke sceny?

GPL nezakazuje vydelavat na tvorbe software.

Možná to tak vyznělo jen náhodou, ale nemyslím si, že za proprietárním softwarem by byl Microsoft. Sice jsem v těch dobách byl ještě skoro v plenkách - ale dovolil bych si nesouhlasit. Souhlasím s tím, že před osmdesátými lety bylo komerčního software v dnešním smyslu jako šafránu, ale důvody vidím spíš jinde:

- Vysoká cena hardware => náklady např. na OS a případný další software od výrobce mohou být bez problémů zahrnuty v jeho ceně
- Špatná přenositelnost programů (ta se v sedmdesátých letech začala vylepšovat s nástupem IBM)

- Počítače používali hlavně odborníci na počítače

S nástupem mikropočítačů - v době vzniku Microsoftu - ale tyto důvody pominuly a počítače si začali kupovat i lidé, kteří nebyli programátoři a začal pomalu vznikat trh pro komerční software.

Samozrejme MS nebyl jedinym puvodcem proprietarniho software. Ale ma velky podil na jeho rozsireni (vetsi nez kdo jiny). Jinak si myslim, ze to dobre vystihuje prohlaseni Billa Gatese zaslane v otevrenem dopise komunite v '83.

Kazdopadne s dalsimi duvody souhlasim a myslim, ze jste to shrnul velmi vystizne.

Samozrejme ze s Microsoftem to nema nic spolecnyho. To si jen Martin musel ulevit a ukazat nam jak malo toho o open source vlastne vi. Jak GNU tak Linux vznikly ne kvuli Microsoftu a Windows ale kvuli uzavrenosti, cene a forkovani Unixu. Ale tuhle zakladni znalost preci od nekoho kdo napsal stovky clanku o open source chtit nemuzeme, ze :)

Co se tyce obchodniho modelu open source, vydelavani ma podpore: aby si clovek opravdu vydelal tak by musel psat SW co je nepouzitelnej a ma spoustu chyb. Poradnej produkt se da pouzivat bez podpory, pokud se uzivatel musi uchylit k volani na podporu tak je neco spatne, v nejhorsim pripade by mu mel stacit manual. SW neni HW kterej obcas selze a je ho potreba vymenit.

1) O open source jsem nenapsal ani jeden clanek.
2) Prectete si muj komentar nad Vama, nez budete reagovat.

1) Opravdu? A co teba tohle: http://www.gnu.cz/clanek-05.html Jmenuje se to: Proč nemám rád open source... O cem to je, kdyz ne o open source? :-))

Prectete si to a uvidite. ;-) Hlavnim tematem je svobodny software... A urcite jsem o open source nenapsal stovky clanku.

To neni pravda, i Software je nutno udrzovat, z mnoha ruznych duvodu.

Huh? Tak proc teda vsichni zastanci Linuxu tvrdi ze jejich servery staci jednou nainstalovat a pak to jede samo aniz by se o to kdokoli musel starat? Nejak si zacinate protirecit. Ale vazne - muzes byt trosku konkretni? Jak se musis starat o SW? Musis ho krmit? Zalyvat? Nebo co si proboha mel na mysli? Jediny starani se co me napada sou patche, a ty snad zvladne normalni admin i bez volani na podporu, ne?

Hmm, a jak nazve Vaše blahorodí nalezení vytvořaní patche a informování o jeho vydání? My malý a blbý tomu říkáme taky podpora.

Chci se jen pozastavit nad vetou, ze "poradnej produkt se da pouzivat bez podpory".

Ta se mi zda, s prominutim, dost hloupa. Dnesni programy jsou velmi slozite, funguji v ruznych prostredich v mnoha vzajemne propojenych systemech. Pri takove slozitosti je jasne, ze autori nikdy nemohli otestovat vsechny mozne problemy a od toho je tady podpora, aby uzivatelum pomohla nenadale vznikle problemy resit. Bez podpory si nedovedu fungovani zadneho SW (snad jen s vyjimkou malych jednoduchych aplikaci) vubec predstavit.

Ten pohled na vec vyjadreny se mi zda dost uzkoprsy.

Ale ty presne ukazujes na ty nedokonalosti svobodneho SW. Autori proste nemaj prostredky aby svuj vytvor poradne otestovali. Nemluve o tom ze v poradnych vyvojovych tymech autori netestuji, od toho sou testeri, kteri nejsou zatizeni tim jak by se mel dany produkt pouzivat. Autori navrhu/kodu temer nikdy nenajdou svoje chyby, protoze je nenapadne delat vylomeniny co napadnou poradnyho testera nebo BFU.

A ze si nedokazes predstavit fungovani SW bez podpory? Mozna by si mel obcas pouzivat uzavreny, placeny SW. Takovy databazovy cluster od Microsoftu komunikujici s okolnim svetem pomoci XML (aby sel pouzivat i z jinych platform) je neco co se da udelat bez podpory. A pokud mas na mysli velke systemy typu toho co plodi SAP a jemu podobni tak vez ze tam je nutnost podpory dana opet pouze a jen nedokonalosti produktu.

"Takovy databazovy cluster od Microsoftu komunikujici s okolnim svetem pomoci XML (aby sel pouzivat i z jinych platform) je neco co se da udelat bez podpory."

Rad si poslechnu detaily na jakem clusteru MS SQL serveru si se podilel (a kde), co nad tim bezi za aplikaci (ze by snad 1TB datovy sklad s OLAPem?) a jak to samo bez udrzby a problemku bezi 24x7. (((neprectl sis to nahodou jenom nekde na letaku?))).

