Názory k článku
Linux oslavil 35 let
-
Ondřej CaletkaZlatý podporovatelJsem zmaten. Každý rok se tohle výročí slavilo 25. srpna a najednou, po 35 letech čtu, že to bylo vlastně dvacátého šestého.
Ale zdá se, že obě tvrzení jsou pravdivá. V odkazovaném usenetovém příspěvku jsou hlavičky:
Date: 25 Aug 91 20:57:08 GMT Local: Sun, Aug 25 1991 4:57 pm
Což je samo o sobě zvláštní, protože Helsinky leží v pásmu UTC + 3 a tedy lokální čas by měl ukazovat o tři hodiny víc než GMT, ne o 4 hodiny míň.
A aby to ještě celé bylo komplikovanější, Google uvádí u příspěvku čas
Aug 26 1991, 2:12 am, což může být buď čas někde v USA, nebo spíš čas, kdy to daný NNTP server přijal, což se pravděpodobně dělo dávkově jednou za čas.V každém případě, konsenzus se zdá být že oznámení Linuxu proběhlo 25. srpna 1991, asi můžeme i napsat, že v odpoledních/večerních hodinách.
-
podle mě je správně 25.8.
Ten local čas je zajímavý trik, pravděpodobně scrapper webarchive byl v pásmu UTC-4 a google groups to na tenhle čas přepočítal a ten také zobrazil, resp. při vykreslování stránky si myslel, že UTC-4 je lokální čas, ať už podle hlavičky, cookies, pozice IP, kdoví jak to tenhdy bylo.
GMT 20:57:08 jasně říká, že v Helsinkách v té době musel být čas 23:57:08 toho stejného dne.
Ten čas v rohu Aug 26 1991, 2:12 am je pravděpodobně čas, kdy google ten příspěvek uložil k sobě. Podívej se na hlavičku message id, také obsahuje čas 25. 8. 20:57:08 jako je v samotném příspěvku a to je tedy čas, kdy byla zpráva poslána.
-
Ondřej CaletkaZlatý podporovatel
A kdyby to byl Cimrmanolog, udělal by to už 1. 1. 1991, aby to bylo krásně zapamatovatelné.
Byl by pro mocného Habsburka takový problém popravit o šest pánů méně?V případě, že by to problém byl, mohla by se poprava konat o šest let a šest dní později, čímž by se nám dvojčíslí dvacet sedm ozvalo třikrát: Dvacet sedm popravených dne 27. června 1627.
"Já sám na Ferdinandově místě," přiznává se Cimrman, "bych posečkal s popravou na 30. červen 1630. Pravda, škody na hlavách by byly o o něco větší, ale o to méně škod v hlavách školáků. A o mládež by nám mělo jít především."
26. 8. 2026, 16:07 editováno autorem komentáře
-
Filip JirsákStříbrný podporovateldnes je Linux nejvýznamnějším a největším softwarovým projektem lidstva
Nejvýznamnějším nejspíš ano, ale největším? To je něčím podložené, nebo je to jen autorův dojem? -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Velikostí kódu. To si představím pod „velikost projektu“. Počet instalací byl ve zprávičce zmíněn zvlášť.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Protože tahle metrika odráží i to, kolik práce se na tom udělalo (ponechme teď stranou AI). Počet instalací jako metrika velikosti projektu určitě smysl nedává – to by třeba takový Minix 3 byl na špičce, ale za velký projekt by to rozhodně nikdo neoznačil.
Jaké jiné metriky byste použil pro určení velikosti projektu? Absolutní počet lidí jako metrika velikosti projektu nedává smysl – když na projektu bude pracovat jeden člověk týden nebo pět lidí každý jeden den, projekt bude pořád stejně velký. Proto má smysl měřit projekt člověkohodinami, nebo-li pracností – a jak jsem psal, to se odrazí ve velikosti kódu. Další možná metrika je velikost řídícího aparátu, ale to se bude velmi těžko měřit, navíc se to cílově zase projeví na velikosti kódu.
