Zvuky a hudba na platformě IBM PC: složitější zvuky s OPL2

15. 10. 2024
Doba čtení: 56 minut

Sdílet

 Autor: Finnianhughes101, podle licence: Public Domain
V dnešním článku o tvorbě aplikací na platformě IBM PC si ukážeme, jak lze využít čip OPL2 pro tvorbu složitějších zvuků. Taktéž si popíšeme způsob práce s klávesnicí a ovládání přehrávání zvuků z klávesnice v reálném čase.

Obsah

1. Pojmenování řídicích registrů čipu OPL2

2. Offsety kanálů a operátorů

3. Přepis tabulky s obsahy registrů pro přehrání komorního A

4. První demonstrační příklad: upravené přehrání komorního A

5. Problematika bitů KEY ON

6. Klávesnice IBM PC, čtení scan kódů kláves

7. Realizace aktivního čekání na stisk klávesy

8. Poznámka na okraj: rozeskok podle kódu stisknuté klávesy

9. Druhý demonstrační příklad – aktivní čekání na stisk klávesy ESC

10. Ovládání bitu KEY ON z klávesnice

11. Třetí demonstrační příklad: přímé ovládání bitu KEY ON mezerníkem

12. Nastavení obálky pro tón přehrávaný prvním kanálem

13. Čtvrtý demonstrační příklad: přehrání tónu s modifikovanými obálkami ADSR

14. Řízení změny frekvence výstupního tónu numerickými klávesami

15. Pátý demonstrační příklad: řízení frekvence modulátoru při přehrávání

16. Výsledné zvuky produkované demonstračními příklady

17. Banky nástrojů pro OPL2

18. Trackery pro OPL2

19. Repositář s demonstračními příklady

20. Odkazy na Internetu

1. Pojmenování řídicích registrů čipu OPL2

Dnes navážeme na předchozí článek, v němž jsme si vysvětlili především způsob tvorby zvuků s využitím frekvenční, resp. v tomto případě přesněji fázové syntézy, popsali jsme si základní vlastnosti čipu OPL2 a taktéž jsme ho naprogramovali tak, aby dokázal přehrát komorní A. Nyní se pokusíme využít OPL2 pro tvorbu složitějších zvuků. Nejprve ale bude vhodné si z důvodu větší čitelnosti zdrojových kódů pojmenovat všechny řídicí registry čipu OPL2. Jak již víme, je těchto registrů velké množství a mnohé z nich jsou určeny pro ovládání konkrétních operátorů či celých kanálů:

Registr/registry Oficiální jméno
01 Test LSI / Enable waveform control
02 Timer 1 data (viz kapitolu 5)
03 Timer 2 data (viz kapitolu 5)
04 Timer control flags (viz kapitolu 5)
08 Speech synthesis mode / Keyboard split note select
20..35 Amp Mod / Vibrato / EG type / Key Scaling / Multiple
40..55 Key scaling level / Operator output level
60..75 Attack Rate / Decay Rate
80..95 Sustain Level / Release Rate
A0..A8 Frequency (low 8 bits)
B0..B8 Key On / Octave / Frequency (high 2 bits)
BD AM depth / Vibrato depth / Rhythm control
C0..C8 Feedback strength / Connection type
E0..F5 Wave Select

Nadefinujme si tedy nejprve konstanty pro pojmenování všech registrů tak, jak to odpovídá prvnímu kanálu, popř. prvnímu operátoru tohoto kanálu (tj. budeme vždy používat dolní mez z rozsahu z předchozí tabulky). Tato jména zkombinujeme s offsety kanálů, popř. operátorů, což je ovšem téma navazující kapitoly:

; ridici registry OPL2
OPL_TEST_LSI          equ 0x01
OPL_TIMER_1           equ 0x02
OPL_TIMER_2           equ 0x03
OPL_TIMER_CTRL        equ 0x04
OPL_KBSPLIT           equ 0x08
OPL_AMP_VIBRATO_EG    equ 0x20
OPL_LEVEL             equ 0x40
OPL_ATTACK_DECAY      equ 0x60
OPL_SUSTAIN_RELEASE   equ 0x80
OPL_FREQUENCY_LOW     equ 0xa0
OPL_KEY_ON            equ 0xb0
OPL_AM_VIBRATO_RHYTHM equ 0xbd
OPL_FEEDBACK          equ 0xc0
OPL_WAVE_SELECT       equ 0xe0
Poznámka: prvních pět registrů není vztaženo ke kanálu ani operátoru, existují tedy v celé sadě registrů jen v jediné kopii. Totéž platí i pro registr, který jsem pojmenoval OPL_AM_VIBRATO_RHYTHM.

2. Offsety kanálů a operátorů

Nyní si nadefinujeme offsety kanálů, což je snadné, protože tyto offsety tvoří souvislou řadu:

; indexy kanalu
CHANNEL_1 equ 0
CHANNEL_2 equ 1
CHANNEL_3 equ 2
CHANNEL_4 equ 3
CHANNEL_5 equ 4
CHANNEL_6 equ 5
CHANNEL_7 equ 6
CHANNEL_8 equ 7
CHANNEL_9 equ 8

Příkladem registru (registrů), které jsou určeny pro řízení celých kanálů, je registr OPL_FREQUENCY_LOW (spodních osm bitů frekvence). Tento registr existuje celkem devětkrát (pro každý kanál zvlášť – kanálů je devět) a jeho adresu získáme snadno:

OPL_FREQUENCY_LOW + CHANNEL_1
OPL_FREQUENCY_LOW + CHANNEL_2
OPL_FREQUENCY_LOW + CHANNEL_3
OPL_FREQUENCY_LOW + CHANNEL_4
OPL_FREQUENCY_LOW + CHANNEL_5
OPL_FREQUENCY_LOW + CHANNEL_6
OPL_FREQUENCY_LOW + CHANNEL_7
OPL_FREQUENCY_LOW + CHANNEL_8
OPL_FREQUENCY_LOW + CHANNEL_9

A poslední sadou offsetů jsou offsety pro jednotlivé operátory. Zde již není situace tak přehledná, protože mapování mezi kanálem a jeho prvním nebo druhým operátorem netvoří souvislou řadu, což je patrné z následující tabulky:

; offsety pro jednotlive operatory
; --------------------------------------------------
;  Channel        1   2   3   4   5   6   7   8   9
;  Operator 1    00  01  02  08  09  0A  10  11  12
;  Operator 2    03  04  05  0B  0C  0D  13  14  15
; --------------------------------------------------

Opět si tedy jednotlivé offsety nadefinujeme:

CHANNEL_1_OPERATOR_1 equ 0x00
CHANNEL_1_OPERATOR_2 equ 0x03
CHANNEL_2_OPERATOR_1 equ 0x01
CHANNEL_2_OPERATOR_2 equ 0x04
CHANNEL_3_OPERATOR_1 equ 0x02
CHANNEL_3_OPERATOR_2 equ 0x05
CHANNEL_4_OPERATOR_1 equ 0x08
CHANNEL_4_OPERATOR_2 equ 0x0b
CHANNEL_5_OPERATOR_1 equ 0x09
CHANNEL_5_OPERATOR_2 equ 0x0c
CHANNEL_6_OPERATOR_1 equ 0x0a
CHANNEL_6_OPERATOR_2 equ 0x0d
CHANNEL_7_OPERATOR_1 equ 0x10
CHANNEL_7_OPERATOR_2 equ 0x13
CHANNEL_8_OPERATOR_1 equ 0x11
CHANNEL_8_OPERATOR_2 equ 0x14
CHANNEL_9_OPERATOR_1 equ 0x12
CHANNEL_9_OPERATOR_2 equ 0x15

Následuje příklad použití pro registr OPL_LEVEL, jenž existuje celkem osmnáckrát (devět kanálů krát dva operátory):

OPL_LEVEL + CHANNEL_1_OPERATOR_1
OPL_LEVEL + CHANNEL_1_OPERATOR_2
...
...
...
OPL_LEVEL + CHANNEL_9_OPERATOR_1
OPL_LEVEL + CHANNEL_9_OPERATOR_2
Poznámka: „díry“ mezi registry nejsou vyplněny, takže například použití offsetů 6 a 7 (i dalších) nedává význam.

3. Přepis tabulky s obsahy registrů pro přehrání komorního A

Tabulku s hodnotami registrů, které je nutné naplnit tak, aby čip OPL2 přehrál komorní A (440 Hz), si můžeme přepsat do nepatrně čitelnější podoby, kdy konkrétní adresy registrů OPL2 nahradíme za jejich jména. Připomeňme si, že původní podoba této tabulky vypadala následovně:

tone1:  ; tabulka s tonem pro prvni kanal
        db 0x20, 0x01    ; nastaveni modulatoru: nasobeni frekvence jednickou
        db 0x40, 0x10    ; uroven vystupu 40 dB
        db 0x60, 0xF0    ; modulator: rychly nastup zvuku + pomale doznivani
        db 0x80, 0x77    ; urovne sustain a release pro modulator
        db 0xA0, 0x41    ; frekvence zvuku (komorni A = 440 Hz)
        db 0x23, 0x01    ; nastaveni nosne: nasobeni frekvence jednickou
        db 0x43, 0x00    ; nastavni urovne vystupu nosne na 47 dB
        db 0x63, 0xF0    ; nosna: rychly nastup + pomale doznivani
        db 0x83, 0x77    ; urovne sustain a release pro nosnou
        db 0xB0, 0x32    ; zapnuti/povoleni zvuku + nastaveni oktavy a vyssich bitu frekvence
        db 0, 0          ; zarazka

Po přepisu s využitím adres registrů a offsetů kanálů, resp. operátorů dostaneme:

tone1:  ; tabulka s tonem pro prvni kanal
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_AMP_VIBRATO_EG,  0x01  ; nastaveni modulatoru: nasobeni frekvence jednickou
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_LEVEL,           0x10  ; uroven vystupu 40 dB
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_ATTACK_DECAY,    0xF0  ; modulator: rychly nastup zvuku + pomale doznivani
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_SUSTAIN_RELEASE, 0x77  ; urovne sustain a release pro modulator
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_FREQUENCY_LOW,   0x41  ; frekvence zvuku (komorni A = 440 Hz)
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_AMP_VIBRATO_EG,  0x01  ; nastaveni nosne: nasobeni frekvence jednickou
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_LEVEL,           0x00  ; nastaveni urovne vystupu nosne na 47 dB
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_ATTACK_DECAY,    0xF0  ; nosna: rychly nastup + pomale doznivani
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_SUSTAIN_RELEASE, 0x77  ; urovne sustain a release pro nosnou
        db CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON,                     0x32  ; zapnuti/povoleni zvuku + nastaveni oktavy a vyssich bitu frekvence
        db 0, 0                                              ; zarazka

4. První demonstrační příklad: upravené přehrání komorního A

A takto vypadá dnešní první demonstrační příklad, který obsahuje upravenou podobu tabulky s hodnotami registrů, které jsou pojmenovány:

; Prehrani zakladniho tonu na kartach s cipem OPL2.
; Pojmenovani registru OPL2.
;
;
; preklad pomoci:
;     nasm -f bin -o sound_opl2_table.com sound_opl2_table_2.asm
;
; nebo pouze:
;     nasm -o sound_opl2_table.com sound_opl2_table_2.asm
 
