Desktop

Jednou z největších výhod Linuxu pro obyčejného uživatele je možnost rychlé a jednoduché totální změny vzhledu operačního systému. Přitom je možné si ponechat všechna data a aplikace ve funkčním a použitelném stavu. Jaká je ale budoucnost alternativních grafických prostředí? A neškodí jejich množství Linuxu?

Tým okolo projektu KDE zveřejnil svůj manifest, kterým chtějí jeho členové demonstrovat základní hodnoty, na kterých toto desktopové prostředí a celý ekosystém kolem něho stojí. Výsledek je spíše rozpačitý, naivní, úsměvný a vlastně i docela zbytečný. Mohlo by to ale celé dopadnout jinak?

Před týdnem jsme spustili anketu, ve které jsme se vás ptali na Linux na vašich pracovních stanicích. Nyní vám přinášíme podrobné výsledky, ze kterých vyplývá, která distribuce je nejoblíbenější, zda preferujete 32 či 64 bitů a jestli máte raději notebooky nebo klasické stolní počítače. Jak se daří desktopovému Linuxu?

Používáte Linux na desktopu? Pokud ano, připravili jsme pro vás anketu, která nám odpoví na otázku, jaké distribuce jsou na desktopech nejrozšířenější, jaká prostředí jsou nejpopulárnější či zda používáme už více 64bitových systémů než 32bitových. Jak vlastně používáte linuxový desktop na svém počítači vy?

V minulém článku jsme si ukázali, jak se Redmine instaluje a dnes si povíme něco více o systému jako takovém. Detailně si rozebereme prostředí a ukážeme jeho ohebnost a konfigurovatelnost. Podíváme se, jak se v něm plánuje a rozděluje práce. Na závěr si pro ilustraci vytvoříme vzorový projekt.

Do ruky se mi dostala velmi zajímavá kniha o tvorbě dokumentů. Pokud jste nad tím mávli rukou s tím, že jde určitě o další „Píšeme ve Wordu snadno a rychle“, pak se šeredně pletete. Pokud vám něco řeknou jména Rybička, Čačková a Přichystal, pak víte, že půjde o úplně jinou kávu. Totiž tu nejlepší.