ale to je zase boure kvuli nekomu kdo si nevidi na spicku nosu. Diskuzi otevrel nejaky Ember-ruby, a rovnou zacal pouzivat nalepky jako "slop", "fascist tech", aniz by napsal co konkretne se mu na tom kodu nelibi.
No doufam ze lutris jako projekt nezhebne, jsem si na to zvykl.
13. 3. 2026, 17:06 editováno autorem komentáře
Upřímně? Ai mi pomohla skrze lutris rozběhnout stažený TLOU1. Vzal jsem log, hodil do toho, vypsalo to co mám udělat za změny jak v nastavení, tak příkazech a bylo.. Myslím si, že v případě Lutrisu, že si zakomponuje a tydle kravinky tímto odstraní, tak Lutris by to pošouplo o velkou řádku dál.
Jenom pro zajímavost, u Lutrisu je to "zlé", ale u Protonu od Steamu je to v pohodě použít nástroje AI. Jenom asi bych kód od AI seperoval, aby nebyl v ručně psaném.. Aby bylo poznat kde začíná problém..
Nicméně ty obavy ohledně licence jsou validní. Teď nejvyšší soud v USA zamítl dovolání proti rozhodnutí Copyright Office, že dílo vygenerované AI nemá copyright ochranu. Pokud není předmětem autorského práva, nemůže být ani licencováno pod open source licencí. Je to efektivně public domain. Pokud tento právní výklad vydrží, tak open source projekty, které budou plné AI kódu, můžou taky zjistil, že už nejsou open source ani free software (podle definice OCI a FSF).
Jsou public domain. Podle aktuálního výkladu práva minimálně v USA nemají autora. Aby mohl ten kód být zveřejněn pod nějakou licencí, musí mít autora, který to udělá nebo k tomu někomu dá právo. A jelikož (živého) autora nemají, nejsou předmětem autorského práva a jsou public domain, veřejným dílem, které je nelicencovatelné.
a bude to platit aj pre komercny soft ktory je pisany tiez za pomoci AI?
ked ms prepise windows pomocou ai do rustu, znamena to, ze ten rustacky windows bude public domain a nikto nemusi za windows uz potom platit?
alebo sice zdrojovy kod bude public domain, lenze nikto z "public" k nemu logicky nebude mat pristup a na vyslednu binarku skompilovanu pomocou neAI prekladacov uz bude platit autorske pravo?
ale podla mna, to rozhodnutie o neautorskych pravach na kod/data vygenerovane pomocou ai sa velmi rychloz zmeni, lebo ked by sa to zobralo trochu zosiroka tak ani binarka skompilovana prekladacom co robi silne optimalizacie predsa nieje vysledkom cloveka co napisal dany zdrojovy kod toho programu, lebo binarka bez tych strojovych optimalizacii by vypadala inak
a co automaticke opravy chyb co riesia prekladace? :)
to rozhodnutie sudu je uplne postavene na hlavu a urcite bude dost rychlo inym sudom prelomene
Což ovšem bude problém těch definic.
A je otázka, zda vydrží ten pohled, že dílo vygenerované AI není autorským dílem. Protože je to dost nepraktické. Z hlediska významu sice je podstatný rozdíl mezi dejme tomu běžným našeptávačem kódu a generováním kódu AI, ale z hlediska užití výsledného díla je to pořád to samé. Je to podobné jako zaměstnanecké dílo – dílo sice na zakázku napsal někdo jiný (zaměstnanci), ale úmysl dílo vytvořit byl firmy a firma také nesla náklady na vývoj. Generování kódu pomocí AI je z tohoto pohledu prakticky stejné.
Nicméně v tom rozhodnutí (pokud je to, o kterém vím já) šlo v to, že vzal AI vyprodukované dílo "jak leží běží" a základem argumentace bylo, že tam není lidský vklad krom úvodního promptu. Pokud tedy udělám program "na jeden prompt", tak možná, nicméně já tedy věci vygenerované AI často upravuji, respektive AI dělá jen některé úlohy, jiné je rychlejší (a kvalitnější) udělat ručně. Takže tady by se dalo obhájit, že v tom díle je dost lidského vkladu, aby to bylo copyrightovatelné.
I tak může dojít ke sporům o to, jaký podíl díle je autorské dílo a jaký podíl je dílo vytvořené AI. Protože licencí je krytá jen ta část vytvořená člověkem.