  
;-----------------------------------------------------------------------------
 
; registry karet s cipem OPL2
OPL_ADDRESS equ 0x388
OPL_DATA    equ 0x389
 
; ridici registry OPL2
OPL_TEST_LSI          equ 0x01
OPL_TIMER_1           equ 0x02
OPL_TIMER_2           equ 0x03
OPL_TIMER_CTRL        equ 0x04
OPL_KBSPLIT           equ 0x08
OPL_AMP_VIBRATO_EG    equ 0x20
OPL_LEVEL             equ 0x40
OPL_ATTACK_DECAY      equ 0x60
OPL_SUSTAIN_RELEASE   equ 0x80
OPL_FREQUENCY_LOW     equ 0xa0
OPL_KEY_ON            equ 0xb0
OPL_AM_VIBRATO_RHYTHM equ 0xbd
OPL_FEEDBACK          equ 0xc0
OPL_WAVE_SELECT       equ 0xe0
 
; indexy kanalu
CHANNEL_1 equ 0
CHANNEL_2 equ 1
CHANNEL_3 equ 2
CHANNEL_4 equ 3
CHANNEL_5 equ 4
CHANNEL_6 equ 5
CHANNEL_7 equ 6
CHANNEL_8 equ 7
CHANNEL_9 equ 8
 
; offsety pro jednotlive operatory
; --------------------------------------------------
;  Channel        1   2   3   4   5   6   7   8   9
;  Operator 1    00  01  02  08  09  0A  10  11  12
;  Operator 2    03  04  05  0B  0C  0D  13  14  15
; --------------------------------------------------
;  Channel        1   2   3   4   5   6   7   8   9
CHANNEL_1_OPERATOR_1 equ 0x00
CHANNEL_1_OPERATOR_2 equ 0x03
CHANNEL_2_OPERATOR_1 equ 0x01
CHANNEL_2_OPERATOR_2 equ 0x04
CHANNEL_3_OPERATOR_1 equ 0x02
CHANNEL_3_OPERATOR_2 equ 0x05
CHANNEL_4_OPERATOR_1 equ 0x08
CHANNEL_4_OPERATOR_2 equ 0x0b
CHANNEL_5_OPERATOR_1 equ 0x09
CHANNEL_5_OPERATOR_2 equ 0x0c
CHANNEL_6_OPERATOR_1 equ 0x0a
CHANNEL_6_OPERATOR_2 equ 0x0d
CHANNEL_7_OPERATOR_1 equ 0x10
CHANNEL_7_OPERATOR_2 equ 0x13
CHANNEL_8_OPERATOR_1 equ 0x11
CHANNEL_8_OPERATOR_2 equ 0x14
CHANNEL_9_OPERATOR_1 equ 0x12
CHANNEL_9_OPERATOR_2 equ 0x15
 
;-----------------------------------------------------------------------------
 
; ukonceni procesu a navrat do DOSu
%macro exit 0
        ret
%endmacro
 
; vyprazdneni bufferu klavesnice a cekani na klavesu
%macro wait_key 0
        xor     ax, ax
        int     0x16
%endmacro
 
; makro pro zapis do registru OPL2
%macro write_opl_register 2
        mov     al, %1
        mov     ah, %2
        call    perform_write_to_opl_register
%endmacro
 
;-----------------------------------------------------------------------------
org  0x100        ; zacatek kodu pro programy typu COM (vzdy se zacina na 256)
 
start:
        push cs
        pop  ds                          ; DS==CS
 
        mov  si, tone1                   ; zacatek tabulky
        call write_table_to_opl2         ; zapis obsahu tabulky do OPL2
 
        wait_key
        exit
 
write_table_to_opl2:
        lodsb                            ; nacist bajt z tabulky (cislo registru)
        or  al, al                       ; test na nulu
        jnz .write_register
        ret                              ; dosahli jsme konce tabulky
.write_register:
        mov ah, al
        lodsb                            ; nacist dalsi bajt z tabulky (hodnota registru)
        xchg al, ah                      ; podprogram vyzaduje opacne poradi AL, AH
        call perform_write_to_opl_register
        jmp  write_table_to_opl2         ; muzeme prejit na dalsi registr
 
 
tone1:  ; tabulka s tonem pro prvni kanal
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_AMP_VIBRATO_EG,  0x01  ; nastaveni modulatoru: nasobeni frekvence jednickou
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_LEVEL,           0x10  ; uroven vystupu 40 dB
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_ATTACK_DECAY,    0xF0  ; modulator: rychly nastup zvuku + pomale doznivani
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_SUSTAIN_RELEASE, 0x77  ; urovne sustain a release pro modulator
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_FREQUENCY_LOW,   0x41  ; frekvence zvuku (komorni A = 440 Hz)
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_AMP_VIBRATO_EG,  0x01  ; nastaveni nosne: nasobeni frekvence jednickou
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_LEVEL,           0x00  ; nastaveni urovne vystupu nosne na 47 dB
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_ATTACK_DECAY,    0xF0  ; nosna: rychly nastup + pomale doznivani
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_SUSTAIN_RELEASE, 0x77  ; urovne sustain a release pro nosnou
        db CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON,                     0x32  ; zapnuti/povoleni zvuku + nastaveni oktavy a vyssich bitu frekvence
        db 0, 0                                              ; zarazka
 
 
perform_write_to_opl_register:
        ; zapis do vybraneho registru OPL2
        ; AL - registr
        ; AH - hodnota
        mov dx, OPL_ADDRESS   ; vyber registru pro modifikaci
        out dx, al
 
        ; cekani priblizne 3.3 mikrosekundy
        mov cl, 6
.delay1:
        in  al, dx
        loop .delay1
 
        mov al, ah            ; zapis hodnoty do vybraneho registru
        mov dx, OPL_DATA
        out dx, al
 
        ; cekani priblizne 23 mikrosekund
        mov cl, 35
.delay2:
        in  al, dx
        loop .delay2
 
        ret

5. Problematika bitů KEY ON

Zvuky, které jsou přehrávané jednotlivými kanály čipu OPL2, nejsou obecně tvořeny čistě periodickým signálem. Je tomu tak především z toho důvodu, že na generovaný primární signál (sinusovka, poloviční sinusovka atd.) je aplikována obálka ADSR, o níž se ještě zmíníme dále. Ovšem uplatnit se může i zpětná vazba (feedback), která je taktéž pro každý operátor konfigurovatelná. Pokud tedy například budeme chtít přehrát zvuk, jehož první a/nebo druhý operátor bude mít nastavenou netriviální obálku (triviální obálkou je konstantní hodnota), bude nutné nějakým způsobem specifikovat začátek přehrávání a po požadované době i ukončení fáze sustain:

Obrázek 1: Obálka ovlivňující signál z libovolného operátoru.

Jak je z tohoto obrázku patrné, je celé řízení generování signálu s obálkou řízeno pomocí bitu KEY ON. Tento bit lze nezávisle nastavit pro každý kanál zvlášť, k tomuto účelu slouží vždy jeden bit registru B0B8. Pojďme si tedy ukázat způsob nastavení tohoto bitu přímo přes klávesnici IBM PC.

6. Klávesnice IBM PC, čtení scan kódů kláves

Bit KEY ON budeme nastavovat v čase, kdy je stisknut mezerník. IBM PC neumožňuje provádět přímý test, zda je nějaká klávesa stisknuta, ale musíme korektně zareagovat na její stisk (změnu stavu) a poté uvolnění (opět změna stavu). Jak to provést? Využijeme faktu, že takzvané scan kódy kláves je možné přečíst z portu 60H, ovšem za předpokladu, že sedmý bit portu 61H je nastavený na jedničku. Již v článku o PC Speakeru jsme se dozvěděli, že tyto porty ovládají čip 8255 (PPI); konkrétně 60H odpovídá PORTU A tohoto čipu a 61H portu B čipu 8255 (jedná se o HW porty, zatímco 60H/61H je pouze koncept generování adres pro I/O obvody). Po stisku klávesy lze přečíst její přímý scan kód, po uvolnění klávesy naopak kód zvýšený o 80H (tedy s nastaveným sedmým bitem).

Obrázek 2: Scan kódy kláves IBM PC. Povšimněte si kódu klávesy ESC a SPACE, které později využijeme. Zdroj: Sysman (stále užitečný, i po těch letech).

Poznámka: ve skutečnosti je situace mnohem složitější, protože existují celkem tři sady scan kódů (platforma PC není tak vzájemně kompatibilní, jak bývalo prezentováno). Ovšem prozatím si vystačíme s výše uvedenými informacemi.

7. Realizace aktivního čekání na stisk klávesy

Podívejme se nyní na přímé čtení scan kódů stisknutých kláves. Nejprve si nadefinujeme adresy portů 60h a 61h, což je v assembleru velmi snadné:

; registry PPI
PPI_PORT_A equ 0x60
PPI_PORT_B equ 0x61

Následně si nadefinujeme kódy kláves, jejichž stisk budeme testovat. K tomu je přidána definice konstanty, která je ke kódu klávesy přičtena ve chvíli, kdy je klávesa puštěna (KEY_RELEASE):

; kody klaves
KEY_ESC     equ 0x01
KEY_SPACE   equ 0x39
KEY_RELEASE equ 0x80

Před vlastním čtením scan kódů kláves přenastavíme režim portu A obvodu 8255. Budeme totiž chtít, aby se na tomto portu objevovaly právě scan kódy a nikoli jiné informace:

        in  al, PPI_PORT_B   ; port B s rizenim zarizeni
        or  al, 0b1000000    ; nastaveni bitu cislo 7 na jednicku
        out PPI_PORT_B, al   ; zapis zpet na port B

Nyní se již konečně můžeme pokusit o přečtení scan kódu stisknuté/puštěné klávesy s testem, zda se jedná o klávesu, jejíž stav nás zajímá:

        in  al, PPI_PORT_A   ; cteni stisknute klavesy
        cmp al, KEY_ESC      ; test stisknute klavesy
        jeq esc_stisknuta    ; pokud je naše klávesa stisknuta, skok

8. Poznámka na okraj: rozeskok podle kódu stisknuté klávesy

V assembleru lze snadno reprezentovat tabulku rozeskoků, přesněji řečeno tabulku s adresami podprogramů, které se mají zavolat na základě stisknuté klávesy. Pokusím se uvést praktický příklad získaný z textového editoru e.com, což je plnohodnotný DOSový editor, jehož celková velikost je jen 6kB a využívá různé assemblerovské triky.

