Seriál Komiks

Život je jen náhoda, jednou jsi dole jednou nahoře, zpívají Voskovec a Werich Ježkovu píseň. Známe to všichni, jednou se daří a jindy ne. Většinou jde o drobnosti, které vám vylepší nebo pokazí den, ale občas se dějí opravdu velké věci, které mají vliv nejen na nás, ale i na zbytek světa. A to není legrace.

Každý ví, časy se nemění… Historie se nám tu stále dokola opakuje. Kalhoty do zvonu, barvení vlasů, zkracování a prodlužování sukní. To všechno už tu bylo, zase je a za pár let tu znovu bude, i když to mezi tím bude totálně out. Jediné, co přinesla moderní civilizace, je slušné vychování. Bohužel.

Vypadalo to jako největší internetový útok v dějinách a podle různých hlasů dokonce ovlivňoval značnou část internetu. Evropa prý byla místy ochromena a zejména server Spamhaus byl prakticky nedostupný. Tvrdil to ovšem jen jeho šéf, takže si nemůžeme být jisti tím, jak to vlastně bylo. Nebo můžeme?

U Google se toho v poslední době děje hodně. Samé optimalizace, ořezávání, zkracování a snižování. Už se začínáme pomalu bát, že vyhledávač bude hledat maximálně slova o délce tří písmen. Na druhou stranu – to důležité bychom s ním i tak našli: PHP, SQL, BSD, TLD, SSH a sex. Jo, u nás asi dobrý.

Máme nového papeže, nebolelo to a ani to dlouho netrvalo. Nebyla to zdaleka taková legrace jako volba českého prezidenta, asi kvůli přísné uzavřenosti volby. Netušíme, jak volba probíhala, ani zda měli uvnitř indiána kvůli správným kouřovým signálům. Zato víme, co se dělo bezprostředně po konkláve.

DDoS, útoky, banky, Seznam, zpravodajské servery, hekří a další. Copak jste si vážně mysleli, že tento komiks bude o něčem jiném? Heking hýbe českem, je kchůl a všichni ho milují. Kdyby nebylo po volbách, nosili bychom trička „volím svého hekra“. Škoda jen, že tvrďáckým hackerem může být dneska kdekdo.

Už tu byl nápad na měsíční základnu, která by byla postavena velkou 3D tiskárnou a ze Země by se jí posílal jen materiál pro stavbu. Ale co když může jít tato technologie ještě dál? Například auta by nepotřebovala rozměrnou rezervu, nebylo by třeba skladovat židle pro hosty a když dojde na zaoceánské parníky …

Výrobci se předhánějí koncepty produktů budoucnosti a zkoušejí, zda by se to či ono dalo používat. Jedním takovým je i průhledný telefon, který vypadá velmi efektně, ale ve skutečnosti žádný problém neřeší. Co kdyby ale tento trend převládl a vše se začalo dělat průhledné? Byl by potom svět ještě stejný?

Raspberry Pi je univerzální zařízení. Můžete s ním koukat na filmy, létat desítky kilometrů nad zemí, neohroženě s ním překonávat pevné překážky na čtyřech kolech nebo hrát Minecraft. Pro některé oblasti je jeho výkon předimenzovaný, ale i tak ho zde lidé nasazují. Možná to je někdy proto, že jinou možnost nemají.

Schopnost dekódovat čipové karty přináší mnohé výhody. Za nesrovnatelně vyšší náklady se vám se správným vybavením možná podaří bez zaplacení jezdit MHD, parkovat nebo třeba sjíždět moderní sjezdovky. Zkrátka mnoho zajímavých věcí, co je dnes řešeno kartou. Kromě ceny je tu však ještě jeden háček, čas.

Když se kácí les, lítají třísky. A když se fotí svět z jedoucího auta, lítají hlavy, ocasy, kopyta a jiné části zvířecích těl. Když už k tomu dojde, můžete zapomenout na všechnu moderní technologii za svými zády a musíte nasadit tři klasické léty prověřené metody. Zapírat, zapírat a zapírat.

Freeman Dyson odhadl, že prakticky každá vyspělá civilizace musí mít nevyhnutelně jednoho dne problémy s nedostatkem energie pro další rozvoj. Extrémním ale logickým vyústěním tohoto problému je takzvaná Dysonova sféra. Než ji ale budeme muset postavit, uplyne ještě hodně vody. Také díky novému přístupu.

Možná jste četli o chlápkovi, který v práci neprogramoval, protože to za něj dělala čínská firma. Bohužel, odhalená Čína byla jen vrcholkem ledovce a zbytek celé mašinérie jede dál. Mezinárodní spiknutí maskované jako počítačová gramotnost pro africké děti vám však odhalíme jenom my. Budete se divit.

Nokia si chválí, že její nové telefony řady Lumia jdou na dračku. Uživatelé se po nich prý můžou utlouct a kamiony nestíhají ani jezdit pro naftu, jak musejí lifrovat tuny nových přístrojů z továren k zákazníkům. Je to tím, že je to tak dobrý telefon, nebo za úspěch může špičkový business model?

Od pradávna lidé zdokonalovali to, co jejich předkové vymysleli. Dnes máme v našem světě mnoho variant kol, lopat, vozidel nebo jazyků. Společnost se dělí i na nejmenších detailech a proto se nemůžeme divit nutkavé potřebě zdokonalovat i takové věci, jako jsou operační systémy pro chytré telefony.

