"Podle vývojářů dokáže zmenšit obrázky o průměrně 35 % bez toho, aniž by uživatel poznal rozdíl ve kvalitě, přestože informací je v obrázku samozřejmě méně."
Nerikalo se neco podobneho, kdyz se pred lety zacalo prosazovat mp3?
Záleží kam až půjdete, 128kbps mp3 vs. flac pozná většina lidí, 320kbps už málokdo (ať už že na to nemá aparaturu nebo uši).
Flac a 320cinu mp3 rozoznas po par sekundach staci sa leosie sustredit. To skreslenie tam zretelne pocut.
Tvl další netopejr s absolutním sluchem... Chtěl bych vidět, jak bys dopadl při blind testu.
Skus http://abx.digitalfeed.net/
z vysledku som bol velmi smutny.
Nějak to nechápu - jak to má fungovat? Vyskočila na mě jakási skladba, údajně 3krát, ale vždy v záchodové kvalitě.
super, tak jsem práve zjistil, že můj sluch je úplně naprd :))
(Ovšem určitě to je mojí onboard zvukovkou... :D )
Tak ten test si přece můžeš udělat i sám na jakékoli skladbě. Je to skript na pár řádků… Nebo můžeš použít přímo ten tester, v Debianu je to balíček "abx".
Tak jsem to právě zkusil. Momentálně na komplet dobastlené a nehotové aparatuře a výsledky dopadly tak, jak jsem čekal. (M-Audio fast track pro, ARS840, zes momentálně bastl s TPA3116 (ale leží mi v šuplíku MIR50 je dodělat...))
Daft punk jsem uhádl na 100%, Eagles na 80. Pak takový ty country hoky jsem tinul ještě tak, že jsem tomu i věřil, ale zbytek spíš statistický šum.
Díky za odkaz na test. Já mám z toho závěr takový, že záleží na stylu hudby.
Vím, jak funguje fourierův rozklad i fourierova transformace a vím, že obdélníky (ty oblíbené sudé harmonické) klesají na amplitudě s 1/n, kdežto ty nemilé liché trojúhelníky a 1/n^2. A je mi jasné, ža ta informace někde chybět musí. A ověřil jsem si, že ne vždy vadí, když chybí.
(a je mi jasné, že s tím, čemu lidi říkají repráky k počítači, to musí znít všechno komplet stejně)
Tak toho Fouriera bys mel jeste dopilovat, placas nekolikanasobny kraviny.
K rozkladu, ne, ze by to melo nejak zvlast silnou souvislost s psychoakustikou vnimani nelinearniho zkresleni: 1/n umerenost plati shodne u pily (neplest s trojuhelnikem) i u obdelniku, nekdo muze rict 1/n^2, to zalezi, bavime-li se o vykonu, nebo amplitude -- podstatny je, ze obalka umernosti je shodna pila/obdelnik. Pila ma sudy i lichy. Obdelnik a trojuhelnik (neplest s pilou) maji jenom lichy. Co jsi myslel chybejici informaci u techhle signalu, to nam sem ani nepis. A pred tim kdyztak mrkni na AAC, at se neztrapnis jeste vic.
Pokud jde o jakost prednesu soustavou (cili ne kompresnim kodekem), pak se skutecne subjektivni dojmy z pridelanejch lichejch/sudejch harmonik lisej. Zalezi to "kupodivu" ne na osazeni lampy/tranzistory, ale predevsim na topologii: jednocinna vs. dvojcinna. Kazdopadne oba druhy zkresleni (symetricky => lichy harmoniky, nesymetricky => lichy i sudy harmoniky) zpusobuji pri jakemkoli slozitejsim nez jednotonovem zvuku intermodulacni zkresleni a to vadi nejvic.
Pokud jde o kompresni kodeky, samozrejme, ze vygumovany harmoniky pocitove vadej, procez je nahrazuje AAC. Vadi tam ale predevsim uplne jiny veci, ktery s nejakou trivialitou jako je obsah harmonickejch skutecne nesouvisej -- proste kompresni artefakty.
Tak já jsem myslel že to nikdo nerozezná na onboard zvukovce, zvlášť ty míň kvalitní nahrávky. Nějaká dejme tomu elektronická hudba s hodně výškami by pak šla samozřejmě rozeznat a na tom mém realteku.
