Java

V dnešní části seriálu o jazyce Java a JVM se již počtvrté budeme zabývat popisem instrukčního souboru virtuálního stroje Javy. Zaměříme se především na dvojici poměrně komplikovaných instrukcí nazvaných tableswitch a lookupswitch, pomocí nichž se implementují větvení programů realizované příkazy switch.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java se budeme zabývat popisem vlastního virtuálního stroje Javy, v němž jsou zpracovávány instrukce bajtkódu tvořící těla jednotlivých metod. Popíšeme si strukturu virtuálního stroje v době běhu aplikace a nezapomeneme ani na základní informace o instrukčním souboru.

Dnes se již potřetí vrátíme k aplikačnímu programovému rozhraní (API) navrženého v rámci JSR 223, které slouží k podpoře skriptovacích jazyků běžících nad virtuálním strojem Javy. Zaměříme se na předávání hodnot (obecně objektů) mezi aplikací v Javě a skriptem s využitím sdílených pojmenovaných objektů.

V dnešním článku o vlastnostech JDK 6 a JDK 7 si řekneme základní informace o jedné skryté (přesněji řečeno velmi málo zdokumentované a známé) vlastnosti nových verzí JDK. Jedná se o alternativní varianty tříd HashMap, LinkedHashMap a TreeMap uložené v archivu alt-rt.jar. Tyto třídy nabízí pro některé aplikace větší výkonnost.

V desáté části seriálu o vlastnostech JDK 6 a JDK 7 si ukážeme způsob ovlivnění chování správců paměti pomocí parametrů, které je možné specifikovat při spouštění běhového prostředí Javy (JRE). Zaměříme se především na způsob nastavování velikostí paměťových oblastí, ze kterých se skládá halda (heap).

Tento víkend se v Bruselu konal další ročník konference FOSDEM (Free and Open Source Software Developers' European Meeting). Na této konferenci proběhlo několik set přednášek s různými tématy – od úprav kernelu přes tvorbu balíčků pro různé distribuce až po přednášky orientované na jednotlivé programovací jazyky.

V dnešní části seriálu o novinkách, které můžeme najít v syntaxi a sémantice programovacího jazyka Java i v jeho virtuálním stroji, si popíšeme vlastnost, která sice byla původně plánována až pro oficiální verzi JDK 7, ale nakonec ji mohou využít i programátoři a uživatelé používající JDK 1.6.0 14 a samozřejmě také OpenJDK 6. Jedná se o zavedení takzvaných komprimovaných ukazatelů na objekty, které lze používat na 64bitových platformách, včetně x86_64.

V páté části seriálu o nových vlastnostech programovacího jazyka Java i jeho virtuálního stroje budeme pokračovat v popisu použití anonymních funkcí, které jsou implementovány v rámci projektu Lambda. Mezi typické možnosti využití anonymních funkcí patří implementace komparátorů, filtrů a podobně.

Ve čtvrté části seriálu o nových vlastnostech jazyka Java si řekneme o projektu Lambda, který sice není – a po přijetí plánu „B“ ani nebude – oficiální součástí JDK 7, ovšem tento projekt je možné poměrně snadným způsobem doinstalovat a odzkoušet i na současné verzi JDK 7 nebo OpenJDK 7.