ale to je zase boure kvuli nekomu kdo si nevidi na spicku nosu. Diskuzi otevrel nejaky Ember-ruby, a rovnou zacal pouzivat nalepky jako "slop", "fascist tech", aniz by napsal co konkretne se mu na tom kodu nelibi.
No doufam ze lutris jako projekt nezhebne, jsem si na to zvykl.
13. 3. 2026, 17:06 editováno autorem komentáře
Slovo fascist prakticky stratilo svoj význam. Maximálne tak synonym slova zlý.
13. 3. 2026, 17:39 editováno autorem komentáře
Ku příkladu takovej Ember, co o sobě mluví jako o "těch" a na svém mastodontu právě mluví o tom, že autora Lutris je nutno zabít, je docela dobrý příklad.
Obecně a statisticky, lidi, který se snaží naznačit, že fašizmus dnes v nějaké podobě existuje na západe, bývají docela nebezpeční.
Zhodou okolností, sú to ľudia od AI. Jeden podporuje vývoj autonómnych zbraní pre diktátora, druhý sa zdraví po rímsky a bol taký hmm "neštandardný", že ho aj diktátor vykopol.
Upřímně? Ai mi pomohla skrze lutris rozběhnout stažený TLOU1. Vzal jsem log, hodil do toho, vypsalo to co mám udělat za změny jak v nastavení, tak příkazech a bylo.. Myslím si, že v případě Lutrisu, že si zakomponuje a tydle kravinky tímto odstraní, tak Lutris by to pošouplo o velkou řádku dál.
Jenom pro zajímavost, u Lutrisu je to "zlé", ale u Protonu od Steamu je to v pohodě použít nástroje AI. Jenom asi bych kód od AI seperoval, aby nebyl v ručně psaném.. Aby bylo poznat kde začíná problém..
Nicméně ty obavy ohledně licence jsou validní. Teď nejvyšší soud v USA zamítl dovolání proti rozhodnutí Copyright Office, že dílo vygenerované AI nemá copyright ochranu. Pokud není předmětem autorského práva, nemůže být ani licencováno pod open source licencí. Je to efektivně public domain. Pokud tento právní výklad vydrží, tak open source projekty, které budou plné AI kódu, můžou taky zjistil, že už nejsou open source ani free software (podle definice OCI a FSF).
Jsou public domain. Podle aktuálního výkladu práva minimálně v USA nemají autora. Aby mohl ten kód být zveřejněn pod nějakou licencí, musí mít autora, který to udělá nebo k tomu někomu dá právo. A jelikož (živého) autora nemají, nejsou předmětem autorského práva a jsou public domain, veřejným dílem, které je nelicencovatelné.
a bude to platit aj pre komercny soft ktory je pisany tiez za pomoci AI?
ked ms prepise windows pomocou ai do rustu, znamena to, ze ten rustacky windows bude public domain a nikto nemusi za windows uz potom platit?
alebo sice zdrojovy kod bude public domain, lenze nikto z "public" k nemu logicky nebude mat pristup a na vyslednu binarku skompilovanu pomocou neAI prekladacov uz bude platit autorske pravo?
ale podla mna, to rozhodnutie o neautorskych pravach na kod/data vygenerovane pomocou ai sa velmi rychloz zmeni, lebo ked by sa to zobralo trochu zosiroka tak ani binarka skompilovana prekladacom co robi silne optimalizacie predsa nieje vysledkom cloveka co napisal dany zdrojovy kod toho programu, lebo binarka bez tych strojovych optimalizacii by vypadala inak
a co automaticke opravy chyb co riesia prekladace? :)
to rozhodnutie sudu je uplne postavene na hlavu a urcite bude dost rychlo inym sudom prelomene
Což ovšem bude problém těch definic.
A je otázka, zda vydrží ten pohled, že dílo vygenerované AI není autorským dílem. Protože je to dost nepraktické. Z hlediska významu sice je podstatný rozdíl mezi dejme tomu běžným našeptávačem kódu a generováním kódu AI, ale z hlediska užití výsledného díla je to pořád to samé. Je to podobné jako zaměstnanecké dílo – dílo sice na zakázku napsal někdo jiný (zaměstnanci), ale úmysl dílo vytvořit byl firmy a firma také nesla náklady na vývoj. Generování kódu pomocí AI je z tohoto pohledu prakticky stejné.
Osobně taky tipuju, že dojde k úpravě autorského práva, protože v tom mají velké firmy příliš mnoho peněz. Ale svůj open source projekt bych na to momentálně nevsadil.
Nicméně v tom rozhodnutí (pokud je to, o kterém vím já) šlo v to, že vzal AI vyprodukované dílo "jak leží běží" a základem argumentace bylo, že tam není lidský vklad krom úvodního promptu. Pokud tedy udělám program "na jeden prompt", tak možná, nicméně já tedy věci vygenerované AI často upravuji, respektive AI dělá jen některé úlohy, jiné je rychlejší (a kvalitnější) udělat ručně. Takže tady by se dalo obhájit, že v tom díle je dost lidského vkladu, aby to bylo copyrightovatelné.
