Databáze

Bezpečnost dat dnes znamená všechno zdvojovat. Máme dva disky, máme druhý stroj na zálohy, máme dvě linky do Internetu a nebo také dvě auta, abychom si byli jistí, že se k serverům dostaneme. Když se nám povede umístit data online na dvě místa, můžeme mluvit o úspěchu. Dnes si povíme, jak to udělat s Postgresql.

Kdyby neexistovala MySQL, tak by transakce patrně nebyly tak populárním tématem. I když ne všechny databáze byly a jsou transakční, nikdo (do nástupu MySQL) netvrdil, že transakce jsou něco „navíc“. MySQL přišlo s novou filozofií - databáze nemusí být až tak 100% spolehlivé, hlavně musí být rychlé.

V článku bych rád ukázal cestu ke dvou novým funkcím PostgreSQL - CTE a analytickým funkcím. Z pohledu SQL o nic nového nejde - tyto funkce jsou dobře známé z komerčních databází. Z pohledu OSS databází se jedná o významný krok k plné implementaci ANSI SQL 200x a ke znatelnému rozšíření komfortu vývojářů.

Na svých kurzech, trochu s nadsázkou, tvrdím, že programátor, který použije LIKE, si koleduje o to nebýt programátorem. Nedávno se na dbsvětu objevil na toto téma článek. To je jistě přínosné, bohužel zmiňovaný článek nešel příliš do hloubky. Co je na tomto na první pohled neškodném operátoru tak hrozného?

Každoročně přinášíme článek věnovaný novinkám v PostgreSQL a ani letošní rok nebude výjimkou. V březnu finišují práce na dokončení verze 8.4, která by měla být k dispozici začátkem léta. Na nové funkce se uživatelé dlouho těšili - podpora rekurzivních a analytických dotazů. Co nás přesně čeká?

Určení vlastníků db objektů se v řadě projektů vůbec neřeší nebo řeší příliš pozdě. To už obvykle chaos ve vlastnictví začne komplikovat administraci. Tento článek se věnuje popisu problematice vlastnictví db objektů a jako bonus obsahuje pár užitečných základních doporučení.