Periferie

Navýšení diskové kapacity pouhým přidáním disku je v Linuxu zhola nemožná věc. Někdy ale prostě potřebujete snadno spojit několik disků a sečíst jejich kapacitu. Pokud nepoužíváte Solaris a ZFS, budete potřebovat nějaké nové řešení. Jedno takové jednoduché s rychlé si představíme – je jím mhddfs.

V dnešní části seriálu o funkci počítačů budeme pokračovat v popisu různých metod, kterými se výrobci snaží zvýšit výpočetní výkon mikroprocesorů i víceprocesorových systémů. Popíšeme si superskalární architekturu, členění počítačů do kategorií SISD, SIMD, MISD a MISD i takzvané prediktory skoků.

Jeden z významných výrobců základních desek pro PC, Asus, se rozhodl své produkty vybavovat také Linuxem. Do moderních základních desek se tak dostává prastarý koncept vestavěného operačního systému. Ten známe například z osmibitů, do kterých se automaticky přidával BASIC. Udělá Linux díru do trhu PC?

V dnešní části seriálu o funkci počítačů si vysvětlíme, jakými technikami je možné zvyšovat výpočetní výkon mikroprocesorů. Ukážeme si například použití zřetězeného zpracování instrukcí, explicitního i paralelního zpracování instrukcí, podporu pro běh více vláken i mikroprocesory s více jádry.

V minulých článcích o internetovém tabletu Nokia N810 jsme prošli dostupný hardware a software. Pro běžného uživatele je výběr software dostatečně bohatý, správný geek si ovšem časem najde něco, co ke stažení není, a co je třeba zkompilovat. Tento závěrečný díl tedy věnujeme metodám cross-kompilace.

V jubilejní desáté části seriálu o funkci počítačů si popíšeme některé typické architektury mikroprocesorů, zejména architektury označované téměř magickými zkratkami RISC, CISC či MISC. Řekneme si také, jaké přednosti a zápory jednotlivé architektury mají z hlediska jejich dalšího vývoje.

V deváté části seriálu o architekturách počítačů dokončíme popis instrukční sady našeho jednoduchého cvičného mikroprocesoru. Popíšeme si také instrukce pro manipulaci se zásobníkem, instrukce NOP, HALT a IRET. Nakonec si také vysvětlíme princip přerušovacího systému mikroprocesoru.

Linux je jako operační systém značně univerzální. Používá se na mnoha různých architekturách nejen na stolních počítačích, ale i v mobilních telefonech či PDA. Povídali jsme si s Tomášem Čechem ze skupiny Hack&Dev, která portuje Linux na kapesní počítače Palm. Co už funguje? S čím jsou problémy?

V osmé části seriálu o architekturách počítačů si řekneme, jakým způsobem je možné načítat konstanty do pracovních registrů mikroprocesoru, popíšeme si instrukce pro přesun registrů z a do operační paměti, instrukce pro skok a návrat z podprogramu a na závěr bitové rotace a aritmetický posun.

V předchozím článku jsme probrali hardware N810, nyní se zaměříme na softwarové možnosti. Nokia zvolila operační systém postavený na Maemo Linuxu. Tím se otevřely dveře velkému množství oblíbených aplikací, které jsme zvyklí vídat na PC. O těch, které jsem měl možnost si vyzkoušet, bude dnešní díl seriálu.

V sedmé části seriálu o architekturách počítačů si řekneme, které logické instrukce je možné provádět v aritmeticko-logické jednotce. Především se ale budeme zabývat problematikou porovnávání dvou hodnot uložených v pracovních registrech a součinností porovnávacích instrukcí s podmíněnými skoky.

Nokia se rozhodla vytvořit novou kategorii mobilních zařízení designovaných pro Web 2.0. Nejnovější model N810 oplývá bohatou hardwarovou výbavou a pohání ho Maemo Linux OS 2008. Získal si značnou popularitu nejen v linuxové komunitě. V novém seriálu se podíváme, co všechno takový malý tablet dokáže.

V šesté části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme, jakým způsobem se provádí základní matematické operace v aritmeticko-logické jednotce mikroprocesoru. Také si vysvětlíme význam příznakových bitů Carry flag a Zero flag, které hrají velký roli jak při počítání, tak při programování podmínek.

Tímto posledním příspěvkem, který volně navazuje na dva předchozí články o Asus EeePC z pohledu běžné uživatelky, uzavírám celý seriál mými postřehy ohledně přizpůsobení systému. Podíváme se na to, jak počeštit celý operační systém, jak rozchodit bluetooth klíčenku a také prověříme výkon grafické karty.

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si vysvětlíme, jakým způsobem pracuje mikroprocesor. Především si (s využitím animací) ukážeme postup načítání instrukcí z operační paměti a jejich provádění za pomoci řadiče, aritmeticko-logické jednotky, pracovních registrů a pomocných registrů.

Minulý týden jsem psala o problémech s pořízením notebooku Asus Eee a také o prvních dojmech ze setkání s tímto malým a netradičním pomocníkem. Dnes na úvodní článek navážeme a podíváme se více pod povrch a na technickou stránku věcí. Podělím se s vámi i o zkušenosti získané během používání Eee.

V dnešním článku spolu podnikneme cestu do hlubin a seznámíme se s vnitřním uspořádáním mikroprocesorů. Vzhledem k tomu, že se v dalších článcích budeme zabývat všemi činnostmi, které se v mikroprocesorech provádí, bude ukázán i návrh jednoduchého mikroprocesoru, na kterém budou všechny funkce vysvětleny.

První ze série článků, ve kterém hodlám popsat své zkušenosti s notebookem ASUS Eee. Nejprve o tom, jak jsem se vlastně k Eee dostala, jak a kde jsem ho pořídila a jaké byly první dojmy z jeho rozbalování. To vše z pohledu běžné uživatelky, kterou zajímá především co nejpohodlnější používání notebooku.