Java

Dnešní díl seriálu Groovy v příkladech věnujeme objektově orientovanému programování v Groovy. Ukážeme si, jak na tvorbu tříd a objektů, jaké jsou možnosti objektového programování v Groovy a podobně. A protože nejlépe se učí na příkladech, bude tento díl hlavně o nich.

V prvním díle našeho miniseriálku o Groovy se podíváme na základní datové struktury Groovy, na systém typování Groovy, na cykly, boolovské hodnoty a operátory, na komentáře, vyhodnocování proměnných v řetězcích a také na zápis víceřádkových řetězců. A co že to Groovy vlastně je? Jedná se o mladý skriptovací jazyk běžící pod JVM.

Sun si svou Java platformu velmi bedlivě střeží a přestože ji vydává pod GNU GPL, má stále způsob, jak donutit prodejce mobilů platit za komerční licenci. Google je však očividně chytřejší než samotný Sun a podařilo se mu obejít celý systém. Vydal si mobilní Javu pod vlastní licencí. Jak to dokázal?

Když se řekne „skriptovací jazyk“, většina lidí si téměř povinně vybaví jazyky jako jsou Perl, PHP, Python nebo Ruby. Skriptovacích jazyků je však celá řada a jedním z nich je právě i Groovy. Byť je Groovy kvantitativně jen jedním z mnoha jazyků, kvalitativně mezi nimi rozhodně vyniká.

V minulém díle jsme se seznámili s tím, co to programování je a seznámili jsme se s nejznámějšími skriptovacími jazyky. Dnešní díl bude praktičtější – povíme si, jak vlastně skript vzniká, v čem se edituje i jak jej spouštět. Vše zakončíme krátkým FAQ o skriptování.

Populární javovské IDE NetBeans pomalu, ale jistě dozrává do verze 6.0. Od poslední stabilní verze se toho hodně změnilo, a NetBeans přicházejí s opravdu přelomovými novinkami. Na co se tedy můžeme těšit? Co všechno se změnilo? A jak nové NetBeans vypadají?