Názory k článku
Podíl Linuxu na desktopu dosáhl 6,2 %, ukazují čísla Cloudflare

Letos v červnu dokonce 6.5%... Každopádně přes 6% je pěkný výsledek.

Ani se nedivím. Každému už cpu na desktop jen nějaké Linux distro. Pro mě mnohem, mnohem snazší než se drbat s Windows, které uživatel stejně za týden rozdrbe. Dřív jsem se snažil s Mintem/Ubuntu s tím, že jde o více user friendly věc. Teď už jen Fedoru - poslední reakce na na ni překvapivě byla "Tady je jen jedno tlačítko - nainstalovat a restartovat - to je mnohem lepší než předtím (Mint) a vím na co kliknout".

Jen škoda že Fedora nemá LTS

Já kvůli tomu preferuju Auroru. KDE, takže je to pro nováčky podobné windows (I když osobně preferuju Gnome). Je to vytvořené nad Universal Blue, takže stejně jako Fedora Silverblue / Kinoite se jedná o immutable Fedora-based distro, a upgrade na další verze Fedory je bezproblémový. A narozdíl od Fedory má v sobě kodeky a má i verzi s proprietárníma Nvidia driverama.

Za mě LTS distribuce v současném Linuxu nedávají smysl.

Asi záleží, co na tom děláš. Když to máš na hraní nebo uhronerdění, tak to je asi jedno. V takovém případě leckdo vlastně uvítá, že se něco rozbije. Vím o čem mluvím, léta jsem používal Gentoo ;-) Když máš ale stroj na práci a každá minuta, kdy místo produktivní činnosti řešíš, že se něco po@#$^ tě stojí mucho dinero, tak to pak mění situaci. YOLO je sice dobrodružná a zábavná životní filosofie, ale na servery kde ti hrozí velké pokuty za nedodržení SLA, bych rolling distro možná taktéž nedával :-p

Podelat se muze klidne i bezny (bezpecnostni) update v ramci LTS. Nebo ty taky nedelate? :-)

Jo, stále mají. Ono nejde ani tak striktně o technickou část věci, ale taky o tu UX - user experience část věci.

Prostě když mám pár lidí v kanclu, co nejsou ajťáci, tak oni prostě nechtějí, ab se jim (obrazně řečeno) každých pár týdnů furt něco měnilo v systému a v appkách pod rukama. V těchto případech je LTS k nezaplacení.

Dále nevím, jestli někdo provozujete business na Linux serverech, ale tam otestované LTS taky várazně snižuje pravděpodobnost, že se něco pokazí/změní s každým updatem. (A to samé platí pro ICT podporu např. notebooků/PC stanic: pokud máte otestovanou určitou kombinaci HW + LTS tak prostě máte dost neprůstřelnou jistotu, že to celé pár let poběží bez problémů).

Takže ne, LTS je (a asi ještě dlouho bude) naopak pro určité usecasy naprosto zásadní

Myslel jsem si, že je to nutné, ale není. Nejhorší bylo se na Mintu vyhrabat z nepodporovaných vydání. Fedora nutí uživatele do instalace upgrade aktivně a už jsem zažil 20+ upgrade naprosto v pohodě.

K nicemu, muzes zustat na stare a upgrade je dnes bezproblemovy malem jak na MacOS - jen to delas z prikazove radky ... ja takhle roluju uz snad od FC12 - od doby, kdy jsme presel na 64bit AMD - coz je hooodne davno - az u posledni sidtro mi to zacalo cpat, ze tam mam moc stare baliky, co uz jsou k nicemu ;-) stovky baliku - tak jsme odinstaloval snad vzse co tam zbylo od FC12 az po 4x - neco rucne a neco pomoci SW co tam fedora dala - nazev uz si nevzpominam ...

Jedine co jsme resil je to, ze jedna fedora znicila GRUB, ze nemam UEFI - tak jsme jej znova nainstralopval s enjakym obskurdnium flagem ze podpra starych zarizeni a od te doby uz fedora grub preinstalovat ani neumi, ale umi jej updatovat a konfigurovat , takze who care ;-)

Notebook je na tom lepe, ten ma vse OK, NAS taky - tam to jde jak po masle ;-)

Stara fedora predtim chtel neco rucne zmenit pri upgradu, pak jsme musel najit konfig a dat force - ale posledni edice par let zpet jely - a ted kdyz jsme to procistil to bude jeste lepsi ;-) - jen nevim zda chci ted wayland - jedu na XFCE a pouzivam wine-proton-lg ... tak uvidime ;-)

Já proto používám atomickou Fedoru (Silverblue nebo Kinoite). Kdykoliv můžu snadno revertovat na starší verzi a mám oddělené desktopové (uživatelské) aplikace a samotný systém.

I upgrady to dělá snadné, všechno se stáhne předem a pak už stačí jen zhruba minutový reboot, když se mi zrovna chce.

Jen ten rozbitý GRUB to nevyřeší, protože ten součástí té atomické operace není.