Do nového roku sice zbývá ještě pár dnů, ale protože komiks vychází vždycky v sobotu, oblažíme vás přáním už dnes. Takže ať je pro vás třináctka šťastným číslem, ať se máte fajn, ať si konečně najdete holku a pokud už nějakou máte, ať vás nezlobí. No a taky aby vás ty počítače nezavalily.

Dnes to bude spíše smutný vánoční komiks. Je smutný proto, aby vás to konečně trklo a abyste netrávili celé Vánoce u netu, příkazové řádky, serverů, síťovek, switchů a dalších bejkáren. Takže se na všechno pěkně vyserte, vypněte to a věnujte se rodině. Protože tak to má bejt. Jsou přece Vánoce!

Je to tady, po deseti letech jsme zpět ve Středozemi. Zase nás čeká silný příběh, krásní elfové, hnusní skřeti a velkolepé široké záběry Nového Zélandu. I tady došlo ovšem k určitým změnám, které bychom mohli velkoryse nazvat evolucí. A nejde tu v žádném případě o klasický vývoj postav.

Vánoce jsou pro někoho nuda, pro jiného přežitek a pro dalšího nejkrásnější období roku. Tak či onak jsou v dnešní uspěchané post-postmoderní době jedním z mála pevných a tradičních bodů v našem životě. I tady ale dochází k určitým posunům, které nás sice ovlivňují jen částečně, ale přeci jen.

Už je to tady – konec světa. Tolik jsme toho ještě nestihli a už nestihneme: zvolit prezidenta, zabít kapra, zrušit mobilní FUP, vyzvednout oblek z čistírny, odhalit pravdu o vraždě JFK a jít na všechny tři díly filmového Hobita. Je na čase zkusit stihnout, co se dá. Ta nová sousedka nevypadá špatně.

Vládní škrty se dotýkají všeho kolem nás. Někdy pozitivně, ovšem většinou spíše negativně. Ruší se celá oddělení, najímají se firmy a externisté, vše se obírá na kost. Výsledkem bývají nepříjemné nesrovnalosti a chyby, nad kterými kroutíme hlavou. Naštěstí už víme, jak to probíhá ve skutečnosti.

Pokud děláte home office, nevylezete celé dny z domova a na pozvání přátel na tenis, fotbal, ba i bowling odpovídáte, že nemáte čas, vysloužíte si postupně image pecivála, nerda, pro kterého je jediným pohybem chůze k lednici a zpět. Nenechte se tím rozhodit, oni totiž neví to, co víte vy.

Ač se to někdy zdá téměř nemožné, i z ajťáků se postupem času stávají tátové. Mnozí z nás o tom mají poměrně jasnou představu, která je obvykle od reality na hony vzdálená. Pohoda, klídek, říkáte si a z části máte pravdu, ale nastanou i chvíle kdy byste byli rádi někde jinde. Třeba v serverovně.

Jistě jste zaznamenali zprávu, že Lucas Arts přešly do vlastnictví Disneyho, což mimo jiné znamená, že se bude natáčet sedmá, osmá, devátá, … dvě stě padesátá třetí epizoda Hvězdných válek. My na to ale házíme bobek, máme totiž ohledně „jedné hodně vzdálené galaxie“ svou vlastní teorii.

Někdy sedíme celé hodiny nad rozdělanou prací, intenzivně si lámeme hlavu a stále ne a ne na něco pořádného a kloudného přijít. Známe to snad úplně všichni. Přesně v tuhle chvíli mohou pomoci přátelé a jedno, jestli ti skuteční nebo virtuální. A když ani oni nepomohou, vždycky je tu sám život…

Mezi myšlením mužů a žen byly odjakživa patrné rozdíly. Stovky filosofů, psychologů a myslitelů se celý život marně snažily proniknout do tajů ženské duše. Tajemství ženské logiky zůstalo neodhaleno i na začátku dvacátého prvního století. Tu se objevil nový, nečekaný faktor. Střet ženské a ajťácké logiky…

Existuje spousta ryze českých výročí, při kterých můžeme na někoho vzpomínat, pak jsou taková, při nichž politici kladou věnce na hroby neznámým vojínům, ale je jen jedno, které nám může závidět celý svět. Je to to již 45 let, kdy byl pro svět objeven génius kosmických rozměrů… Jára Cimrman.

Jsou profese, které časem prakticky vymizely. Například hodinář. Kdo z vás si dneska nechá vyměnit titěrná kolečka v hodinovém strojku, když nové hodinky jsou za hubičku a čas vám ukazuje mobil, mikrovlnka i pračka? Naštěstí pro hodináře s jejich pověstnou přesností to zas nevypadá s prací tak beznadějně…

Už je to tak, iPhone 5, dlouho očekávaný pohrobek Steva Jobse je venku. Je tenčí, lehčí, modernější, úžasnější, bla, bla, bla a překvapil prakticky jen tím, že ničím nepřekvapil. A nebo přece? Proběhlo za kulisami něco, čeho si zatím uživatelé nevšimli? Co na to sám Steve Jobs? A co na to Jan Tleskač?

Už jste také narazili na inzerát který zněl jako rajská hudba vaší profesní kariéry? Vysněná práce, skvělé prostředí, přátelský kolektiv, volnočasové aktivity a za to spousta zelených papírků? Tak než se na něj nadšeně ozvete, chvíli poseďte a podívejte se na něj znova trochu kritickýma očima…