Což je jeden z důvodů, proč si myslím, že dojde ke změně legislativy nebo výkladu – protože spory o to, která část kódu je licencovaným autorským dílem a která je jen výstupem AI by byly nekonečné a neproduktivní.
Navíc určitě dojde i ke sporu (ne konkrétně s vámi, ale někde), že když jste ve zdrojovém kódu repository uvedl licenci, uvedl jste tím uživatele v omyl – protože to vzbuzuje dojem, že tou licencí je chráněné celé dílo, ale ve skutečnosti je jí chráněno jenom 10 %, a navíc neuvádíte, kterých 10 %.
Takže celý náš život je ukradnutý. Protože se učíme od ostatních, čteme knihy, články ... Opravdu zcela původních, naprosto originálních nápadů je podle mě v lidském životě minimum. A i ty "originální" nápady většinou nejsou úplně originální, protože jiný člověk který přemýšlí jako my (tj. má podobné myšlenkové pochody, vzdělání, četl podobné knihy a články) pravděpodobně dospěje ke stejné myšlence.
U programování a kódu je to ještě výraznější - řešení konkrétního problému často nejde napsat nekonečně mnoha způsoby. Spousta kódu bude přirozeně podobná, protože vychází ze stejných principů, algoritmů, omezení.
Takže dle Vašeho názoru by téměř všechno mělo být public domain.
Proč by to nešlo? Tak si představte, že jeden lidský programátor napíše funkci a druhý lidský programátor v ní pak upraví jeden řádek. Ten první je pak autorem všech řádků kromě toho jednoho upraveného, druhý je autorem jednoho upraveného řádku. Teoreticky to pak každý může licencovat jinak. Kód s upraveným řádkem je nové autorské dílo odvozené od původního kódu, tudíž si jeho autor může zvolit jakou licenci chce (ovšem autor musí stále splňovat podmínky původní licence).
V praxi se takové případy řeší třeba při přelicencování (kdy správně potřebujete souhlas všech autorů, obvykle se to nahrazuje tím, že nikdo neprotestoval) nebo u softwaru, který má víc různých licencí.
AI situaci mění jen tím, že části kódu napsané jí nejsou vůbec autorským dílem.
Zdroj čeho? Autorské právo je v ČR implementováno autorským zákonem 121/2000 Sb. Definici autorského díla tam naleznete v § 2. Převládající výklad je, že kód napsaný AI není jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora – výše odkazoval Jiří Eischmann na případ v USA. Ostatně už dříve se řešil případ „opičí selfie“, což bylo v principu něco podobného.
Odvozené dílo řeší konkrétně odstavec 4 v § 2 AZ.
Trochu mi tam chybí výklad, jak přesně se to liší od autorského díla vytvořeného v nějakém konkrétním softwaru, který nenaprogramoval tvůrce finálního díla, který by to bez něj nedokázal úplně stejně. A proč tedy spoluautorem není autor toho softwaru; pokud je to jen proto, že že autorovi finálního díla dal licenci k používání, přičemž ale finální dílo JE předmětem autorského práva, tak nevidím důvod, aby předmětem autorrského práva nebyl i výstup generativní AI. Protože stejně jako bez ní by auto finální dílo nevytvořil, tak bez toho autora a jeho vstupu by ani ta AI to dílo nevytvořila, protože nemá iniciativu. A i kdyby ji měla, vytvořila by obdobné dílo? Pokud by to dokázala, tak proč to neudělala?
15. 3. 2026, 19:00 editováno autorem komentáře
To jsi asi pořádně nepochopil daný právní problém. AI nemá práva ale člověk, a pokud člověk tvz. "ukradne AI její produkci" nebo při řešení "s ní spolupracuje" a on jej pak prohlásí za své, pak je dílo samozřejmě toho člověka, že. Tedy zatím, protože je možné, že velcí provozovatelé AI si jednou možná v podmínkách použití u free či placeným AI modelů si v podmínkách použití třeba dají klauzuli že "jsou vlastníci či spoluvlastníci" toho co AI vyprodukuje.
Tohle mě přijde dosti pritažené za vlasy (ten rozsudek).
V podstatě pokud se nejedná o one-prompt aplikaci ale aplikaci kde člověk píše taktéž části kódu, promptuje opakovaně aby dosáhl správné architektury a všeobecně to zapadlo do systému (+ vybírá vhodné principy a algoritmy) tak přeci AI není řešitelem problému, ne? AI je pouze tupým a hodně usměrněným plničem instrukcí a nápadů někoho jiného.
