Názor ke zprávičce Ministerstvo financí zveřejnilo dvanáctou verzi blacklistu nepovolených hazardních her od Filip Jirsák - Chodec míří přímo k přechodu (kdyby šel někam...

Chodec míří přímo k přechodu (kdyby šel někam jinam, už dávno by šel jiným směrem), těsně před silnicí se zastaví a zůstane tam stát a sleduje přijíždějící auta. A vy to stále nechápete, že chce přejít? Co by měl podle vás ještě udělat víc, mávat transparentem „chci přejít“? Navíc v případech, o kterých mluvím, řidič evidentně ví, že chci přejít, protože zaváhá, někdy mírně zpomalí. Ale přesně, jak píšete – zastavovat se mu nechce. Takže k přechodu přijíždí způsobem „pokud se mi tam vrhne, budu muset zastavit“.

Ostatně sám tu samou situaci v druhém odstavci popisujete. Chodec ale není povinen při přecházení silnice nasazovat svůj vlastní život. Řidič auta musí umožnit chodci na přechodu silnici přejít, a je plné právo chodce vstoupit do vozovky teprve tehdy, když si je jistý, že auto opravdu zastaví. Při případném konfliktu auto × chodec má totiž auto značnou převahu hybnosti a není žádný důvod, proč by měl chodec riskovat svůj život jenom proto, aby řidič mohl rychleji projet. Návod, jak v takové situaci postupovat, jsem vám popsal v předchozím komentáři. Prostě zpomalte tak, aby si byl chodec jistý, že zastavíte (nebo že projedete za ním a v případě nutnosti dokážete zastavit).

Do toho, jestli chodec vyrazí vycházkovým krokem, řidiči nic není. Celý problém na přechodu pro chodce vzniká jenom tím, že se řidič rozhodl jet autem. Kdyby se tam potkali dva chodci, nejsou potřeba žádná speciální pravidla – prostě se vyhnou. Když si někdo přiváže na nohu železnou kouli, protože se mu o kus dál bude hodit, je to jeho věc, ať si to klidně dělá (já to někdy dělám také) – ale ať nepožaduje po ostatních, aby mu uvolnili cestu, že on má přece na noze železnou kouli.