Java

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si popíšeme princip texturování implementovaný v knihovně OpenGL i způsob práce s texturami (načtení, použití, specifikace vlastností) v SDLJava s využitím tříd org.gljava.opengl.Texture a org.gljava.opengl.TextureFactory.

V dnešní části seriálu o jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme, jak lze v knihovně SDLJava obejít funkce glBegin a glEnd z OpenGL 1 (které již nejsou v OpenGL 3.1 a ES oficiálně podporovány) pomocí polí vrcholů (vertex arrays). Seznámíme se také s třídou Sprite využitelnou nejenom ve hrách.

V dnešní části našeho předlouhého seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si ukážeme, jakým způsobem je možné využít knihovnu SDLJava pro získání takzvaného vykreslovacího kontextu OpenGL a jaké rozhraní nám SDLJava nabízí pro volání funkcí grafické knihovny OpenGL.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si popíšeme základní koncepty používané při vykreslování s využitím knihovny SDLJava. Popíšeme si především možnosti třídy sdljava.video.SDLSurface, včetně metod využívaných při operacích typu BitBLT.

V dnešní části seriálu o jazyce Java i o virtuálním stroji Javy dokončíme popis způsobů využití double bufferingu v javovských aplikacích založených na knihovnách AWT či Swing. Ukážeme si taktéž způsob využití třídy BufferStrategy při explicitním vytvoření zadního bufferu, a to i v celoobrazovkovém režimu.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si popíšeme a na několika demonstračních příkladech ukážeme, jakým způsobem je možné při vykreslování využívat double buffering, což může vést ke značnému urychlení celé graficky náročné aplikace či k zamezení nežádoucích vizuálních chyb.

Mozilla plánuje, že Firefox skutečně bude využívat více souběžně běžících procesů. Naopak s omezováním podpory plug-inů to zatím není tak horké, jak se ještě nedávno zdálo. Přesto úlohu Flash Playeru by časem mohl zastat JavaScript. Bezpečnost má zvýšit chystaný sandbox anebo ochrana proti stopování.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme, jaké výkonnostní problémy mohou doprovázet použití bitmap typu BufferedImage při vykreslování na obrazovku a jak lze výkonnost grafické aplikace (typicky hry) v některých případech vylepšit použitím bitmap typu VolatileImage.

Dnešní část seriálu o jazyce Java i o stroji Javy je zaměřena na popis základních vlastností exkluzivních celoobrazovkových grafických režimů, které lze v Javě použít pro tvorbu her a dem. Ukážeme si, jak lze zjistit základní informace o dostupných grafických režimech i jak se provádí zapnutí vybraného režimu.

Dnešní část seriálu o jazyce Java pojednává o problematice grafického subsystému Javy, zejména s ohledem na tvorbu 2D her, popř. interaktivních programů či dem. Ukazuje se, že při volbě správných technik lze i v této oblasti dosáhnout uspokojivých výsledků srovnatelných s jinými technologiemi (SDL, Pygame atd.).

V dnešní části seriálu o jazyce Java se podruhé budeme zabývat problematikou polí vytvořených v javovské části aplikace a předávaných do nativní (většinou céčkové) funkce. Na dvojici benchmarků si ukážeme, jaké JNI funkce je vhodné využít a které funkce jsou naopak z časového a paměťového hlediska nevýhodné.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy budeme pokračovat v popisu rozhraní JNI. Řekneme si, jakým způsobem mohou nativní (céčkové) funkce pracovat s poli vytvořenými v javovské části aplikace a jaké problémy mohou při práci s poli v nativních funkcích nastat.

V dnešní části seriálu o jazyce Java si řekneme, jaké přednosti ale i zápory může přinést využití rozhraní JNI při optimalizaci javovských aplikací. Díky existenci JNI lze část aplikačního kódu napsat v některém jazyku (C, C++) překládaném do nativního kódu, což však nemusí být ve všech případech výhodné.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme další podrobnosti o optimalizacích funkce System.arraycopy(). Ukážeme si, jakým způsobem jsou při implementaci této funkce detekována a použita různá rozšíření instrukčních sad – především MMX a SSE2.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme, jakým způsobem je v Hotspotu implementována velmi důležitá a často využívaná funkce System.arraycopy(). Uvidíme, že konkrétní tvar této funkce se bude lišit v závislosti na zarovnání či na překryvu kopírovaných prvků polí.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java si popíšeme některé další typy optimalizací prováděných automaticky JIT překladači. Zaměříme se jak na známé optimalizační metody typu rozbalení smyček či eliminaci volání metod, tak i na využití již připravených sekvencí instrukcí (intrinsic funkce).

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si nejdříve řekneme, jak vyřešili autoři HotSpotu problematiku tvorby safe-pointů. Posléze se seznámíme s principem generování safe-pointů na platformě x86 a dále se budeme zabývat problematikou synchronizovaných metod a bloků.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy se budeme zabývat problematikou synchronizace a atomicity operací v javovských aplikacích. Mimo jiné si řekneme, jaké problémy může způsobit použití atributů s modifikátorem „volatile“ i způsob využití takzvaných safe-pointů.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy se již podruhé budeme zabývat způsobem optimalizace aplikací naprogramovaných v Javě. Velký vliv na výkonnost aplikací běžících v JVM mají JIT (Just-In-Time) překladače, takže se dnes seznámíme se základy jejich nastavování a sledování.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si ukážeme, jak lze s využitím nástroje Javassist tvořit bajtkód metod obsahujících programové smyčky. Uvidíme, že nejproblematičtějším úkolem je v tomto případě výpočet cílů nepodmíněných i podmíněných skoků.

V dnešní části seriálu o jazyce Java si ukážeme, jak je možné s využitím Javassistu změnit sekvenci instrukcí použitou pro implementaci programových smyček. Tuto znalost využijeme k dalšímu způsobu „oháčkování“ třídy Login tak, aby se bylo možné přihlásit pomocí dvouznakového jména a hesla.

V dnešní části seriálu o jazyce Java i o virtuálním stroji Javy budeme pokračovat v popisu cílené modifikace bajtkódu javovských tříd s využitím nástroje Javassist. Ukážeme si, jak vylepšit demonstrační příklad popsaný minule tak, aby pracoval korektně i za předpokladu, že se změní kód třídy Login.

V dnešní části seriálu o jazyce Java i o virtuálním stroji si řekneme, jak se s využitím nástroje Javassist může cíleně modifikovat bajtkód javovských tříd tak, aby se změnilo chování některých metod. Konkrétně si ukážeme „útok“ na metodu sloužící pro přihlašování, resp. pro ověření uživatele.