I tak může dojít ke sporům o to, jaký podíl díle je autorské dílo a jaký podíl je dílo vytvořené AI. Protože licencí je krytá jen ta část vytvořená člověkem.
Což je jeden z důvodů, proč si myslím, že dojde ke změně legislativy nebo výkladu – protože spory o to, která část kódu je licencovaným autorským dílem a která je jen výstupem AI by byly nekonečné a neproduktivní.
Navíc určitě dojde i ke sporu (ne konkrétně s vámi, ale někde), že když jste ve zdrojovém kódu repository uvedl licenci, uvedl jste tím uživatele v omyl – protože to vzbuzuje dojem, že tou licencí je chráněné celé dílo, ale ve skutečnosti je jí chráněno jenom 10 %, a navíc neuvádíte, kterých 10 %.
K ziadnej legalizacii kodu autorsky prav Ai by v spravodlivej spolocnosti nemohlo dojst. Vsetko co vie Ai je len "ukradnute" z toho dovodu musi byt vsetko co vyproduje len a to vyhradne Public Domain.
Je to „ukradené“ stejně, jako je „ukradený“ jakýkoli kód napsaný člověkem. I člověk se totiž učí programovat z jiných autorských děl. Jediný rozdíl je v tom, že učící algoritmus lidí je zřejmě efektivnější, protože nepotřebuje vidět zdaleka tolik vzorů. Ale to je jediný rozdíl.
Takže celý náš život je ukradnutý. Protože se učíme od ostatních, čteme knihy, články ... Opravdu zcela původních, naprosto originálních nápadů je podle mě v lidském životě minimum. A i ty "originální" nápady většinou nejsou úplně originální, protože jiný člověk který přemýšlí jako my (tj. má podobné myšlenkové pochody, vzdělání, četl podobné knihy a články) pravděpodobně dospěje ke stejné myšlence.
U programování a kódu je to ještě výraznější - řešení konkrétního problému často nejde napsat nekonečně mnoha způsoby. Spousta kódu bude přirozeně podobná, protože vychází ze stejných principů, algoritmů, omezení.
Takže dle Vašeho názoru by téměř všechno mělo být public domain.
> Protože licencí je krytá jen ta část vytvořená člověkem.
Mohu poprosit o zdroj této informace? To si dokážu představit třeba nějakého mulárního SW, že modul vyrobený čistě AI bude PD a zbytek udělaný ručně jinou. Ale těžko může mít jeden řádek ve funkci nějakou licenci a druhý jinou.
Proč by to nešlo? Tak si představte, že jeden lidský programátor napíše funkci a druhý lidský programátor v ní pak upraví jeden řádek. Ten první je pak autorem všech řádků kromě toho jednoho upraveného, druhý je autorem jednoho upraveného řádku. Teoreticky to pak každý může licencovat jinak. Kód s upraveným řádkem je nové autorské dílo odvozené od původního kódu, tudíž si jeho autor může zvolit jakou licenci chce (ovšem autor musí stále splňovat podmínky původní licence).
V praxi se takové případy řeší třeba při přelicencování (kdy správně potřebujete souhlas všech autorů, obvykle se to nahrazuje tím, že nikdo neprotestoval) nebo u softwaru, který má víc různých licencí.
AI situaci mění jen tím, že části kódu napsané jí nejsou vůbec autorským dílem.
Zdroj čeho? Autorské právo je v ČR implementováno autorským zákonem 121/2000 Sb. Definici autorského díla tam naleznete v § 2. Převládající výklad je, že kód napsaný AI není jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora – výše odkazoval Jiří Eischmann na případ v USA. Ostatně už dříve se řešil případ „opičí selfie“, což bylo v principu něco podobného.
Odvozené dílo řeší konkrétně odstavec 4 v § 2 AZ.
Prepac ale tvoj pohlad dna svet je pre mna uplne neakceptovatelny, aj ke uznavam ze kazdy moze mat vlastny nazor. Nechcel by som zit vo svete ktory by tvorili ludia z podobnym nazorom ako ty. Uvidime akou cestou sa uberie buducnost, som pripraveny na vsetky varianty...
Trochu mi tam chybí výklad, jak přesně se to liší od autorského díla vytvořeného v nějakém konkrétním softwaru, který nenaprogramoval tvůrce finálního díla, který by to bez něj nedokázal úplně stejně. A proč tedy spoluautorem není autor toho softwaru; pokud je to jen proto, že že autorovi finálního díla dal licenci k používání, přičemž ale finální dílo JE předmětem autorského práva, tak nevidím důvod, aby předmětem autorrského práva nebyl i výstup generativní AI. Protože stejně jako bez ní by auto finální dílo nevytvořil, tak bez toho autora a jeho vstupu by ani ta AI to dílo nevytvořila, protože nemá iniciativu. A i kdyby ji měla, vytvořila by obdobné dílo? Pokud by to dokázala, tak proč to neudělala?
