Programovací jazyky

Více nebo méně rozvinutý systém výjimek existuje v každém vysokoúrovňovém programovacím jazyce. V Perlu stojí implementace výjimek na velmi jednoduchém principu, nad kterým lze podle potřeby vybudovat aparát s požadovaným stupněm rozvinutí. Dnes bude probrán ten nejjednodušší, ovšem často postačující.

Prototypy funkcí v jazyce Perl jsou další z pokročilých technik, umožňující produkci omezeného množství magie. Jejich použití je poněkud nebezpečné v běžném, „spořádaném“ programu, nicméně v zákulisí různých modulů se to jimi jen hemží, zejména pokud příslušný modul vytváří syntaktické doplňky jazyka.

Po několika dílech programování perlích objektů „na vyšší úrovni“ a správných programovacích praktik se dnes ponoříme do zákoutí symbolických referencí a typeglobů v Perlu. Čekají nás tak první kroky směrem k temné straně, bez které by Perl nebyl tím správným Perlem – manipulace s tabulkou symbolů.

Říká se, že pro úspěšné zvládnutí programování v jazyce Perl musí být člověk také dostatečně líný. V případě objektového programování můžeme tuto tezi ještě dvakrát podtrhnout. Dnes si představíme tři moduly, které nám pomohou od neustálého vypisování konstruktorů, accessorů a dalších nutností OOP.

Inside-out objekty v programovacím jazyce Perl řeší několik notoricky známých problémů s klasickými objekty. Mezi tyto problémy patří zejména zapouzdřenost a nedostatečná ochrana proti překlepům. Své jméno si vskutku zaslouží, neboť obracejí naruby pohled na objekty. Jak přesně se s nimi pracuje?

Objektové programování je módou dnešní doby. Pravda, v některých oblastech až přehnaně, ale i tak je to zajímavý pohled na řešení problémů a má své místo na světě. Jako spousta dalších funkcí, bylo i objektové programování doděláno do jazyka Perl až v průběhu jeho života. Pojďme se podívat, jak.

Co jsou to PHP frameworky? K čemu slouží a jak je můžete využít? Které frameworky jsou nejpoužívanější? Jak si u nás PHP vede a jaká je jeho budoucnost? V článku se podíváme na minulost, současnost i budoucnost populárních PHP frameworků. V dubnu se na toto téma v Pardubicích uskuteční velká konference.

Regulární výrazy jsou jedním ze základních stavebních prvků jazyka Perl. Téměř jakákoliv manipulace s řetězci je realizována pomocí operátorů pracujících s regulárními výrazy. V dnešním díle překročíme pomyslný můstek mezi extended regulárními výrazy z POSIXu a rozšířeními jedinečnými pro Perl.

Teoretické znalosti o referencích již máme, dnes budeme stavět ukázkový program na použití referencí. Nejlepším materiálem jsou složitější datové struktury. Ukázkovým příkladem jsou pak stromy. Jsou dostatečně složité, aby bylo potřeba použít reference, a zároveň tak jednoduché, abychom se v nich neutopili.

Dříve nebo později se každý programátor setká s potřebou odkazovat na data nebo kód nepřímo. Analogicky k souborovému systému, v Perlu můžeme vytvářet „měkké“ i „tvrdé“ odkazy. Obvykle se ty první nazývají symbolické reference a ty druhé pouze reference. Dnes nás čekají ty tvrdé, tj. reference.

V závěrečné části našeho krátkého seriálu o programovacím jazyce Factor si popíšeme způsob psaní funkcionálních programů. Na závěr se pokusím uvést několik důvodů, proč se má smysl zabývat programovacími jazyky, které se nachází mimo „hlavní proud“ (mainstream) programovacích jazyků.

Nedávno jsem dostal nelehký úkol: parsovat bankovní výpisy České spořitelny. Formátování vstupních dat je ale velmi nestandardní a často se nedrží ani vlastních pravidel. Hledal jsem proto vhodný parser, který by si s problémem poradil. Nakonec jsem využil Ragel, jehož použití je všestranné a pohodlné.

S interpretem programovacího jazyka Factor je dodáváno i integrované vývojové prostředí. Toto prostředí, které je mimochodem naprogramované právě ve Factoru, svým pojetím odpovídá filozofii zásobníkových jazyků: na jednu stranu má minimalistické uživatelské rozhraní, na stranu druhou je velmi efektivní.

Volné pokračování seriálu Perličky z let 2001 a 2002 o programovacím jazyce Perl je určeno především programátorům pokročilým v obecné teorii programování, případně jiném jazyce a zároveň začátečníkům až mírně pokročilým v jazyce Perl. V dnešním díle si ukážeme, jak Perl nahlíží na seznamy, pole a hashe.

Ve druhé části článku o netradičním programovacím jazyce Factor si ukážeme základní i pokročilejší programátorské postupy, které je možné v tomto jazyku používat při tvorbě aplikací, zejména práci se zásobníkem operandů a úschovným zásobníkem. Také si popíšeme způsob práce se základními datovými typy.

Dnes si představíme programovací jazyk Factor, který je svojí syntaxí i sémantikou do značné míry podobný programovacímu jazyku Joy, jenž byl na Rootu popsán v předchozích třech týdnech. Zatímco Joy je již na první pohled jazykem vzniklým v akademickém prostředí, je Factor zaměřen spíše prakticky.

Ústředním tématem třetí a současně i poslední části článku o netradičním programovacím jazyce Joy bude podrobnější vysvětlení rekurzivních kombinátorů. Teoretická část bude samozřejmě doplněna i mnoha demonstračními příklady, včetně nerekurzivních variant původně rekurzivně napsaných algoritmů.

Druhá část článku o netradičním programovacím jazyku Joy je zaměřena především na popis datových typů, se kterými je možné v tomto jazyku pracovat. Také si ukážeme některé poněkud netradiční způsoby programování, jež jsou umožněny syntaxí i sémantikou Joye, tj. postfixovou notací a citací programů.