Mnoho tisíc řádek kódu bez chyb je iluze. Racionálně uvažující člověk se kupovaní produktů, jenž mohou být vadné a neopravitelné (tj. bez podpory a bez zrojových kódů) vyhýbá jak čert kříži.

Psaní software se záměrnýmí chybami je nesmysl. Chyb a požadavků zákazníku je i bez nich dost. Kromě toho se koukněte např. na Linux a Mozillu, každý patch a featuru dost lidí testuje a ověřuje i po stránce zdrojového kódu.


Kromě toho kdyby bylo tak výnosné vydělávaní na záměrně přidávaných chybách tak to už dávno dělá i MS. I když kdo ví, možná už to dělá od začátku. :-)

Proprietární i svobodný software je tu tak i tak. Otázkou je jaká bude situace za 50 let a zda bude lepší? Já tvrdím že díky GNU, GPL a neviditelné ruce trhu rozhodně ano. :-)

To Creator: Myslim, ze se v nekterych bodech mylite. O kolik je Linux (kernel) dulezitejsi nez zakladni sw, ktery nemuze chybet, tedy _projekt_ GNU? Pokud by rozhodovaly pocty vyvojaru, nebo pocty radku zdrojoveho kodu, kdo myslite, ze by vyhral? Aniz bych nekomu upiral zasluhy, byl tu GNU, pak se k nemu pridal Linux. Tvori dve esencialni komponenty sw vybaveni, proc jej souhrne nazyvat jmenem pouze jedne z nich?

Distribuce samozrejme nedodavaji sw pouze z GNU (i kdyz je obsazen prakticky vzdy), ale zaroven nedodavaji pouze Linux (jadro). Proc je nazvyvat SUSE Linux? Stejne tak by se mohly nazyvat SUSE GNU. Aby bylo jasno, nejlepe kdyby se nazyvaly nezavisle na technickem reseni. IMO distribuce dodavaji sw z GNU a nekdy i neco navic :-)

K vasemu pohledu, kdy GNU pouze obaluje Linux, existuje i jiny. Zalozeny na udalostech, tak jak se odehravaly v case. V tom hraje hlavni ulohu projekt vytvoreni svobodneho OS, tj. GNU, ke kteremu byla pridana posledni chybejici komponenta - kernel (Linux). Nebyt Linuxu, byl by tu dnes jiny kernel, protoze usili, ktere se venovalo do vyvoje Linuxu by bylo venovano do vyvoje jineho jadra.

Cituji Vas: "Pokud znamená vydání čehokoli pod licencí GPL, že je to součástí GNU..." to samozrejme neznamena.

Jeste jedna citace: "...licence GPL, pokud se nemýlím, zakazuje vydělávat na samotné tvorbě software..." Samozrejme nezakazuje. Pokud takovou klauzuli v GPL naleznete, rad se na ni podivam. Naopak GPL je s komercnim vyvojem sw velmi dobre slucitelna.

Zastanci free sw Vam mozna prijdou fanaticti, ale vetsinou vedi co rikaji, narozdil od Vas. Fanatik jiste nejste, ale dopoustil jste se rady mistifikaci.

Uzavru. GNU je projekt, na jehoz filosofii neshledavam nic spatneho. RMS posuzovat nebudu.

Par poznamek (spise utrzku myslenek):

GNU potrebuje ke sve praci nejake jadro, jadro se ale klidne bez GNU obejde.

Zkratka GNU je takova nemastna neslana, protoze vlastne nic neznamena. Clovek si tezko vytvori nejakou asociaci na "GNU neni Unix". Uz samotna negace v nazvu pusobi na psychiku cloveka. Zato s nazvem Linux si muzete krasne pohrat (pinux, linuxik...). Take maskot GNU mi pripada osklivy a odpudivy. Vam pripadaji ty rohy "smart-looking"? A kdyz lidem reknete ze maskot Linuxu je tucnak, tak si vybavi dustojne, klidne a nekonfliktni zvire. Myslim, ze tohle hraje hodne velkou roli pri prijmuti necoho do podvedomi lidi a kvuli tomu je GNU odstrceno. Nemuzu si pomoct, ale z loga i z definice GNU cisi "humpolactvi". RMS je zcela jiste velka osobnost, ale neni to spasitel stejne jako to neni cele GNU.

> jadro se ale klidne bez GNU obejde

Samotné jádro je mi konkrétně k čemu?

Jádro potřebuje ,nějaké GNU`, ve smyslu základního toolchainu, coreutils a spol. Nemusí to být GNU, stejně jako to jádro nemusí být Linux. Obě části jsou nahraditelné.

Tak jsem to i myslel. Sam pouzivam GNU software na Tru64 mam tedy snad psat GNU/Tru64?
Samotne jadro umi spoustu veci a muzu jen dopsat nejaky modul a mam plne funkcni software. Jiste se daji najit takoveto implementace. Souhlasim, ale s tim ze nejcasteji se Linux obaluje GNU softwarem.

Jenom pro porovnání asociací: při zaslechnutí slova "tučňák" si vybavím komického ptáka ve večerním obleku.
Ovšem komické ptáky já rád ;-)

A vo vo vo tom to je :-)

A co se vam vybavi pri pohledu na logo GNU nebo pri zaslechnuti fousata antilopa s rohama? ;-)

Mně se teda vybaví síla, zarputilost a moudrost...