Ten ne no.. ale naštěstí se to stává maximálně.. hmm.. dvakrát za deset let :D

Neni no ;-) ale novi uzivatele uz maji UEFI - mi staci MBR - , boot systemrescuecd do grub a ten ulozit, nebo boot a pak uzit grubby, grub2-install atd. - lidem co meli dual boot jsme GRUB/LILO daval jen do part pro OS a pouzival GAG (Graphical Boot Manager) ;-)

Takze mam nestandardnii konfiguraci a umim si to opravit - nechce se mi davat data pryc, predelat disk na GPT s dos part pro UEFI ... i kdyz tam mam jen OS - takze nic hrozneho - datat ma na kryptoveme M.2 disku, pak SW_RAID 5 z 4 disku a na 10Gb NAS - kde jsou firmy i zalohy - 8x20TB v Raid6 - taky muj Linux, neverim malym NAS ;-) kvuli BTRFS tam mam Fedoru a jedu hlavne NFS - disky tam upgraduji tak, ze jeden vyhodim a pustim rebuild - az vymenim vse, tak zvetsim sw_raid - pouzivam stary model, nepouzivam raid6 z LVM - vykon je pry ale +/- stejny - moznosti asi taky ... raidu v BTRFS neverim vubec i kdyz pry funguje, jen se musi casto opravovat

Myslím si, že ta poptávka po LTS na desktopu mezi běžnými uživateli je už trochu za zenitem. Pochází to z doby, kdy ten software byl podstatně méně stabilní a bylo tak lepší všechno zafixovat a provozovat to, dokud to jde. To už podle mě dnes neplatí. Mám Fedoru nainstalovanou u docela dost běžných uživatelů a upgradují z jedné verze na druhou a na problémy narážejí výjimečně. Myslím si, že se změnila i očekávání. Lidi už si zvykli z mobilních platforem, že se jim systém 1-2x za rok upgraduje, trochu změní, přinese nějaké nové funkce. A nevadí jim to nebo to přímo i chtějí i na desktopu.

Ještě před pár lety bych řekl, že by bylo dobré, kdyby Fedora měla LTS verzi, ale dnes už to pro běžné desktopové nasazení považuji za zbytečné. Něco jiného je podnikové nasazení, ale i tam třeba my interně provozujeme Fedoru a nejsou s tím větší problémy.

Z mé vlastní zkušenosti to je spíš vlhký sen lidí z Fedory a dalších rolling dister. Jsem na OpenSuse Tumbleweed a stabilní to není a normálnímu člověkovi bych dal Leap. Jsou buď problemy s KDE nebo teď s Amd mesa/kernel drivery. Asi kvůli i Waylandu. Prakticky 1.5 roku to není stabilní s 6.x jadry.

S Fedorou problémy po upgradech z osobní zkušenosti prakticky nejsou. Ale i tak by bylo lepší mít LTS distro třeba kvůli serveru a podobně. Sice je to upgrade "jenom" jednou za půl roku (nebo za rok, o 2 verze), ale i tak bych v některých případech měl radši možnost sáhnout po LTS verzi.

Ale Fedora není rolling distro. Je to distro, které má sice častá vydání (každého půl roku), ale není to neustále se pohybující cíl a do každého vydání jde opravdu nemalé množství QA práce. Vaše zkušenost s OpenSUSE Tumbleweed je pro Fedoru asi tak relevantní jako zkušenost s Debian Stable.

Ja jsem teda konzerva a jedu na notebooku na Rocky8. Predtim jsem mel CentOS. Ten Rocky8 ma EOL v roce 2029. Proste to jede. Jen jsem posledni dobou par aplikaci prehodil na nejake kontejnery (treba flatpak).

centos stream zřejmě nevyhovuje?
Rozbijející openSUSE Tumbleweed má funkci roll Beck v grub díky btrfs snapshot, takže když se něco rozbije tak se to dá vrátit do funkční verze pokud to není čas opravovat..
A výhoda je asi ze je možné instalovat sw normálně a ne jen skrze flatpak a kontejner..

Důvod proč nepoužívat třeba Fedoru ale něco arch je víc software díky aur, nebo chaotic aur.
A je také za možnost pridat btrfs snapshoty do GRUBu.
Také jsem měl subjektivní zkušenosti ze arch distra spotřebovávají méně zdrojů a mají rychlejší odezvu. Možná i díky vypnutým bezpečnostním funkcím v základu jako je AppArmor a SELinux.

Problém s flatpaky jsme dřív měl i že byl problém s nastavením práv a z nějakých programů mě to neumožnilo ani otevírat soubory z disku 🤣

11. 11. 2025, 15:15 editováno autorem komentáře

Na server zase možná je zajímavé používat něco Nix OS.

Aha dá se třeba do neméněho os nainstalovat distrobox a v něm instalovat GUI aplikace určené pro jinou distribuci.
Takže aur nebo cokoliv dalšího je asi kožně dát asi kamkoliv.

Budoucnost stejně vidím v 1 universálním způsobu balení a distribuce balíčku s různými reputačními systémy kompatibilní se všemi linuxy.
Nejvíc mi dává smysl ten přístup že není problém mít vedle sebe x verzí a je to co nejvíce napojené ke Gitu. Tedy nixos přístup...