Rozdíl by mohl být ve složitosti – může existovat jednoduchý projekt se spoustou kódu, a složitý projekt s malým množstvím kódu. I když ten druhý projekt by zase měl mnohem víc testovacího aparátu kolem sebe, takže ten objem kódu by se nejspíš zase vyrovnal. (Do této kategorie budou pravděpodobně spadat některé projekty NASA nebo průmyslového řízení – tam bych hledal další kandidáty na projekty srovnatelně velké, jako je jádro Linuxu.) Každopádně zrovna co do složitosti budou Linux i Windows dost podobné. Minimálně v oblasti jádra – a to, že Windows obsahují mnohem víc než jen jádro, napovídá, že nejspíš budou větší.
-
takze merit velikost kodu v soucasnem stavu (tedy to, co uvidim po bare clone)? Nebo zapocitat vsechny pull requesty, ktere za tech 35 let byly zamergovany a vlastne jadro bylo X krat kompletne prekopano? Jako nechci se hadat, ale to je obecne zajimava otazka, co vlastne ta velikost znamena.
A zapocitat treba i NVidia slopy?
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Myslím, že při porovnávání operačních systémů je jedno, kterou z variant použijete, protože úmrtnost kódu bude zhruba stejná.
Nebavíme se o nějakém exaktním měření, ale o porovnání, zda jsou to zhruba stejně velké projekty, nebo je jeden větší, nebo je výrazně větší. A hlavně to celé začalo ničím nepodloženým tvrzením ve zprávičce, že Linux je největší softwarový projekt - což na první dobrou nezní moc pravděpodobně.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Jenže monorepo Googlu není jeden softwarový projekt. Navíc tu nikdo nepsal, že jsou Windows největší. V článku je napsáno, že největší Linux, což nezní moc pravděpodobně.
-
Léta se tvrdilo, že jedny z největších a nejsložitějších SW projektů jsou systémy rezervací, prodejů a správy letenek plus navázaných agend (luggage tracking, hotely apod). Pamatuju si dva, Amadeus a Sabre. Začalo to někdy v padesátých letech a jede to dodnes.
Velikost kódu těžko posoudit, počty instalací taky, je to closed source.
-
-
testo_czStříbrný podporovatel
Před cca čtvrt stoletím jsem na PC , kde byl DOS a Win 3.11, začal zkoumat Monkey Linux. Získaný asi také z jCD časopisu Chip.
Btw: stále je ke stažení;)
https://jenda.hrach.eu/f2/monkeylinux/czech.htmCo mě ale souběžně s tím opravdu nadchlo byly Hubičkovy linuxové školičky o Linuxu , kernelu, atd.
-
Zrovna před třemi týdny jsem byl v Helsinkách a stavil jsem se mimo jiné i v Helsinki University Museum. Je tam historie od 1640 do dneška. To, že stojím na TOM místě spojeném se vznikem Linuxu mě trklo až když jsem uviděl starodávnou krabici s instalačkami SuSE s popiskem ve vitríně. Za mě celkem nevýrazná prezentace vzhledem k významu :-)))
-
Velká gratulace. Trochu se bojím, co se stane s jádrem až Linus odejde. Sice stále říká, že se najdou jiní, kteří budou pokračovat, ale pochybuji, že budou mít jeho pragmatický přístup a autoritu.
Můj první Linux byl MonkeyLinux někdy v roce 1997. Pak Brutusware. Na CD jsem měl první RedHat Linux 7.0. https://www.martinus.cz/20815-linux-redhat-7-0-cz-kompletni-distribuce-a-instalacni/kniha, kterou jsem si koupil v knihkupectví když jsem dělal přijímačky na vysokou.
27. 8. 2026, 08:31 editováno autorem komentáře
-
Já ji mám ze 40 let starého sešitu se zápisky z hodin chemie. Chemikář nám (tenkrát!) zdůrazňoval, že (cituji):
Nic takového, jako dokonale stabilní jádro neexistuje, protože ani protony nejsou stabilní.
Ale je možné, že se za těch 40 let něco změnilo - je to dlouhá doba.
OT: Ještě tu koukám na poznámku rukou chemikářovou:Při ředění kyseliny rozpustil hadr a tvrdí, že to nebylo úmyslně. Buď je nedbalý při hodinách, nebo lže.