Výsledek je silně závislý na MP3 encoderu, 320kbit/s nepozná už skoro nikdo ale vizuálně je to vidět, když se stopy prolnou (marginální rozdíly i po zazoomování).
Důležité tedy je, který encoder produkoval zdroj, což platí hodně i u videa, kde mohou být naprosto fatální rozdíly při téměř totožném bitrate.
Výsledek je hlavně závislý na tom, CO komprimujete! Jde-li o hudbu, které již v originálu chybějí vysoké frekvence, rozdíl nemusíte vůbec poznat, protože obojí stojí za hovno. To není tak vyjímečný případ! Zkomprimujete-li např. sólový zpěv, může být stejně dobrý jako originál, protože frekvencí k uložení moc není, takže bitový tok postačí. Nejlepší na ověření komprimace a nejnáročnější na datový tok jsou zvukově přecpané skladby (symfonický orchestr, některá elektronická hudba) a skladby s výškami (které se při komprimaci obvykle zahazují první; bicí).
Takže říci „tady máš jakousi skladbu ve 2 provedeních a rozeznej mp3“ je kravina, je třeba mít vhodný vzorek. To by se taky dala vzít rovnou sinusoida.
Naprostej souhlas... na abx.digitalfeed.net jsem si dal lame 128kbps test a vše jsem měl na 100%, jen u jednoho vzorku James Blake jsem měl 60%.
2SB: ono pokud nekomprimujes primo ten signal z mikrofonu, tak uz stejne dostates totalne zmrsenou vec, takze i tech 64kbit muze ve finale vlastne znit lip, nez "original". Mam doma i par podobnych "demo" placek na kterych sem to svyho casu par "hifistum" ukazoval. (tvrdili ze vypalena placka nemuze hrat tak dobre jako orig ... ;D ).
Mp3 nejsnaz poznas u vazny muziky, ale kolik promile populace to posloucha ... u vseho ostatniho je to prast jako uhod, navic drtiva vetsina lidi posloucha v aute/socce/... takze poslechovy parametry jejich okoli ... i 32kbit je fajn.
A pak zkus nekomu zatelefonovat, a budes blejt. V dobe 8k telefonujeme pri 5-10kbitech ... a to jeste s parametrama vstupu a vystupu za ktery by se stydel i Bell.
To je zcela chybné srovnání.
Daleko příhodnější je srovnat původní mp3 encoder s dnešním lame. Tam bude taky dramatický rozdíl kvality při stejné bitrate / bitrate při stejné kvalitě.
"Guetzli is designed to work on high quality images (e.g. that haven't been already compressed with other JPEG encoders)"
Tedy že ten kodek má přínos, jen když obrázek už není zašpiněn artefakty z předchozí komprese. Ale kde takové obrázky vezmou? To pak využije jen někdo, kdo fotí do RAWu, a bude ochoten se zabývat nějakou externí kompresní utilitou, i když má kodek v photoshopu - který je také lepší než standardní kodek.
Obrázky bych měl kde brát, nemusí to být jen RAW, ale třeba i vlastní tvorba grafiky pro web, ale doteď třeba Gimp neumí vyrobit webp, takže buď to nepodporují prohlížeče, nebo to není jak vyrobit nebo obojí. Tohle prohlížeče budou umět, ale nebude to čím uložit. Exportovat do něčeho neztrátového a pak přeukládat nějakou utilitkou je samosřejmě nesmyslná představa, to dělat nikdo nebude.
a co Android? Z něho se fotí obrovské množství fotek a přesně to je jedna z cílovek.
Jinak nejde o to, aby vstup nebyl jpeg, ale aby už nebyl optimalizovaný, ty výstupy z foťáku nebývá optimalizované - foťák nemá dostatek CPU a je rád, když to uloží.
Oni ten kodek optimalizovali podle nějakého vylepšeného psychovizuálního modelu, aby dělal menší artefakty tam, kde by to bylo vidět, a větší tam, kde se to neprojeví. Ale když do toho vleze zdroj, co už ty artefakty má, tak ten nový kodek na tom už nic nezlepší.