K cemu je hole jadro? Vzdyt bez compileru, textaku, atd. ani nelze vytvorit. Bez GNU by o Linuxu nikdo ani nevedel. GNU potrebuje jadro, ale nemusi to byt Linux. Nenutte me do podobnych argumentacii. Napsal jsem, ze jde o esencialni soucasti. Ani jedna nemuze chybet.

GNU je mozna horsi nazev nez Linux, ale logo GNU je IMO hezci a duveryhodnejsi nez infantilni tucnak, ktery se mi nelibi. Je to vec nazoru.

Jadro se bez GNU neobejde. Bez GCC kompilatoru, ktery je soucasti GNU by totiz neslo ani zkompilovat.

flame: nedávno jsem četl nějaké komentáře, podle kterých usuzuji, že Linux půjde přeložit i pomocí Intel kompilátoru. Tak kde je problém?

Omlouvám se, pokud řeknu něco, co třeba znovu zazní níže v diskuzi - čtu ten thread postupně a kdybych ho měl napřed dočíst, zapomněl bych, co chci říci.
Tedy:

1) Asi jsem jenom zbytečně přecitlivělý, ale nelíbí se mi ty dovětky "...[vědí co říkají] narozdíl od Vás." Prosím, zdržte se jich, já se jich taky zdržím. Příspěvek k tomuto článku jsem napsal proto, že i když se o danou problematiku zajímám, nevím ještě dost, abych si utvořil nějaký pevný názor - všechno, co jsem napsal (a píšu) je pouze zdvořilá disputace, ne hádka. Neobracím se na jednoho člověka, mluvím ke všem, kdo poslouchají - jen konkrétní zaznělé názory slouží ke konkrétním reakcím, ale ty už opět nejsou zacílené. Proto se také s vámi všemi bavím slušně a s úctou a proto žádné dovětky.

2) Ano, projekt GNU byl jistě větší než projekt FREAX (Linux). A je pravda, že kdyby nepřišel Linux, použili by vývojáři jiný kernel. _Nicméně_ právě to, že použili linuxové jádro, udělalo dnešní operační systém (říkejme mu GNU/Linux nebo linuxová distribuce, nebo jakkoli jinak) na Linuxu závislý.

Ne každá distribuce obsahuje všechny GNU aplikace, každá ale obsahuje Linux jako kernel. Proto je myslím správnější "SuSE Linux" než "SuSE GNU" i než jakékoli jiné varianty. Jde o systém složený z aplikací, které SuSE shromáždilo, přidalo nějaké vlastní featury (výše vzpomínaný suseconfig apod.) a Linux tento celek propojuje s hardwarem.

Až bude (bude-li) dokončen Hurd, splní se teprve původní záměr RMS vytvořit čistě GNU systém (může mu pak říkat GNU/Hurd nebo jen GNU (Hurd měl být od začátku součástí GNU, bylo by tedy zbytečné ho pak v názvu vyčleňovat), to je jeho věc). Řekl bych, že Linux vlastně slouží jen jako dočasné řešení a svého času udělal RMS čáru přes rozpočet - od té doby ten boj o "to správné pojmenování".

Proto z _dnešního_ pohledu jsou to GNU aplikace, které obalují Linux, namísto GNU systému, který je doplněn Linuxem coby kernelem (rozdíl v pojetí je myslím zřejmý, i když by se asi dal vystihnout ještě lépe).

3) ad. "GPL zakazuje vydělávat na tvorbě software"
Skutečně mám dojem, že jsem toto tvrzení už někde četl. Pročtení GPL ale ukázalo, že přímo takto doslovně tam nic takového není. Jestli šlo jen o mou mystifikaci, omlouvám se.

Na druhou stranu GPL _výslovně_ uvádí, že ke každému dílu pod ní vydaném musí existovat bezplatně přístupné zdrojové kódy... a pokud je toto zaručeno, je obchodně-orientovaný vývoj software pod GPL přinejmenším omezen (jsou-li k dostání zdrojáky zadarmo, nebude tolik lidí ochotno platit za binární podobu téhož).

Výklad GPL je následující: Dílo pod ní šířené může a nemusí být komerční. Pokud ho však získáte, máte právo získat i jeho zdrojové texty. Na zdrojáky zadarmo nárok nemáte. Pokud si však dílo koupíte, máte právo v ceně (tedy s nulovým navýšením ceny, nebo chcete-li zadarmo jak píšete) získat i kompletní zdrojové soubory. Snad jsem to vysvětlil jasně ...

I já se snažím diskutovat slušně a s respektem k ostatním. Co ale očekáváte, pokud někoho označíte za fanatika?

Pan Kysela je skutecne neoblomny vzhledem k terminologii. Presvedcit jej, ze KDE by se melo do cestiny prekladat v souladu s tim, jak jej nazyvaji tvurci (desktop environment) je temer nadlidsky ukol. Ja si bohuzel z jeho clanku pamatuji spise to jak casto mu ta terminologie uleti, na zaklade cehoz vznikaji potom nejruznejsi flamewars, protoze on nejprve tomu, kdo na problem upozorni arogantne vynada, posleze pripomene svuj podil na opensource v cechach, aby argumentaci podporil tak zdurazni, ze to vlastne dela zadarmo. No a nekde na konci bud prohlasi, ze se na to muze vykaslat, a nebo kdyz uz neni kam, tam pripusti, ze pouzita terminologie nebyla koser. Obcas to je 'funny'? Ale na druhou stranu, podle mnozstvi publikaci se jedna o velmi pracoviteho cloveka, kteremu by sluselo mene trdohlavosti a urazenectvi. A uznavam, ze z druhe strany se to kritizuje lepe.

