Java

Zřejmě již koncem tohoto roku uvolní společnost Sun Microsystems, Inc. beta verzi Java Platform Standard Edition 1.5 (codename Tiger). Její autoři tvrdí, že jde o největší zásah do jazyka Java od jeho vzniku. Slibují kratší a čitelnější kód, samozřejmě při zachování kompatibility s předchozími verzemi. Na co se můžete těšit, vám odpoví následující článek.

Chcete vytvořit webovou aplikaci? Máte jeden či více zdrojů dat ve formátu XML? Chcete oddělit obsah a prezentaci? Potřebujete více různých formátů prezentace (např. HTML, WML, PDF, ...) nebo více jazykových verzí jednoho obsahu? Jste přesvědčeni, že vytváření a užívání jednoduchých a opakovaně použitelných komponent je ta správná cesta vývoje? Pak je tady pro vás Cocoon.

Textový editor jEdit by se dal přirovnat k editoru Emacs. Je poměrně obsáhlý, má vlastní makrojazyk (BeanShell), je snadno rozšiřitelný, podporuje zvýrazňování syntaxe a zarovnávání. jEdit se tedy zařazuje na pole programátorských utilit. Je napsán v Javě a v následujícím článku se mu podíváme na zoubek.

Vydavatelství Wrox Publishing vydalo vynikající knihu od Bretta Spella: Professional Java Programming. Toto poměrně obsáhlé dílo u nás vydalo nakladatelství Computer Press. Protože v knize naleznete mnoho informací o programování serverů a webů, připravili jsme pro vás recenzi.

Programovací jazyk Java pronikl do celého světa. Když už ho na počítači máme nainstalován, musíme také nějaké ty programy vyzkoušet. V druhé polovině tohoto článku vám poradím, jak instalovat, případně sestavovat programy v Javě.

Programovací jazyk Java pronikl do celého světa a téměř do všech operačních systémů včetně Linuxu. Je dnes spolu s technologií .NET tématem číslo jedna. Dnes se dozvíme, jak Javu na Linuxu nainstalovat.

Jednou z hlavních výhod programovacího jazyku Java je jeho binární přenositelnost. Velkými problémy s přenositelností při vývoji softwaru trpěla hlavně malá přenosná zařízení (PDA, telefony, set-topy atd). Java2 Micro Edition usnadňuje vývoj pro tato zařízení. Tomuto tématu se věnuje nová kniha od O`Reilly, kterou u nás vydala Grada.

V minulém dílu jsme si stručně popsali základní strukturu sestavovacího schématu a blíže jsme se zabývali některými jeho částmi. Dnes bychom si měli popsat použití závislostí mezi cíli a potom bychom se měli dostat k jádru celé věci. Tím jsou vestavěné tasky ANTu.

Každý programátor jistě používá při vývoji svých prográmků nebo i větších aplikací nástroje, které mu práci usnadňují. Jednou skupinou těchto nástrojů jsou aplikace pro řízení překladu. Asi nejznámějším zástupcem této skupiny je utilita make, která poskytuje dobré možnosti řízení překladu. Ovšem nesmíme být puritánští a měli bychom přijímat i jiné nástroje. Jedním z těchto nástrojů je právě ANT, který programátorům v Javě poskytuje netušený komfort při překladu jejich aplikací.

Chcete začít programovat v Linuxu? Kniha "Myslíme v jazyku Java" od Bruce Eckela, kterou vydala Grada již v roce 2000, je jednou z nejlepších učebnic svého druhu. Podíváme se jí na zoubek. K dispozici je také zdarma na webu (v angličtině).

Svět internetu a počítačů se točí kolem informací a všechny ty informace se musejí někam ukládat. Nejefektivnějším úložištěm jsou a zřejmě budou relační databáze. Jenže celý svět píše programy objektově. Právě proto vznikly object-to-relational knihovny. Jakarta OJB je jednou z nich.

Programujete-li v Javě, jistě vám přijde vhod javovská obdoba UNIXové utility make, prostě další pěkný nástroj (Another Neat Tool) Ant.

V dnešním dílu našeho volného seriálu o Javě na Linuxu se podíváme na dva nástroje pro kompilaci Javy. V jednom případě půjde o kompilátor Javy do bytecodu a v druhém o kompilaci do nativního kódu.