15. 3. 2026, 19:00 editováno autorem komentáře
To jsi asi pořádně nepochopil daný právní problém. AI nemá práva ale člověk, a pokud člověk tvz. "ukradne AI její produkci" nebo při řešení "s ní spolupracuje" a on jej pak prohlásí za své, pak je dílo samozřejmě toho člověka, že. Tedy zatím, protože je možné, že velcí provozovatelé AI si jednou možná v podmínkách použití u free či placeným AI modelů si v podmínkách použití třeba dají klauzuli že "jsou vlastníci či spoluvlastníci" toho co AI vyprodukuje.
Tohle mě přijde dosti pritažené za vlasy (ten rozsudek).
V podstatě pokud se nejedná o one-prompt aplikaci ale aplikaci kde člověk píše taktéž části kódu, promptuje opakovaně aby dosáhl správné architektury a všeobecně to zapadlo do systému (+ vybírá vhodné principy a algoritmy) tak přeci AI není řešitelem problému, ne? AI je pouze tupým a hodně usměrněným plničem instrukcí a nápadů někoho jiného.
Osobně bych to tedy přirovnal "ad absurdum" ve finále ke kompilátoru do strojového kódu, který je taky takvým "plničem" instrukcí -- kdy třeba if se musí přeložit do posloupnosti příkazů procesoru.
A když to vezmu ještě víc "ad absurdum", posloupnost příkazů procesoru není nic jiného než že procesor nastaví tranzistory (a případně další komponenty) do stavu který si přejeme. Takže ve finále taky plní instrukce a díky tomu funguje naše myšlenka. Tj. dneska nikdo nenapíše nastav tranzistor 3 000 000 000 do stavu 1 a pošli po sběrnici do paměti 1 0 1 1...
14. 3. 2026, 11:18 editováno autorem komentáře
A co když člověk cíleně a interaktivně instruuje LLM nástroj k přejímání hotových kusů kódu z různých projektů? Tady si půjčíme pár videokodeků z FFMPEG, scheduler a IO operace poslepujeme z kusů z Linuxového jádra a uniklých zdrojových kódů Windows 7. Myslíte, že i na tokovou výslednou aplikaci by měl držet copyright onen instruovatel daného nástroje?
narg: Autorské právo nezná pojem „řešitel problému“. Český autorský zákon definuje autorské dílo jako „jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora“. Kód psaný AI (pomocí agentů, ne jednoduchý našeptávač) není výsledkem tvrůčí činnosti autora, tvůrčí činnost tam dělá AI. Programátor dává zadání a nějaká omezení, ale AI má při realizaci relativně volnou ruku, rozhodně není jen tupý plnič instrukcí.
Je to jako když si necháte od architekta navrhnout dům. Vy mu dáte nějaké zadání, ale jak přesně na základě toho zadání architekt dům navrhne je na něm. Autorem toho arhitektonického návrhu domu je architekt, ne vy.
Kompilátor nedělá nic tvůrčího. Vezme váš kód a přesně ho převede do instrukcí procesoru. Ano, kompilátor a AI jsou jen nástroje, ale jejich vklad je hodně odlišný. Neexistuje jasná hranice mezi tím, kdy nějaký nástroj pouze tupě vykonává vůli člověka a kdy už ten nástroj sám tvoří. Proto se vedou spory o výklad. Ale principálně to není nic nového, akorát u AI to zajímá celý IT průmysl.
Třeba spousta případů moderního umění – když umělec nechá na plátno rozstříknout barvu; zavěsí plechovku barvy na provz, rozkýve ji a nechá malovat vytékající barvu; instaluje do výstavbí síně záchodovou mísu nebo kýbl a hadr… Nebo historické malířské dílny, kde se na obrazech podíleli i žáci, ale bere se to jako autorské dílo mistra. Podle dnešního pojetí autorského práva už by ale žáci byli považováni za spoluautory.
Pokud programátor opakovaně zadává prompty, kontroluje výstup, odmítá řešení a vede AI k určité architektuře, pak AI neřeší problém sama. AI pouze generuje implementace podle lidské specifikace.
V takovém flow AI funguje podobně jako další vrstva nad jazykem. Takový nedeterministický jazyk. Nicméně právě opakovanými prompty vedete ten jazyk k větší determinističnosti.
Programátor stále:
- určuje architekturu
- vybírá algoritmy
- rozhoduje co je správné řešení
- iterativně upravuje implementaci a generuje další prompty
AI pouze generuje návrhy které programátor musí přečíst a podle svého nejlepšího svědomí a vědomí akceptnout nebo udělat další kolečko (či si to napsat sám pokud to nikam nevede).
Za mě prostě LLM není tvůrčí věc, je to pouze (velmi zejdnodušeně) pravděpodobnostní algoritmus který generuje kód dle zadání člověka bez kterého by nic nevzniklo a určite ne ve formě kterou daný programátor požaduje. Jo, kdyby jsme se bavili o autonomní AGI, to by byla jiná ...