Mne Stallman i Kysela pripominaji komunisty. Mluvi o svobode a pritom se kazdeho snazi co nejvic omezit. Orwell je proti nim hadr. Staci si treba precist tohle http://www.gnu.cz/clanek-05.html a je jasno, co je to zac. Linux je Linux a ze Stallman chce aby se mu riklalo GNU/Linux je jeho problem, at mu tak rika, ale nenuti to ostatnim. Ostatne Windows nejsou spravne Windows, ale oficialne Microsoft Windows (tm) a nevsiml jsem si, ze by MS nekoho nutil pouzivat oficialni nazev. MS neni blbec a vi, ze kratsi nazev je marketingove uspesnejsi. Ale ze lide jako Stallman a Kysela, ktery mluvi o svobodnem software ve smyslu svoboda slova a pak tu svobodu slova popiraji, je priznacne. Na svete maji misto vsichni, svobodny, open source, proprietarni i komercni software a jejich kombinace. Uzivatel at si vybere co mu vyhovuje. To je svoboda, ne to co za svobodu vydava militantni Stallman a Kysela. Mam uctu ke GNU vyvojarum, respektuji myslenky GNU, ale chovani nekterych GNU jedincu tohle vsechno zbytecne a hloupe degraduje. Skoda. To ze open source dokaze s proprietarnim software kooperovat je dobre, ve spolupraci je totiz sila, tridni boj je veci hlupaku.

"tridni boj je veci hlupaku" - stejne jako urazky neceho, co clovek nechape a nesnazi se o to.

Nicmene - na flame nemam dnes nejak chut, nezlobte se. :)

A kde berete tu jistotu, ze to nechapu ja a vy jo? :-)) Poukazal jsem na zasadni rozpor mezi tim co rikte, svoboda, svoboda, svoboda a co delate, omezeni, omezeni, omezeni (musite mluvit tak, musite pouzivat jen toto, nesmite pouzivat toto, musite bojovat proti tomuhle). Jestli se k tomu nechcete nebo nedovedete vyjadrit je vase vec.

Ano, je to moje vec a nechci se k tomu vyjadrit. :) Kdyz jsem to udelal naposledy, mela pak diskuse kolem stovky prispevku... a ja se nechci hadat. :)

Pane Mach, mne doma od malicka ucili nekrast, nelhat, neublizovat slabsim apod. Tedy sama omezeni. Snazim se tato omezeni dodrzovat cely zivot a rozhodne si kvuli nim nepripadam nesvobodny.
Svoboda neznamena, ze si kazdy dela absolutne co chce, a nejake omezeni neznamena automaticky potlaceni svobody. Kdyz se Vam omezeni GNU nelibi nikdo Vas nenuti GNU pouzivat.

Vase zmatene nazory maji jednoduchou pricinu. Nechapete vyznam terminu svoboda.
Stallman nikoho neomezuje. To se jem zda tem, kteri chteji svobodu zneuzit, k jejich smule jim to GPL neumoznuje. Myslenky GNU muzete tezko respektovat, kdyz je nechapete.

To bude nedorozumneni. Ja nemam nic proti GNU :-). Ja jsem proti tendencnim a demagogickym clankum o nem a kecech o (ideologickem) boji.

s tim bohuzel musim jen souhlasit :( arogance pana Kysely je znacna a diky tomu si jej prilis jakozto cloveka nevazim :( a docela me to mrzi...

Me zase mrzi, ze me bez argumentu "oznackuje" jako arogantniho cloveka nekdo, kdo se pod svuj nazor ani nepodepise. :-( Nicmene dekuji za komentar, pokusim se s tim neco udelat.

vazeny pane Kysela :))
opravdu Vam na tom podpisu tak sejde? :)
myslite kdyz se podepisu ze to doda memu nazoru vahu?
jakym zpusobem vlastne zjistite, ze se nekdo podepsal opravdu svym jmenem (kdyz uz budeme dusledni :))?

ale to je jedno... co se tyce te arogance, mam s Vami primy "internetovo-diskuzni" zazitek :) nebojte se, nemam ve zvyku automaticky lidi "znackovat" jak pisete, ale bud jste nemel den (nebo mozna rok? :)) nebo nevim :)

Pokud to byl diskusni zazitek na zive, tak plne souhlasim. :) Tam jsem sel obrnen aroganci, protoze jsem byl predem z nekolika zdroju varovan, ze to psychicky neustojim. Faktem je, ze i tak mi daly diskuse zabrat. :) A jestli je to zazitek odjinud, tak nevim... mozne je vsechno. :)

> jakym zpusobem vlastne zjistite, ze se nekdo
> podepsal opravdu svym jmenem (kdyz uz budeme
> dusledni :))

Pokud se vám stává často, že uvažujete tímto způsobem, a není to jen flamebait, doporučuji návštěvu psychiatra, dokud není pozdě...

Ja jsem ale hroznej clovek, kdyz Vas tak ctu... :)

BTW podil na "opensource" v Cechach nemam zadny a verte mi, ze ani po zadnem netouzim. :)

To jste. Ted jsem si precetl http://www.gnu.cz/clanek-03.html. Bud jste hloupy, nebo (coz je horsi) za hlupaky povazujete ctenare a mate snahu s nimi manipulovat. Kupodivu me takove veci vadi. A myslim ze vsem dostatecne vyzralym ctenarum, kteri to dokazi rozpoznat, take. A tim delate GNU akorat medvedi sluzbu.

