LibreOffice 7.0 nejspíš nasadí LLVM/Clang

CPU rendering se někdy týká i virtuálních strojů, takže člověk nemusí mít starou vykopávku, aby ocenil zlepšení v této oblasti…

21. 4. 2020, 16:45 editováno autorem komentáře

configure.ac ?? Oni pouzivaji automake ?? brrr.

Zajímalo by mě, jestli to má nějaké důsledky ohledně minimálního vyžadovaného CPU. Nevím nic o tom, jak je to konkrétně implementováno, ale ta optimalizace kódu Skia mi zní tak, že nejspíš využívá nějakou minimální verzi SSE nebo AVX a tím pádem to nebude fungovat na procesorech, které ji nemají.

Nemá, celá ta věc se týká hlavně MSVC a neschopnost tohoto compileru vygenerovat optimalizovaný kód, hlavně u FPU operací - i pro některé triviální FPU operace se totiž volají funkce, což má opravdu zásadní dopad na výkon. Druhá věc je SKIA jumper, tam je to clang specific asi celé.

Snahu "tunit motor" chválím, leč bych daleko víc ocenil předělání UI: nevím jak jinak chtějí nalákat k migraci uživatele navyknuté na M$ Oppice a jich ribbon. Neříkám, že je rozhraní a lá ribbon vše spásné, ale jestli to už trh (uživatel) přijal, bylo by možné aby při migraci viděl minimum změn.

Ribbon už LO dávno má. Nejsem zrovna fanouškem ribbonu, klasické menu mi připadá mnohem víc user friendly, ale souhlasím s argumentem, že nejlepší UI je to, na které jsou uživatelé zvyklí.

Každý produkt má svoji tvář a snaží se zaujmout "své" uživatele. Někomu ribbon nevyhovuje (osobně tomu postoji moc nerozumím), někomu ano. LO si razí cestu, kterou považují za nejlepší. Pokud by měl LO být jen kopií MS Office, tak to může v podstatě rovnou zabalit, protože ztratí důvod svojí existence. V tom se změnila doba. Byly doby, kdy pořizovací cena MS Office byla, zejména na chudších trzích poměrně vysoká. Dnes už cena není tak silným argumentem, takže se musí hledat jiné. Největší výzvou je boj o TCO, který je u LO vysoký a který brání širokému nasazování.

Nemyslím, že by šlo o TCO, to je podle mne nesmysl dneska stejně jako za dob Hallowenských dokumentů, kde se tenhle diskurz poprvé objevil. Hlavní výzvu vidím v tom, že uživatelé neuvažují o technologiích, ale o značkách. Neboli uživatel nechce kancelářské aplikace, uživatel chce Word a Excel. Stejně tak nikdo nepoužívá "videokonferenční software", každý používá Zoom a MS Teams. Aplikace jako takové to klidně mohou být (a minimálně v případě Wordu skutečně jsou) neskutečné šmejdy, ale to je jedno, protože to je "industry standard" - tj když to v podniku nasadím a způsobí to nekonečné problémy, náklady a ztráty, je to úplně jedno, protože to nejsou moje problémy, ale Microsoftu a mě za to nevyhodí. LO klidně může fungovat bez problému 10 let, ale když pak jednou zkorumpuje šéfův dokument, odskáču to já, protože jsem koupil takovou obskurnost místo "standardu".

Důvod existence LO vidím stejný, jako důvod existence Linuxu: je to svobodný software. V době kdy je MS Office čím dál tím úžeji svázané s cloudem a O365 a vše jede na modelu předplatného (což je jenom jiný název pro ransomware) LO považuji za jediné doopravdy přípustné řešení. Bohužel na tohle nikdo neslyší.

protože to je "industry standard"

To právě souvisí s TCO. Když si založím startup, můžu se rozhodnout, jestli třeba měsíc strávím s placeným ajťákem, aby mi vytvořil prostředí, které potřebuji. V tu dobu nebudu pracovat na svém podnikání a to mě stojí peníze (a ten ajťák taky). Když budu velký podnik se stovkami instalací, můžu už zvažovat pro a proti. Tam už nehrají tolik role emoce a značky, jako u malých, ale opravdu jen peníze. Přesto zatím málokomu vyšel přechod levněji. Nepodceňoval bych ani MS, že by to neměl také spočítané a podle toho nastavenou cenovou politiku.

je to svobodný software (...) Bohužel na tohle nikdo neslyší.

