Java

V poslednom diele krátkeho seriálu o Robocode sa pozrieme na trochu pokročilejšie techniky, ktoré sa nepoužívajú iba v programátorských hrách.

V dnešním dílu seriálu se místo dalších příkladů dostane spíše na úvahy o rychlosti a o tom, jak ji zvýšit. Podíváme se také na novou verzi Cocoonu 2.1.3.

Programátorská hra Robocode zábavnou a nenásilnou formou pomáha vyučovat súčasné programátorské techniky: objektovo orientované programovanie, dátové štruktúry, trigonometrické algoritmy, znovupoužiteľnost kódu alebo napríklad udalosti. Tento článok by mal tieto postupy priblížiť z pohľadu Robocode a tak inšpirovať študentov programovania, ich učitelov a samozrejme všetkých hravých algoritmizátorov.

Struts je framework pro snadnější tvorbu a správu rozsáhlejších webovských aplikací napsaných v Javě. Vychází z principu MVC (Model-View-Controller), mocného to zaklínadla. První proniknutí do jeho struktury však může být pro začínající tvůrce poněkud těžkopádné. A právě těm je určen tento právě vznikající krátký seriál.

V tomto dílu se podíváme, co jsou to XSP, logicsheety, jak používat interní roury a komponenty typu akce. Také si povíme, co jsou to pseudoprotokoly. Naši aplikaci zkusíme upravit, aby byla skinovatelná, či, přesněji řečeno, abychom mohli dynamicky měnit styl.

Build the best. Destroy the rest. Naprogramujte robota. Vypustite ho do arény. Len na vašom programátorskom umení záleží, či sa ešte vráti. Do boja po vašom boku vyráža dedičnosť a polymorfizmus, chrbát vám budú kryť udalostne orientované programovanie s princípmi distribuovaného výpočtu.

Na naší aplikaci - webovém fotoalbu - je co zdokonalovat. V tomto dílu ji upravíme pro více jazyků. Poznáme přitom další typ komponenty - selektor. Navíc se dotkneme problematiky tzv. modulů a ukážeme si spolupráci dvou aplikací v Cocoonu.

Uběhly dva týdny, a tak je tu opět seriál o Cocoonu. Dnes se podíváme, jak Cocoon nainstalovat v Linuxu i MS Windows, a také vytvoříme první webovou aplikaci - jednoduché fotoalbum. Při tom se dozvíme o dalším typu komponenty, kterou je reader.

Zřejmě již koncem tohoto roku uvolní společnost Sun Microsystems, Inc. beta verzi Java Platform Standard Edition 1.5 (codename Tiger). Její autoři tvrdí, že jde o největší zásah do jazyka Java od jeho vzniku. Slibují kratší a čitelnější kód, samozřejmě při zachování kompatibility s předchozími verzemi. Na co se můžete těšit, vám odpoví následující článek.

Chcete vytvořit webovou aplikaci? Máte jeden či více zdrojů dat ve formátu XML? Chcete oddělit obsah a prezentaci? Potřebujete více různých formátů prezentace (např. HTML, WML, PDF, ...) nebo více jazykových verzí jednoho obsahu? Jste přesvědčeni, že vytváření a užívání jednoduchých a opakovaně použitelných komponent je ta správná cesta vývoje? Pak je tady pro vás Cocoon.

Textový editor jEdit by se dal přirovnat k editoru Emacs. Je poměrně obsáhlý, má vlastní makrojazyk (BeanShell), je snadno rozšiřitelný, podporuje zvýrazňování syntaxe a zarovnávání. jEdit se tedy zařazuje na pole programátorských utilit. Je napsán v Javě a v následujícím článku se mu podíváme na zoubek.

Vydavatelství Wrox Publishing vydalo vynikající knihu od Bretta Spella: Professional Java Programming. Toto poměrně obsáhlé dílo u nás vydalo nakladatelství Computer Press. Protože v knize naleznete mnoho informací o programování serverů a webů, připravili jsme pro vás recenzi.

Programovací jazyk Java pronikl do celého světa. Když už ho na počítači máme nainstalován, musíme také nějaké ty programy vyzkoušet. V druhé polovině tohoto článku vám poradím, jak instalovat, případně sestavovat programy v Javě.