Pak je tu jeste ta moznost, ze si zkratka nechcete pripustit hola fakta. :-)

Nebavi me poslouchat urazky od cloveka, ktery se ani nezamysli nad tim, co kritizuje.

Ja Vam Vas nazor neberu, tak mi prosim neberte zase muj. Prosim, ukonceme tento thread. Dekuji.

Ja vas neurazim, ja otevrene rikam co si myslim a zduvodnuji to. V tom clanku zadna hola fakta nejsou. Ten clanek je neobjektivni a manipulacni propagace nejhrubsiho zrna. Ja vam nazor take neberu. Ale vy svuj nazor nahlas a verejne vnucujete spouste lidem, takze se citim opravnen tomu nahlas odporovat a poukazovat na zakladni nedostatky vasich myslenkovych konstrukci.

vidite pane Kysela :)) a jsme u toho.

Not Found
The requested URL /clanek-03.html. was not found on this server.

Apache/1.3.26 Server at www.gnu.cz Port 80

Hmehm, uz to funguje. :)

Me to bezi: http://www.gnu.cz/clanek-03.html

Mohu se zeptat cim dela z ctenaru hlupaky? Jinak GNU je volba, nevsim jsem si ze by nekdo nekomu neco prikazoval.

To ze Martin obcas ma tendence prosazovat sva reseni je pravda, ale jsem jiz psal, i kdyz bedakal jak je Mandrake na nic a ze mam pouzit GNU Debian, tak jsem ho setrel, protoze system o ktery se budu starat ja si take sam zvolim. A tak tam neni GNU Debian, ale Mandrake a myslim ze jsou vsichni spokojeni :).

Tak fajn, vezmeme si treba ten clanek 03. Hned zacatek je blbost, pise se tam:

CITE
Svět uživatelů svobodného software se dělí na dvě skupiny. Jedna tvrdí, že vedle sebe mohou koexistovat svobodné a nesvobodné programy, druhá toto tvrzení odmítá. Kde je pravda?

Těžko říct. ;-) Jednoznačnou odpověď na tuto otázku není možné najít a musí si na ni tedy odpovědět každý sám a rozhodnout se, ke kterému názorovému proudu se přikloní.
/CITE

Staci se rozhlednout kolem sebe a vidime, ze (at se to nekomu libi nebo ne) vedle sebe koexistuji vsechny druhy programu, takze otazka nema smysl. Odpoved je zcela evidentni, mohou. A dale.

CITE
Zkusme se podívat na argumenty obou stran.
/CITE

Hezka deklarace, ale skutek utek, skutecne a zavazne argumenty druhe strany zde vubec nezaznivaji. Jestli si myslite ze ano, ocitujte mi je.

Nasleduje rozpitvani jednoho jedineho argumentu (dostupnost zdrojovych kodu a k cemu to je dobre), ktery, cirou nahodou, navic hraje pro cely Open Source a ne jen Svobodny software. Pritom podle pana Kysely je Open Source take nesvobodny software a tedy stoji na druhe strane. Tudiz je to cele uplne o nicem, ten argument vubec nepodporuje, co se clanek snazi rikat.

No a zaver je take perla.

CITE
Buďme ale objektivní. Dojde-li na situaci, kdy vývojářem software je jedna společnost, která jej chce používat jen sama pro sebe, má pak reálný smysl označit tento program nálepkou "free software" jen proto, aby byl "in"?
/CITE

To je opravdu objektivita. Takze software ktery si napise autor nebo spolecnost pro sebe, ten at si je jaky chce. Ano, proc to nepripustit, takovy sw ctenare absolutne nezajima, je pro nej nedulezity, tak proc to nepripustit a nezahrat si na objektivitu. A u toho ostatniho software, tedyt toho ktery kazdy pouziva, s kterym kazdy prichazi do styku, ktery kazdeho zajima, tam je to jasny. Tam prece predchozi "argumenty" "jasne ukazaly", ze je mnohem vyhodnejsi, kdyz je GNU.

To mi pripomina prednasku o vire, ktere jsem se povinne zucastnil za komancu jako dite. Tam prednasejici v ramci "objektivity" take pripustil, ze ano, ze kdyz stare zaostale babicky veri v neexistujiciho boha, tak to nevadi, jsou stare a uz nema smysl aby se viry vzdavaly, kdyz v ni tak nestastne setrvavaly cely zivot. Ale my, mladi a moderni uz mame k dispozici ty spravne informace, my vime ze buh neexistuje (dukaz ze neexistuje nebyl podan, ale komu by to vadilo) a byli bychom hloupi a zaostali, kdybychom tomu snad verili. A my jsme mu to zrali. Jasne, ten pan je hodny, mysli to s nami dobre, nechce abysme byli hloupi a pritom je tak tolerantni vuci nasim (hloupym) vericim babickam.

Postrehl jste, ze cely Kyseluv clanek 03 je ve skutecnosti uplne o nicem? A presto vsugerovava myslenku, jak je svobodny software bezva a open source a dalsi sw sou tu jsou jen proto, aby cloveku uskodily?

Lepší definici vystupování M. Kysely bych nenapsal! Bravo!

Někde tady na root.cz v diskuzi najdete "perly" jako že Mandrakelinux "ničí" Unix a podobné.

Od člověka co píše knihy o Linuxu a tím ho popularizuje to potom vypadá dost divně...

