Ministerstvo financí zveřejnilo dvanáctou verzi blacklistu nepovolených hazardních her

ten změněný seznam začne platit hned po zveřejnění? Na změnu skriptu mám dost času.

To musí být super, když ti pak lidé volají na dovolenou s těmihle hloupostmi.

lhůta na změnu je určitě delší než délka běžné dovolené.

"určitě"?

Je to 15 dnů, takže ne, není.

Takže máte automatický skript, který musíte neustále hlídat, zda funguje správně, a každý jeho výstup ručně zkontrolovat a schválit? Nebylo by rychlejší to rovnou udělat ručně?

určitě by to šlo vylepšit, aby to bylo neprůstřelné.

Nešlo.

Stačí, aby někoho napadlo převést text v tom PDF do křivek a jsi v p**** jak Baťa s dřevákama. To bys musel dělat převod PDF na bitmapu, z ní nějaké inteligentní OCR... ale nikdo ti stejně nezaručí, že se v polovině tabulky neobjeví text "Domény pod tímto nápisem ignorujte".

Politiku bych sem radeji netahal o kdyz nas to s... vsechny.

Ne, řidič autobusu přednost nemá. Koukněte se do vyhlášky, co je tam napsáno. Slovo "přednost" tam není. A protože nemá přednost, tak platí, že nesmí ohrozit ani omezit auto jedoucí v levém pruhu.

Ještě že neřídíte autobus.

Nezlobte se, ale jsem alergický na lidi, kteří chtějí o něčem poučovat, a přitom nejsou schopní zjistit si ani ty nejzákladnější informace – dokonce ani ty, které jsou v komentáři, na který reagují.

Za prvé, není to vyhláška, je to zákon. Je to zákon už od roku 1997, takže 22 let. Je to prkotina, ale opravdu chcete o něčem poučovat, když jste si za 22 let nevšiml, že už to není vyhláška, ale zákon?

Za druhé, slovo „přednost“ v zákoně být nemusí, je i spousta jiných variant, jak se v zákoně vyjadřuje něco podobného. Autobus vyjíždějící ze zastávky nemůže mít přednost v jízdě z jednoduchého důvodu – přednost v jízdě lze dát jenom jedoucím vozidlům. Proto se to jmenuje „přednost v jízdě“.

Za třetí, řidič autobusu při vyjíždění ze zastávky v obci omezit auta jedoucí v jízdním pruhu může. Omezit je může proto, protože řidiči těch vozidel jsou povinni mu dát přednost – konkrétně jsou povinni umožnit mu vyjetí ze zastávky zpomalením nebo i zastavením vozidla. To zpomalení nebo zastavení vozidla je právě to omezení a je to právě ten způsob, jak dá řidič přednost vyjíždějícímu autobusu.

Mimochodem, stejné pravidlo (umožnit něco zpomalením nebo i zastavením vozidla) platí i při vyjíždění vozidla z vyhrazeného pruhu. Takže pokud autobus vyjíždí ze svého vyhrazeného pruhu nebo cyklista ze svého, musí mu to ostatní řidiči umožnit zpomalením nebo zastavením. Řidič autobusu nebo cyklista nesmí ostatní ohrozit – ale tím, že kvůli němu musí zpomalit nebo zastavit, je samozřejmě omezí.

Navíc jsem to psal už v předchozím komentáři, že je tam jenom „ohrozit“, ale není tam „omezit“, tak nechápu, proč ten svůj blud znova opakujete.

Abyste si to mohl nastudovat, tady máte i citaci § 25 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb.:
[…] Řidiči autobusu hromadné dopravy osob nebo trolejbusu musí v obci řidiči ostatních vozidel umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze zastávkového pruhu, a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla; řidič autobusu nebo trolejbusu přitom nesmí ohrozit zejména řidiče vozidel jedoucích stejným směrem.

Autobus neřídím, ale doufám, že vy neřídíte ani kolo, protože i jako cyklista musíte umožnit vyjetí autobusu ze zastávky zpomalením nebo i zastavením, a řidič autobusu vás může při vyjíždění omezit.

Že spousta řidičů kašle na to dát přednost autobusu vyjíždějícímu ze zastávky, to jsem si všiml. Ale vždy jsem si myslel, že je to proto, že na to pravidlo kašlou – nikdy mne nenapadlo, že ho někdo nezná, nebo že si dokonce myslí, že platí opak. Vás to neučili v autoškole?

