Programovací jazyky

V dnešní části přistoupíme poněkud k praktičtejšímu zacházení s Assemblerem, kde si ukážeme, co vlastně jednotlivé konstanty Asmutils provádějí s kódem při jeho úpravách.

Určite sa vám už mnohokrát stalo, že ste potrebovali nejaký nástroj, na čo awk nestačil, a na čo by bolo C/C++ až príliš zložité. Na to všetko ale aj na omnoho viac vecí slúži PERL - Practital Extraction and Report Language (Praktický jazyk pre výbery a tlačové zostavy). Otcom PERLU je Larry Wall ktorý ho vytvoril v roku 1987.

Třetí díl seriálu nás zavede do oblasti vstupně - výstupních (I/O) funkcí, a tím nám dá možnost zacházet se soubory. Budeme u nich mluvit i o vlastnostech přístupových práv.

ASN.1 neboli Abstraktní Syntaktická Notace verze 1 je formální jazyk pro popis strukturovaných dat pro komunikační protokoly distribuovaných systémů. Jinými slovy, na první pohled to vypadá nepříjemně abstraktně a taky to nepříjemně abstraktní je. Cílem tohoto článku je demonstrovat ASN.1 co možná konkrétně, na praktickém příkladu, se kterými se setkávají nevinní praktikující programátoři (jako já).

V dnešním, v pořadí druhém dílu seriálu o Assembleru a jeho praxi v Linuxu si povíme něco o chybových kódech, jak se o nich dozvědět více, napíšeme si program, který vše demonstruje, a zmíníme se o ASMUTILS.

Můj článek se zabývá programováním v nízkoúrovňovém jazyce Assembler v Linuxu pro znalé tohoto jazyka. Pokusím se zde popsat možnosti, které nám Linux nabízí, a vlastnosti překladače NASM, volání systému a odlaďování aplikací, a také to, že Tux umí Assembler:).

V dnešní době mají programátoři k dispozici nepřeberné množství jazyků, v nichž mohou pracovat. Tyto jazyky se mnohdy velmi výrazně liší a jedním z hlavních rozdílů bývá i to, jak se staví k typové kontrole. V tomto článku se pokusíme porovnat vlastnosti statické a dynamické typové kontroly.

V posledním dílu tohoto seriálu si ukážeme, jak naprogramovat trošičku složitější komponentu - transformátor.

Je to už několik let, co se můj kolega Aleš Procháska a já systematicky věnujeme vývoji vlastního programovacího jazyka a jeho překladače, na kterém spolupracuje ještě několik dalších programátorů. Z původně malého projektu pro vlastní potřeby firmy se stal poměrně rozsáhlý projekt, který už před časem začal vystrkovat růžky na světlo světa. Co je ten Flex vlastně zač?

V závěrečném dílu tohoto úvodního seriálu o Squeak Smalltalku se naučíme programově vytvářet třídy a metody, překládat kód a využívat v našich programech jiné jazyky. Řekneme si pár slov o budoucnosti Squeaku a pokusíme se odpovědět na otázku, proč a kdy používat Smalltalk.

V tomto dílu se podíváme na to, jak (snadno) lze v Cocoonu naprogramovat vlastní komponenty. Začneme těmi nejjednoduššími - vytvoříme si vlastní selektor a akci. Rozborem zdrojového kódu a příkladem použití si také zopakujeme, jak se selektory a akce chovají, navíc získáme jistotu v rozhodování, kdy je vhodné tyto typy komponent nasazovat.

Síťové technologie jsou jednou z oblastí, ve kterých Squeak nachází snadno praktické uplatnění. Dnes se na ně zaměříme. Ukážeme si základy práce se sokety, postavíme si nad nimi primitivní webový server, naučíme se stahovat soubory, stranou nezůstanou ani protokoly POP3, SMTP a FTP. Na závěr si krátce představíme další internetové a databázové technologie postavené na Squeak Smalltalku.

Dnes se podíváme na pokročilé prvky jazyka Smalltalk. Zbyla nám řada velmi zajímavých témat - weak kolekce, finalizace objektů, jmenné prostory, sdílené slovníky a environments. Dostaneme se doslova až do střev kompilovaných metod, takže tento díl je jen pro silnější povahy.

V tomto dílu se podíváme na open-source i komerční aplikace založené na Cocoonu a na další projekty, které mají ke Cocoonu přímý vztah nebo které Cocoon nějakým způsobem ovlivnil.

Proudové třídy jsou pro praxi velmi důležité. Dnes se na ně zaměříme. Ukážeme si použití jejich nejdůležitějších metod a popíšeme si základy práce se soubory.

Překlad článku "Will Mono Become the Preferred Paltform for Linux Development?", který byl 11. 3. 2004 publikován serverem www.onlamp.com.

Za celou řadu svých unikátních schopností vděčí Smalltalk tomu, že sám v sobě řeší správu procesů. V tomto dílu si přiblížíme důsledky tohoto kroku, představíme si principy squeakovského plánovače a naučíme se vytvářet a synchronizovat vlákna.

Dnes se podíváme na to, jak Smalltalk pracuje s výjimkami. Rozhodně se nemá za co stydět. Přesto nebo právě proto, že výjimky nejsou součástí jeho syntaxe, jsou velmi silným a rychlým nástrojem pro tvorbu kvalitnějších programů.

V pátém dílu tohoto seriálu jsem uvedl výsledky testování rychlosti a výkonnosti aplikace v Cocoonu na svém domácím počítači. Dnes se lehce podíváme na docela zajímavé výsledky výkonnostního testování na "opravdovém" serveru. Pak si řekneme, jak nasazovat cocoonovské aplikace v jiných servletových kontejnerech (např. Tomcat).

Dnes máme na mušce pouze jedno téma, ovšem o to důležitější - kolekce. Prostředek, který dodává Smalltalku eleganci funkcionálních jazyků při zachování jeho imperativního objektového charakteru.