XML

Před několika týdny jsem na root.cz komentoval provokativní článek Tima Braye o příliš složité práci s XML. Příběh má své pokračování, které znovu stojí za zmínku. Mimo jiné nabízí rekapitulaci důvodů, proč XML není jen nafouknutá bublina, jež může každou chvíli splasknout.

Ukážeme si, jak napsat konkrétní dokumentaci v DocBooku a transformovat ji do XHTML. Plus několik pokročilejších rad pro použití catalogů a jednotlivých XSLT procesorů.

Psaní dokumentace v DocBoku se stává v současnosti velice populárním způsobem, jak napsat dokumentaci. O jeho výhodách svědčí použití u takových projektů jako PHP, Gnome, KDE, Linux aj. Co to DocBook je, se pokusí objasnit následující článek.

V minulém týdnu upoutal pozornost uživatelů XML esej, ve kterém se tvrdí, že práce s tímto formátem je pro programátory příliš složitá a neefektivní. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, kdyby autorem nebyl Tim Bray, jeden z tvůrců formátu XML, těšící se mezi příznivci špičatých závorek nemalé autoritě.

Během naší malé exkurze úskalími, na která lze narazit při práci s XML, se stále opakovaly stejné okolnosti: jmenné prostory, kvalifikovaná jména, implicitní hodnoty. V závěrečné části se namísto popisu dalších symptomů pokusíme najít jejich hlavní příčiny.

W3C XML Schema 1.0 je zatím nejobsáhlejší specifikací z oblasti XML. Autoři se pravděpodobně snažili vtěsnat do WXS veškeré funkce, které pokládali za užitečné. Výsledkem je málo srozumitelný standard, jehož všechny aspekty ovládá a v praxi využije málokdo. Přesto se WXS krok za krokem prosazuje.

XML Path Language má svůj půvab, pokud lze o něčem takovém mluvit u jazyka pro lokalizaci uzlů v dokumentu XML. Je kompaktní, přitom intuitivní a dobře čitelný. Jeho autoři, zdá se, měli šťastnou ruku. Přesto i XPath má svá drobná úskalí vedoucí k často opakovaným chybám uživatelů.

Zařazení do jmenných prostorů se u atributů uplatňuje trochu jinak než u elementů, což někdy může být zdrojem nejasností. Intuitivní přístup tady nevystačí; je třeba nahlédnout do specifikace.

Jedním z hlavních požadavků kladených na jazyk XML měla být jeho relativní jednoduchost. Jednoduchostí a přehledností se XML mělo odlišit od svého předchůdce SGML. Jednoduchost a přehlednost měla umožnit maximální využití nového formátu pro přenos dokumentů, snadnou implementaci nástrojů a spolupráci s dalšími technologiemi. Jak se to podařilo?

Po delší odmlce je tu další díl seriálu o XML. Dnešní díl bude (na vaše přání) čistě praktickou záležitostí. Podíváme se na modelový příklad využití XML v praxi.

Dnešní díl seriálu o XML bude zaměřen poněkud praktičtěji. Povíme si, jak XML editovat, kontrolovat a převádět do jiných formátů a na závěr se zmíníme o zobrazování XML, například v prohlížeči.

V dnešní, druhé části tohoto seriálu se podíváme na některé implementace XML z praxe.

O XML můžete na internetu v poslední době slyšet stále častěji. Podpora XML v různých programech a jazycích je stále rozšířenější a je tedy na čase položit si zásadní otázku - co to je a k čemu je to dobré? Na tuto a další otázky se pokusím odpovědět v následujícím krátkém seriálu.

Během posledních měsíců se naplno rozběhla reklamní mašinérie velkých společností a ze zkratky XML se stalo typické marketingové slovo. V tomto článku se pokusím podat svůj vlastní pohled na celou záležitost a na vlastním příkladu ukázat jak hluboce může životní dráhu změnit taková hloupost, jako je formátovací jazyk.