Vim

V sedmnácté části seriálu o různých způsobech využití textového editoru Vim dokončíme téma, jímž jsme se začali zabývat již minule – jedná se o kooperaci mezi Vimem a různými skriptovacími jazyky. Minule jsme si popsali rozhraní mezi Vimem a Pythonem, dnes se zaměříme na rozhraní pro programovací jazyk Perl.

V dnešní části seriálu o využití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si řekneme, jak je možné přenášet texty mezi Vimem a dalšími aplikacemi. Zatímco ve Windows je k tomuto účelu systémová schránka, v poněkud flexibilnějším X Window Systemu je k dispozici větší množství mechanismů.

V desáté části seriálu o použití editoru Vim ve funkci vývojového prostředí si popíšeme další tipy a triky, které je možné v editoru provádět. Ukážeme si především změny barvy a tvaru textového kurzoru i možnosti konfigurace myši. Taktéž si namapujeme různé operace či makra na klávesy či kombinace kláves.

V deváté části seriálu o editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si popíšeme dvojici přídavných modulů. Jedná se o modul Netrw, který umožňuje editaci souborů umístěných na vzdálených počítačích a taktéž o modul snipMate určený pro vkládání částí kódu (code snippets) do editovaného textu.

Dnes dokončíme popis interního skriptovacího jazyka editoru a ukážeme si i několik více či méně užitečných příkladů jeho použití v praxi. Bude se například jednat o funkci, která do zdrojového kódu umožní vložit tělo počítané programové smyčky, popř. ze jména atributu vytvořit jeho getter a setter.

V předchozí části seriálu o textovém editoru Vim ve funkci vývojového prostředí jsme si řekli o interním programovacím jazyku Vim Script, který byl do Vimu přidán v roce 1998. Dnes budeme v popisu jazyka pokračovat, protože se budeme zabývat strukturovanými příkazy a zpracováním výjimek.

V šestém článku o textovém editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si popíšeme základní vlastnosti skriptovacího jazyka, který byl do Vimu přidán již ve verzi 5.0 v roce 1998. Díky integrovanému skriptovacímu jazyku lze ve Vimu vytvářet i poměrně složité zásuvné moduly (pluginy).

Ve druhé části seriálu o použití editoru Vim ve funkci vývojového prostředí si nejprve řekneme, jak lze v tomto textovém editoru lépe využít klávesu Caps Lock a posléze se seznámíme s propojením Vimu s překladači a externím nástrojem cstags. Ve druhé polovině článku si popíšeme čtveřici přídavných modulů.

Po delší době se opět vrátíme k textovému editoru Vim. Řekneme si, jaké nástroje může tento editor nabídnout vývojářům při jejich každodenní činnosti, tj. pro přípravu zdrojových kódů, navigaci v projektu, porovnávání dvou souborů či při překladu a opravě chyb. Nezapomeneme ani na použití Vimu jako hexa editoru.

Na světě je spousty uživatelů, kteří si oblíbili Vi a jeho styl ovládání. Vi jim totiž dovoluje editovat jejich soubory, aniž by museli dát ruce z klávesnice, a díky tomu je jejich práce mnohem efektivnější. Není proto divu, že se objevil souborový manager s podobným ovládáním jako má vi, a na něj se dnes podíváme.

Vzhľadom na veľmi pozitívne reakcie na predchádzajúci článok som sa rozhodol napísať pokračovanie, v ktorom sa opäť naučíme, ako niektoré veci v editore VIM riešiť efektívnejšie a lepšie. Tentokrát sa zameriame na prácu s oknami, bufframi a záložkami, formátovanie textu, značky, vzdialené príkazy a ďalšie.

V dnešním díle seriálu o TeXu pro začátečníky se podíváme na software, v kterém je možné TeXové zdrojáky editovat. Ukážeme si výhody IDE i textových editorů a ukážeme si, které z nich lze využít pro psaní v TeXu. Volba konkrétního favorita ovšem zůstane na vás...

Pri sledovaní niektorých používateľov pri práci s editorom Vim mám niekedy pokušenie upadnúť do mdlôb. Na druhej strane mi je jasné, že veľa ľudí má chybné návyky, pretože im nemal kto ukázať efektívnejšiu cestu. Nakoľko tento editor využívam už viac ako 12 rokov, myslím, že sa môžem podeliť o niekoľko rád.