Na to je jediný argument: no a?

Svoboda (v jakémkoliv směru) je dobrá jen pokud je něčím přínosná. Svobodný software je svobodný jen z hlediska části autorských práv. Zároveň ale i zavazuje. Některé licence nejsou dostatečně svobodné, takže musíte při své další práci dodržovat určitá pravidla. Dále musíte mít aparát, který se Vám o něj stará. Zatím neexistují služby, které by to řešily za přijatelné peníze. Takže sice se částečně vymaníte z jha licencí, ale nasadíte si jařmo a postroje dalších závazků. Pak už samozřejmě musíte povážit, které zlo Vám přijde přijatelnější. To si myslím, že právě spousta podniků i jednotlivců dělá, někteří uvědoměle, jiní instinktivně.

Svobodný software nepovažuji za prospěšný kvůli jeho "svobodě", ale hlavně kvůli tomu, že se prokázal jako životaschopný koncept, který tvoří alternativu k mainstreamu. Ta alternativa je důležitá, stimuluje vývoj a dává jistotu, že mainstreamu nemůže přeskočit v hlavě.

To právě souvisí s TCO. [...] Nepodceňoval bych ani MS, že by to neměl také spočítané a podle toho nastavenou cenovou politiku.

Že má MS všechno dokonale spočítané, je jisté. Jenže realita je, že v praxi to skoro nikdo neporovnává. Není zvykem, že by např. na úřadech vyhlásili tendr na kancl software - prostě se automaticky koupí MS Office a nikoho ani nenapadne uvažovat, jestli náhodou neexistují jakési alternativy a na kolik by přišly. Respektive tendr je, ale o tom, kdo dodá MS Office. Je docela možné, že v těch několika málo případech, kde na LO skutečně přešli, to opravdu nevyjde levněji, jenže je taky pravda, že kromě Mnichova není známý žádný případ, kde by toho litovali a ohlíželi se zpět. A co se týče velkých korporací mimo státní správu, tak tam už vůbec o žádné úvahy nejde, dokonce ani o penězích. Prostě je MS Office a nic jiného neexistuje, tečka. V době, kdy jsem dělal u Oraclu, se na veškerou interní komunikaci automaticky používal Word a Excel a to přesto, že OpenOffice.org byl v té době produkt Oraclu a Microsoft byl považován za úhlavního nepřítele...

Na to je jediný argument: no a?

Tak především pokud je nějaká licence svobodná, tak neklade žádná omezení na uživatele, ale jenom na případnou redistribuci (Stallmanova svoboda 0). To platí pro GPL, BSD, Apache a jakoukoli jinou FOSS licenci, takže uživatel už z definice neztrácí nic. Uživateli ale nabízí pojistku do budoucna ve dvou směrech. Pokud je vendor nespolehlivý, příliš drahý, nespolupracuje atd., je vždycky možné se obrátit na jiného, který to převezme, což u nesvobodného software nejde. A v úplně nejhorším případě, pokud je ten software kriticky důležitý, si uživatel může zaměstnat pár vývojářů, aby se mu o to starali interně. Ve velké organizaci to tak zastropuje TCO tak, že žádný vendor si nemůže dovolit ůčtovat víc, než kolik by stála tahle možnost, a zároveň je to garance, že se neocitnu s nepodporovaným a nevyvíjeným produktem. U proprietárního software žádná taková pojistka neexistuje.