Chapu, ze se to Vas, jako cloveka, ktery se na lokalizaci MDK podilel, muselo hrozne dotknout. ;-)

Nicmene nemyslim, ze to spada do tehle diskuse... :-)

Citace: "Ale na druhou stranu, podle mnozstvi publikaci se jedna o velmi pracoviteho cloveka..."

Jedna vec je napsat tunu clanku a druha vec je jak jsou ty clanky kvalitni. Pak se naskyta otazka, proc se chrli spousta clanku, ktere nemaji valnou uroven? Ze by kvuli penezum? Sekundarni uzitek z toho pak muze byt ten, ze se do zivotopisu muze napsat spousta blabolu :o)

.. než když ovládne svět IT a jeho kvalita klesne na úroveň nejmenovaného operačního systému.

Tohle mi připadá trošku jako rána pod pás. Již dnes naštěstí odumřelá vývojová větev byla opravdu zvěrstvo. Ale v současnosti používanou vývojovou větev bych si dovolil, od samého počátku, označit jako velmi kvalitní. Házet práci programátorů a postoje a marketing firmy do jednoho pytle mi připadá jako nešťastné.
A to že se některé distribuce Linuxu (promiň GNU/Linux) čím dal víc přibližují koncepci Windows je snad taky dobře, ne? Stačí se podívat za hranice komunity, ve které se vyskytuješ, a uvidíš hodně lidí, kteří s počítačem pracovat prostě musí a občas někde kliknout je to vrchol toho co jsou schopni zvládnout. Samozřejmě že tihle lidé nebudou něco vyvíjet, ani přispívat do bugzilly, ale díky těmto lidem, na alternativních platformách, bude vzrůstat tlak proti uzavřeným formátům a právě v uzavřených formátech bych viděl hlavní problém dneška. Nebo se ti snad libí, že třeba texty v .doc zaplavily vládní instituce, školy, ... jako mor a jsi prostě smířen s tím, že OpenOffice.org to snad nějak přečte?

Snaha o transformaci GNU/Linuxu na MS Windows je podle meho nazoru chybnym krokem. Samozrejme existuje siroka uzivatelska zakladna, ale pokud temto uzivatelum vyhovuji podminky, ktere maji na MS Windows (nebo jinych systemech), tak proc je za kazdou cenu pretahovat "na pravou viru"?

Tady nejde jen o "pravou víru". Je tu více zajímavých systémů, které bohužel pomalu upadají v zapomnění. Např. OS/2, BeOS, ... . V podstatě je jedno co to bude, ale tahle současná desktopová 95%ní monokultura je časovaná bomba. Navíc větší rozmanitost by přispěla k zvýšení tlaku na otevřené formáty, jak jsem již zmiňoval.

Uvidime, jakym smerem se bude vyvoj IT ubirat. Podle toho se urcite situace zmeni a aktualne prizpusobi.

Nicmene si skutecne nemyslim, ze by zmena koncepce GNU/Linuxu k obrazu MS Windows byla idealnim resenim.

Uvidime, cas ukaze...

Soucasna desktopova monokultura neni casovana bomba. Casovana bomba vybuchne jen jednou. Monokultura vybuchuje kazdou chvili a bude vybuchovat dokud bude existovat (dokud se nezvysi diverzifikace),

Jen heslem priklady vybuchu: MyDoom. Bagle, Slammer, Blaster, Code Red.

Souhlasim s p.Kyselou, ze z principu je chybou konvergence k Windows. GNU/Linux by se naopak mel snazit, marketingove receno, hledat vlastni konkurencni vyhodu. Nicmene je treba odlisit to, co je smerovanim k Windows a to, co principialne souvisi s filozofii jakehokoli moderniho operacniho systemu napr. v oblasti GUI (mys, okna atd.). Prece nebudu delat hranata kola, i kdyz ma konkurence kulata a funguji. Co mne osobne spise stve, je prave to mysleni za uzivatele, opiceni se po Windows v oblasti bezcennych veci typu progress bar pri startu systemu atd. Navic se mi zda, ze se z komercnich distribuci zacina jaksi ztracet i ten samotny Linux, duraz je kladen pouze na dany obchodni nazev. Samozrejme uznavam, ze lide z techto firem udelali pro GNU/Linux hodne, ale co ti ostatni? Kdyz bych byl hodne neuznaly, tak co je vlastne distribuce, poskladane balicky + jadro + nejake patche a ovladace + instalator + v nekterych pripadech klikaci nastaveni. A nazyvat se potom, ze jsem vyrobcem operacniho systemu? No nevim. Osobne si myslim, ze GNU/Linux je komunitni zalezitost, ktera se neda pevne uchopit a v tom je prave jeji sila a konkurencni vyhoda a v tom je i duvod, proc komunitu respektovat a ne se za ni stydet.

Dekuji za prispevek, vidim to uplne stejne...

Zatimco snaha oznacovat user-friendly pristup za neco apriori spatneho (a potazmo ho potlacovat <navzdory recim o svobode> jako windowsovateni) muze akorat tak degradovat GNU / Linux na hracku pro par nadsencu a tim jen upevnenit dominantni postaveni M$ na poli OS pro desktopy, se vsemi negativnimi dusledky z toho vyplyvajicimi.