> Kompilátor nedělá nic tvůrčího
To platilo v začátcích. Dnes kompilátor dělá různé optimalizace, vyhazuje větve kódu, přepisuje je vhodnějšími. Ano, na základě algoritmu. Nicméně je to jen nástroj programátora. Ale není LLM jen komplexnější nástroj který ke své správné práci potřebuje vedení člověka?
Jinak pro mě řešitel problému = autor řešení
14. 3. 2026, 12:15 editováno autorem komentáře
V zásadě souhlas, ale jen taková odbočka pro zamyšlení - co se stane, když v tvém názoru nahradíme "AL" a "LLM" za "junior programátor". Bude autorem výsledku ten senior, co zadává prompt nebo ten, kdo to nabuší?
OT: autorské právo nikdy neřešilo výsledek překladu, to neplatilo nikdy
Všechno, co popisujete, plaí i v případě, kdy seniorní programátor úkoluje juniorního vývojáře. Ale v tom případě jsou za autory toho kódu považováni buď oba dva, nebo ten juniorní programátor. Proč by v případě, kdy senironí programátor dělá úplně to samé, ale místo juniora má AI, měl být najednou autorem ten seniorní programátor? (Mezi úkolováním juniora a AI jsou samozřejmě rozdíly, ale ne z pohledu toho „kdo je autor“).
Ano, kompilátor dělá optimalizace, ale není to nic tvůrčího. AI je komplexnější nástroj, ale (stejně jako junior) vnáší do řešení problému „nápady“, které v zadání nejsou. A to je ta tvůrčí činnost. Ano, AI potřebuje vedení člověka. Ale to junior taky. Z toho ale neplyne, že autorem je ten vedoucí.
Při spolupráci programátora a AI nebo programátora a juniora jsou řešiteli problému oba dva. A „autor řešení“ je pořád něco jiného, než autor autorského díla. Autorské dílo je definováno poměrně přesně v zákoně. Je spousta řešení, která nejsou autorským dílem.
> Proč by v případě, kdy senironí programátor dělá úplně to samé, ale místo juniora má AI, měl být najednou autorem ten seniorní programátor?
Lebo ak sa na tom takto uzhodneme tak to tak bude.
Co třeba nějaká truhlárna? Pracovník tam frezuje, řeže, brousí, opravuje chyby - prostě tvoří. Navenek je ale autorem firma/majitel.
A softwarová firma ano?
Ano, softwarová firma vyrábí software, a software (počítačový program) je autorské dílo. Odst. 2 § 2 zákona 121/2000 Sb.
opravdujeprezdivkapotreba: Zamotal jste se v tom. Produkty truhláře, třeba židle nebo skříně, nejsou autorská díla, truhlář není autor. Software je autorské dílo. Autorem autorského díla je vždy fyzická osoba. Ale o firmě klidně můžeme říct, že vyrábí nebo produkuje software – protože „vyrábět“ nebo „produkovat“ je něco jiného, než „být autorem“.
> Takhle ovšem výklad zákonů nefunguje.
Chápem že nerozumiete ako funguje tvorba zákonov. Ak vznikne nová potreba na ktorej sa zhodneme tak vznikne zákon tak ako sa neustále deje.
Pavel Tavoda: Až zase příště budete chtít někoho poučovat, nejprve si pořádně přečtěte, co píše. „Výklad“ a „tvorba“ jsou dvě různé věci.
A jenom pro informaci, když už máte potřebu psát naprosto zjevné a naprosto nerelevantní věci typu že zákon může znít teoreticky jakkoli – autorské právo je určené především mezinárodními smlouvami, které definují, co je autorské dílo. Takže změny zrovna tuhle definici by vůbec nebylo snadné.
Presne, keď si prečítate môj príspevok ja som nič o výklade nepísal. To ste si vytvorili vy.
Původně jsem si myslel, že jste se snažil odpovědět na mou otázku „proč“, jenom jste to napsal neobratně. Když jsem si váš příspěvek přečetl teď znovu i se znalostí vašich následujících komentářů, chápu, že od začátku jen trollíte.
Jenže pak by všichni co používali v posledních 20 letech nějaké chytré doplňování nebyli autoři kódu.
Ale ten případ byl speciální. Autor schválně testoval vlastnosti copyrightu a přímo a schválně řekl, že to bylo AI bez jakéhokoliv jeho vstupu.
LOL - ne prava ma ten,. kdo to pod svym loginem uploaduje - ten je autorem, jaky nastroj na to pouzil je irelevantni, grafik tez vlastni dilo ackoliv jej vyrobil Photoshop - on ten Photoshop ovladal ;-)
Je to jako s fotkami - kdo a autorem fotek ? - majitel fotoaparatu ;-) - a neb mnoho fotografu nikdy nefotili - meli na to lidi ale vlastnili veskere vybaveni, tedy je jedno, kdo to cvakl, ale cim to cvakl - a fotak to podepise - takze majitelem kodu je majitel PC na kterem to podepsal ;-)
Kdyz je to firemni PC tak je to majetek firmy ;-) na svojem, tak je to tvoje - cloud v tom nehraje roli, co si pronajimam, je moje - a hlavne zadavam to ze sveho PC
Tak jako AI i clovek jen kopiruje - kdo z vas nastavoval IPTABLES ? - a psali jste scrip od zacatku, nebo stahli ten co jsme stahli a upravili vsichni ;-) - aspon jsem nikdy nevidel linuxovy FW te doby, kde by onen script nebyl ;-)
kdo a autorem fotek ? - majitel fotoaparatu ;-)
Vyhledejte si případ „opičí selfie“. Zjistíte, že je to přesně opačně, než si myslíte.