Váš názor na legislativu je trochu zvláštní. Zákon naprosto přesně stanoví, co je to přednost v jízdě a co to pro účastníky znamená. Pokud se v citované části explicitně nepíše o tom, kdo má přednost v jízdě, tak mu tím nemůže vzniknou.

Vy jste vykopíroval právě tu část zákona, která to řeší. Není v ní ani slovo o tom, že by řidič autobusu měl přednost v jízdě. Tudíž ji nemá. Ten odstavec ukládá povinnost řidičům aut. Ale nedává žádné právo řidiči autobusu, ten prostě musí stát dokud ho auta nepustí. Což je právě ten případ, kdy zákon ukládá povinnosti oběma stranám v naději, že vždy alespoň jedna z nich tu povinnost splní. Kdyby zákonodárce chtěl aby autobus měl přednost, tak by paragraf 6 říkal, že "musí v obci řidiči ostatních vozidel dát přednost". Jenže to nechtěli, proto je tam "umožnit vyjetí". Legislativa je dost exaktní, jde tam o slovíčka. A tady zrovna slovo "přednost" není.

https://www.autoweb.cz/beran-vyjizdeni-autobusu-ze-zastavek-a-pravidla-prednosti/
https://auto.tn.nova.cz/clanek/novinky/riskantni-souboj-u-zastavky-ma-prednost-autobus-nebo-auto.html

A tak ještě jednou: vy musíte autobus pustit, ale autobus nemá přednost. Co je přednost je napsáno v paragrafu 2, písmeno q. A protože paragraf 25 odstavec 6 slovo "přednost" neobsahuje, tak ji autobus prostě nemá. Tím, že neřídíte autobus, je vlastně celkem jedno, že se pletete. Bohužel se stejně pletou i někteří řidiči autobusu, což pak končí zraněním cestujících a záplavou alibismů u soudu. Řidiči autobusů to až na výjimky prohrávají, zejména kvůli poslední větě v tom odstavci 6. Ta se ostatně trochu podobá přednosti v jízdě, ale tak nějak přesně naopak, že?

PS: řidičský průkaz jsem už před dávnými časy nechal propadnout. Po Praze se díky řidičům s ne-pražskými SPZ skoro nedalo jezdit. Slovy kamaráda z pojišťovny: čéče nejčastěji se v celé republice bourá v Praze, ale nejmíň v celé republice bourají pražáci.

KarelE: Ano, můj názor na legislativu je vskutku zvláštní – řídím se tím, co je napsané v zákoně. Proč nemůže mít autobus vyjíždějící ze zastávky „přednost v jízdě“ jsem vám vysvětlil v minulém komentáři. Jenže situací, kdy jeden musí ustoupit a druhý díky tomu může např. jet je v zákoně popsaných spousta, ale zdaleka ne všechny jsou označovány jako „přednost v jízdě“. Lidově se všem těm případům říká „přednost“ – běžně se říká, že má chodec na přechodu přednost před autem, dokonce občas někdo řekne i to, že vlak má na přejezdu přednost před autem. Takže autobus při výjezdu vskutku nemá „přednost v jízdě“ (protože nejede, takže „přednost v jízdě“ by mu byla k ničemu), nicméně když dojde ke konfliktu – autobusák by chtěl vyjet ze zastávky, ale zároveň by stejným místem chtěl projet i za ním jedoucí řidič – musí řidič autobusu umožnit vyjetí, nebo-li musí zpomalit nebo zastavit, nebo-li za tou zastávkou budou v pořadí první autobus, druhé to auto.

Abyste to pochopil, napíšu vám i to, co se bude dít, pokud při vyjíždění autobusu ze zastávky dojde k nehodě. Řidič auta bude vždy spoluviníkem, protože autobusu neumožnil vyjetí. A pak půjde o to, zda bude spoluviníkem i řidič (protože ohrozil jiná auta), nebo bude vina jen na straně řidiče toho auta.

Ta se ostatně trochu podobá přednosti v jízdě, ale tak nějak přesně naopak, že?
No jo, trochu podobá, ale když vy jste si na začátku popletl rozdíl mezi „ohrozit“ a „omezit“. Teď už slovo „omezit“ nepoužíváte, ale tváříte se, že tam vlastně jako by je. Pokud by se situace u autobusové zastávky podobala situaci na křižovatce, měl by ve vaší interpretaci řidič na hlavní silnici povinnost zpomalit nebo zastavit, aby umožnil řidiči z vedlejší silnice vjet na hlavní silnici. Ale tak to není, že? Když všichni dodrží pravidla, odjíždí z křižovatky jako první řidič, který přijel po hlavní, a teprve za ním řidič, který přijel po vedlejší. Stejně tak, když všichni dodrží pravidla, odjíždí od autobusové zastávky jako první autobus a teprve za ním to další auto.