Je (bohuzel) videt, ze to chapete jako vec "prave viry". :-(( Tomu odpovida "kvalita" vasich clanku. Tenhle clanek http://www.gnu.cz/clanek-03.html je fakt sila! Takovymi clanky delate GNU skutecne medvedi sluzbu, jak tady nekdo psal. :-((

A i odpovedi v tomto diskusnim foru jsou dukazem vasi "prave viry":
Odpoved: "Tak se zeptejte RMS... jeho nazory snad za spravne uznate." No jasne GNU je jediny spravny sytem a RMS je jeho prorok. ;-)
Odpovedi: "Nemam cas." "Nechce se mi to vysvetlovat." Spis myslim, ze nevite jak zareagovat (ono nakonec neni jak ;-))
Odpoved: "Neni nic horsiho nez uzivatel, ktery si mysli, ze snedl vsechnu moudrost..." Ale je. Agitator, ktery si mysli totez. ;-)

Též mám pocit, že si někteří lidé navykli házat na M$ Windows všechno špatné. "Wokna jsou pomalý" "Wokna jsou nestabilní" "Wokna jsou...

Ty tam jsou doby, kdy Wokna byly pomalá. Word startuje za ani ne půl sekundy. Microsoft a jeho produkty se vyvíjejí. Osobně si myslím, že WinXP jsou interně VELMI dobře navrženy a kdyby byly zdrojové kódy uvolněny, systém by kvalitou předčil ostatní. Když si uvědomíte, kolik různých ovladačů a programů (které píší různí lidé) v nich funguje, je až obdivuhodné, jak dobře. Teď porovnávám třeba s grafickýmí nastavovátky od SuSE, MDK, které jsou sice dobré, ale té klikací úrovně Windows nedosahují - protože je těžké na bordel v /etc napsat cokoli spolehlivého. Nejsou-li dobré základy, pak se na nich nedá cokoli vystavět.
Nelíbí-li se vám tzv. intuitivní GUI Windows, můžete si naprogramovat vlastní shell (manažer).. a že jich už na netu existuje!

Další MS technologie, jako .NET, vůbec nepovažuji za špatné. (Osobně bych si přál, kdyby celé grafické rozhraní fungovalo na principu XML + libovolného jazyka, podobně, jako se zobrazují HTML stránky; a v tom je dnes MS opravdu nejdál.)

Myslím, že bychom konečně mohli uznat, že u MS něco dělají dobře a vykrást to nejlepší - stejně, jako to oni dělali celou dobu předtím.

Shrnuto: MS nemá špatné produkty, špatná je jeho politika.

Word startuje za pul vteriny ? A co mate prosim vas za pocitac ? Na mem PII 400 to tak rychle fakt nebude a nehodlam si porad kupovat nove zelezo, hry nehraju. M$ ma dobry hardware, treba ty svitici myse, mel by se toho drzet.
Vubec netvrdim, ze jsou Win spatne (z toho uz jsem vyrostl), ale nechci je pouzivat. Nicmene obcas musim, kvuli jejich monopolnim uzavrenym formatum a protokolum.
A GUI ? Ja mam GUI jenom kvuli tomu, abych nemusel porad prepinat screen, potrebuju jenom vic konzoli vedle sebe takze fvwm mi uplne staci a to i na horsim zeleze nez je vyse zminovana PII 400.

(1. na desktopu používám výhradně GNU/Linux)
2. hardware nebude do budoucna vůbec problém, už dneska lze koupit za pět tisíc slušný počítač.
3. pokud již byl word jednou spuštěn, mám zkušenost, že kliknu na ikonu a je nastartován. Tam není prodleva ani půl sekundy. I ten konqueror se svým preloadem se startuje výrazně pomaleji (navíc knihovny KDE jsou již v paměti stejně jako API Windows)
4. Konzoli používám také, ale na některé věci je klikací editace prostě nejrychlejší. Nenutí totiž přemýšlet. I GUI jde navrhnout, aby umožňovalo pokročilá nastavení, v XP je příkladem takové aplikace regedit :->>

2. hardware nebude do budoucna vůbec problém, už dneska lze koupit za pět tisíc slušný počítač.

To je sice pěkné, ale ospravedlňovat špatně napsaný program tím, že hardware je laciný a poměř cena/výkon neustále prudce klesá je docela slušné zvěrstvo. Je sice pěkné, že není nepřekonatelný problém koupit PC s procesorem taktovaným na 3GHz, ale za jakou cenu? Pak sám procesor žere kolem 100W. Přitom většině lidí by bohatě stačil procesor kolem 1GHz, který v mobilní verzi žere pod 10W. Proč pak raděj trh klade důraz na výkon za každou cenu, než trošku rozumnější zacházení se zdroji?

Tím jsem samozřejmě nechtěl vyjet proti OpenOffice.org. Jejich práce si velice vážím. Navíc příslib do budoucna je zvýšení rychlosti. Snad se jim to ve verzí 2 povede.
Samo srovnávání výkonu OpenOffice.org a Ms Office ani není moc korektní. Nikdy jsem neviděl Ms Office na Applu, ale ve Windows je jasně vidět, že Ms Office jsou pěkně psané na míru Windows a ze systémem jsou docela slušně provázané. Oproti tomu OpenOffice.org běhá téměř na všem a psát program takhle neutrálně nebude zrovna jednoduché a ve srovnání s jinými programy na tom není vůbec špatně.

Ano, windows vobec nie su zle. Len ked si ich nainstalujem, tak mozem tak maximalne pisat do notepadu a hrat solitaire. Ked spustim vmware, prestane fungovat disketova mechanika. Ked chcem pozriet postu v mojom konte (w2000), musim bratovi povypinat vsetky chaty a programy, lebo sa musim prihlasit pod mojim kontom. Ked napisem dlhu adresu do explorera a mam v nej chybu, mozem ju pisat odznova, pretoze mi ju mily explorer prepise na nejake msn ci co. Ale inak je to super jednoulohovy a jednouzivatelsky system

Jenom technická. To, že word startuje za půl sekundy je způsobeno především tím, že výkon počítačů narostl několikanásobně a nikoliv vývojem MS software. Ten je naopak stále víc a víc nenažraný.