Ale on prece "neb mnoho fotografu nikdy nefotili - meli na to lidi ale vlastnili veskere vybaveni, tedy je jedno, kdo to cvakl, ale cim to cvakl - a fotak to podepise - takze majitelem kodu je majitel PC na kterem to podepsal" a to urcite musi byt pravda, ne? :-D
Nezjistíte, protože ten spor soud nerozhodl. Strany se dohodly. Takže pořád není jasné, jestli byl vliv fotografa dostatečný. Úplně stejný problém mají fotografové kapek a projektilů. Připraví situaci a spoušť zmáčkne automat (detektor kapky nebo výstřelu).
Americký úřad pro autorská práva konstatoval, že „díla“ vytvořená zvířaty nemohou být registrována jako autorská díla, a jako příklad uvádí právě známou „opičí selfie“. Ta fotografie byla zveřejněna jako public domain na mnoha místech včetně Wikipedie, a neexistuje žádné soudní rozhodnutí konstatující, že autorem té fotografie je David J. Slater.
Ano, existují právní názory, že autorem fotografie je David J. Slater, ale ty jsou ve výrazné menšině. Takže to jasné je.
K dohodě došlo ve sporu mezi organizací chránící práva zvířat a fotografem, kde se organizace snažila dokázat, že autorem fotografií z pohledu zákona je ta opice.
Fotografování kapek a projektilů žádný právní problém není. Neliší se to od situace, kdy fotíte na samospoušť nebo kdy fotoaparát/mobil automaticky pořídí několik snímků za sebou. Protože samotné zmáčknutí spouště není tvůrčí činnost.
Než akýchkoľvek grcaním o práve, licenciách, rôznych nezmysloch čo tam ľudia v diskusii potia, tak sa skôr obávam či postupne kvalita softwaru neupadne, pretože ako autor sám hovorí nemá zdravie na to to udržovať a myslím že bude tendencia viac a viac úkonov prenechávať AI a kontrola toho čo AI generuje bude slabnúť až to bude skutočne ten AI Slop. Na druhú stranu keď vidím v akom stave je dnes akýkoľvek bežný softvér (a že aj práve kvôli tomu Lutris a podobné veci potrebujeme) tak je to asi jedno, keď hra bežiaca v tom je ešte väčší slop, a to aj keby bez AI.
Nějak nechápu, proč se to řeší. Je to pořád jenom statistika, jak se tu zmiňuje - vylepšené našeptávání. Žádná inteligence, natož tvůrčí činnost za tím není. A kdo vám tvrdí, že to nějaká inteligence je, tak se vám ji (tu statistiku) nejspíš snaží prodat.
Jak "statistika" a "vylepšené našeptávání" vysvětluje poslední softwarové projekty vytvořené AI agenty? Co by musel AI agent zvládnout, aby tam už "nějaká inteligence" byla?
Museli by namiesto CTRL+C/V zo stackoverflow teda trénovacích dát aj chápať a rozumieť významu kódu.
Jak konkrétně by se taková věc navenek projevila? Jak mohu ověřit, že to významu kódu ne/rozumí (a jak totéž mohu ověřit u lidí)?
Ale AI nekopíruje kód z trénovacích dat. AI má naučené vzory, které pak aplikuje na konkrétní zadání a kód. Stejně jako lidé.
Lidé zvládají univerzálnější škálu vzorů, což dělá kvalitativní rozdíl mezi lidskou AI případně obecnou AI a současnou AI. Ale při programování s AI to potřebné z univerzální inteligence dodá programátor v promptu a pro zbytek už často stačí ta specializovaná AI.
Snažit se diskvalifikovat AI na tom, jak se učí, je marné. Učí se stejnou metodou, jako lidé – je vystavena příkladům a z nich se naučí vzory. Jediný rozdíl je v tom, že lidem stačí podstatně méně vzorů na naučení se toho stejného (a velice pravděpodobně mají mnohé základní vzory už vrozené – nemyslím reflexi, ale třeba kauzalitu).
Heh, syn o vikendu programoval na webu blokly (tusim) nejake kachnicky na rybnice. Jsem si dost jist ze vyznamu kodu nerozumel, porad ma problem s chapanim co to je funkce, co jsou vstupy a vystupy, ale presto byl schopen naklikat nejakou uspesnou kachnu kopirovanim ctrl+c,ctrl+v z jinych zdrojaku.
A zarucuju ze syn neni umela inteligence, ale celkem realna a schopna ziva inteligence!
