Periferie

Je známe, že prehrávače iPod môžete synchronizovať s vašou hudobnou knižnicou iba cez iTunes, ale čo robiť v prípade, že používate platformu Linux, na ktorú iTunes jednoducho neexistuje? Nezúfajte a prečítajte si článok v ktorom prinášame prehľad programov na jednoduchú správu týchto zariadení.

V dnešní části našeho seriálu o mikropočítačích a jejich funkcích si vysvětlíme, jakým způsobem pracují některé nejtypičtější konfigurace vyrovnávacích pamětí (cache memory). Zejména si popíšeme a rozebereme vliv asociativity vyrovnávacích pamětí a strategie přidělování bloků na celkový výkon počítače.

Vzhledem k tomu, že rychlost mikroprocesorů roste díky stále platnému Mooreovu zákonu rychleji než rychlost dynamických pamětí (především při náhodném přístupu), používají se v prakticky všech moderních počítačích vyrovnávací paměti (cache), jejichž princip si dnes popíšeme.

V dnešní části našeho seriálu o funkcích jednotlivých součástí počítačů si přiblížíme problematiku chyb, které vznikají v paměťových čipech. Konkrétně se budeme zabývat dynamickými paměťmi DRAM. Řekneme si, jaké typy chyb se mohou v těchto pamětech vyskytnout a jakým způsobem je lze detekovat.

Společnost Sun Microsystems poprvé na živo v České republice představila své řešení mobilního datového centra Blackbox, zabudovaného ve standardním přepravním kontejneru. Na pražském Žofíně měli návštěvníci šanci si celé zařízení detailně prohlédnout a získat podrobné informace od zástupců Sunu.

V dnešní části seriálu o funkcích jednotlivých součástí počítačů si ukážeme, jakým způsobem se pracuje s různými typy dynamických pamětí (DRAM). Popíšeme si jak asynchronní, tak i synchronní dynamické paměti (včetně technologií DDR a DDR2). U asynchronních pamětí si ukážeme režimy FP a EDO.

Pokud společnost Apple splní svá poslední prohlášení a uvede na globální trh novou a dostupnější verzi komunikátoru iPhone, budou mnozí fanoušci její platformy jásat. Uvedení nového "jablečného" telefonu je ovšem také výzva pro Google a jeho linuxový operační systém Android. Ten přichází do složité doby.

V následující části našeho technického seriálu o funkci počítačů a jejich jednotlivých částí si vysvětlíme princip práce statických pamětí s náhodným přístupem (SRAM) a také princip dynamických pamětí (DRAM), které v současnosti tvoří základ operačních pamětí prakticky všech počítačových systémů.

Kromě mikroprocesorů jsou nedílnou součástí prakticky všech dnešních počítačů i operační paměti, jejichž popisem se začneme v dnešní části seriálu o funkci počítačů podrobněji zabývat. Nejprve si řekneme, jaké technologie pamětí se používaly v minulosti a posléze se dostaneme až k moderním pamětem typu DRAM.

V dnešní části seriálu o činnosti počítačů se opět budeme zabývat některými technikami, které se používají pro zvýšení výkonu mikroprocesorů nebo celých procesorových systémů. Řekneme si základní informace jak o urychlení činnosti jednoho mikroprocesoru, tak i způsobech paralelního zapojení procesorů.

Navýšení diskové kapacity pouhým přidáním disku je v Linuxu zhola nemožná věc. Někdy ale prostě potřebujete snadno spojit několik disků a sečíst jejich kapacitu. Pokud nepoužíváte Solaris a ZFS, budete potřebovat nějaké nové řešení. Jedno takové jednoduché s rychlé si představíme – je jím mhddfs.

V dnešní části seriálu o funkci počítačů budeme pokračovat v popisu různých metod, kterými se výrobci snaží zvýšit výpočetní výkon mikroprocesorů i víceprocesorových systémů. Popíšeme si superskalární architekturu, členění počítačů do kategorií SISD, SIMD, MISD a MISD i takzvané prediktory skoků.

Jeden z významných výrobců základních desek pro PC, Asus, se rozhodl své produkty vybavovat také Linuxem. Do moderních základních desek se tak dostává prastarý koncept vestavěného operačního systému. Ten známe například z osmibitů, do kterých se automaticky přidával BASIC. Udělá Linux díru do trhu PC?

V dnešní části seriálu o funkci počítačů si vysvětlíme, jakými technikami je možné zvyšovat výpočetní výkon mikroprocesorů. Ukážeme si například použití zřetězeného zpracování instrukcí, explicitního i paralelního zpracování instrukcí, podporu pro běh více vláken i mikroprocesory s více jádry.

V minulých článcích o internetovém tabletu Nokia N810 jsme prošli dostupný hardware a software. Pro běžného uživatele je výběr software dostatečně bohatý, správný geek si ovšem časem najde něco, co ke stažení není, a co je třeba zkompilovat. Tento závěrečný díl tedy věnujeme metodám cross-kompilace.

V jubilejní desáté části seriálu o funkci počítačů si popíšeme některé typické architektury mikroprocesorů, zejména architektury označované téměř magickými zkratkami RISC, CISC či MISC. Řekneme si také, jaké přednosti a zápory jednotlivé architektury mají z hlediska jejich dalšího vývoje.