Java

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji tohoto jazyka si popíšeme některé funkce nabízené třídou sdljavax.gfx.SDLGfx. Tyto funkce slouží k vykreslování různých základních grafických entit do zvolené plochy (SDL_Surface), tedy mj. i přímo do framebufferu.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji tohoto jazyka dokončíme popis práce s TTF fonty v knihovně SDLJava. Kromě vykreslování textu je totiž mnohdy nutné nastavit styl vykreslování a popř. zjistit základní charakteristiky použitého fontu, zejména výšku jednotlivých textových řádků.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji tohoto jazyka si na čtveřici demonstračních příkladů ukážeme, jakým způsobem je možné s využitím knihovny SDLJava pracovat s TTF fonty a jak je možné do bitmap (a tím pádem i na obrazovku) vykreslovat text.

V dnešním článku o jazyku Java i o jeho virtuálním stroji dokončíme problematiku práce s událostmi implementovanými v knihovně SDLJava. Na čtveřici demonstračních příkladů si ukážeme, jak lze naprogramovat aplikaci s oknem s měnitelnými rozměry i to, jak lze například registrovat ztrátu fokusu tohoto okna.

Při práci s texturami je v mnoha aplikacích, ať již se jedná o 3D aplikace či o hry s 2D grafikou, nutné využívat textury, jejichž některé texely jsou poloprůhledné či zcela průhledné. V dnešním článku o jazyku Java si ukážeme, jak lze (nejenom) při texturování využívat takzvaný blending nabízený knihovnou SDLJava.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si popíšeme princip texturování implementovaný v knihovně OpenGL i způsob práce s texturami (načtení, použití, specifikace vlastností) v SDLJava s využitím tříd org.gljava.opengl.Texture a org.gljava.opengl.TextureFactory.

V dnešní části seriálu o jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme, jak lze v knihovně SDLJava obejít funkce glBegin a glEnd z OpenGL 1 (které již nejsou v OpenGL 3.1 a ES oficiálně podporovány) pomocí polí vrcholů (vertex arrays). Seznámíme se také s třídou Sprite využitelnou nejenom ve hrách.

V dnešní části našeho předlouhého seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si ukážeme, jakým způsobem je možné využít knihovnu SDLJava pro získání takzvaného vykreslovacího kontextu OpenGL a jaké rozhraní nám SDLJava nabízí pro volání funkcí grafické knihovny OpenGL.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si popíšeme základní koncepty používané při vykreslování s využitím knihovny SDLJava. Popíšeme si především možnosti třídy sdljava.video.SDLSurface, včetně metod využívaných při operacích typu BitBLT.

V dnešní části seriálu o jazyce Java i o virtuálním stroji Javy dokončíme popis způsobů využití double bufferingu v javovských aplikacích založených na knihovnách AWT či Swing. Ukážeme si taktéž způsob využití třídy BufferStrategy při explicitním vytvoření zadního bufferu, a to i v celoobrazovkovém režimu.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si popíšeme a na několika demonstračních příkladech ukážeme, jakým způsobem je možné při vykreslování využívat double buffering, což může vést ke značnému urychlení celé graficky náročné aplikace či k zamezení nežádoucích vizuálních chyb.

Mozilla plánuje, že Firefox skutečně bude využívat více souběžně běžících procesů. Naopak s omezováním podpory plug-inů to zatím není tak horké, jak se ještě nedávno zdálo. Přesto úlohu Flash Playeru by časem mohl zastat JavaScript. Bezpečnost má zvýšit chystaný sandbox anebo ochrana proti stopování.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme, jaké výkonnostní problémy mohou doprovázet použití bitmap typu BufferedImage při vykreslování na obrazovku a jak lze výkonnost grafické aplikace (typicky hry) v některých případech vylepšit použitím bitmap typu VolatileImage.

Dnešní část seriálu o jazyce Java i o stroji Javy je zaměřena na popis základních vlastností exkluzivních celoobrazovkových grafických režimů, které lze v Javě použít pro tvorbu her a dem. Ukážeme si, jak lze zjistit základní informace o dostupných grafických režimech i jak se provádí zapnutí vybraného režimu.

Dnešní část seriálu o jazyce Java pojednává o problematice grafického subsystému Javy, zejména s ohledem na tvorbu 2D her, popř. interaktivních programů či dem. Ukazuje se, že při volbě správných technik lze i v této oblasti dosáhnout uspokojivých výsledků srovnatelných s jinými technologiemi (SDL, Pygame atd.).

V dnešní části seriálu o jazyce Java se podruhé budeme zabývat problematikou polí vytvořených v javovské části aplikace a předávaných do nativní (většinou céčkové) funkce. Na dvojici benchmarků si ukážeme, jaké JNI funkce je vhodné využít a které funkce jsou naopak z časového a paměťového hlediska nevýhodné.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy budeme pokračovat v popisu rozhraní JNI. Řekneme si, jakým způsobem mohou nativní (céčkové) funkce pracovat s poli vytvořenými v javovské části aplikace a jaké problémy mohou při práci s poli v nativních funkcích nastat.

V dnešní části seriálu o jazyce Java si řekneme, jaké přednosti ale i zápory může přinést využití rozhraní JNI při optimalizaci javovských aplikací. Díky existenci JNI lze část aplikačního kódu napsat v některém jazyku (C, C++) překládaném do nativního kódu, což však nemusí být ve všech případech výhodné.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme další podrobnosti o optimalizacích funkce System.arraycopy(). Ukážeme si, jakým způsobem jsou při implementaci této funkce detekována a použita různá rozšíření instrukčních sad – především MMX a SSE2.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme, jakým způsobem je v Hotspotu implementována velmi důležitá a často využívaná funkce System.arraycopy(). Uvidíme, že konkrétní tvar této funkce se bude lišit v závislosti na zarovnání či na překryvu kopírovaných prvků polí.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java si popíšeme některé další typy optimalizací prováděných automaticky JIT překladači. Zaměříme se jak na známé optimalizační metody typu rozbalení smyček či eliminaci volání metod, tak i na využití již připravených sekvencí instrukcí (intrinsic funkce).