Argument se statistikou je dosti slabý. Za prvé se to dalo udělat i před AI bez AI, ale nefungovalo to tak dobře. Za druhé, jak víme, že část lidského mozku není jen vyhledávač v prostoru významů a doplňovač podle toho.
Ne, nedělalo se to "před AI bez AI". Dělalo se na tom stále. Kdo zná historii SQL, resp. SEQUEL nebo to, čemu se v 80. letech říkalo "počítače 5. generace", tak ví, co myslím. A psalo se o tom úplně stejně. "Programátoři nebudou potřeba, všichni budeme mluvit s počítači SQL". Dokonce to bylo i ve Startreku :). Teď vývoj prostě postoupil dál. Ano, je to skok. Asi podobný, jako bylo papírové účetnictví vs zmíněné SQL. A někoho napadlo, že když jazykové modely pojmenujou "inteligence", tak z toho budou mít víc peněz.
PS: o lidském mozku jsem nic nepsal.
A ty si fakt myslíš že LLM a ľudský mozog sú fakt na stejnej úrovni komplexnosti a spôsobu myslenia? Ak áno, tak asi je tvoj mozog skutočne na úrovni komplexnosti LLM.
Komplexnost? Ne. Ani ty největší modely nemají dost neuronů.
Způsob myšlení? Velice pravděpodobně jsou LLM už hodně podobné, minimálně lidem co "přemýšlí ušima". Jednoduše řečeno, přemýšlí mluvením sami k sobě (v duchu).
Ty současné modely hodně připomínají přesně tento způsob přemýšlení. Ten agent si povídá a tím si generuje další a další kontext a odvozené informace.
Existují i lidé co přemýšlí vizuálně a ty úplně namapovat neumím.
Nicméně existují opravdu zajímavé "emerging behavior" v závislosti na velikosti těch LLM modelů. Věci, které nikdo nenaprogramoval, ale objevily se "samy od sebe". A dá se to dost zajímavě srovnávat s vzorci u jednodušších živočichů v závislosti na velikosti jejich "mozků".
Sorry, ale toto může tvrdit jen člověk co to nepoužívá nebo neumí používat.
Současný Codex dokáže vytvořit projekt přesně na míru "na zelené louce" jen podle zadání z promptu.
Také kód umí refactorovat, optimalizovat a měnit na základě mých požadavků. Pořád je to "jen statistika"?
Sorry, ale toto může tvrdit jen člověk, co nikdy nepracoval na větším projektu, který má mít nějakou historii. To, že něco umí "poskládat" různé examply je přesně zadání pro statistiku.
To, že něco umí "poskládat" různé examply je přesně zadání pro statistiku.
Když psaní kódu AI popisujete jako „poskládání různých examplů“, v čem se to liší od toho, co dělá lidský programátor?
Když neuronovou síť LLM nazýváte „statistikou“, v čem se to liší od lidského mozku?
Nebudu tu přistupovat na poměřování velikostí projektů. Pro naše to funguje skvěle a prostě mi nepřipadá že by to pouze poslepovalo examply, protože to umí pracovat s naším kódem a rozvíjet ho. Další argumenty pro to nemám, tak končím.
Ano, pořád je to jenom statistika. Podotýkám, že AI používám k vývoji denně asi tak 95 % pracovního času; moc vlastního kódu jsem za posledních pár měsíců nenapsal. Ale to neznamená, že to není pořád jenom statistika. Nemluvě o tom, že nahodit nějakou funkcionalitu v průměrné (čili nic moc) kvalitě na zelené louce dokáže kdejaký patlal i bez AI, to žádné umění samo o sobě fakt není a nebylo ani před AI.
Statistika nevylučuje tvůrčí činnost. Lidský mozek je také jen „statistika“ (jak tomu vy říkáte), ale panuje všeobecná shoda, že je tvůrčí.
Celkem by mne zajímalo, jak definujete tvůrčí činnost – protože nástroje pro AI programování vytváří kód, ve kterém jsou vyřešené věci, které v zadání nebyly, přímo z něj neplynou a které je možné řešit mnoha různými způsoby (a nebo vůbec neřešit). To podle vás není tvůrčí činnost?
AI agenti pro programování jsou vylepšené našeptávače asi tak stejně, jako je letadlo vylepšená vzducholoď.
"AI agenti pro programování jsou vylepšené našeptávače asi tak stejně, jako je letadlo vylepšená vzducholoď." - To je přesný příklad. A pořád o letadlu netvrdíme, že je to anděl.
PS: já osobně tvrdím, že AI je vylepšený pazourek. Pořád je to jenom nástroj.
A definice tvůrčí činnosti a inteligence? Inteligence není o tom, že ví všechno. To je slovník. Inteligence hledá a přemýšlí nad problémy. Definuje zadání. Klade otázky! A vybírá si nástroj, který je nejlépe pomůže ty otázky zodpovědět.
15. 3. 2026, 09:30 editováno autorem komentáře
A pořád o letadlu netvrdíme, že je to anděl.
To netvrdíme ani o AI.
Pořád je to jenom nástroj.