Osobně bych to tedy přirovnal "ad absurdum" ve finále ke kompilátoru do strojového kódu, který je taky takvým "plničem" instrukcí -- kdy třeba if se musí přeložit do posloupnosti příkazů procesoru.
A když to vezmu ještě víc "ad absurdum", posloupnost příkazů procesoru není nic jiného než že procesor nastaví tranzistory (a případně další komponenty) do stavu který si přejeme. Takže ve finále taky plní instrukce a díky tomu funguje naše myšlenka. Tj. dneska nikdo nenapíše nastav tranzistor 3 000 000 000 do stavu 1 a pošli po sběrnici do paměti 1 0 1 1...
14. 3. 2026, 11:18 editováno autorem komentáře
A co když člověk cíleně a interaktivně instruuje LLM nástroj k přejímání hotových kusů kódu z různých projektů? Tady si půjčíme pár videokodeků z FFMPEG, scheduler a IO operace poslepujeme z kusů z Linuxového jádra a uniklých zdrojových kódů Windows 7. Myslíte, že i na tokovou výslednou aplikaci by měl držet copyright onen instruovatel daného nástroje?
narg: Autorské právo nezná pojem „řešitel problému“. Český autorský zákon definuje autorské dílo jako „jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora“. Kód psaný AI (pomocí agentů, ne jednoduchý našeptávač) není výsledkem tvrůčí činnosti autora, tvůrčí činnost tam dělá AI. Programátor dává zadání a nějaká omezení, ale AI má při realizaci relativně volnou ruku, rozhodně není jen tupý plnič instrukcí.
Je to jako když si necháte od architekta navrhnout dům. Vy mu dáte nějaké zadání, ale jak přesně na základě toho zadání architekt dům navrhne je na něm. Autorem toho arhitektonického návrhu domu je architekt, ne vy.
Kompilátor nedělá nic tvůrčího. Vezme váš kód a přesně ho převede do instrukcí procesoru. Ano, kompilátor a AI jsou jen nástroje, ale jejich vklad je hodně odlišný. Neexistuje jasná hranice mezi tím, kdy nějaký nástroj pouze tupě vykonává vůli člověka a kdy už ten nástroj sám tvoří. Proto se vedou spory o výklad. Ale principálně to není nic nového, akorát u AI to zajímá celý IT průmysl.
Třeba spousta případů moderního umění – když umělec nechá na plátno rozstříknout barvu; zavěsí plechovku barvy na provz, rozkýve ji a nechá malovat vytékající barvu; instaluje do výstavbí síně záchodovou mísu nebo kýbl a hadr… Nebo historické malířské dílny, kde se na obrazech podíleli i žáci, ale bere se to jako autorské dílo mistra. Podle dnešního pojetí autorského práva už by ale žáci byli považováni za spoluautory.
Pokud programátor opakovaně zadává prompty, kontroluje výstup, odmítá řešení a vede AI k určité architektuře, pak AI neřeší problém sama. AI pouze generuje implementace podle lidské specifikace.
V takovém flow AI funguje podobně jako další vrstva nad jazykem. Takový nedeterministický jazyk. Nicméně právě opakovanými prompty vedete ten jazyk k větší determinističnosti.
Programátor stále:
- určuje architekturu
- vybírá algoritmy
- rozhoduje co je správné řešení
- iterativně upravuje implementaci a generuje další prompty
AI pouze generuje návrhy které programátor musí přečíst a podle svého nejlepšího svědomí a vědomí akceptnout nebo udělat další kolečko (či si to napsat sám pokud to nikam nevede).
Za mě prostě LLM není tvůrčí věc, je to pouze (velmi zejdnodušeně) pravděpodobnostní algoritmus který generuje kód dle zadání člověka bez kterého by nic nevzniklo a určite ne ve formě kterou daný programátor požaduje. Jo, kdyby jsme se bavili o autonomní AGI, to by byla jiná ...
> Kompilátor nedělá nic tvůrčího
To platilo v začátcích. Dnes kompilátor dělá různé optimalizace, vyhazuje větve kódu, přepisuje je vhodnějšími. Ano, na základě algoritmu. Nicméně je to jen nástroj programátora. Ale není LLM jen komplexnější nástroj který ke své správné práci potřebuje vedení člověka?