;D
Tak tohle jsem už opravdu zapomněl! -
protože ani protony nejsou stabilní
Tak vám říkal nesmysly. O stabilitě protonu se vedou diskuse dodnes (protože některé hypotézy částicové fyziky potřebují nestabilní proton) a zatím všechny experimenty na rozpad protonu selhaly. Takže dneska existují fakticky jen experimentální důkazy jeho stability a to až někam k 10^34 let. Tedy pokud je proton nestabilní, tak jeho poločas je 10^35 let nebo obecně větší. Žádné miliardy let (to by jich tady dneska moc nebylo).
-
Mno, on ani ten chemikar mozna neni takovy bludar. 40 let zpatky, to jsou 80. leta. GUT (Grand Unified Theory) se zacala ve velkem resit v 70. letech, a GUT predpovidala rozpad protonu. Chemikar byl tehda treba aktivni, nacital si literaturu, a GUT byla v te dobe holt v kurzu. Vzhledem k tomu ze ani spousta vedcu nerozlisuje pojmy "hypoteza" a "teorie", snadno dojde k pretaveni "predpokladu" na "fakt". To ze nasledne doslo ke skepsi ohledne rozpadu protonu, se uz k RRŠ nedostalo, protoze fyzika ani chemie neni jeho obor. Chemikar uz treba o rozpadu protonu dnes nepovida, ale RRŠ si znalosti neopravil (nic nevycitam, casto je problem udrzet se na urovni i ve vlastnim oboru).
(OK, nevim jak za komousu bylo snadne dostat se k clankum o GUT, ale nekteri u nas GUT tehda znali, takze i chemikar to mohl znat treba z nejakych diskuzi s kamarady fyziky).
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelIIRC Linux ma 40 milionu radku, OpenJDK nejakych 30 milionu
(ale je to porovnavani jablek s hruskama, navic to kazdej meri uplne jinak)
27. 8. 2026, 18:11 editováno autorem komentáře
-
JDK
24 605 876 (bez buildu/binarek s komentama i testama)
89 448 komituCely "linux", cerstvy klon https://github.com/torvalds/linux.git
75 421 407 (stejne dummy wc -l)
1 480 953 komitu (toz tohle opravdu prekvapilo)linux.git/kernel
578 534 (wc -l)
53 329 komitu(Jsem si vedom naivnosti tohoto mereni, ale zvedavost nedala)
28. 8. 2026, 09:12 editováno autorem komentáře
-
-
Jeste mi to nedalo, protoze jis naposeldy videl jdk8, tak abys vedel jakej sme udelali kus prace:
JDK v predchozim prispevku byla cerstve forknuta 27.JDK8 je
13 518 327 (wc -l) a
49 774 comitunepostoval bych to kdyby to nebylo temer zdvojnasobeni !-) Vidis o co secko si prisel :) No pro kernel uz to musi catnout nekdo jiny.... happy hacking!
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
no vidis jak jste si makli. A je to jeste poctivej kod nebo AI slop? :)
-
Jo az tak si mimo JDK svet. Tss. Secko poctivi kodeni. Bez toho by to byla nuda. Navic... jak kdyby si neznal Oraklulum: Se ta boji o copyright, ze veskery AI je prisne zakazany: https://openjdk.org/legal/ai
-
-
Když už tady ostatní vzpomínají - někdy cca v r. 1998 přišel do jedné z brněnských nemocnic David Rohleder z UVT MUNI a instaloval do PC routeru (Pentium 150MHz, mainboard Gigabyte, 3x NIC 3Com 3C509) Debian 2.2. Bylo to součástí jakéhosi projektu na sdílení zdravotnické dokumentace. Tehdy jsem byl přítomen, díval jsem se mu přes rameno a posléze jsem si to sám chtěl zkusit. Takže tak jsem začal s Debianem. Nedlouho poté jsem se dostal k FreeBSD 4.7 a u něj už jsem zůstal. Dnes podstatně víc pracuji s BSD než s Linuxem.
ČLÁNKY DO MAILU