V práci mám asi 10 počítačů od "pleček" typu PII s w98 až po 2GHz P4 s XPčky a zatímco na těch starouších si můžu pustit office + browser + mailer + slovník a systém pořád svižně reaguje, zatímco ty XPčka na rychlejch strojích s daleko víc RAM jsou po jedné dvou spuštěných aplikacích zoufale pomalý a na hranici použitelnosti.

Mate pravdu. Word startuje na P4 2.8 GHz opravdu velmi rychle. O OpenOffice 1.1.0 se to rici neda. Ten startuje asi 2 vteriny.
A jeste jedno rychoostni srovnani. V Excelu je graf s tisici hodnotami (1000) vykreslem shruba za 1 vterinu. Pri stejne konfiguraci v OpenOfficeCalcu to trva 10 vterin. Musim skutecne rict, ze zobrazovat nejake statistiky z generovanych csv souboru v Calcu je temer nemozne (1000 radku z 6 i vice hodnotami na nich neni vubec velke mnozstvi hodnot). Osobne jsem zkousel zobrazit 3D graf, kde by bylo 6 "pasku" promennych s 1000 hodnotami. Po jedne minute jsem to vzdal a OpenOfficeCalc jsem kilnul.

A co z toho plyne ? Že OOo je extrémně pomalý a nenažraný kolos ? To přece všichni víme.

Pokud mělo jít o srovnání typického zástupce komerčního produktu (MS office) s typickým zástupcem opensource (OOo), tak je to úlet.

Cele WXP zatuhavaji pri cteni/zapisu na FDD. Jsem zvedav zda to bude i dalsi/posledni verzi Woken.

Brouku Pytlíku,
špatná úroveň poslední verze nejmenovaného OS spočívá (alespoň podle mých požadavků) v nulové zpětné kompatibilitě. Například texty musíte ze starších do novější verze nejmenovaného editoru převádět přes Open Office org.; jsou obrovské problémy s daty a některé aplikace (nejen účetní, ale i pro vědeckotechnické výpočty) prostě na tom novém nerozchodíte. Pak je jistě otázka, zda přecházet na nový OS jen proto, že je to shit neumožňující práci se staršími daty (ale zase si místo ní můžete pouštět filmy z CD), nebo zda se na "novou a nejlepší" verzi nejmenované napodobeniny OS nevykašlat. A nové aplikace pod novou verzí nejmenovaného OS zpravidla přinesou jen jinak vybarvené ikonky na tlačítkách, z hlediska běžně využívaných funkcí tam není nic, co by nezvládaly už aplikace pod W3.11. Navíc si musíte někde udržovat nějaký starší počítač, abyste s těmi staršími věcmi mohl pracovat a obrovský problém nastane, když je nějak potřebujete zkombinovat s něčím novým (dopsat, přenést pár odstavců či nedejbože tabulku jako citát starší práce apod.).
To je problém, který na Linuxu prostě odpadá.
Takže po takové zkušenosti je asi lepší než přechod na "úplně novou a nejlepší" verzi nejmenovaného OS udělat radikální řez a přejít na něco skutečně stabilního (pro texty třeba TeX pod Linuxem).

Váš názor. Máte na něj plné právo a já ho respektuji.
Oponovat snad ani nemá cenu. Stejně se to už zvrhlo v hádku Linux vs. Windows a to jsem opravdu nechtěl.

Priznam se, ze porad rozdil mezi svobodnym a open-source softem nechapu. Kdyz nekdo napise program a vystavi ho na internetu s GPL licenci tak je to svobodny nebo open-source soft? Z clanku na gnu.cz mam dojem, ze svobodny bude, jen kdyz bude bojovat proti podobnym komercnim programum. Snad se pletu. Nebo oznaceni svobodny x open-source plati jen v kontextu cele distribuce? Kdyby ale v open-source distru byl komercni program bez zdrojaku, tak pak uz zase nebude open-source nebo ne?
PS.Prestante se urazet, kazdy ma na sve nazory pravo.

Konflikty mezi hnutim open source a hnutim svobodneho software vychazeji z odlisne filosofie a strategie.

Kdyz vydate program pod GNU GPL, bude to jak open-source software, tak svobodny software (vic tento clanek) - Vy se tim ale v zasade nemusite vubec zabyvat.

To je podle meho nazoru chyba. Kdo jiny nez vyvojar by se mel zajimat pod kterou licenci uvolni svuj program? Vystavenim programu pod licenci GPL odnimate pravo libovolne sirit tento program, ale prikazujete ostatnim jak ho maji sirit.

Vystavenim programu pod licenci GPL nikomu zadne pravo neodnimate. Pravo sirit Vas program by bez te licence stejne nikdo nemel. GPL prava pouze dava, zadna prava nebere.

No tak to je omyl. Prectete si treba BSD licenci. GPL licence mi PRIKAZUJE, pokud si program sam upravim a dam ho nekomu jinemu, poskytnout dotycnemu rovnez zdrojovy kod s mymi zmenami.

Abych to doplnil: GPL mi odnima pravo volne nakladat s mou praci. Aby to GNU vyresilo nenazyva tuto svobodu pravem ale moci.