Oddychl jsem si, že nemáte řidičák. Že byste nedával přednost autobusům, to vem čert, autobusáci jsou zvyklí a obvykle to odnesou jen plechy. Ale že byste klidně přejel chodce na přechodu pro chodce, protože v zákoně přece není napsáno, že má chodec přednost, a vy nic jiného než slovo „přednost“ neuznáváte, to by bylo horší.

Já bych tenhle přístup po nedávné zkušenosti zas tak nezatracoval, protože chodec si je alespoň v tu chvíli vědom, že čeká, až přejede tramvaj, a nic jiného neřeší. Myslím, že by těchhle případů ubylo, kdyby si chodci mohli být poměrně jistí, že auto před přechodem opravdu zastaví. Pak by totiž spíš řešili celou šířku silnice najednou. Chápu, že dnes chodec raději řeší jednu půlku silnice, a teprve když si je jistý, že ho někdo „pouští“, začne řešit i tu druhou půlku. Zdaleka nejběžnější prohřešek na přechodech je totiž ten, že řidiči chodce ignorují a zastaví až několikátý v pořadí. A frčí úplně jiná specialita, než ta s tramvají – totiž že řidič přijíždí k přechodu co nejrychleji, aby si chodec do poslední chvíle nebyl jist, že auto zastaví. Před přechodem řidič šlápne na brzdu, konečně opravdu zastaví a chodec konečně může vyrazit. Kdyby místo toho řidič přibrzdil dřív, bude za přechodem mnohem rychleji – za prvé chodec začne přecházet dřív, za druhé se za ním nebude rozjíždět z nuly.

A jak tedy také může vypadat interakce auto – chodec – tramvaj? Přicházel jsem k přechodu, zleva asi tři auta, zprava o něco dál tramvaj, ale vycházelo to akorát tak, že bych to před tou tramvají nestihl bezpečně, zvlášť pokud bych s auty hrál klasickou hru pustí, nepustí? Takže jsem zastavil asi metr od přechodu, abych dal přijíždějícím řidičům najevo, že teď se na přechod opravdu nepohrnu. Jenže řidič prvního auta se zachoval přímo ukázkově (nebýt té tramvaje), brzdil už dlouho před přechodem a bylo evidentní, že mne pouští. Myslím, že jsem udělal ještě krok zpět, nebo se podíval na tu tramvaj, nebo tak nějak jsem se mu snažil naznačit, že teď opravdu přecházet nebudu. Jenže on brzdil dál, dokonce na mně myslím bliknul nebo mávnul, jako že ať jdu, že fakt zastaví. Čímž mne tak zmátl, že jsem opravdu vyrazil. Tramvaják na mne cinknul, a jako první mi proběhlo hlavou, že na mne přeci nemusí zvonit, že vím, že tam ta tramvaj jede – ale vzápětí mi došlo, že informace o té tramvaji byla na zásobníku až druhá, jako nejprioritnější jsem v tu chvíli řešil to, že mne ten řidič pouští, tak abych mu co nejrychleji uvolnil cestu. Takže kdyby na mne ten tramvaják necinknul, dost možná bych pod tu tramvaj opravdu vlezl. Technicky to byla jednoznačně moje chyba, o té tramvaji jsem věděl. Ale příčinou bylo právě to, že jsem řešil celou tu silnici najednou, naplánoval jsem si, že jí přejdu celou najednou až projede tramvaj a z druhé strany asi tři auta (akorát by to vyšlo). Když se ale situace změnila, chtěl jsem co nejméně zdržovat ochotného řidiče, který mne pustil, takže jsem se vrátil k tomu původnímu plánu přejít celou silnici a pokračoval jsem v něm – akorát že v tom plánu už byla tramvaj dávno za přechodem a za ní volno. Kdybych to řešil vždy tím vámi popisovaným způsobem, tj. řešil nejprve jednu půlku silnice, a až v silnici bych řešil tu druhou půlku, tohle by se mi nestalo. Ale příště budu vážně zvažovat, že to tak udělám, protože to bylo poprvé v životě, kdy jsem málem vlez před jedoucí vozidlo, protože jsem ho v tu chvíli z hlavy úplně vytěsnil.