Jestli to vylepsujou stejne jako videa na youtube, tak jen premejslim, jestli se z toho vetsina lidi pobleje uz po 10 nebo az po 11 fotce. Nkrat sem totiz resil s ruznema llidma proc na tom ytubu to video se kterym se tak srali aby vypadalo dobre ... je tak hnusny.
Oni neresej jak docilit kvalitniho obrazu, oni resej jak docilit co mozna nejmensiho obrazu, coz se proste projevi a to tak ze v jejich pripade zcela vzdy.
"bez toho, aniž by" je lingvistický i logický (v podstatě jde o dvojitou negaci) nesmysl.
Lingvisticky a logicky správně je "aniž by".
Logicky správně, ale lingvisticky nevhodně je "bez toho, aby".
Prosím, opravte si to.
ujč použití nedoporučuje, ale ani nevylučuje.
http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/dotazy/0185.html
Máš právdu, že to je nešvar posledních let, v češtině logicky nedává smysl více dvojitých záporů.
Více dvojitých záporů? Sudý počet dvojitých záporů se zneguje se zneguje.
Opravdu? "Nic nevím" tedy má znamenat, že vím všechno?
Jazyk není matematicky přesný, lidé běžně matematicky nepřemýšlí a jazyk je tvorba lidová...
„bez toho, aniž by“ není ani logický natož pak lingvistický nesmysl.
To může tvrdit jen hlupák, který o jazyce neví zhola nic, resp. který si myslí, že tím, že se naučit pár programovacích jazyků, že je hned kodvíjaký lingvista...
Dodávám, že enkodér je stále ve stavu "proof- of-concept" a neumí progressive (to asi ničemu nevadí), ale hlavně je "extremely slow" a potřebuje cca 300 MB RAM na 1 MPx. Takže pro generování obrázků, které budou někde na webu - super, ale pro běžnou práci to asi nebude.
To s tím že neumí progressive, mě taky zaujalo. Protože progresivní uložení u fotek vždy vede k menšímu výsledku v bezeztrátové fázi komprese. Je to ale za cenu paměťové náročnosti při dekompresi, což některé levné krabičky nemusí rozdejchat.
progressive skoro všechno umí, na rozdíl od arithmetic :(
jediný co mě napadá je, že progressive neumí foťáky, když by někdo cpal zpět jpegy do foťáku, ale proč by to dělal?
Je to až bizarní, ale s progressive JPEG mají problém i některé nejnovější televize, které jinak podporují 4K HDR v H265... Paměti i výkonu musejí mít spoustu, tak mi z toho vychází, že na to mají zadrátovaného předpotopního švába, jinak to nedává smysl. Je to ostuda, ty požadavku jsou dnes minimální i pro levné krabičky.
Jenze ta telka ma extraswaba pro to 4k ... a pak dalsiho swaba pro ten zbytek, takze zadnej extra vykon ani ram ve skutecnosti nema. A mimo jiny treba prave proto, ti u ty TV 100Mbit pripojka na prehravani fimu stacit nebude, presto ze bitrate toho filmu ani zdaleka 100Mbit neni. Jednoduse proto, ze na PC se ti vpohode naladuje do RAM i nekolik minut, kdezto na ty TV ani sekundy ne ...
Běží tam WebOS 3.0 a je to Ultra HD, takže je velká šance, že tam je něco jako Cortex A9 1.2 GHz Dual Core + 3 GB RAM (minimálně tam bude 1 GB). To není žádná hitparáda, ale na dekompresi dvacet let starého formátu by to stačit mohlo :-) Jsou pro to nějaké programy (a další se dají dopsat), jde tam surfovat po webu, úplné ořezávátko to není.
No jo, jenže pokud aplikace není napsaná tak, aby alespoň používala SIMD (NEON na ARMu) a/nebo jste si vybral image format, který není přímo podporovaný GPU/IPU a/nebo jejich ovladači, musíte trpět, protože výpočetní výkon samotného ARMového jádra je tristní.
Podle vyvojaru neni videt rozdil v kvalite? To tam maji kluci cernobile monitory, ci?