To je i počítač, internet nebo jaderná elektrárna. To, že je něco „jen nástroj“, neznamená, že to nepřináší kvalitativně nové možnosti.
A definice tvůrčí činnosti a inteligence?
Ne, definice tvůrčí činnosti. Psal jste, že AI při programování neprokazuje tvůrčí činnost. Protože tvůrčí činnost je u lidí podmínkou vzniku autorského díla, ptal jsem se právě na tu tvůrčí činnost. Vy neodpovídáte na tvůrčí činnost, ale na inteligenci.
> Inteligence hledá a přemýšlí nad problémy. Definuje zadání. Klade otázky! A vybírá si nástroj, který je nejlépe pomůže ty otázky zodpovědět.
Mi přijde že tohle současní agenti dělají. Ne dokonale (leckterý junior programátor také), ale dělají. Ale možná by pomohlo, kdybyste uvedl nějaké konkrétní příklady.
Jeden problém který momentálně vidím je context window které to dokáže vnímat. Ve chvíli kdy to pracuje s kódem a knihovnama které nezná, dost rychle se to ztratí a začne si vymýšlet neexistující API.
Což se lidem stává taky. Naše kontextové okno je celkem velké, ale taky hodně pomalé. Navíc si děláme poznámky. A v těch se taky občas něco ztratí.
Jediný podstatný rozdíl je v tom, že člověk obvykle ví, že nic neví, takže místo halucinování si to prostě jde nastudovat.
Na druhou stranu, někdy koncem léta loni vyšla studie, která zvýšenou formu halucinací dávala do souvislosti se způsobem, jakým jsou modely trénované (malá penalizace chybné odpovědi vs. velká penalizace ne-odpovědi), takže možná i to je otázka času.
Ta studie by mě zajímala, protože pokud to chápu dobře, tady se na nějakou "odpověď vs ne-odpověď" moc nehraje, LLM je statistický model který pokračuje rozvoj věty na základě natrénovaných dat.
<cite>Jediný podstatný rozdíl je v tom, že člověk obvykle ví, že nic neví, takže místo halucinování si to prostě jde nastudovat.</cite>
Mno... viděl jsem spoustu lidí, kteří svou nevědomost maskovali úplně jinak. Ti dobří si uvědomují svoje limity. Ti ostatní vaří z vody (= halucinují) úplně běžně.
Problém je, že máme dynamické kontextové okno (krátkodobou paměť) a dynamickou dlouhodobou paměť. Když začnu používat novou knihovnu, relativně rychle se naučím její API. Pokud se API změní, relativně rychle se naučím co je nového. LLM tohle neumí, je potřeba natrénovat nový model na nových datech.
AI agent by si měl nové API nastudovat z dokumentace nebo použití, stejně jako to dělá lidský programátor. Určitě to není tak, že by se AI agent vyznal jen v kódu, který viděl při trénování. Některé knihovny nejspíš LLM „zná“ už z toho, jak byl trénován, ale pravděpodobně se to týká jen hodně používaných knihoven.
Tohle ale AI modeluje taky. Dlouhodobá paměť jsou vzory, tj vnitřek té neuronky. Krátkodobá paměť je kontextové okno a co si claude uloží jako memory.md (v tom pak vyhledává).
Ty agentní neuronky normálně hledají v dokumentaci a okolním kódu, nemají všechno natvrdo zadrátované do modelu. Ten model už hlavně řídí chování a volání nástrojů.
> Dlouhodobá paměť jsou vzory, tj vnitřek té neuronky. Krátkodobá paměť je kontextové okno a co si claude uloží jako memory.md (v tom pak vyhledává).
Ale vždyť o tom mluvím. Tenhle rozdíl je dost podstatný, pokud mi kontextové okno nestačí, protože se změnil kód v závislostech, musím čekat na další verzi modelu. Pokud vyjde nová verze knihovny, jako člověk to do long-term memory dostanu prakticky hned, s poněkud odlišnými energetickými nároky.
memory.md to v tomhle případě nenahradí, kontextové okno je pořád limit.
Hmm, nebyla by přesně na tohle custom LoRA (kterou pokud vím žádný komerční LLM dnes nenabízí, ale jde o starý a osvědčený koncept) řešením?
LLM ne ale Agent vicemene ten koncept zna. pojdme si vzit historii, 2022 LLM chatbot odpovida na otazky, 2023 prichazi RAG a tedy domain-specific znalost, 2024 prinesl tool calling agenty (tedy konecne neco umi vykonavat), 2025 mainsteam implementace multiagent paternu s advanced context managementem no a na koci roku 2025 a zacatkem roku 2026 se objevuji memory enabled agenti, to jsou vsechny to todo listy, scratchboardy. Tady se musi hlavne pochopit Agent != LLM. pokud zacnete pouzivat novou knihovny, tak agent si je bez problemu osaha a klidne muze ulozot do kratkodobe pameti, kterou muze kdykoliv inicializovat, experimentalne mam overeno, jedine co mu k tomu stacilo si precist header file and eventualne zdrojak. Ja osobne jsem kratkodobou pamet v Agentovi take implementoval., dokonce i RAG se da takto implementovat a v nekterych pripadech to je mnohem lepsi nez tradicni RAG, uz jsme se opravdu architectoncky dostali mnohem dale nez promt chaining, je pravda, ze bez tool calling by to nebylo mozne. dnes pro domain specific task clovek klidne vystaci s 8-20b llm modelem v takovem setupu. Idealni je mit jeste k tomu nejaky python fine tuned model a puthon execution sandbox tool. pak byste se divil co takovy model dokaze. minuly rok jsem takhle ve svem, vlastnim agentovi predhodil openapi specifikaci a gpt-oss 20b si stim poradila na jednicku a jeste mi k tomu kreslilo grafy pomoci matplotlib.
