Periferie

Nepříliš bohatou nabídku linuxových PDA a "chytrých" telefonů na českém trhu nedávno rozšířila Motorola A780. Pojďme ji tedy společně „rozebrat” a podrobně se podívat, co toto zařízení všechno umí a nabízí.

Notebook od Massachusetts Institute of Technology ještě do nedávna nikdo neviděl, ale už se o něm psalo po celém světě. Pojďme si společně shrnout, co taková mašinka umí, proč je tak levná, komu se může hodit a jestli bude vůbec nakonec k něčemu dobrá.

Jak je na tom český trh s linuxovými PDA? Kde sehnat alespoň některé modely? Co mohou nabídnout naše internetové obchody a jak může být ještě dnes obtížné pořídit něco z ciziny?

Emulátory jsou velmi příjemná a užitečná věc. Pokud často zkoušíte nový software nebo chcete vyzkoušet, jak se takové PDA ovládá, pořiďte si emulátor.

Posledně jsme si popsali, jak lze pracovat s PDA v příkazové řádce. Ta je sice mocná, ale občas nestačí. Dnes se podíváme na grafiku a pohodlí, které nabízí.

V dnešní, již poslední části seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme věnovat možnému budoucímu vývoji v oblasti akcelerované počítačové grafiky i možnostem vývoje grafických karet ve stylu Open Source. Také si uvedeme rozlišení v grafických režimech u vybraných typů počítačů a zrekapitulujeme všechny dosud vydané díly.

Možná už některé PDA s operačním systémem Palm OS používáte a chtěli byste vědět, jak si stojí v Linuxu. Nebo možná přemýšlíte, k čemu by se mohlo takové PDA hodit, jestli bude v Linuxu vůbec fungovat a co bude umět. Nový seriál vám možná pomůže v rozhodování.

V dnešní, již předposlední části seriálu si popíšeme grafické možnosti některých historicky významných počítačů, na které v předešlých částech tohoto seriálu nezbylo místo. Z hlediska generování grafiky je jistě velmi zajímavá herní konzole Atari 2600, stejně jako její nástupce Atari 5200. Kromě toho si popíšeme grafické schopnosti počítače Atari Falcon 030 a počítačů Amiga.

V dnešním dílu si podrobněji popíšeme dva základní způsoby řízení vektorových displejů. První, historicky starší způsob používá analogové řadiče, druhý způsob už řadiče digitální. Posléze si ukážeme připojení osciloskopu a běžné televizní obrazovky k řadičům vektorových displejů. Nakonec si ukážeme velmi zajímavě pojaté řízení vektorového displeje pomocí běžných grafických karet typu VGA, SVGA apod.

Máte doma mechaniku, která umí DVD-RAM, ale nevíte, k čemu je to dobré a jak to v Linuxu zprovoznit? Článek o historii, výhodách a práci s DVD-RAM.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o grafických kartách a grafických akcelerátorech budeme pokračovat v popisu použití vektorových displejů a k nim příslušejících řídicích obvodů. Ukážeme si některé v minulosti i v současnosti navrhované a vyráběné grafické karty určené pro generování obrazu na vektorových displejích. Nezapomeneme ani na popis jediné herní konzole, která vektorový displej využívala - Vectrex.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se podíváme do daleké minulosti, kdy se pro zobrazení počítačové grafiky používaly (samozřejmě kromě tiskáren a plotterů) kromě dalších zařízení i vektorové displeje. A jelikož je počítačová grafika prakticky od svého počátku spjata s hrami, ukážeme si použití vektorové grafiky na známých hracích automatech.