řidič přijíždí k přechodu co nejrychleji, aby si chodec do poslední chvíle nebyl jist, že auto zastaví. Před přechodem řidič šlápne na brzdu, konečně opravdu zastaví a chodec konečně může vyrazit. Kdyby místo toho řidič přibrzdil dřív, bude za přechodem mnohem rychleji – za prvé chodec začne přecházet dřív, za druhé se za ním nebude rozjíždět z nuly.

Jako obvykle v diskusích na toto téma je opět zřetelně vidět, že ve skutečnosti moc neřídíte (pokud vůbec). Řidič je totiž ten poslední, kdo by měl zájem "přijíždět co nejrychleji, aby si chodec nebyl jist, že zastaví" a pak "před přechodem šlápnout na brzdu". Neustále muset zastavovat a znovu se rozjíždět je totiž jedna z nejotravnějších činností v městském provozu (a taky to stojí peníze). Takže pokud řidič opravdu před přechodem prudce brzdí, je to obvykle proto, že chodec, který do té doby nejevil sebemenší známky toho, že by chtěl přecházet, se bez varování vrhne před přijíždějící auto (což mu, mimochodem, silniční zákon výslovně zakazuje). Obvykle jde o chodce, který pokojně kráčí po chodníku (na pravé straně) a v okamžiku, kdy se dostane na úroveň přechodu, prudce otočí a rovnou se bez dívání vydá do silnice (má přece "absolutní přednost", říkali to v televizi, tak proč by se díval?).

Mnohem častější než scénář, který popisujete, je ve skutečnosti scénář přesně opačný: chodec stojí na okraji přechodu, řidič začne zpomalovat, ale chodec, přestože by pohodlně přešel i s notnou rezervou, s významným pohledem na řidiče čeká, dokud auto nezastaví úplně, a potom teprve začne přecházet (obvykle pomalým vycházkovým krokem). Někteří (typicky důchodového věku) to vypilovali k dokonalosti a dokonce i když se žádné auto neblíží, čekají, dokud nějaké nepřijede a kvůli nim nezastaví (ne, opravdu si nevymýšlím, něco takového bych si totiž vymyslet nedokázal - kdybych to nejméně jednou týdně neviděl na vlastní oči). A to už vůbec nemluvím o nešvaru, který naštěstí na rozdíl od předchozích není na denním pořádku, ale přesto je podstatně častější než by zdravý rozum napovídal: "chodec", který si stoupne na okraj přechodu čelem do vozovky, přestože vůbec nemá v úmyslu přecházet - a často mu vůbec nedochází, že dělá něco špatného, přestože kvůli němu zpomaluje nebo dokonce zastavuje jedno auto za druhým.

Chodec míří přímo k přechodu (kdyby šel někam jinam, už dávno by šel jiným směrem), těsně před silnicí se zastaví a zůstane tam stát a sleduje přijíždějící auta. A vy to stále nechápete, že chce přejít? Co by měl podle vás ještě udělat víc, mávat transparentem „chci přejít“? Navíc v případech, o kterých mluvím, řidič evidentně ví, že chci přejít, protože zaváhá, někdy mírně zpomalí. Ale přesně, jak píšete – zastavovat se mu nechce. Takže k přechodu přijíždí způsobem „pokud se mi tam vrhne, budu muset zastavit“.

Ostatně sám tu samou situaci v druhém odstavci popisujete. Chodec ale není povinen při přecházení silnice nasazovat svůj vlastní život. Řidič auta musí umožnit chodci na přechodu silnici přejít, a je plné právo chodce vstoupit do vozovky teprve tehdy, když si je jistý, že auto opravdu zastaví. Při případném konfliktu auto × chodec má totiž auto značnou převahu hybnosti a není žádný důvod, proč by měl chodec riskovat svůj život jenom proto, aby řidič mohl rychleji projet. Návod, jak v takové situaci postupovat, jsem vám popsal v předchozím komentáři. Prostě zpomalte tak, aby si byl chodec jistý, že zastavíte (nebo že projedete za ním a v případě nutnosti dokážete zastavit).

Do toho, jestli chodec vyrazí vycházkovým krokem, řidiči nic není. Celý problém na přechodu pro chodce vzniká jenom tím, že se řidič rozhodl jet autem. Kdyby se tam potkali dva chodci, nejsou potřeba žádná speciální pravidla – prostě se vyhnou. Když si někdo přiváže na nohu železnou kouli, protože se mu o kus dál bude hodit, je to jeho věc, ať si to klidně dělá (já to někdy dělám také) – ale ať nepožaduje po ostatních, aby mu uvolnili cestu, že on má přece na noze železnou kouli.