V následujícím textu si uděláme přehled několika JDK běžně dostupných pro Linux - Sun JDK, IBM JDK, Kaffe a Blackdown JDK. Podíváme se na jejich obsah, specifika, licenční podmínky a na to, jak nastavit prostředí pro vývoj Java aplikací.

Stále více aplikací se píše v Javě. Důvodů je více než jen nezávislost na operačním systému. Z těch hlavních jmenujme alespoň velký výběr aplikačních rozhraní a čistě objektový přístup podporující tvorbu aplikací z komponent (beans a enterprise beans). Pro zájemce o vývoj javových aplikací na Linuxu jsou určeny následující kapitoly popisující základních vývojové nástroje a jejich zprovoznění na Linuxu.

JSP je velice mocný nástroj na tvorbu webů, obsahuje například také podporu pro vlastní tagy. O tom se může PHP nebo ASP zatím pouze zdát (i když nová verze ASP už má mít něco podobného). Jestli vás zajímá, jak na tuhle JSP vlastnost, čtěte dál.

Minule jsme si ukázali, jak se připojit do databáze z Javy. Používali jsme čisté java.sql nebo ConnBean. Dnes se zaměříme na ConnCacheBean a DbBean, také z projektu DbBeans, které naši práci výrazně zjednodušují.

Rád bych navázal na předchozí články "S javou na webovém serveru" a doplnil je o připojování do databáze MySQL, ale neměl by být problém použít kteroukoli jinou z jsp pomocí jdbc. Také se podíváme na opensource DbBeans.

Dnes se podíváme na jeden zajímavý chat, jehož klientská i serverová část jsou napsány v Javě. Výhody tohoto řešení tkví zejména v možnosti provozovat server na různých OS a v uživatelské přívětivosti klienta, který není závislý na obnovování okna chatu jako v případě řešení postaveném na webovém prohlížeči a HTML.

Když jsem si jako pascalista před mnoha lety kupoval knížku "Učebnice jazyka C" od Pavla Herouta netušil jsem, že si kupuji jednu z nejlepších učebnic, které kdy budou u nás na trhu. Výklad v ní je přehledný a jasný, doplněný hromadou příkladů a úloh. Vždyť u nakladatelství KOPP ještě dnes vychází třetí přepracované vydání! Ve stejném duchu napsal autor i novou učebnici jazyka Java. O tom jak se mi líbila či nelíbila si přečtete v následující recenzi.

JSP nebo-li Java Server Pages technologie umožňuje vývojářům rychle a snadno vytvářet dynamické weby. Díky tomu, že se oddělí statický a dynamický obsah (JSP stránka a JavaBean komponenta), že Java běží na mnoha systémech, a že je velmi bezpečná, se stává v poslední době velmi populární. V závěru tohoto seriálu se naučíme vytvářet vlastní jednoduché JSP stránky, protože Tomcat má v sobě JSP kompilátor i kontejner.

Že má Tomcat budoucnost, dokazuje i to, že si jej vybraly přední IDE prostředí jako svůj engine pro JSP/Servlety - například Forte for Java 2.0 od Sun Microsystems nebo JBuilder 4.0 od společnosti Borland. Dnes se naučíme vytvářet nové servlety a konfigurovat Tomcat tak, aby vše servíroval hladce a bezpečně.

Jazyk Java se nám začal rozpínat i na webové a aplikační servery. Linux nezůstává pozadu, podpora Javy je v něm vynikající a to i na poli serverových součástí. Hlavním tahounem posledních měsíců je Tomcat, na platformě nezávislá implementace servletů a JSP stránek. V následujícím článku Tomcat nainstalujeme do nejpoužívanějšího webového serveru na světě - Apache.

Všichni, kteří rádi pijí kávu (mám na mysli vývojáře používající Javu :), si určitě všimli, že 5. června 2000 vydal Sun Microsystems produkt Netbeans (aka Forte for Java) jako Open Source. Teď už člověk neví, co je co, zdali jsou to Netbeans 3.0 nebo FfJ 1.0. Přiznám se, že i já v tom mám teď zmatek. Pokusím se do toho vnést trochu světla a také představit verzi IE...