Protože na některé lidi to působí jako červený hadr na býka, přitom užitečnost takového označení je nízká. Zkrátka je z toho víc problémů než užitku.
Nebo se na to muzeme divat tak ze si privlastnil praci kterou nedelal.
Podle mne toho udelal hodne pro komunitu takze to nema zapotrebi.
15. 3. 2026, 19:36 editováno autorem komentáře
Pokud jde o programování, přikláním se k názoru, že dílo vytvořené AI by mělo být autorským dílem osoby, která to napromtuje a zveřejní a že autorské právo se tomu v budoucnosti přizpůsobí: ten kdo algoritmus vymyslel, napromtoval a odladil je jako ten Michelangello, který vytvoří náčrt, nechá učedníky malovat těla a pozadí a sám maluje pouze tváře [Učedníci jsou mnou vytrenovné živé jazkykové modely]. Prostě logicky vzato, autor je ten, kdo program pustí do světa a fakticky za něj nese odpovědnost. Já jsem ten subjekt a mám intencionalitu, neuronka je opravdu jenmo lepší kompiler, jak uz tady v diskusi zaznělo.
Osobní poznámky:
1. Programování s AI asistencí mně hrozně baví, ba až pohlcuje jako droga, až dostává do stavů totálního vyčerpání, když nedokážu vstát od počítače, dokud nedostanu svůj algoritmus do finální podoby bezchybného, až dokonalého tvaru, tedy tam, kam až dohlédnu ve svém záměru.
2. Na druhé straně jsem byl docela vyděšený, když jsem zadal algoritmu, aby mi napsal filosofickou esej, kritizující gender z pozice existencialismu, a to ve francouzštině a stylem mého učitele Sartra. Čtu si výsledek, jsou to moje pěkně formulované myšlenky, ale ještě další nápady od jazkového modelu, je to můj text???!!! Ano i ne... pak text ještě dlouho upravuju, abych si ho "přivlastnil", ale pocit odcizení, podivnosti přetrvává.
3. Pro psaní svých prozaických textů používám vlastní jednoduchý promt-needitor v bashi, který každý řádek uloží do mcfly [maličká neuronka pro našeptávač v příkazové řádce] a potom, když píšu něco, o čem jsem už psal, vyhledávám v inteligentní historii klíčové slovo, a pokud mám štěstí, efektivně recykluju svoje vlastní formulace v novém kontextu a píšu rychleji. Tady nemám absolutně problém, říkám tomu můj externí mozek, asi bych měl napsat externí paměť.
Ohledně autorství tu nebyla řeč ani tak o situaci kdy člověk používá asistenci a daný kód pak dál upravuje a zpracovává, ale extrému vibe codingu, kdy dá člověk prompt "vyrob mi aplikaci která umí XYZ" a převezme výsledek bez úprav.
Jenže v tom není rozdíl. Oboje je "zadání", zpracování AI a oboje je výsledné přivlastnění. Můžeme diskutovat o míře, ale to je vše.
Jasně, jen to stavím k příměru "učni mi malují kus obrazu" (kde se dá bavit o poměru spolupráce a jestli nemá být uvedený spoluautor) vs "řeknu někomu ať to namaluje celé a pak to vydávám za svoje" (V tom případě namaloval klenbu Sixtinské kaple Papež Julius II. a Michelangelo byl jen "Nástroj")
No ale to prave ne. Protoze Michalangelo je clovek, a tedy muze byt autor de iure, a autorstvi se treba u nas nejde vzdat. Ale LLM autor byt nemuze, takze nekdo musi prevzit tu roli autorstvi.
:)
Roli autorství právě podle současného práva nikdo převzít nemůže. Podle současného pojetí autorského práva pokud něco nemá autora, není to autorské dílo. Vizte třeba známý spor o „opičí selfie“ z roku 2011.
Trochu pro odlehčení:
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-odkaz-malujiciho-prasete-pigcassa-siri-dal-jeho-studentka-ovce-baanksy-40494227
Tak kdo je tedy autor? Prase x Ovce x nebo ta paní, co je do toho natlačila ? Resp. když Váš pes někoho pokouše, tak je to asi jasný, kdo to odnese.
Autorem může být jedině osoba - v právním smyslu, tedy entita s právní subjektivitou. Zvíře, stroj, program, živly atp. nejsou osobami, tudíž nemohou být autorem.