V tomto editoru jsou definovány podprogramy pro přesun kurzoru doleva, pro skok na další stranu atd. atd. Aktuální funkce těchto podprogramů nás nezajímá; důležitá je pouze instrukce RET na jejich konci:

Left:
    ...
    ...
    ...
    ret
 
PageDown:
    ...
    ...
    ...
    ret

Srdcem tohoto textového editoru je tabulka se šestnáctibitovými adresami těchto podprogramů, která je vhodně uspořádána podle kódů kláves (CTRL+A má vyvolat subrutinu WordLeft atd.):

;Jump tables:   ^ = Ctrl
ctrlTable       dw na           ;Undefined
                dw WordLeft     ;^A
                dw na           ;^B
                dw PageDown     ;^C
                dw Right        ;^D
                dw Up           ;^E
                dw WordRight    ;^F
                dw na           ;^G or BEL
                dw BackSpace    ;^H or BS
                dw Tab          ;^I or HT
                dw na           ;^J or LF
                dw na           ;^K or VT
                dw na           ;^L or FF
                dw CRet         ;^M or CR
                dw na           ;^N or SO
                dw na           ;^O or SI
                dw na           ;^P
                dw na           ;^Q or DC1
                dw PageUp       ;^R or DC2
                dw Left         ;^S or DC3
                dw DeleteWordR  ;^T or DC4
                dw na           ;^U
                dw na           ;^V
                dw na           ;^W
                dw Down         ;^X or CAN
                dw DeleteLine   ;^Y
                dw na           ;^Z
                dw DeleteWordL  ;^[
                dw DeleteToEOL  ;^\
                dw DeleteWordR  ;^]
                dw UndeleteLine ;^^
                dw DeleteLine   ;^-

Nyní přečteme kód klávesy a zjistíme, jestli byla stlačena CTRL (kód již bude upravený tak, že Ctrl+A vrátí nulu atd.):

IsCtrl:
  mov si, OFFSET ctrlTable      ;Jump to routine through table
  sub ah, ah
  jmp DoTableJump

Posledním krokem je vlastní zavolání subrutiny. Hodnotu v AX vynásobíme dvěma (jedná se o offset adresy), přičteme offset k počáteční adrese tabulky a nakonec provedeme nepřímý skok (který je vlastně základem celého triku):

DoTableJump:
  shl ax, 1
  add si, ax
  call [WORD si]
  jmp NextKey

9. Druhý demonstrační příklad – aktivní čekání na stisk klávesy ESC

V dnešním druhém demonstračním příkladu je ukázáno, jakým způsobem je možné realizovat čekání na stisk vybrané klávesy, v tomto případě konkrétně klávesy ESC. Po stisku klávesy je program bez dalších operací ihned ukončen (ale sami si můžete doplnit zobrazení zprávy na začátku i na konci – příslušné makro je k dispozici):

; Zaklad prace s klavesnici
;
;
; preklad pomoci:
;     nasm -f bin -o keyboard_basic.com keyboard_basic.asm
;
; nebo pouze:
;     nasm -o keyboard_basic.com keyboard_basic.asm
 
 
;-----------------------------------------------------------------------------
 
BITS 16         ; 16bitovy vystup pro DOS
CPU 8086        ; specifikace pouziteho instrukcniho souboru
 
;-----------------------------------------------------------------------------
 
; registry PPI
PPI_PORT_A equ 0x60
PPI_PORT_B equ 0x61
 
; kody klaves
KEY_ESC     equ 0x01
KEY_SPACE   equ 0x39
KEY_RELEASE equ 0x80
 
;-----------------------------------------------------------------------------
 
; ukonceni procesu a navrat do DOSu
%macro exit 0
        ret
%endmacro
 
; tisk retezce na obrazovku
%macro print 1
        mov     dx, %1
        mov     ah, 9
        int     0x21
%endmacro
 
;-----------------------------------------------------------------------------
org  0x100        ; zacatek kodu pro programy typu COM (vzdy se zacina na 256)
 
start:
        in  al, PPI_PORT_B   ; port B s rizenim zarizeni
        or  al, 0b1000000    ; nastaveni bitu cislo 7 na jednicku
        out PPI_PORT_B, al   ; zapis zpet na port B
 
.opak:
        in  al, PPI_PORT_A   ; cteni stisknute klavesy
        cmp al, KEY_ESC      ; test stisknute klavesy
        jne .opak            ; neni stisknuta? -> zkusme znovu
 
        exit

10. Ovládání bitu KEY ON z klávesnice

Nyní již máme k dispozici všechny informace nutné k tomu, abychom mohli bit KEY ON (pro první kanál) ovládat přímo z klávesnice, například mezerníkem. Pokud bude klávesa stisknuta, bit KEY ON nastavíme, v případě, že bude puštěna, naopak tento bit vynulujeme. Do registrů OPL2 je možný jen zápis, takže budeme muset přímo zapisovat nových osm bitů příslušného registru OPL2, což je konkrétně registr, který jsme pojmenovali OPL_KEY_ON:

.opak:
        in  al, PPI_PORT_A               ; cteni stisknute klavesy
        cmp al, KEY_SPACE                ; test na stisk mezerniku
        jne .next_test_1                 ; neni stisknut -> preskok
        write_opl_register CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON, 0x32    ; povoleni KEY ON bitu
        jmp .opak
.next_test_1:
        cmp al, KEY_SPACE + KEY_RELEASE  ; test na pusteni mezerniku
        jne .next_test_2                 ; neni pusten -> dalsi test
        write_opl_register CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON, 0x12    ; zakaz KEY ON bitu
        jmp .opak

Nakonec ještě přidáme test na stisk klávesy ESC, která program ukončí:

.next_test_2:
        cmp al, KEY_ESC                  ; test stisknute klavesy ESC
        jne .opak                        ; neni stisknuta? -> zkusme znovu

11. Třetí demonstrační příklad: přímé ovládání bitu KEY ON mezerníkem

V dnešním třetím demonstračním příkladu je ukázán způsob ovládání přehrávání zvuku z prvního kanálu přes mezerník. Po stisku mezerníku se nastaví bit KEY ON pro první kanál, po puštění klávesy se naopak tento bit vynuluje:

; Prehrani zakladniho tonu na kartach s cipem OPL2.
; Pojmenovani registru OPL2.
; Ovladani KEY ON mezernikem
; Ukonceni aplikace stiskem ESC
;
;
; preklad pomoci:
;     nasm -f bin -o sound_key_on.com sound_key_on.asm
;
; nebo pouze:
;     nasm -o sound_key_on.com sound_key_on.asm
 
 
;-----------------------------------------------------------------------------
 
; registry karet s cipem OPL2
OPL_ADDRESS equ 0x388
OPL_DATA    equ 0x389
 
; ridici registry OPL2
OPL_TEST_LSI          equ 0x01
OPL_TIMER_1           equ 0x02
OPL_TIMER_2           equ 0x03
OPL_TIMER_CTRL        equ 0x04
OPL_KBSPLIT           equ 0x08
OPL_AMP_VIBRATO_EG    equ 0x20
OPL_LEVEL             equ 0x40
OPL_ATTACK_DECAY      equ 0x60
OPL_SUSTAIN_RELEASE   equ 0x80
OPL_FREQUENCY_LOW     equ 0xa0
OPL_KEY_ON            equ 0xb0
OPL_AM_VIBRATO_RHYTHM equ 0xbd
OPL_FEEDBACK          equ 0xc0
OPL_WAVE_SELECT       equ 0xe0
 
; indexy kanalu
CHANNEL_1 equ 0
CHANNEL_2 equ 1
CHANNEL_3 equ 2
CHANNEL_4 equ 3
CHANNEL_5 equ 4
CHANNEL_6 equ 5
CHANNEL_7 equ 6
CHANNEL_8 equ 7
CHANNEL_9 equ 8
 
; offsety pro jednotlive operatory
; --------------------------------------------------
;  Channel        1   2   3   4   5   6   7   8   9
;  Operator 1    00  01  02  08  09  0A  10  11  12
;  Operator 2    03  04  05  0B  0C  0D  13  14  15
; --------------------------------------------------
;  Channel        1   2   3   4   5   6   7   8   9
CHANNEL_1_OPERATOR_1 equ 0x00
CHANNEL_1_OPERATOR_2 equ 0x03
CHANNEL_2_OPERATOR_1 equ 0x01
CHANNEL_2_OPERATOR_2 equ 0x04
CHANNEL_3_OPERATOR_1 equ 0x02
CHANNEL_3_OPERATOR_2 equ 0x05
CHANNEL_4_OPERATOR_1 equ 0x08
CHANNEL_4_OPERATOR_2 equ 0x0b
CHANNEL_5_OPERATOR_1 equ 0x09
CHANNEL_5_OPERATOR_2 equ 0x0c
CHANNEL_6_OPERATOR_1 equ 0x0a
CHANNEL_6_OPERATOR_2 equ 0x0d
CHANNEL_7_OPERATOR_1 equ 0x10
CHANNEL_7_OPERATOR_2 equ 0x13
CHANNEL_8_OPERATOR_1 equ 0x11
CHANNEL_8_OPERATOR_2 equ 0x14
CHANNEL_9_OPERATOR_1 equ 0x12
CHANNEL_9_OPERATOR_2 equ 0x15
 
; registry PPI
PPI_PORT_A equ 0x60
PPI_PORT_B equ 0x61
 
; kody klaves
KEY_ESC     equ 0x01
KEY_SPACE   equ 0x39
KEY_RELEASE equ 0x80
 
 
;-----------------------------------------------------------------------------
 
; ukonceni procesu a navrat do DOSu
%macro exit 0
        ret
%endmacro
 
; makro pro zapis do registru OPL2
%macro write_opl_register 2
        mov     al, %1
        mov     ah, %2
        call    perform_write_to_opl_register
%endmacro
 
;-----------------------------------------------------------------------------
org  0x100        ; zacatek kodu pro programy typu COM (vzdy se zacina na 256)
 
start:
        push cs
        pop  ds                          ; DS==CS
 
        mov  si, tone1                   ; zacatek tabulky
        call write_table_to_opl2         ; zapis obsahu tabulky do OPL2
 
        in  al, PPI_PORT_B               ; port B s rizenim zarizeni
        or  al, 0b1000000                ; nastaveni bitu cislo 7 na jednicku
        out PPI_PORT_B, al               ; zapis zpet na port B
 
.opak:
        in  al, PPI_PORT_A               ; cteni stisknute klavesy
        cmp al, KEY_SPACE                ; test na stisk mezerniku
        jne .next_test_1                 ; neni stisknut -> preskok
        write_opl_register CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON, 0x32    ; povoleni KEY ON bitu
        jmp .opak
.next_test_1:
        cmp al, KEY_SPACE + KEY_RELEASE  ; test na pusteni mezerniku
        jne .next_test_2                 ; neni pusten -> dalsi test
        write_opl_register CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON, 0x12    ; zakaz KEY ON bitu
        jmp .opak
.next_test_2:
        cmp al, KEY_ESC                  ; test stisknute klavesy ESC
        jne .opak                        ; neni stisknuta? -> zkusme znovu
 
        exit
 
write_table_to_opl2:
        lodsb                            ; nacist bajt z tabulky (cislo registru)
        or  al, al                       ; test na nulu
        jnz .write_register
        ret                              ; dosahli jsme konce tabulky
.write_register:
        mov ah, al
        lodsb                            ; nacist dalsi bajt z tabulky (hodnota registru)
        xchg al, ah                      ; podprogram vyzaduje opacne poradi AL, AH
        call perform_write_to_opl_register
        jmp  write_table_to_opl2         ; muzeme prejit na dalsi registr
 
 
tone1:  ; tabulka s tonem pro prvni kanal
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_AMP_VIBRATO_EG,  0x01  ; nastaveni modulatoru: nasobeni frekvence jednickou
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_LEVEL,           0x10  ; uroven vystupu 40 dB
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_ATTACK_DECAY,    0xF0  ; modulator: rychly nastup zvuku + pomale doznivani
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_SUSTAIN_RELEASE, 0x77  ; urovne sustain a release pro modulator
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_FREQUENCY_LOW,   0x41  ; frekvence zvuku (komorni A = 440 Hz)
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_AMP_VIBRATO_EG,  0x01  ; nastaveni nosne: nasobeni frekvence jednickou
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_LEVEL,           0x00  ; nastaveni urovne vystupu nosne na 47 dB
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_ATTACK_DECAY,    0xF0  ; nosna: rychly nastup + pomale doznivani
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_SUSTAIN_RELEASE, 0x77  ; urovne sustain a release pro nosnou
        db CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON,                     0x12  ; zapnuti/povoleni zvuku + nastaveni oktavy a vyssich bitu frekvence
        db 0, 0                                              ; zarazka
 
 
perform_write_to_opl_register:
        ; zapis do vybraneho registru OPL2
        ; AL - registr
        ; AH - hodnota
        mov dx, OPL_ADDRESS   ; vyber registru pro modifikaci
        out dx, al
 