Jinak pro mě řešitel problému = autor řešení
14. 3. 2026, 12:15 editováno autorem komentáře
Všechno, co popisujete, plaí i v případě, kdy seniorní programátor úkoluje juniorního vývojáře. Ale v tom případě jsou za autory toho kódu považováni buď oba dva, nebo ten juniorní programátor. Proč by v případě, kdy senironí programátor dělá úplně to samé, ale místo juniora má AI, měl být najednou autorem ten seniorní programátor? (Mezi úkolováním juniora a AI jsou samozřejmě rozdíly, ale ne z pohledu toho „kdo je autor“).
Ano, kompilátor dělá optimalizace, ale není to nic tvůrčího. AI je komplexnější nástroj, ale (stejně jako junior) vnáší do řešení problému „nápady“, které v zadání nejsou. A to je ta tvůrčí činnost. Ano, AI potřebuje vedení člověka. Ale to junior taky. Z toho ale neplyne, že autorem je ten vedoucí.
Při spolupráci programátora a AI nebo programátora a juniora jsou řešiteli problému oba dva. A „autor řešení“ je pořád něco jiného, než autor autorského díla. Autorské dílo je definováno poměrně přesně v zákoně. Je spousta řešení, která nejsou autorským dílem.
opravdujeprezdivkapotreba: Zamotal jste se v tom. Produkty truhláře, třeba židle nebo skříně, nejsou autorská díla, truhlář není autor. Software je autorské dílo. Autorem autorského díla je vždy fyzická osoba. Ale o firmě klidně můžeme říct, že vyrábí nebo produkuje software – protože „vyrábět“ nebo „produkovat“ je něco jiného, než „být autorem“.
Pavel Tavoda: Až zase příště budete chtít někoho poučovat, nejprve si pořádně přečtěte, co píše. „Výklad“ a „tvorba“ jsou dvě různé věci.
A jenom pro informaci, když už máte potřebu psát naprosto zjevné a naprosto nerelevantní věci typu že zákon může znít teoreticky jakkoli – autorské právo je určené především mezinárodními smlouvami, které definují, co je autorské dílo. Takže změny zrovna tuhle definici by vůbec nebylo snadné.
Presne, keď si prečítate môj príspevok ja som nič o výklade nepísal. To ste si vytvorili vy.
Původně jsem si myslel, že jste se snažil odpovědět na mou otázku „proč“, jenom jste to napsal neobratně. Když jsem si váš příspěvek přečetl teď znovu i se znalostí vašich následujících komentářů, chápu, že od začátku jen trollíte.
LOL - ne prava ma ten,. kdo to pod svym loginem uploaduje - ten je autorem, jaky nastroj na to pouzil je irelevantni, grafik tez vlastni dilo ackoliv jej vyrobil Photoshop - on ten Photoshop ovladal ;-)
Je to jako s fotkami - kdo a autorem fotek ? - majitel fotoaparatu ;-) - a neb mnoho fotografu nikdy nefotili - meli na to lidi ale vlastnili veskere vybaveni, tedy je jedno, kdo to cvakl, ale cim to cvakl - a fotak to podepise - takze majitelem kodu je majitel PC na kterem to podepsal ;-)
Kdyz je to firemni PC tak je to majetek firmy ;-) na svojem, tak je to tvoje - cloud v tom nehraje roli, co si pronajimam, je moje - a hlavne zadavam to ze sveho PC
Tak jako AI i clovek jen kopiruje - kdo z vas nastavoval IPTABLES ? - a psali jste scrip od zacatku, nebo stahli ten co jsme stahli a upravili vsichni ;-) - aspon jsem nikdy nevidel linuxovy FW te doby, kde by onen script nebyl ;-)
Americký úřad pro autorská práva konstatoval, že „díla“ vytvořená zvířaty nemohou být registrována jako autorská díla, a jako příklad uvádí právě známou „opičí selfie“. Ta fotografie byla zveřejněna jako public domain na mnoha místech včetně Wikipedie, a neexistuje žádné soudní rozhodnutí konstatující, že autorem té fotografie je David J. Slater.
Ano, existují právní názory, že autorem fotografie je David J. Slater, ale ty jsou ve výrazné menšině. Takže to jasné je.
K dohodě došlo ve sporu mezi organizací chránící práva zvířat a fotografem, kde se organizace snažila dokázat, že autorem fotografií z pohledu zákona je ta opice.
Fotografování kapek a projektilů žádný právní problém není. Neliší se to od situace, kdy fotíte na samospoušť nebo kdy fotoaparát/mobil automaticky pořídí několik snímků za sebou. Protože samotné zmáčknutí spouště není tvůrčí činnost.