Návrh Chat Control byl na jednání Rady Evropské unie schválen a nyní míří do Evropského parlamentu. Návrh je od samého začátku kontroverzní. Podle autorů je cílem návrhu bránit šíření dětské pornografie pomocí běžně dostupných komunikačních platforem. Způsobem, jak toho docílit, je prý skenování všech soukromých zpráv a jejich případné okamžité nahlášení policii. Podle bezpečnostních expertů, lidskoprávních organizací i organizací přímo pracující s dětmi, nebude opatření efektivní, pouze legitimizuje masové sledování občanů a argument s ochranou dětí je používán jako záminka na protlačení nepopulárních zákonů.
Vzhledem k rostoucímu počtu zatčení za příspěvky na sociálních sítích panuje také obava z budoucího rozšíření skenování na další prohřešky, ke kterému už by nebyla potřeba veřejná debata a souhlas většiny zemí EU.
Debata okolo poslední verze návrhu (PDF) předloženého během Dánského předsednictví se točila především okolo toho, zda má být skenování pro poskytovatele aplikací povinné či má zůstat dobrovolné tak jako doposud, kdy skenování umožňuje výjimka z evropských zákonů a která vyprší na konci dubna 2026. Dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard, který věří, že občané nemají právo na soukromou konverzaci, i přes veškerou snahu nepřesvědčil ostatní země, že je opatření úměrné a po vlně kritiky i z řad veřejnosti, návrh mění tak, že skenování bude pro platformy dobrovolné.
Podle bývalého europoslance Patricka Breyera je ale i dobrovolné skenování obsahu v právní společnosti nepřijatelné, protože není možné zasahovat do soukromé komunikace a dat lidem, kteří nejsou z ničeho podezřelí. O úskalích automatického skenování všech dat a chybovosti AI algoritmů můžou vyprávět rodiče z USA, kteří kvůli zdravotnímu problému a na žádost svého lékaře, pořídili obnažené fotky svého malého syna. Fotky se ale kvůli automatickému zálohování do cloudu dostaly ke společnosti Google, kde k nim nejenom měli přístup zaměstnanci, ale účet byl následně zablokován a na majitele zavolána policie. I přesto, že se po několika měsících situace vyjasnila a nepadlo žádné obvinění, společnost odmítla účet odblokovat.
Otázka panuje také nad tím, jak dlouho zůstane skenování dobrovolné. Návrh totiž počítá s tím, že se bude každé 3 roky vyhodnocovat, zda povinnost skenování zavést (strana 5). Téma tak není ani zdaleka u konce. Dalším problémem je povinnost platforem vyhodnocovat nebezpečí, které může jejich použití údajně pro děti představovat, a zavádět opatření, které by jejich použití dětmi zabránilo, a to zejména ověřování identity. V praxi by to tak znamenalo, že si nebude možné založit email nebo účet u běžného messengeru bez předložení státního průkazu. Pomocí jaké aplikace by osoby mladší 18 let (strana 37) měli komunikovat například se svými rodiči návrh neřeší. Samotné ověřování věku má probíhat pomocí aplikací v telefonu a být omezené pouze na oficiální verze.
Proti masovému skenování komunikace se v roce 2023 vyjádřil i samotný Evropský parlament (Amendment 30). Europoslankyně Markéta Gregorová ujišťuje, že pozice stále platí.
Pro návrh v současné podobě v Radě Evropské unie hlasovaly všechny země kromě České republiky, Slovenska, Nizozemska a Polska. Itálie se hlasování zdržela. Návrh nyní vstupuje do fáze jednání mezi Radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem, kteří se domluví na finální podobě. Očekává se, že jednání začnou v lednu 2026. Evropská komise návrh od samého počátku podporuje.