        ; cekani priblizne 3.3 mikrosekundy
        mov cl, 6
.delay1:
        in  al, dx
        loop .delay1
 
        mov al, ah            ; zapis hodnoty do vybraneho registru
        mov dx, OPL_DATA
        out dx, al
 
        ; cekani priblizne 23 mikrosekund
        mov cl, 35
.delay2:
        in  al, dx
        loop .delay2
 
        ret

12. Nastavení obálky pro tón přehrávaný prvním kanálem

Nyní, když již umíme ovládat přehrávání tónu ve vybraném kanálu s využitím bitu KEY ON, se můžeme pokusit o změnu tvaru obálky. Nejprve prodloužíme dobu nástupu (attack) a doznívání (sustain). Připomeňme si, že se v obou případech jedná o čtyřbitové hodnoty, kde hodnota F znamená nejkratší náběh/doběh, hodnota 1 naopak nejdelší čas:

   7     6     5     4     3     2     1     0
+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+
|         Attack        |          Decay        |
|          Rate         |          Rate         |
+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+

Nastavením nuly se příslušný čas vlastně stane nekonečným. Nastavme tedy časy zhruba v polovině nejdelšího intervalu:

        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_ATTACK_DECAY,    0x44  ; modulator: pomaly nastup zvuku + pomale doznivani

Dále nastavíme časový údaj release rate (pokles po vynulování bitu KEY ON) a úroveň sustain. V tomto případě se ovšem již nejedná o časový údaj, ale o relativní amplitudu:

   7     6     5     4     3     2     1     0
+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+
|     Sustain Level     |         Release       |
| 24    12     6     3  |          Rate         |
+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+

Nastavení bude vypadat takto:

        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_SUSTAIN_RELEASE, 0x7f  ; urovne sustain a release pro modulator

Tytéž operace provedeme i pro druhý operátor v prvním kanálu:

        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_ATTACK_DECAY,    0xa2  ; nosna: rychly nastup + pomale doznivani
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_SUSTAIN_RELEASE, 0x77  ; urovne sustain a release pro nosnou

Po těchto úpravách bude možné mezerníkem zahájit sekvenci attack+decay+sustain. Držením mezerníku se řídí doba fáze sustain a po uvolnění mezerníku se přejde do fáze release následované nulovou amplitudou signálu.

13. Čtvrtý demonstrační příklad: přehrání tónu s modifikovanými obálkami ADSR

Podívejme se na úplný zdrojový kód dnešního čtvrtého příkladu, v němž po stisku mezerníku rozezní signál ovlivněný obálkami ADSR (jedna obálka pro modulátor, druhá pro nosnou):

; Prehrani zakladniho tonu na kartach s cipem OPL2.
; Pojmenovani registru OPL2.
; Ovladani KEY ON mezernikem
; Ukonceni aplikace stiskem ESC
;
;
; preklad pomoci:
;     nasm -f bin -o sound_adsr.com sound_adsr.asm
;
; nebo pouze:
;     nasm -o sound_adsr.com sound_adsr.asm
 
 
;-----------------------------------------------------------------------------
 
; registry karet s cipem OPL2
OPL_ADDRESS equ 0x388
OPL_DATA    equ 0x389
 
; ridici registry OPL2
OPL_TEST_LSI          equ 0x01
OPL_TIMER_1           equ 0x02
OPL_TIMER_2           equ 0x03
OPL_TIMER_CTRL        equ 0x04
OPL_KBSPLIT           equ 0x08
OPL_AMP_VIBRATO_EG    equ 0x20
OPL_LEVEL             equ 0x40
OPL_ATTACK_DECAY      equ 0x60
OPL_SUSTAIN_RELEASE   equ 0x80
OPL_FREQUENCY_LOW     equ 0xa0
OPL_KEY_ON            equ 0xb0
OPL_AM_VIBRATO_RHYTHM equ 0xbd
OPL_FEEDBACK          equ 0xc0
OPL_WAVE_SELECT       equ 0xe0
 
; indexy kanalu
CHANNEL_1 equ 0
CHANNEL_2 equ 1
CHANNEL_3 equ 2
CHANNEL_4 equ 3
CHANNEL_5 equ 4
CHANNEL_6 equ 5
CHANNEL_7 equ 6
CHANNEL_8 equ 7
CHANNEL_9 equ 8
 
; offsety pro jednotlive operatory
; --------------------------------------------------
;  Channel        1   2   3   4   5   6   7   8   9
;  Operator 1    00  01  02  08  09  0A  10  11  12
;  Operator 2    03  04  05  0B  0C  0D  13  14  15
; --------------------------------------------------
;  Channel        1   2   3   4   5   6   7   8   9
CHANNEL_1_OPERATOR_1 equ 0x00
CHANNEL_1_OPERATOR_2 equ 0x03
CHANNEL_2_OPERATOR_1 equ 0x01
CHANNEL_2_OPERATOR_2 equ 0x04
CHANNEL_3_OPERATOR_1 equ 0x02
CHANNEL_3_OPERATOR_2 equ 0x05
CHANNEL_4_OPERATOR_1 equ 0x08
CHANNEL_4_OPERATOR_2 equ 0x0b
CHANNEL_5_OPERATOR_1 equ 0x09
CHANNEL_5_OPERATOR_2 equ 0x0c
CHANNEL_6_OPERATOR_1 equ 0x0a
CHANNEL_6_OPERATOR_2 equ 0x0d
CHANNEL_7_OPERATOR_1 equ 0x10
CHANNEL_7_OPERATOR_2 equ 0x13
CHANNEL_8_OPERATOR_1 equ 0x11
CHANNEL_8_OPERATOR_2 equ 0x14
CHANNEL_9_OPERATOR_1 equ 0x12
CHANNEL_9_OPERATOR_2 equ 0x15
 
; registry PPI
PPI_PORT_A equ 0x60
PPI_PORT_B equ 0x61
 
; kody klaves
KEY_ESC     equ 0x01
KEY_SPACE   equ 0x39
KEY_RELEASE equ 0x80
 
 
;-----------------------------------------------------------------------------
 
; ukonceni procesu a navrat do DOSu
%macro exit 0
        ret
%endmacro
 
; makro pro zapis do registru OPL2
%macro write_opl_register 2
        mov     al, %1
        mov     ah, %2
        call    perform_write_to_opl_register
%endmacro
 
;-----------------------------------------------------------------------------
org  0x100        ; zacatek kodu pro programy typu COM (vzdy se zacina na 256)
 
start:
        push cs
        pop  ds                          ; DS==CS
 
        mov  si, tone1                   ; zacatek tabulky
        call write_table_to_opl2         ; zapis obsahu tabulky do OPL2
 
        in  al, PPI_PORT_B               ; port B s rizenim zarizeni
        or  al, 0b1000000                ; nastaveni bitu cislo 7 na jednicku
        out PPI_PORT_B, al               ; zapis zpet na port B
 
.opak:
        in  al, PPI_PORT_A               ; cteni stisknute klavesy
        cmp al, KEY_SPACE                ; test na stisk mezerniku
        jne .next_test_1                 ; neni stisknut -> preskok
        write_opl_register CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON, 0x32    ; povoleni KEY ON bitu
        jmp .opak
.next_test_1:
        cmp al, KEY_SPACE + KEY_RELEASE  ; test na pusteni mezerniku
        jne .next_test_2                 ; neni pusten -> dalsi test
        write_opl_register CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON, 0x12    ; zakaz KEY ON bitu
        jmp .opak
.next_test_2:
        cmp al, KEY_ESC                  ; test stisknute klavesy ESC
        jne .opak                        ; neni stisknuta? -> zkusme znovu
 
        exit
 
write_table_to_opl2:
        lodsb                            ; nacist bajt z tabulky (cislo registru)
        or  al, al                       ; test na nulu
        jnz .write_register
        ret                              ; dosahli jsme konce tabulky
.write_register:
        mov ah, al
        lodsb                            ; nacist dalsi bajt z tabulky (hodnota registru)
        xchg al, ah                      ; podprogram vyzaduje opacne poradi AL, AH
        call perform_write_to_opl_register
        jmp  write_table_to_opl2         ; muzeme prejit na dalsi registr
 
 
tone1:  ; tabulka s tonem pro prvni kanal
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_AMP_VIBRATO_EG,  0x01  ; nastaveni modulatoru: nasobeni frekvence jednickou
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_LEVEL,           0x10  ; uroven vystupu 40 dB
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_ATTACK_DECAY,    0x44  ; modulator: pomaly nastup zvuku + pomale doznivani
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_SUSTAIN_RELEASE, 0x7f  ; urovne sustain a release pro modulator
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_FREQUENCY_LOW,   0x41  ; frekvence zvuku (komorni A = 440 Hz)
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_AMP_VIBRATO_EG,  0x01  ; nastaveni nosne: nasobeni frekvence jednickou
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_LEVEL,           0x00  ; nastaveni urovne vystupu nosne na 47 dB
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_ATTACK_DECAY,    0xa2  ; nosna: rychly nastup + pomale doznivani
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_SUSTAIN_RELEASE, 0x77  ; urovne sustain a release pro nosnou
        db CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON,                     0x12  ; zapnuti/povoleni zvuku + nastaveni oktavy a vyssich bitu frekvence
        db 0, 0                                              ; zarazka
 
 
perform_write_to_opl_register:
        ; zapis do vybraneho registru OPL2
        ; AL - registr
        ; AH - hodnota
        mov dx, OPL_ADDRESS   ; vyber registru pro modifikaci
        out dx, al
 
        ; cekani priblizne 3.3 mikrosekundy
        mov cl, 6
.delay1:
        in  al, dx
        loop .delay1
 
        mov al, ah            ; zapis hodnoty do vybraneho registru
        mov dx, OPL_DATA
        out dx, al
 
        ; cekani priblizne 23 mikrosekund
        mov cl, 35
.delay2:
        in  al, dx
        loop .delay2
 
        ret

14. Řízení změny frekvence výstupního tónu numerickými klávesami

K přímému ovládání zvuků generovaných čipem OPL2 máme k dispozici celou klávesnici IBM PC (která je ovšem odlišná od novější AT klávesnice – má totiž jen 83, resp. 84 kláves; k této problematice se ještě vrátíme). Pokusme se tedy upravit náš program takovým způsobem, aby bylo možné přes numerické klávesy ovládat úroveň signálu generovaného prvním operátorem. A tato úroveň vlastně ovlivňuje frekvenci výsledného tónu. Aby byla situace ještě zajímavější, je modifikace druhého operátoru operátorem prvním poměrně velká a obálka má nastaveny dlouhé časy. Tím pádem bude výsledek po zvukové stránce mnohem komplikovanější.