Nebylo by efektivní aby se bezpečně automaticky sdílel zkompilovaný sw a fungovalo to jako p2p síť?

To je skvělý nápad a přesně v tom směru se komunita NixOS a nástroje kolem něj již vyvíjejí!
I když oficiální systém Nixu primárně spoléhá na centralizovaný Binární Cache (Hydra), myšlenka decentralizovaného a P2P sdílení zkompilovaného softwaru je nejen efektivní, ale je považována za budoucí standard pro distribuované a odolné sestavování v rámci Nix ekosystému.
Decentralizované Binární Cache
Myšlenka P2P sdílení je logickým rozšířením filozofie Nixu. Každý lokálně zkompilovaný balíček s ověřeným hashem je v podstatě neměnný objekt dat, který lze bezpečně sdílet.
Zde jsou klíčové projekty, které tuto vizi realizují:
1. IPFS (InterPlanetary File System)
Nix balíčky mohou být ukládány do IPFS, což je decentralizovaný P2P protokol pro ukládání a sdílení souborů.
* Jak to funguje: Hash cesty balíčku v Nix Store (např. /nix/store/1abc...-balicek) je téměř shodný s obsahem adresovaným hashem (Content-Addressed Hash) v IPFS. Když potřebujete balíček, váš Nix klient se zeptá IPFS sítě, kdo má data odpovídající tomuto hashi.
* Bezpečnost: Bezpečnost je zachována, protože Nix stále ověřuje integritu stažených dat vůči očekávanému hashi, takže i kdyby P2P uzel poskytl podvržená data, Nix je odmítne.
2. Content-Addressed Storage a P2P nástroje

Některé nástroje v Nix ekosystému aktivně pracují na podpoře P2P pro sestavování

Nix-Cas-P2P: Experimentální projekty, které se snaží implementovat P2P protokol přímo pro distribuci balíčků na základě jejich obsahu.

nix-serve: Jednodušší nástroje, které umožňují uživatelům snadno vystavit svůj lokální /nix/store jako binární cache, ke které se mohou připojit přátelé nebo spolupracovníci.

Proč je to efektivní?
* Odolnost (Resilience): Pokud selže centrální oficiální cache (Hydra), systém se nezhroutí. Balíčky lze získat od tisíců dalších uživatelů v síti.
* Rychlost a Lokálnost: Pro menší komunitní balíčky nebo balíčky s regionálními závislostmi je stažení z P2P uzlu blíže k vám často rychlejší než stahování ze vzdáleného oficiálního serveru.
* Nižší zátěž pro NixOS: Přesunutí zátěže na decentralizovanou síť snižuje provozní náklady pro projekt NixOS.
* Bezpečnost (Immutabilita): P2P sdílení je pro Nix ideální, protože balíčky jsou neměnné (Immutable). Jakmile je balíček sestaven a hash ověřen, data jsou důvěryhodná bez ohledu na to, odkud pocházejí.
Přechod k širšímu používání P2P a decentralizované cache je technicky složitý, ale je v souladu s principy Nixu a je jedním z hlavních cílů pro budoucí škálování distribuce a sestavování balíčků.

To samé u mě. Jen dávám Debian s Gnome, a někdy dokonce testing distribuci, a žádný problém celá léta. Unattended-upgrades funguje dobře.

Tak jsem vcera Fedoru (po letech) znovu zkusil. Potrebuju ji pro pocitac, kde prakticky bezi JEN browser a musi to byt Chrome jadro (jo blbe napsana web aplikace s FireFoxem chodi blbe).
Jako GNOME cilovy uzivatel neda (je to moc jinak), s Cinnamonem je to lehce rozbite (napriklad se nezobrazuji na ChromiumBrowser ovladani okna (minimalizace, maximalizace a zavreni. Jako na kliknuti to reaguje, ale neni to zobrazene.
KDE variantu zkusim dnes.
Takze asi zvitezi MINT, tam uz jsem zazil spoustu problemu, ale ne minutu po instalaci.

Přesně proto jsem tam házel taky Mint. Po těch hodinách a hodinách ztraceného času (prostě nemají QA a vývoj Fedory) se mi povedlo uživatele přesvědčit, že minimalizaci nepotřebují a stisk <Super> je cesta ke všemu. Postupně to slaví úspěch i skrz kontextové vyhledávání, které je lepší než v aktuálních Windows.

Upřímně, i úplná absence vyhledávání je lepší než to "kontextové" z Windows. Nerozumím, proč se dnes považuje za normální, že systém při hledání nerozlišuje mezi lokálními soubory a internetem (výchozí chování jak Windows, tak třeba GNOME). Je to naprosto matoucí.

To není výchozí chování GNOME

Není nad tím nahoře filtr All (včetně online), Apps, Documents, Settings, Folders atd.? Jinak pokud potřebuji hledat dokumenty, tak to stejně většinou dělám z Windows Exploreru z lokace Documents, klávesou Ctrl+E (nebo samozřejmě klikem na vyhledávací pole vpravo nahoře).

Predevsim je spousta prace to neustale vypinat a udrzovat vypnuty.

BTW: Ty si pamatujes vsechny aplikace ktery pouzivas a jejich nazvy?