Jmenuje se to přechylování, čeština je flektivní jazyk a je na to staletí přizpůsobená. Pište si, jak chcete, ale my na Rootu v textech přechylujeme.
Všiml jste si formulace "nemovitostí s pomocí spolupracovníka Jiana Wena." ? Tam je také zmíněn člověk, který neexistuje - správně by přece mělo být "nemovitostí s pomocí spolupracovníka Jian Wen." - proč přechylování ne a skloňování ano? Ovšem když se porozhlédnu po své sociální bublině, tak mám dojem, že je to žabomyší válka, protože za pár let už žádná čeština nebude a podobné diskuse ztrácejí smysl - všichni kolem mne komunikují anglicky. (Pro detailisty: pracuji v Praze, nikoli v Londýně :-) ) Tak mne napadá, taky už bychom mohli přestat používat "Londýn" místo "London" a jak se z prince Charles stal král Karel... zmatek nad zmatek...
"všichni kolem mne komunikují anglicky"
Optimisti.
Anglicky se učí optimista. Pesimista rusky. Realista čínsky.
"Víš kdo je to optimista? Chlápek nataženej v rakvi s rukama zkříženejma přes pupek."
- Opičák Smith, Podivné dědictví ("The man from the East"), 1972 (válí se to na YT ve výborným dabingu)
Jedna věc jsou kodifikovaná pravidla jazyka českého, další věc je ale běžná praxe...
Kdekoliv ve firmách, kde je kontakt se zahraničím, se normálně používá jméno bez přechýlení, a podle citu mluvčího se to potom dále ne-/-skloňuje.
Sportovci, kteří jsou pravidelně v kontaktu se zahraničím také žádné přechylování nepoužívají a občas mívají problémy pochopit o kom se mluví, když jim novináři cpou pod tlakem přechýlenou variantu jména.
Ctím náš jazyk, ale přechýlení jmen u cizinců dělá bordel. Když už jsme akceptovali, že některé české ženy (z jakýchkoliv důvodů) používají nepřechýlenou variantu, tak bychom neměli nutit přechýlenou variantu cizinkám, které se k tomu nemohou nijak vyjádřit a zbytečně to zhoršuje čitelnost textů pro ty, co čtou i zahraniční zdroje.
"Kdekoliv ve firmách, kde je kontakt se zahraničím, se normálně používá jméno bez přechýlení, " - to mas jen malou zkusenost. Ceske vedkyne obvykle pouzivaji v odbornych clancich prechylenou variantu. Akorat se casto odstrani nabodenicka protoze americani s tim maji problem v tisku (ano i dnes v dobe UTF8).
Samozřejmě. Ale kardinální otázka je: Přechyluje se jméno v okamžiku tvoření (když je odobě dáváno), nebo až když se píše / vyslovuje? Podle mě to druhé, protože jazyky které nepřechylují to přechýlení z našich českých jmen neodstraňují. Proto bychom i my měli brát jméno jak bylo dáno a nepřechylovat ho dodatečně.
Přechylování má svá pravidla - v českém jazyce. Čili v cizinštině to nechají, jak to máme napsané.
A třebas ruská (ukrajinská...) jména se u nás přechylují podle našich pravidel, takže paní Павлова
bude v češtině Pavlovová
, nikoliv Pavlová
- bez ohledu na fakt, že v dokladech bude mít latinkou přepis Pavlova
.
Blbost. V cizine jmena prepisuji podle pravidel sveho jazyka. Treba moje jmeno s nabodenicky americane soustavne przni a nedokazou zachovat ani vyslovnost.
Treba pro velkeho kormidelnika: Mao Zedong, Mao Tse-tung, nebo Mao Ce-tung, podle toho v jake zemi o nem pisou, a pritom to je spravne jen a pouze 毛泽东.
Přepřechylování již přechýlených slovanských příjmení – přivlastňovacích přídavných jmen je asi největší prasárna, které se mnozí v češtině při přechylování jmen dopouštějí.
Je to na podobné úrovni, jako přepřechýlit „Zelenská“ na „Zelenskyjová“. Slušní lidé to nedělají.
25. 11. 2025, 15:36 editováno autorem komentáře
Naopak, takhle je to za mě správně. Pokud nejde o nějakou známou osobnost (Lady Gagaová), nebo si to explicitně nepřeje (Češky, Slovenky s nepřechýlenými příjmeními), tak standardně přechylovat. Je to funkční záležitost - lepší se to čte, zvlášť v delších textech, nenutí to k opisům nebo divným konstrukcím, rovnou to indikuje rod (pro ajťáky - explicitní typová deklarace :)).
Už takový diskusní evergreen :)
Můžete na to třeba vytvořit consent appku a nějaké veřejné API, kde by se dalo dotazovat, zda si to daná osoba přeje, nebo ne :)
Já to prostě neberu tak, že někomu upravuju jméno nebo ho úmyslně komolím. Přechylování je jedna z charakteristik nejen slovanských, flexivních jazyků.
Jméno zůstává (což pobere každý, kdo tomu jazyku rozumí) a jen se mění jeho tvar podle použití, úplně stejně jako když jej skloňuju, vytvářím přivlastňovací zájmena atp.