Do programu nejdříve přidáme kódy kláves 1 až 0, a to právě v tomto pořadí – nejde totiž o ASCII ale o scan kódy:

; kody klaves
KEY_ESC     equ 0x01
KEY_SPACE   equ 0x39
KEY_RELEASE equ 0x80
KEY_1       equ 0x02
KEY_0       equ KEY_1 + 9

Dále můžeme po přečtení scan kódu klávesy zjistit, jestli je stlačena numerická klávesa, s využitím kombinace instrukcí CMP+JB (jump if below) a CMP+JA (jump if above). Poté již nastavíme příslušnou úroveň do rozsahu 2 až 12. Využijeme totiž toho, že KEY1 má právě hodnotu 2, takže nemusíme provádět odečet této konstanty od obsahu registru AL:

        cmp al, KEY_1                    ; test na numericke klavesy
        jb  .next_test_3                 ; hodnota "pod" kodem klavesy 1
        cmp al, KEY_0
        ja  .next_test_3                 ; hodnota "nad" kodem klavesy 0
        mov bl, al                       ; makro prepisue AL -> nemuzeme ho primo pouzit
        write_opl_register CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_LEVEL, bl
.next_test_3:

15. Pátý demonstrační příklad: řízení frekvence modulátoru při přehrávání

Nyní se podívejme, jak bude vypadat výsledný program po výše popsané úpravě:

; Prehrani zakladniho tonu na kartach s cipem OPL2.
; Pojmenovani registru OPL2.
; Ovladani KEY ON mezernikem
; Frekvence modulatoru rizena klavesami 1 az 0
; Ukonceni aplikace stiskem ESC
;
;
; preklad pomoci:
;     nasm -f bin -o sound_modulation.com sound_modulation.asm
;
; nebo pouze:
;     nasm -o sound_modulation.com sound_modulation.asm
 
 
;-----------------------------------------------------------------------------
 
; registry karet s cipem OPL2
OPL_ADDRESS equ 0x388
OPL_DATA    equ 0x389
 
; ridici registry OPL2
OPL_TEST_LSI          equ 0x01
OPL_TIMER_1           equ 0x02
OPL_TIMER_2           equ 0x03
OPL_TIMER_CTRL        equ 0x04
OPL_KBSPLIT           equ 0x08
OPL_AMP_VIBRATO_EG    equ 0x20
OPL_LEVEL             equ 0x40
OPL_ATTACK_DECAY      equ 0x60
OPL_SUSTAIN_RELEASE   equ 0x80
OPL_FREQUENCY_LOW     equ 0xa0
OPL_KEY_ON            equ 0xb0
OPL_AM_VIBRATO_RHYTHM equ 0xbd
OPL_FEEDBACK          equ 0xc0
OPL_WAVE_SELECT       equ 0xe0
 
; indexy kanalu
CHANNEL_1 equ 0
CHANNEL_2 equ 1
CHANNEL_3 equ 2
CHANNEL_4 equ 3
CHANNEL_5 equ 4
CHANNEL_6 equ 5
CHANNEL_7 equ 6
CHANNEL_8 equ 7
CHANNEL_9 equ 8
 
; offsety pro jednotlive operatory
; --------------------------------------------------
;  Channel        1   2   3   4   5   6   7   8   9
;  Operator 1    00  01  02  08  09  0A  10  11  12
;  Operator 2    03  04  05  0B  0C  0D  13  14  15
; --------------------------------------------------
;  Channel        1   2   3   4   5   6   7   8   9
CHANNEL_1_OPERATOR_1 equ 0x00
CHANNEL_1_OPERATOR_2 equ 0x03
CHANNEL_2_OPERATOR_1 equ 0x01
CHANNEL_2_OPERATOR_2 equ 0x04
CHANNEL_3_OPERATOR_1 equ 0x02
CHANNEL_3_OPERATOR_2 equ 0x05
CHANNEL_4_OPERATOR_1 equ 0x08
CHANNEL_4_OPERATOR_2 equ 0x0b
CHANNEL_5_OPERATOR_1 equ 0x09
CHANNEL_5_OPERATOR_2 equ 0x0c
CHANNEL_6_OPERATOR_1 equ 0x0a
CHANNEL_6_OPERATOR_2 equ 0x0d
CHANNEL_7_OPERATOR_1 equ 0x10
CHANNEL_7_OPERATOR_2 equ 0x13
CHANNEL_8_OPERATOR_1 equ 0x11
CHANNEL_8_OPERATOR_2 equ 0x14
CHANNEL_9_OPERATOR_1 equ 0x12
CHANNEL_9_OPERATOR_2 equ 0x15
 
; registry PPI
PPI_PORT_A equ 0x60
PPI_PORT_B equ 0x61
 
; kody klaves
KEY_ESC     equ 0x01
KEY_SPACE   equ 0x39
KEY_RELEASE equ 0x80
KEY_1       equ 0x02
KEY_0       equ KEY_1 + 9
 
 
;-----------------------------------------------------------------------------
 
; ukonceni procesu a navrat do DOSu
%macro exit 0
        ret
%endmacro
 
; makro pro zapis do registru OPL2
%macro write_opl_register 2
        mov     al, %1
        mov     ah, %2
        call    perform_write_to_opl_register
%endmacro
 
;-----------------------------------------------------------------------------
org  0x100        ; zacatek kodu pro programy typu COM (vzdy se zacina na 256)
 
start:
        push cs
        pop  ds                          ; DS==CS
 
        mov  si, tone1                   ; zacatek tabulky
        call write_table_to_opl2         ; zapis obsahu tabulky do OPL2
 
        in  al, PPI_PORT_B               ; port B s rizenim zarizeni
        or  al, 0b1000000                ; nastaveni bitu cislo 7 na jednicku
        out PPI_PORT_B, al               ; zapis zpet na port B
 
.opak:
        in  al, PPI_PORT_A               ; cteni stisknute klavesy
        cmp al, KEY_SPACE                ; test na stisk mezerniku
        jne .next_test_1                 ; neni stisknut -> preskok
        write_opl_register CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON, 0x32    ; povoleni KEY ON bitu
        jmp .opak
.next_test_1:
        cmp al, KEY_SPACE + KEY_RELEASE  ; test na pusteni mezerniku
        jne .next_test_2                 ; neni pusten -> dalsi test
        write_opl_register CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON, 0x12    ; zakaz KEY ON bitu
        jmp .opak
.next_test_2:
        cmp al, KEY_1                    ; test na numericke klavesy
        jb  .next_test_3                 ; hodnota "pod" kodem klavesy 1
        cmp al, KEY_0
        ja  .next_test_3                 ; hodnota "nad" kodem klavesy 0
        mov bl, al                       ; makro prepisue AL -> nemuzeme ho primo pouzit
        write_opl_register CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_LEVEL, bl
.next_test_3:
        cmp al, KEY_ESC                  ; test stisknute klavesy ESC
        jne .opak                        ; neni stisknuta? -> zkusme znovu
 
        exit
 
write_table_to_opl2:
        lodsb                            ; nacist bajt z tabulky (cislo registru)
        or  al, al                       ; test na nulu
        jnz .write_register
        ret                              ; dosahli jsme konce tabulky
.write_register:
        mov ah, al
        lodsb                            ; nacist dalsi bajt z tabulky (hodnota registru)
        xchg al, ah                      ; podprogram vyzaduje opacne poradi AL, AH
        call perform_write_to_opl_register
        jmp  write_table_to_opl2         ; muzeme prejit na dalsi registr
 
 
tone1:  ; tabulka s tonem pro prvni kanal
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_AMP_VIBRATO_EG,  0x01  ; nastaveni modulatoru: nasobeni frekvence jednickou
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_LEVEL,           0x00  ; uroven vystupu 40 dB
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_ATTACK_DECAY,    0x41  ; modulator: pomaly nastup zvuku + pomale doznivani
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_SUSTAIN_RELEASE, 0x7f  ; urovne sustain a release pro modulator
        db CHANNEL_1_OPERATOR_1 + OPL_FREQUENCY_LOW,   0x41  ; frekvence zvuku (komorni A = 440 Hz)
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_AMP_VIBRATO_EG,  0x01  ; nastaveni nosne: nasobeni frekvence jednickou
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_LEVEL,           0x00  ; nastaveni urovne vystupu nosne na 47 dB
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_ATTACK_DECAY,    0xa2  ; nosna: rychly nastup + pomale doznivani
        db CHANNEL_1_OPERATOR_2 + OPL_SUSTAIN_RELEASE, 0x77  ; urovne sustain a release pro nosnou
        db CHANNEL_1 + OPL_KEY_ON,                     0x12  ; zapnuti/povoleni zvuku + nastaveni oktavy a vyssich bitu frekvence
        db 0, 0                                              ; zarazka
 
 
 
perform_write_to_opl_register:
        ; zapis do vybraneho registru OPL2
        ; AL - registr
        ; AH - hodnota
        mov dx, OPL_ADDRESS   ; vyber registru pro modifikaci
        out dx, al
 
        ; cekani priblizne 3.3 mikrosekundy
        mov cl, 6
.delay1:
        in  al, dx
        loop .delay1
 
        mov al, ah            ; zapis hodnoty do vybraneho registru
        mov dx, OPL_DATA
        out dx, al
 
        ; cekani priblizne 23 mikrosekund
        mov cl, 35
.delay2:
        in  al, dx
        loop .delay2
 
        ret
Poznámka: zdrojový kód programu je sice poněkud dlouhý, ale výsledný binární spustitelný soubor má ve skutečnosti délku jen 123 bajtů, což z dnešního pohledu není mnoho (jak by asi vypadal výsledek pro současné platformy, který by využíval zvukové knihovny, knihovny pro tvorbu tónů atd. – byly by to stovky kilobajtů, nebo už spíše megabajty?).

16. Výsledné zvuky produkované demonstračními příklady

Zvuky a tóny, které jsou generovány demonstračními příklady popsanými v předchozích kapitolách, byly uloženy do souborů WAVe (bez komprimace), takže si je můžete snadno přehrát i bez nutnosti překladu a spouštění těchto příkladů na reálném PC či v emulátoru. Redakční systém Roota ovšem neumožňuje přímé vkládání značky pro přehrání multimediálních dat, takže je nutné si soubory se zvuky stáhnout přes kontextové menu příkazem Save link as… a poté spustit nějakým (prakticky naprosto libovolným) multimediálním přehrávačem:

  1. OPL2–1 zvuk komorního A přehraný prvním demonstračním příkladem (nelze nijak ovládat).
  2. OPL2–2 zvuk komorního A řízený mezerníkem. Na konci je slyšet dozvuk tvořený obálkou.
  3. OPL2–3 zvuk s definovanou obálkou, který má jasně slyšitelný začátek, pokles, střední část (libovolně dlouhou dobu) a doběh
  4. OPL2–4 zde se postupně mění síla modulátoru; nejvíce „zkreslený“ zvuk (a tedy i nejvíce zajímavý) je slyšet na konci záznamu

17. Banky nástrojů pro OPL2

Vraťme se ještě jednou k tabulce registrů čipu OPL2. Vynecháme přitom registry, které se týkají časovače nebo globální konfigurace. Zbudou nám ty registry, které je nutné nastavit pro zvolený kanál tak, aby se vyprodukoval kýžený zvuk:

Registr/registry Registrů na kanál Oficiální jméno
20..35 2 Amp Mod / Vibrato / EG type / Key Scaling / Multiple
40..55 2 Key scaling level / Operator output level
60..75 2 Attack Rate / Decay Rate
80..95 2 Sustain Level / Release Rate
A0..A8 1 Frequency (low 8 bits)
B0..B8 1 Key On / Octave / Frequency (high 2 bits)
C0..C8 1 Feedback strength / Connection type
E0..F5 2 Wave Select
Celkem 13  

OPL2 dokáže napodobit prakticky jakýkoli nástroj a samozřejmě dokáže vyprodukovat i další zvuky („laser“, vrtulník atd.). Pro přehrání noty určitým nástroje tedy vlastně potřebujeme nastavit oněch 13 hodnot a poté bitem KEY ON řídit přehrávání. Ovšem ve skutečnosti se některé registry týkají přehrávané noty (ta se mění často) a jen část registrů mění charakteristické zvuky nástroje. A právě nastavení registrů, které ovlivňují charakteristické zvuky nástroje, se ukládá do takzvaných bank nástrojů. Jedná se o soubory obsahující hodnoty těchto registrů a postupně vzniklo hned několik (pseudo)standardů v této oblasti.