Programovací jazyk Java pronikl do celého světa a téměř do všech operačních systémů včetně Linuxu. Je dnes spolu s technologií .NET tématem číslo jedna. Dnes se dozvíme, jak Javu na Linuxu nainstalovat.

Jednou z hlavních výhod programovacího jazyku Java je jeho binární přenositelnost. Velkými problémy s přenositelností při vývoji softwaru trpěla hlavně malá přenosná zařízení (PDA, telefony, set-topy atd). Java2 Micro Edition usnadňuje vývoj pro tato zařízení. Tomuto tématu se věnuje nová kniha od O`Reilly, kterou u nás vydala Grada.

V minulém dílu jsme si stručně popsali základní strukturu sestavovacího schématu a blíže jsme se zabývali některými jeho částmi. Dnes bychom si měli popsat použití závislostí mezi cíli a potom bychom se měli dostat k jádru celé věci. Tím jsou vestavěné tasky ANTu.

Každý programátor jistě používá při vývoji svých prográmků nebo i větších aplikací nástroje, které mu práci usnadňují. Jednou skupinou těchto nástrojů jsou aplikace pro řízení překladu. Asi nejznámějším zástupcem této skupiny je utilita make, která poskytuje dobré možnosti řízení překladu. Ovšem nesmíme být puritánští a měli bychom přijímat i jiné nástroje. Jedním z těchto nástrojů je právě ANT, který programátorům v Javě poskytuje netušený komfort při překladu jejich aplikací.

Chcete začít programovat v Linuxu? Kniha "Myslíme v jazyku Java" od Bruce Eckela, kterou vydala Grada již v roce 2000, je jednou z nejlepších učebnic svého druhu. Podíváme se jí na zoubek. K dispozici je také zdarma na webu (v angličtině).

Svět internetu a počítačů se točí kolem informací a všechny ty informace se musejí někam ukládat. Nejefektivnějším úložištěm jsou a zřejmě budou relační databáze. Jenže celý svět píše programy objektově. Právě proto vznikly object-to-relational knihovny. Jakarta OJB je jednou z nich.

Programujete-li v Javě, jistě vám přijde vhod javovská obdoba UNIXové utility make, prostě další pěkný nástroj (Another Neat Tool) Ant.

V dnešním dílu našeho volného seriálu o Javě na Linuxu se podíváme na dva nástroje pro kompilaci Javy. V jednom případě půjde o kompilátor Javy do bytecodu a v druhém o kompilaci do nativního kódu.

V následujícím textu si uděláme přehled několika JDK běžně dostupných pro Linux - Sun JDK, IBM JDK, Kaffe a Blackdown JDK. Podíváme se na jejich obsah, specifika, licenční podmínky a na to, jak nastavit prostředí pro vývoj Java aplikací.

Stále více aplikací se píše v Javě. Důvodů je více než jen nezávislost na operačním systému. Z těch hlavních jmenujme alespoň velký výběr aplikačních rozhraní a čistě objektový přístup podporující tvorbu aplikací z komponent (beans a enterprise beans). Pro zájemce o vývoj javových aplikací na Linuxu jsou určeny následující kapitoly popisující základních vývojové nástroje a jejich zprovoznění na Linuxu.

JSP je velice mocný nástroj na tvorbu webů, obsahuje například také podporu pro vlastní tagy. O tom se může PHP nebo ASP zatím pouze zdát (i když nová verze ASP už má mít něco podobného). Jestli vás zajímá, jak na tuhle JSP vlastnost, čtěte dál.

Minule jsme si ukázali, jak se připojit do databáze z Javy. Používali jsme čisté java.sql nebo ConnBean. Dnes se zaměříme na ConnCacheBean a DbBean, také z projektu DbBeans, které naši práci výrazně zjednodušují.

Rád bych navázal na předchozí články "S javou na webovém serveru" a doplnil je o připojování do databáze MySQL, ale neměl by být problém použít kteroukoli jinou z jsp pomocí jdbc. Také se podíváme na opensource DbBeans.