Jak jsem psal, beru určité výjimky, kdy mi to dává smysl. Stejně jako respektuji, když se nějaká paní nebo slečna, která mluví česky/slovensky, nechce přechylovat (Emma Smetana), nebo se prostě narodila s tímhle jménem. Pokud tím jazykem nemluví, tak je to na mě, jak s tím v daném kontextu a Češtině naložím.
Úplně stejně zas já třeba nedovedu řešit stovky jiných jazyků, kterým nerozumím. A taky automaticky nepředpokládám, když někdo udělá třeba fonetický přepis mého jména do nějakého jejich slabičného systému nebo abecedy, nahradí části, co jdou špatně vyslovit, případně to jakkoliv ohne podle jejich gramatiky, tak že to dělá proto, aby mi to jméno komolil. Je mi to úplně jedno, pokud je to pro něj funkční.
Jednou jsem se bavil (i v tom druhém smyslu slova) s Japoncem, jak by se psala naše jména. U mě vyšlo něco jako Miharu Shumutsuru :) A přesně jako u nás řeší, že to někdy píšou latinkou (romaji), když je to krátký text, plakát, celebrita a jinak to přepíšou takhle foneticky s jejich znaky, pokud se jim to má líp číst.
Jinak chápu, že to každý může cítit jinak, zvlášť třeba pokud mluví, čte 3/4 dne v Angličtině a pak ho regulérní přechylování u anglických opisů triggeruje - to není ONA :)
Za mě ať si každý ve svém projevu používá formu jakou chce. Nepamatuji se, že bych s někým řešil, že měl přechýlit, ale neudělal to.. případně měl pocit, že bych to přání měl napsat někam do diskuze, případně tam někomu rovnou vynadat. ;)
Taky ale naprosto beru, že pokud člověk řeší nějakou editoriální práci, tak chce v těch výstupech udržet nějaký relativně jednotný přístup a vydá nějaká interní pravidla (ať už s přechylováním cizích jmen, nebo ne).
Kazdy kdo si stezuje na prechylovani, by si taky mohl postezovat na prepis. Protoze ta cinanka se opravdu nejmenuje Zhimin Qian, ale jeji matka/otec ji dali jmeno 钱志敏. A racte si uvedomit, ze prepis do kazdeho jazyka je jiny. Proto mame treba pro velkeho kormidelnika Mao Zedong, Mao Tse-tung a nebo Mao Ce-tung., zalezi ve ktere zemi o nem pisou.
Ta cinanka bezpochyby si nechala neco napsat do pasu, kde je i anglicky prepis. Jenze je to jen ulitba svetu, a stejne jako se nekomu nelibi prechylovani kvuli cestine, tak by se mu nemelo libit ani prepisovani kvuli latince.
Takze kazdy kdo si stezuje na prechylovani by mel spravne pouzivat pro cinske obcany jen cinske znaky! :)
Prepis je prizpusobeni jmena moznostem cizince (anglicana, cecha). Prechyleni je prizpusobeni jmena moznostem jazyka. Pri prepisu dojde ke zmene jmena (jinak to nejde). Pri prechyleni taky.
Ten rozdil je mnohem mensi nez si myslis. Oboji je zmena nutna proto, aby se jmeno dobre pouzivalo v nejake cizi zemi.
Kdyz prepsane nebo zmenene jmeno ukazes jeho vlastnikovi, tak ho pravdepodobne ani nepozna. cca 30 % cinanu nema pas, a jen 10 % zna aspon zaklady anglictiny, takze kdyz si nahodne zvolis cinana, tak by nepoznal ani svuj anglicky prepis, ani cesky prechyleny prepis. Nepoznal by ani jedno protoze v obou pripadech je to jmeno zmeneno a uz to ani v jednom pripade neni jeho jmeno.
IMHO prepsane jmeno je jine jmeno, stejne jako to ty tvrdis pro prechylene jmeno.
Cílem přepisu je napodobit původní jméno když to originální nejde použít z důvodu jiné abecedy (= nefungovalo by to pro většinu čtenářů; klidně si dokážu představit že v odborném sinologickém textu budou jména uváděna v čínských znacích).
Nicméně přechylování nutné není, je to jen taková naše libůstka, v češtině jména fungují v pohodě i když nejsou přechýlená.
14. 11. 2025, 09:04 editováno autorem komentáře
Ano, v jednom pripade je duvod abeceda, v druhem pripade je duvod jazyk, v obou pripadech jmeno menis a nezachovavas ani original, ani vyslovnost (anglictina nema spravna pismenka na zachovani vyslovnosti).
A proc si myslis ze lidi prechyluji cizi jmena i kdyz podle tebe funguji i neprechylena?
Tak staci zagooglit a podivat se k odbornikum:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=700
"S používáním nepřechýlené podoby příjmení je však spojeno několik potenciálních jazykových potíží. ... nemusí být např. zřejmé, co je ve větě podmět a co předmět ... V češtině standardně podmět předchází předmětu, ale český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek jednoznačně signalizovat větněčlenské vztahy ... Z nepřechýleného příjmení dále nepoznáme rod pojmenované osoby... S těmito potížemi je třeba při volbě nepřechýleného příjmení počítat.