Obrázek 3: Interaktivní editace nástroje (zde konkrétně elektrické kytary).

Příkladem banky nástrojů může být například formát používaný společností Apogee, z jehož popisu je jasně patrná vazba na OPL. Poněkud složitější je formát navržený přímo společností AdLib a na půli cesty stojí formát IBK. Setkáme se i s formátem SBI, z jehož popisu je opět zřejmé přímé propojení s OPL. Důsledkem této rozstříštěnosti standardů je, že zejména moderní editory nástrojů pro OPL2 (nebo i OPL3) většinou podporují více souborových formátů, a to jak pro import, tak i pro export.

18. Trackery pro OPL2

Ve chvíli, kdy existují banky nástrojů, již můžeme přistoupit k dalšímu typu SW. Jedná se o takzvané trackery umožňující tvorbu hudby. S tímto důležitým a stále užitečným konceptem se seznámíme v navazujícím článku.

Obrázek 4: Tracker, který přímo umožňuje tvorbu hudby pro OPL2 (a mnoho dalších činností).

ict ve školství 24

Obrázek 5: Tracker, který přímo umožňuje tvorbu hudby pro OPL2 (a mnoho dalších činností).

19. Repositář s demonstračními příklady

Demonstrační příklady napsané v assembleru, které jsou určené pro překlad s využitím assembleru NASM, byly uloženy do Git repositáře, který je dostupný na adrese https://github.com/tisnik/8bit-fame. Jednotlivé demonstrační příklady si můžete v případě potřeby stáhnout i jednotlivě bez nutnosti klonovat celý (dnes již poměrně rozsáhlý) repositář:

# Příklad Stručný popis Adresa
1 hello.asm program typu „Hello world“ naprogramovaný v assembleru pro systém DOS https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hello.asm
2 hello_shorter.asm kratší varianta výskoku z procesu zpět do DOSu https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hello_shorter.asm
3 hello_wait.asm čekání na stisk klávesy https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hello_wait.asm
4 hello_macros.asm realizace jednotlivých částí programu makrem https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hello_macros.asm
       
5 gfx4_putpixel.asm vykreslení pixelu v grafickém režimu 4 https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx4_putpixel.asm
6 gfx6_putpixel.asm vykreslení pixelu v grafickém režimu 6 https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx6_putpixel.asm
7 gfx4_line.asm vykreslení úsečky v grafickém režimu 4 https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx4_line.asm
8 gfx6_line.asm vykreslení úsečky v grafickém režimu 6 https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx6_line.asm
       
9 gfx6_fill1.asm vyplnění obrazovky v grafickém režimu, základní varianta https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx6_fill1.asm
10 gfx6_fill2.asm vyplnění obrazovky v grafickém režimu, varianta s instrukcí LOOP https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx6_fill2.asm
11 gfx6_fill3.asm vyplnění obrazovky instrukcí REP STOSB https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx6_fill3.asm
12 gfx6_fill4.asm vyplnění obrazovky, synchronizace vykreslování s paprskem https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx6_fill4.asm
       
13 gfx4_image1.asm vykreslení rastrového obrázku získaného z binárních dat, základní varianta https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx4_image1.asm
14 gfx4_image2.asm varianta vykreslení rastrového obrázku s využitím instrukce REP MOVSB https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx4_image2.asm
15 gfx4_image3.asm varianta vykreslení rastrového obrázku s využitím instrukce REP MOVSW https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx4_image3.asm
16 gfx4_image4.asm korektní vykreslení všech sudých řádků bitmapy https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx4_image4.asm
17 gfx4_image5.asm korektní vykreslení všech sudých i lichých řádků bitmapy https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx4_image5.asm
       
18 gfx4_image6.asm nastavení barvové palety před vykreslením obrázku https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx4_image6.asm
19 gfx4_image7.asm nastavení barvové palety před vykreslením obrázku, snížená intenzita barev https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx4_image7.asm
20 gfx4_image8.asm postupná změna barvy pozadí https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx4_image8.asm
       
21 gfx6_putpixel1.asm vykreslení pixelu, základní varianta se 16bitovým násobením https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx6_putpixel1.asm
22 gfx6_putpixel2.asm vykreslení pixelu, varianta s osmibitovým násobením https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx6_putpixel2.asm
23 gfx6_putpixel3.asm vykreslení pixelu, varianta bez násobení https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx6_putpixel3.asm
24 gfx6_putpixel4.asm vykreslení pixelu přes obrázek, nekorektní chování (přepis obrázku) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx6_putpixel4.asm
25 gfx6_putpixel5.asm vykreslení pixelu přes obrázek, korektní varianta pro bílé pixely https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx6_putpixel5.asm
       
26 cga_text_mode1.asm standardní textový režim s rozlišením 40×25 znaků https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_mode1.asm
27 cga_text_mode3.asm standardní textový režim s rozlišením 80×25 znaků https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_mode3.asm
28 cga_text_mode_intensity.asm změna významu nejvyššího bitu atributového bajtu: vyšší intenzita namísto blikání https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_mode_intensity.asm
29 cga_text_mode_cursor.asm změna tvaru textového kurzoru https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_mode_cursor.asm
30 cga_text_gfx1.asm zobrazení „rastrové mřížky“: pseudografický režim 160×25 pixelů (interně textový režim) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_gfx1.asm
31 cga_text_mode_char_height.asm změna výšky znaků https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_mode_char_height.asm
32 cga_text_160×100.asm grafický režim 160×100 se šestnácti barvami (interně upravený textový režim) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_160×100.asm
       
33 hercules_text_mode1.asm využití standardního textového režimu společně s kartou Hercules https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hercules_text_mode1.asm
34 hercules_text_mode2.asm zákaz blikání v textových režimech https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hercules_text_mode2.asm
35 hercules_turn_off.asm vypnutí generování video signálu https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hercules_turn_off.asm
36 hercules_gfx_mode1.asm přepnutí karty Hercules do grafického režimu (základní varianta) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hercules_gfx_mode1.asm
37 hercules_gfx_mode2.asm přepnutí karty Hercules do grafického režimu (vylepšená varianta) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hercules_gfx_mode2.asm
38 hercules_putpixel.asm subrutina pro vykreslení jediného pixelu na kartě Hercules https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hercules_putpixel.asm
       
39 ega_text_mode_80×25.asm standardní textový režim 80×25 znaků na kartě EGA https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_text_mode_80×25.asm
40 ega_text_mode_80×43.asm zobrazení 43 textových řádků na kartě EGA https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_text_mode_80×43.asm
41 ega_gfx_mode_320×200.asm přepnutí do grafického režimu 320×200 pixelů se šestnácti barvami https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_gfx_mode_320×200.asm
42 ega_gfx_mode_640×200.asm přepnutí do grafického režimu 640×200 pixelů se šestnácti barvami https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_gfx_mode_640×200.asm
43 ega_gfx_mode_640×350.asm přepnutí do grafického režimu 640×350 pixelů se čtyřmi nebo šestnácti barvami https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_gfx_mode_640×350.asm
44 ega_gfx_mode_bitplanes1.asm ovládání zápisu do bitových rovin v planárních grafických režimech (základní způsob) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_gfx_mode_bitplanes1.asm
45 ega_gfx_mode_bitplanes2.asm ovládání zápisu do bitových rovin v planárních grafických režimech (rychlejší způsob) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_gfx_mode_bitplanes2.asm
       
46 ega_320×200_putpixel.asm vykreslení pixelu v grafickém režimu 320×200 pixelů se šestnácti barvami https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_320×200_putpixel.asm
47 ega_640×350_putpixel.asm vykreslení pixelu v grafickém režimu 640×350 pixelů se šestnácti barvami https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_640×350_putpixel.asm
       
48 ega_standard_font.asm použití standardního fontu grafické karty EGA https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_standard_font.asm
49 ega_custom_font.asm načtení vlastního fontu s jeho zobrazením https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_custom_font.asm
       
50 ega_palette1.asm změna barvové palety (všech 16 barev) v grafickém režimu 320×200 se šestnácti barvami https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_palette1.asm
51 ega_palette2.asm změna barvové palety (všech 16 barev) v grafickém režimu 640×350 se šestnácti barvami https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_palette2.asm
52 ega_palette3.asm změna všech barev v barvové paletě s využitím programové smyčky https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_palette3.asm
53 ega_palette4.asm změna všech barev, včetně barvy okraje, v barvové paletě voláním funkce BIOSu https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_palette4.asm
       
54 vga_text_mode_80×25.asm standardní textový režim 80×25 znaků na kartě VGA https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_80×25.asm
55 vga_text_mode_80×50.asm zobrazení 50 a taktéž 28 textových řádků na kartě VGA https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_80×50.asm
56 vga_text_mode_intensity1.asm změna chování atributového bitu pro blikání (nebezpečná varianta změny registrů) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_intensity1.asm
57 vga_text_mode_intensity2.asm změna chování atributového bitu pro blikání (bezpečnější varianta změny registrů) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_intensity2.asm
58 vga_text_mode_9th_column.asm modifikace způsobu zobrazení devátého sloupce ve znakových režimech (720 pixelů na řádku) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_9th_column.asm
59 vga_text_mode_cursor_shape.asm změna tvaru textového kurzoru na grafické kartě VGA https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_cursor_shape.asm
60 vga_text_mode_custom_font.asm načtení vlastního fontu s jeho zobrazením https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_custom_font.asm
       
61 vga_gfx_mode_640×480.asm přepnutí do grafického režimu 640×480 pixelů se šestnácti barvami, vykreslení vzorků https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_640×480.asm
62 vga_gfx_mode_320×200.asm přepnutí do grafického režimu 320×200 pixelů s 256 barvami, vykreslení vzorků https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_320×200.asm
63 vga_gfx_mode_palette.asm změna všech barev v barvové paletě grafické karty VGA https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_palette.asm
64 vga_gfx_mode_dac1.asm využití DAC (neočekávané výsledky) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_dac1.asm
65 vga_gfx_mode_dac2.asm využití DAC (očekávané výsledky) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_dac2.asm
       
66 vga_640×480_putpixel.asm realizace algoritmu pro vykreslení pixelu v grafickém režimu 640×480 pixelů se šestnácti barvami https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_640×480_putpixel.asm
67 vga_320×200_putpixel1.asm realizace algoritmu pro vykreslení pixelu v grafickém režimu 320×200 s 256 barvami (základní varianta) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_putpixel1.asm
68 vga_320×200_putpixel2.asm realizace algoritmu pro vykreslení pixelu v grafickém režimu 320×200 s 256 barvami (rychlejší varianta) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_putpixel2.asm
       
69 vga_gfx_mode_dac3.asm přímé využití DAC v grafickém režimu 13h https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_dac3.asm
       
70 vga_gfx_mode_unchained_step1.asm zobrazení barevných pruhů v režimu 13h https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_unchained_step1.asm
71 vga_gfx_mode_unchained_step2.asm vypnutí zřetězení bitových rovin a změna způsobu adresování pixelů https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_unchained_step2.asm
72 vga_gfx_mode_unchained_step3.asm vykreslení barevných pruhů do vybraných bitových rovin https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_unchained_step3.asm
       
