Java

Pravidelná středeční sonda do světa otevřeného softwaru. Dnes nabídneme minimalistický LAMP server, konvertor multimediálních souborů pro BFU, nakreslíme grafy a vysypeme je do různých formátů a s minimálními znalostmi programování zkusíme vytvořit RPG. Nebude chybět ani blbinka na závěr.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Clojure i o knihovnách, které mohou programátoři pracující v Clojure využít, si popíšeme zajímavě koncipovanou knihovnu nazvanou Clisk. Tato knihovna slouží pro programovou syntézu textur a její největší předností je podpora interaktivního vytváření a modifikace textur.

Pro doplnění informací, které jsme si doposud v seriálu o jazyce Java (JVM) uvedli, si v několika článcích popíšeme velmi zajímavý projekt LuaJIT. Již z názvu tohoto projektu je zřejmé, že se jedná o „konkurenční “Just in Time překladač, který je možné použít společně s programovacím jazykem Lua.

Porovnání základních vlastností tří virtuálních strojů – JVM, Lua VM a Python VM – bude dnes dokončeno. Zabývat se budeme voláním funkcí a metod a také implementacemi různých programových smyček. Nakonec přijdou všechny instrukce, které se mohou použít v bajtkódech JVM, Lua VM i Python VM.

V dnešní části seriálu (nejenom) o programovacím jazyku Java a JVM bude provedeno závěrečné porovnání trojice virtuálních strojů: JVM, Lua VM a Python VM. Zaměříme se především na porovnání struktury bajtkódu, přesněji řečeno instrukční sady všech tří porovnávaných virtuálních strojů.

V předchozí části tohoto seriálu jsme si podrobně popsali, jakým způsobem je realizováno zpracování výjimek v bajtkódu JVM. Dnes tuto poměrně rozsáhlou problematiku dokončíme, protože si ukážeme způsob práce s výjimkami v programech, které jsou překládány do bajtkódů Lua VM a především pak Python VM.

Poslední porovnání virtuálního stroje Javy, VM jazyka Python a VM programovacího jazyka Lua se bude týkat způsobu zpracování výjimek. Jedná se o velmi důležitou součást prakticky všech moderních virtuálních strojů a jak vyplyne z dalšího textu, mohou být výjimky zpracovány mnohdy i značně odlišnými způsoby.

Na předchozí část seriálu o JVM (a dalších VM), v níž jsme si popsali volání funkcí a metod v Python VM, dnes navážeme, protože si vysvětlíme princip implementace generátorů a uzávěrů v Python VM. Díky podpoře uzávěrů a zejména generátorů je možné v Pythonu psát některé algoritmy velmi elegantním způsobem.

I v dnešní části seriálu o JVM (i o dalších typech virtuálních strojů) se budeme zabývat problematikou volání funkcí a metod. Již víme, jak je řešeno volání statických i nestatických metod a konstruktorů v JVM, známe i volání funkcí, metod a uzávěrů v Lua VM, takže zbývá vysvětlit řešení této problematiky v Python VM.

Dalšími důležitými instrukcemi, které jsou součástí bajtkódů prakticky všech virtuálních strojů, jsou instrukce určené pro volání funkcí, popř. metod. Právě touto poměrně rozsáhlou problematikou se budeme zabývat v dnešním článku. Nejdříve opět začneme s popisem JVM, později navážeme popisem Lua VM a Python VM.

V předchozí části seriálu o programovacím jazyku Java i o JVM jsme si na čtveřici demonstračních příkladů ukázali, jakým způsobem se v Javě překládá programová smyčka typu for-each do bajtkódu. Dnes si řekneme, jak se se stejným typem programové smyčky pracuje v bajtkódu programovacího jazyka Lua.

V dnešní části seriálu o Javě i o virtuálním stroji tohoto jazyka společně dokončíme téma, kterému jsme se věnovali již v minulém díle. Popíšeme si, jakým způsobem je v bajtkódu Python VM realizován přístup k prvkům složených datových typů, konkrétně k prvkům seznamů a n-tic.

Dnešní část seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy je opět věnována popisu společných vlastností, ale i rozdílů mezi bajtkódy JVM, Lua VM a Pythonu. Dnes se konkrétně budeme zabývat způsobem předávání a vyzvedávání parametrů funkcí/metod a taktéž prací se složenými datovými typy.

V dnešní části seriálu Javě se již počtvrté budeme zabývat porovnáváním vlastností bajtkódů JVM, Python VM i Lua VM. Ukážeme si způsob překladu příkazu „return“ a zejména pak překlad počítaných programových smyček typu „for“ (řekneme si i o historii tohoto klíčového slova).

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy se již potřetí budeme zabývat porovnáváním vlastností bajtkódů JVM, Python VM i Lua VM. Zaměříme se především na způsob překladu programových smyček typu „while“ a „do-while“ (popř. „repeat-until“) do bajtkódu.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy budeme pokračovat v porovnávání vlastností bajtkódů JVM, Python VM i Lua VM, a to na několika demonstračních příkladech. Kromě toho si však popíšeme i základní vlastnosti dalšího zajímavého virtuálního stroje nazvaného Parrot.

Podnikové procesy jsou trendem ve vývoji informačních systémů. V prvním díle byl stručně představen produkt Red Hat JBoss BPM Suite 6. V tomto díle se již zaměříme na konkrétní ukázku, na které si demonstrujeme reálný příklad využití BPM, konkrétně půjde ukázkový projekt modelující proces žádosti o hypotéku.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy začneme porovnávat tři vzájemně rozdílné bajtkódy – bajtkód JVM, bajtkód využívaný virtuálním strojem jazyka Lua a konečně bajtkód, který je použit Pythonem (přesněji řečeno CPythonem).

V dnešní části seriálu o JVM i o jazyku Java se budeme zabývat poměrně rozsáhlou problematikou hudebních souborů i přehrávání hudby. Díky existenci třídy SDLMixer v knihovně SDLJava se však celý problém z hlediska programátora do značné míry zjednodušuje, jak si ostatně ukážeme na několika příkladech.

Podnikové procesy jsou jedním z posledních trendů ve vývoji informačních systémů. Tento seriál vás uvede do této problematiky a představí vám možnosti podnikových procesů na open source produktu Red Hat JBoss BPM Suite, jenž vychází z open-source JBoss projektů jBPM, Drools, Dashbuilder a OptaPlanner.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji tohoto jazyka si ukážeme některé další „kreslicí“ funkce, které jsou dostupné ve třídě sdljavax.gfx.SDLGfx. Kromě vykreslování jednotlivých pixelů a úseček je totiž možné s využitím této třídy vykreslovat i složitější entity.