To není zrovna přesný odkaz… Myslíte ty dvě trojice, které jsou v příspěvku na blogu https://opensource.googleblog.com/2017/03/guetzli-new-open-source-jpeg-encoder.html ? Zmenšil jste si ej na původní velikost a porovnával jste je? Ty jsou přece určené pro ilustraci rozdílů.
Co bych si zmensoval? Temihle obrazky argmentuji sami tvurci. Jsou urcene pro ilustraci absence rozdilu, tj. jejich algoritmus ma stejne/lepsi vysledky pri mensi filesize. Ve clanku resili vicemene jen artefakty, ztratu barvy tezko.
"And while Guetzli produces smaller image file sizes without sacrificing quality..."
U toho oka to proste neni pravda.
Co bych si zmensoval?
Ty obrázky, které jsou vložené v článku. Jsou totiž záměrně výrazně zvětšené, aby byly dobře vidět rozdíly, které mají ilustrovat.
Jsou urcene pro ilustraci absence rozdilu
Ne, nejsou. Jsou určené k ilustraci toho, co je napsáno v jejich popisku. První je určen k ilustraci toho, že Guetzli má méně artefaktů u čáry protínající oblohu. Druhý ilustruje zmenšení počtu artefaktů kolem kočičího oka.
Ve clanku resili vicemene jen artefakty, ztratu barvy tezko.
Také tam k žádné ztrátě barvy nedochází.
U toho oka to proste neni pravda.
To můžete těžko posoudit, když jste si ty obrázky nezmenšil na původní velikost.
Jsou určené k ilustraci toho, co je napsáno v jejich popisku.
Aha, a co je tam napsano?
"...shows less ringing artefacts than libjpeg (middle) and has a smaller file size."
"...shows less ringing artefacts than libjpeg (middle) without requiring a larger file size."
Tzn. oproti libjpeg jsou blizsi originalu (mene artefaktu = to jsem myslel tou absenci rozdilu), plus venuji se jen "ringing artifacts".
Také tam k žádné ztrátě barvy nedochází.
Tobe ta zelena v oku vazne neprijde vyblita?
Tobe ta zelena v oku vazne neprijde vyblita?
Takže už jste si ty obrázky zmenšil na originální velikost? Bez nějakého převzorkování? Protože ten algoritmus pracuje s tím, jak obraz vnímá člověk, takže to samozřejmě nemůžete porovnávat na zvětšené verzi, ale na originální velikosti.
mám kalibrovaný IPS na fotky a mohu říct, že kvalita není nejhorší, jen se ztratila ostrost, je to takové rozpatlané, ale na mobilu skoro nevidím žádný rozdíl, obyč notebook také všechno rozdíly schová, u macu s retinou rozdíl vidím, ne ale tak patrný jak na desktopu.
(porovnával jsem fotky z RAWu - přes tiff - s exportovaným jpgem)
a máš takový jpg a zdroj k němu? :)
Ono není snadné připravit testovací vzorek, pokud vezmu fotku s tunou detailů, jpg bude obrovský oproti této novince, která ušetří místo na úkor detailů.
Takže něco jako znovuvynalezený https://github.com/mozilla/mozjpeg ?
Udelal jsem si par testu. Pri stejne velikosti vystupniho souboru mi prijde MozJpeg kvalitnejsi. A zel i pri treba 2/3 velikosti Mozjpeg vs toto mi prijde ze je kvalita srovnatelna. Co se tyce casove narocnosti kodovani, to je kapitola sama pro sebe. Nicmene z --verbose je videt, ze defacto zkousi ukladat s ruznymi parametry stale dokola a vylepsuje pomer chybovosti. Bohuzel vtipne je i to, ze JPEG ulozeny primo z FreePascalu je mnohdy mensi.
Rady bych udelal testu vic - porovnal kvalitu primo pro stejne velke soubory, ale to je diky dobe kodovani nerealne.
K rychlost jeste poznamka - uloha, ktera bezi 6minut u mozjpegu (par tisic obrazku) bezi hodinu Je odhadem v 5% ! Pamet je volne spousta (tudiz zadny swaping), iotop vicemene prazdnej. Testuji na ubuntu 17.04 pre na Ryzen 1800X, 32Gb ram 2400Mhz, NVme ssd.