73 vga_gfx_mode_320×400.asm nestandardní grafický režim s rozlišením 320×400 pixelů a 256 barvami https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_320×400.asm
74 vga_320×200_image.asm zobrazení rastrového obrázku ve standardním grafickém režimu 320×200 pixelů https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image.asm
75 vga_320×200_unchained_image1.asm zobrazení rastrového obrázku v režimu s nezřetězenými rovinami (nekorektní řešení) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_unchained_image1.asm
76 vga_320×200_unchained_image2.asm zobrazení rastrového obrázku v režimu s nezřetězenými rovinami (korektní řešení) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_unchained_image2.asm
77 vga_320×400_unchained_image.asm zobrazení rastrového obrázku v nestandardním režimu 320×400 pixelů https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×400_unchained_image.asm
       
78 vga_vertical_scroll1.asm vertikální scrolling na kartě VGA v režimu s rozlišením 320×200 pixelů https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_vertical_scroll1.asm
79 vga_vertical_scroll2.asm vertikální scrolling na kartě VGA v režimu s rozlišením 320×400 pixelů https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_vertical_scroll2.asm
80 vga_split_screen1.asm režim split-screen a scrolling, nefunční varianta https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_split_screen1.asm
81 vga_split_screen2.asm režim split-screen a scrolling, plně funkční varianta https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_split_screen2.asm
82 vga_horizontal_scroll1.asm horizontální scrolling bez rozšíření počtu pixelů na virtuálním řádku https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_horizontal_scroll1.asm
83 vga_horizontal_scroll2.asm horizontální scrolling s rozšířením počtu pixelů na virtuálním řádku https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_horizontal_scroll2.asm
84 vga_horizontal_scroll3.asm jemný horizontální scrolling s rozšířením počtu pixelů na virtuálním řádku https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_horizontal_scroll3.asm
       
85 vga_320×240_image.asm nastavení grafického režimu Mode-X, načtení a vykreslení obrázku, scrolling https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×240_image.asm
       
86 io.asm knihovna maker pro I/O operace https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/io.asm
87 vga_lib.asm knihovna maker a podprogramů pro programování karty VGA https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_lib.asm
88 vga_320×240_lib.asm nastavení grafického režimu Mode-X, tentokrát knihovními funkcemi https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×240_lib.asm
       
89 vga_bitblt1.asm první (naivní) implementace operace BitBLT https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt1.asm
90 vga_bitblt2.asm operace BitBLT s výběrem bitových rovin pro zápis https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt2.asm
91 vga_bitblt3.asm operace BitBLT s výběrem bitových rovin pro čtení i zápis https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt3.asm
92 vga_bitblt4.asm korektní BitBLT pro 16barevný režim, realizace makry https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt4.asm
93 vga_bitblt5.asm korektní BitBLT pro 16barevný režim, realizace podprogramem https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt5.asm
       
94 vga_bitblt_rotate.asm zápisový režim s rotací bajtu https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt_rotate.asm
95 vga_bitblt_fast.asm rychlá korektní 32bitová operace typu BitBLT https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt_fast.asm
96 vga_320×400_bitblt1.asm přenos obrázku v režimu 320×400 operací BitBLT (neúplná varianta) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×400_bitblt1.asm
97 vga_320×400_bitblt2.asm přenos obrázku v režimu 320×400 operací BitBLT (úplná varianta) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×400_bitblt2.asm
98 vga_write_modes1.asm volitelné zápisové režimy grafické karty VGA, zápis bez úpravy latche https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_write_modes1.asm
99 vga_write_modes2.asm volitelné zápisové režimy grafické karty VGA, zápis s modifikací latche https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_write_modes2.asm
100 vga_write_modes3.asm volitelné zápisové režimy grafické karty VGA, cílená modifikace latche vzorkem https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_write_modes3.asm
       
101 instruction_jump.asm použití instrukce JMP https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_jump.asm
102 instruction_jnz.asm použití instrukce JNZ pro realizaci programové smyčky https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_jnz.asm
103 instruction_jz_jmp.asm použití instrukcí JZ a JMP pro realizaci programové smyčky https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_jz_jmp.asm
104 instruction_loop.asm použití instrukce LOOP pro realizaci programové smyčky https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_loop.asm
       
105 instruction_template.asm šablona všech následujících demonstračních příkladů https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_template.asm
106 instruction_print_hex.asm tisk osmibitové hexadecimální hodnoty https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_print_hex.asm
107 instruction_xlat.asm využití instrukce XLAT pro získání tisknutelné hexadecimální cifry https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_xlat.asm
       
108 instruction_daa.asm operace součtu s využitím binární i BCD aritmetiky https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_daa.asm
109 instruction_daa_sub.asm instrukce DAA po provedení operace rozdílu https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_daa_sub.asm
110 instruction_das.asm instrukce DAS po provedení operace rozdílu https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_das.asm
111 instruction_aaa.asm korekce výsledku na jedinou BCD cifru operací AAA https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_aaa.asm
112 instruction_mul.asm ukázka výpočtu součinu dvou osmibitových hodnot https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_mul.asm
113 instruction_aam.asm BCD korekce po výpočtu součinu instrukcí AAM https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_aam.asm
       
114 instruction_stosb.asm blokový zápis dat instrukcí STOSB https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_stosb.asm
115 instruction_rep_stosb.asm opakované provádění instrukce STOSB https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_rep_stosb.asm
116 instruction_lodsb.asm čtení dat instrukcí LODSB https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_lodsb.asm
117 instruction_movsb.asm přenos jednoho bajtu instrukcí MOVSB https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_movsb.asm
118 instruction_rep_movsb.asm blokový přenos po bajtech instrukcí MOVSB https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_rep_movsb.asm
119 instruction_rep_scas.asm vyhledávání v řetězci instrukcí SCAS https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_rep_scas.asm
       
120 vga_320×200_image_0B.asm výsledek blokového přenosu ve chvíli, kdy je CX=0 https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_0B.asm
121 vga_320×200_image_64kB.asm výsledek blokového přenosu ve chvíli, kdy je CX=0×ffff https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_64kB.asm
122 vga_320×200_image_movsb.asm blokový přenos v rámci obrazové paměti instrukcí REP MOVSB https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_movsb.asm
123 vga_320×200_image_movsw.asm blokový přenos v rámci obrazové paměti instrukcí REP MOVSW https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_movsw.asm
124 vga_320×200_image_movsd.asm blokový přenos v rámci obrazové paměti instrukcí REP MOVSD https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_movsd.asm
125 vga_320×200_image_movsb_forward.asm blokový přenos překrývajících se bloků paměti (zvyšující se adresy) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_mov­sb_forward.asm
126 vga_320×200_image_movsb_backward1.asm blokový přenos překrývajících se bloků paměti (snižující se adresy, nekorektní nastavení) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_mov­sb_backward1.asm
127 vga_320×200_image_movsb_backward2.asm blokový přenos překrývajících se bloků paměti (snižující se adresy, korektní nastavení) https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_mov­sb_backward2.asm
       
128 sound_bell.asm přehrání zvuku pomocí tisku ASCII znaku BELL https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_bell.asm
129 sound_beep.asm přehrání zvuku o zadané frekvenci na PC Speakeru https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_beep.asm
130 sound_play_pitch.asm přehrání zvuku o zadané frekvenci na PC Speakeru, použití maker https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_play_pitch.asm
       
131 sound_opl2_basic.asm přehrání komorního A na OPL2 https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl2_basic.asm
132 sound_opl2_table.asm přehrání komorního A na OPL2, použití tabulky s hodnotami registrů https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl2_table.asm
       
133 sound_opl2_table2.asm přepis tabulky s obsahy registrů pro přehrání komorního A https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl2_table2.asm
134 sound_key_on.asm přímé ovládání bitu KEY ON mezerníkem https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_key_on.asm
135 sound_adsr.asm nastavení obálky pro tón přehrávaný prvním kanálem https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_adsr.asm
136 sound_modulation.asm řízení frekvence modulátoru klávesami 1 a 0 https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_modulation.asm
       
137 keyboard_basic.asm přímá práce s klávesnicí IBM PC https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/keyboard_basic.asm

20. Odkazy na Internetu

  1. The Intel 8088 Architecture and Instruction Set
    https://people.ece.ubc.ca/~ed­c/464/lectures/lec4.pdf
  2. x86 Opcode Structure and Instruction Overview
    https://pnx.tf/files/x86_op­code_structure_and_instruc­tion_overview.pdf
  3. x86 instruction listings (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/X86_instruction_listin­gs
  4. x86 assembly language (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/X86_assembly_language
  5. Intel Assembler (Cheat sheet)
    http://www.jegerlehner.ch/in­tel/IntelCodeTable.pdf
  6. 25 Microchips That Shook the World
    https://spectrum.ieee.org/tech-history/silicon-revolution/25-microchips-that-shook-the-world
  7. Chip Hall of Fame: MOS Technology 6502 Microprocessor
    https://spectrum.ieee.org/tech-history/silicon-revolution/chip-hall-of-fame-mos-technology-6502-microprocessor
  8. Chip Hall of Fame: Intel 8088 Microprocessor
    https://spectrum.ieee.org/tech-history/silicon-revolution/chip-hall-of-fame-intel-8088-microprocessor
  9. Jak se zrodil procesor?
    https://www.root.cz/clanky/jak-se-zrodil-procesor/
  10. Apple II History Home
    http://apple2history.org/
  11. The 8086/8088 Primer
    https://www.stevemorse.or­g/8086/index.html
  12. flat assembler: Assembly language resources
    https://flatassembler.net/
  13. FASM na Wikipedii
    https://en.wikipedia.org/wiki/FASM
  14. Fresh IDE FASM inside
    https://fresh.flatassembler.net/
  15. MS-DOS Version 4.0 Programmer's Reference
    https://www.pcjs.org/docu­ments/books/mspl13/msdos/dos­ref40/
  16. INT 21 – DOS Function Dispatcher (DOS)
    https://www.stanislavs.or­g/helppc/int21.html
  17. DOS API (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/DOS_API
  18. Bit banging
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Bit_banging
  19. IBM Basic assembly language and successors (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_Basic_assembly_lan­guage_and_successors
  20. X86 Assembly/Bootloaders
    https://en.wikibooks.org/wi­ki/X86_Assembly/Bootloaders
  21. Počátky grafiky na PC: grafické karty CGA a Hercules
    https://www.root.cz/clanky/pocatky-grafiky-na-pc-graficke-karty-cga-a-hercules/
  22. Co mají společného Commodore PET/4000, BBC Micro, Amstrad CPC i grafické karty MDA, CGA a Hercules?
    https://www.root.cz/clanky/co-maji-spolecneho-commodore-pet-4000-bbc-micro-amstrad-cpc-i-graficke-karty-mda-cga-a-hercules/
  23. Karta EGA: první použitelná barevná grafika na PC
    https://www.root.cz/clanky/karta-ega-prvni-pouzitelna-barevna-grafika-na-pc/
  24. RGB Classic Games
    https://www.classicdosgames.com/
  25. Turbo Assembler (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Turbo_Assembler
  26. Microsoft Macro Assembler
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Microsoft_Macro_Assembler
  27. IBM Personal Computer (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_Personal_Computer
  28. Intel 8251
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Intel_8251
  29. Intel 8253
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Intel_8253
  30. Intel 8255
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Intel_8255
  31. Intel 8257
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Intel_8257
  32. Intel 8259
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Intel_8259
  33. Support/peripheral/other chips – 6800 family
    http://www.cpu-world.com/Support/6800.html
  34. Motorola 6845
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_6845
  35. The 6845 Cathode Ray Tube Controller (CRTC)
    http://www.tinyvga.com/6845
  36. CRTC operation
    http://www.6502.org/users/an­dre/hwinfo/crtc/crtc.html
  37. 6845 – Motorola CRT Controller
    https://stanislavs.org/hel­ppc/6845.html
  38. The 6845 Cathode Ray Tube Controller (CRTC)
    http://www.tinyvga.com/6845
  39. Motorola 6845 and bitwise graphics
    https://retrocomputing.stac­kexchange.com/questions/10996/mo­torola-6845-and-bitwise-graphics
  40. IBM Monochrome Display Adapter
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Monochrome_Display_Adap­ter
  41. Color Graphics Adapter
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Color_Graphics_Adapter
  42. Color Graphics Adapter and the Brown color in IBM 5153 Color Display
    https://www.aceinnova.com/en/e­lectronics/cga-and-the-brown-color-in-ibm-5153-color-display/
  43. The Modern Retrocomputer: An Arduino Driven 6845 CRT Controller
    https://hackaday.com/2017/05/14/the-modern-retrocomputer-an-arduino-driven-6845-crt-controller/
  44. flat assembler: Assembly language resources
    https://flatassembler.net/
  45. FASM na Wikipedii
    https://en.wikipedia.org/wiki/FASM
  46. Fresh IDE FASM inside
    https://fresh.flatassembler.net/
  47. MS-DOS Version 4.0 Programmer's Reference
    https://www.pcjs.org/docu­ments/books/mspl13/msdos/dos­ref40/
  48. INT 21 – DOS Function Dispatcher (DOS)
    https://www.stanislavs.or­g/helppc/int21.html
  49. DOS API (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/DOS_API
  50. IBM Basic assembly language and successors (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_Basic_assembly_lan­guage_and_successors
  51. X86 Assembly/Arithmetic
    https://en.wikibooks.org/wi­ki/X86_Assembly/Arithmetic
  52. Art of Assembly – Arithmetic Instructions
    http://oopweb.com/Assembly/Do­cuments/ArtOfAssembly/Volu­me/Chapter6/CH06–2.html
  53. ASM Flags
    http://www.cavestory.org/gu­ides/csasm/guide/asm_flag­s.html
  54. Status Register
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Status_register
  55. Linux assemblers: A comparison of GAS and NASM
    http://www.ibm.com/develo­perworks/library/l-gas-nasm/index.html
  56. Programovani v assembleru na OS Linux
    http://www.cs.vsb.cz/gryga­rek/asm/asmlinux.html
  57. Is it worthwhile to learn x86 assembly language today?
    https://www.quora.com/Is-it-worthwhile-to-learn-x86-assembly-language-today?share=1
  58. Why Learn Assembly Language?
    http://www.codeproject.com/Ar­ticles/89460/Why-Learn-Assembly-Language
  59. Is Assembly still relevant?
    http://programmers.stackex­change.com/questions/95836/is-assembly-still-relevant
  60. Why Learning Assembly Language Is Still a Good Idea
    http://www.onlamp.com/pub/a/on­lamp/2004/05/06/writegreat­code.html
  61. Assembly language today
    http://beust.com/weblog/2004/06/23/as­sembly-language-today/
  62. Assembler: Význam assembleru dnes
    http://www.builder.cz/rubri­ky/assembler/vyznam-assembleru-dnes-155960cz
  63. Programming from the Ground Up Book – Summary
    http://savannah.nongnu.or­g/projects/pgubook/
  64. DOSBox
    https://www.dosbox.com/
  65. The C Programming Language
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/The_C_Programming_Langu­age
  66. Hercules Graphics Card (HCG)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Hercules_Graphics_Card
  67. Complete 8086 instruction set
    https://content.ctcd.edu/cou­rses/cosc2325/m22/docs/emu8086in­s.pdf
  68. Complete 8086 instruction set
    https://yassinebridi.github.io/asm-docs/8086_instruction_set.html
  69. 8088 MPH by Hornet + CRTC + DESiRE (final version)
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=hNRO7lno_DM
  70. Area 5150 by CRTC & Hornet (Party Version) / IBM PC+CGA Demo, Hardware Capture
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=fWDxdoRTZPc
  71. 80×86 Integer Instruction Set Timings (8088 – Pentium)
    http://aturing.umcs.maine­.edu/~meadow/courses/cos335/80×86-Integer-Instruction-Set-Clocks.pdf
  72. Colour Graphics Adapter: Notes
    https://www.seasip.info/Vin­tagePC/cga.html
  73. Restoring A Vintage CGA Card With Homebrew HASL
    https://hackaday.com/2024/06/12/res­toring-a-vintage-cga-card-with-homebrew-hasl/
  74. Demoing An 8088
    https://hackaday.com/2015/04/10/de­moing-an-8088/
  75. Video Memory Layouts
    http://www.techhelpmanual.com/89-video_memory_layouts.html
  76. Screen Attributes
    http://www.techhelpmanual.com/87-screen_attributes.html
  77. IBM PC Family – BIOS Video Modes
    https://www.minuszerodegre­es.net/video/bios_video_mo­des.htm
  78. EGA Functions
    https://cosmodoc.org/topics/ega-functions/#the-hierarchy-of-the-ega
  79. Why the EGA can only use 16 of its 64 colours in 200-line modes
    https://www.reenigne.org/blog/why-the-ega-can-only-use-16-of-its-64-colours-in-200-line-modes/
  80. How 16 colors saved PC gaming – the story of EGA graphics
    https://www.custompc.com/retro-tech/ega-graphics
  81. List of 16-bit computer color palettes
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/List_of16-bit_computer_color_palettes
  82. Why were those colors chosen to be the default palette for 256-color VGA?
    https://retrocomputing.stac­kexchange.com/questions/27994/why-were-those-colors-chosen-to-be-the-default-palette-for-256-color-vga
  83. VGA Color Palettes
    https://www.fountainware.com/EX­PL/vga_color_palettes.htm
  84. Hardware Level VGA and SVGA Video Programming Information Page
    http://www.osdever.net/Fre­eVGA/vga/vga.htm
  85. Hardware Level VGA and SVGA Video Programming Information Page – sequencer
    http://www.osdever.net/Fre­eVGA/vga/seqreg.htm
  86. VGA Basics
    http://www.brackeen.com/vga/ba­sics.html
  87. Introduction to VGA Mode ‚X‘
    https://web.archive.org/web/20160414072210/htt­p://fly.srk.fer.hr/GDM/ar­ticles/vgamodex/vgamx1.html
  88. VGA Mode-X
    https://web.archive.org/web/20070123192523/htt­p://www.gamedev.net/referen­ce/articles/article356.asp
  89. Mode-X: 256-Color VGA Magic
    https://downloads.gamedev­.net/pdf/gpbb/gpbb47.pdf
  90. Instruction Format in 8086 Microprocessor
    https://www.includehelp.com/embedded-system/instruction-format-in-8086-microprocessor.aspx
  91. How to use „AND,“ „OR,“ and „XOR“ modes for VGA Drawing
    https://retrocomputing.stac­kexchange.com/questions/21936/how-to-use-and-or-and-xor-modes-for-vga-drawing
  92. VGA Hardware
    https://wiki.osdev.org/VGA_Hardware
  93. Programmer's Guide to Yamaha YMF 262/OPL3 FM Music Synthesizer
    https://moddingwiki.shika­di.net/wiki/OPL_chip
  94. Does anybody understand how OPL2 percussion mode works?
    https://forum.vcfed.org/in­dex.php?threads/does-anybody-understand-how-opl2-percussion-mode-works.60925/
  95. Yamaha YMF262 OPL3 music – MoonDriver for OPL3 DEMO [Oscilloscope View]
    https://www.youtube.com/watch?v=a7I-QmrkAak
  96. Yamaha OPL vs OPL2 vs OPL3 comparison
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=5knetge5Gs0
  97. OPL3 Music Crockett's Theme
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=HXS008pkgSQ
  98. Bad Apple (Adlib Tracker – OPL3)
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=2lEPH6Y3Luo
  99. FM Synthesis Chips, Codecs and DACs
    https://www.dosdays.co.uk/to­pics/fm_synthesizers.php
  100. The Zen Challenge – YMF262 OPL3 Original (For an upcoming game)
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=6JlFIFz1CFY
  101. [adlib tracker II techno music – opl3] orbit around alpha andromedae I
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=YqxJCu_WFuA
  102. [adlib tracker 2 music – opl3 techno] hybridisation process on procyon-ii
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=daSV5mN0sJ4
  103. Hyper Duel – Black Rain (YMF262 OPL3 Cover)
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=pu_mzRRq8Ho
  104. IBM 5155–5160 Technical Reference
    https://www.minuszerodegre­es.net/manuals/IBM/IBM_5155_5160_Techni­cal_Reference_6280089_MAR86­.pdf
  105. a ymf262/opl3+pc speaker thing i made
    https://www.youtube.com/watch?v=E-Mx0lEmnZ0
  106. [OPL3] Like a Thunder
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=MHf06AGr8SU
  107. (PC SPEAKER) bad apple
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=LezmKIIHyUg
  108. Powering devices from PC parallel port
    http://www.epanorama.net/cir­cuits/lptpower.html
  109. Magic Mushroom (demo pro PC s DOSem)
    http://www.crossfire-designs.de/download/articles/sou­ndcards//mushroom.rar
  110. Píseň Magic Mushroom – originál
    http://www.crossfire-designs.de/download/articles/sou­ndcards/speaker_mushroom_con­verted.mp3
  111. Píseň Magic Mushroom – hráno na PC Speakeru
    http://www.crossfire-designs.de/download/articles/sou­ndcards/speaker_mushroom_spe­aker.mp3
  112. Pulse Width Modulation (PWM) Simulation Example
    http://decibel.ni.com/content/docs/DOC-4599
  113. Resistor/Pulse Width Modulation DAC
    http://www.k9spud.com/trax­mod/pwmdac.php
  114. Class D Amplifier
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Electronic_amplifier#Clas­s_D
  115. Covox Speech Thing / Disney Sound Source (1986)
    http://www.crossfire-designs.de/index.php?lang=en&what=ar­ticles&name=showarticle.htm&ar­ticle=soundcards/&page=5
  116. Covox Digital-Analog Converter (Rusky, obsahuje schémata)
    http://phantom.sannata.ru/kon­kurs/netskater002.shtml
  117. PC-GPE on the Web
    http://bespin.org/~qz/pc-gpe/
  118. Keyboard Synthesizer
    http://www.solarnavigator­.net/music/instruments/ke­yboards.htm
  119. FMS – Fully Modular Synthesizer
    http://fmsynth.sourceforge.net/
  120. Javasynth
    http://javasynth.sourceforge.net/
  121. Software Sound Synthesis & Music Composition Packages
    http://www.linux-sound.org/swss.html
  122. Mx44.1 Download Page (software synthesizer for linux)
    http://hem.passagen.se/ja_linux/
  123. Software synthesizer
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Software_synthesizer
  124. Frequency modulation synthesis
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Frequency_modulation_syn­thesis
  125. Yamaha DX7
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Yamaha_DX7
  126. Wave of the Future
    http://www.wired.com/wired/ar­chive/2.03/waveguides_pr.html
  127. Analog synthesizer
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Analog_synthesizer
  128. Minimoog
    http://en.wikipedia.org/wiki/Minimoog
  129. Moog synthesizer
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Moog_synthesizer
  130. Tutorial for Frequency Modulation Synthesis
    http://www.sfu.ca/~truax/fmtut.html
  131. An Introduction To FM
    http://ccrma.stanford.edu/sof­tware/snd/snd/fm.html
  132. John Chowning
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/John_Chowning
  133. I'm Impressed, Adlib Music is AMAZING!
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=PJNjQYp1ras
ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Vystudoval VUT FIT a v současné době pracuje na projektech vytvářených v jazycích Python a Go.