Názory k článku
Podíl Linuxu na Steamu dosáhl 3,2 %, stále převážně díky hardwaru Valve
-
Pořád dělá. Pro svoje věci se primárně držím Macu (byť velké výpočty a vizualizace jedu na linuxovém workstationu / clusterech), ale na hry nedám dopustit na Steam Deck. Fakt, že ve Valve zvládli dotáhnout vývoj Protonu do stavu, kdy kliknu a hraju, že díky nim máme podporu HDR v Linuxu a že dodávají otevřený stroj s perfektní integrací HW a SW, je fakt na smeknutí klobouku. Integrace fakt na úrovni, co má jinak Apple, systém odladěný líp, než jakákoliv dostupná verze WinNT pro handheld.
A to když si vezmu, že GabeN začínal v MS a že celou anabázi Valve s Linuxem odpálil Microsoft Store, co nakonec umřel sám...
-
díky nim máme podporu HDR v Linuxu
Valve toho pro Linux udělalo hrozně moc, ale zrovna tohle díky nim nemáme. Oni si rychle dohákovali řešení, které fungovalo jen pro Steam a na vývoji toho dlouhodobého řešení HDR, které dnes najdete v GNOME nebo KDE a které začínají používat aplikace, neměli čas, což jim nemám za zlé, protože kvůli Steam Decku měli dost šibeniční termíny.
-
SteamDeck GameMode je wayland kompozitor, takže iná možnosť ako dohackovanie asi ani nie je. Color Management jednoducho nie je súčasťou protokolu. To, že si potom Gnome a/lebo KDE vybralo iný hack, je, myslím, celkom očakávatelné. Pevne verím, že wlroots a kompozitory na ňom postavené použijú to, čo GameMode, ktorý je jedným z nich a Hyprland zase niečo celkom iné, keďže tam vylúčenie z FreeDeskop ešte stále trvá.
-
Ondřej KolínZlatý podporovatel
No "hack" byl prave to, ze bylo potreba stanovit ten spravny protokol... :)
-
Domluvit podobu protokolu, která bude dlouhodobě fungovat pro všechny vyžaduje čas. Někdy i několik let.
To je úplne neakceptovateľné z pohľadu akéhokoľvek vývojára, nie len Valve.
V tomto prípade je to ešte vylepšené tým, že je takmer isté, že sa šialenci okolo Waylandu nakoniec dohovoria na protokole B, zatiaľ čo používaný už je protokol A.
Pravdepodobnosťou, že by niekto updatoval už existujúce hry na protokol B neodporúčam deliť.
-
To je úplne neakceptovateľné z pohľadu akéhokoľvek vývojára, nie len Valve.
O tomhle vývoj základní systémové infrastruktury je. Řešení, které mají všichni používat dalších třeba 20 let, za měsíc nevymyslíte a nedomluvíte.
šialenci okolo Waylandu
Doporučoval bych ubrat emocí a přidat rácia. Vašim komentářům to jen prospěje.
-
Z racionálneho hľadiska je človek, ktorý v IT navrhne na niekoľko rokov zastaviť vývoj a čakať na čom sa dohodne konzorcium, šialenec.
To, že som práve popísal stagnáciu linuxového desktopu za posledných desať rokov je samozrejme problém a je preto šťastím, že sa Valve (aj) v tomto prípade rozhodlo všeobecné šialenstvo ignorovať.
-
Ale to je v pořádku. Díky otevřenému systému si mohli zbastlit rychle funkční řešení na HDR a jako bonus dát zdrojaky komunitě. Ta se inspirovala, i kdyby jen v podobě, že je při kouknutí na to napadlo, jak to udělat správně, a v klidu si udělala svoje řešení. Až bude hotové, tak na něj třeba Valve přepne a nebude muset udržovat svůj custom kód.
3. 12. 2025, 18:02 editováno autorem komentáře
-
Tam nejde o gamescope, ale o klientov. Ti ked raz zacnu pouzivat gamescope protokoly, tak nebudu mat ziadnu motivaciu preportovat to neskor na freedesktop protokoly -- hovorime o hrach: ked sa uz raz vyda, nikto sa ich uz nedotyka, ked nemusi. Zmena API na strane linuxu je z ich pohladu problem linuxu.
Takze ak ich pouziva este niekto okrem protonu alebo dxvk, kde si to valve osefuje, tak je to uz zabetonovane, nikto s tym nepohne a bude treba implementovat gamescope protokoly tak ci tak.
-
Spatna kompatibilita, ako vsetko ostatne v linuxe, zavisi od mnohych veci.
Pokial binarka pouziva libc, libx11, resp. libxcb, libgl, libsdl a podobne kniznice, ktore dbaju na kompatibilitu, nebude problem. Ten nastane az pri opustani architektury. Problem byva bud pri pouzivani nejakych obskurnejsich kniznic (ktore z nejakeho dovodu nenalinkovali staticky a sem radim aj historicke openssl) alebo specialitkou bolo libudev.so.0, ktoru mnoho titulov (obzvlast tych zalozenych na Unity) otvaralo dynamicky cez dlopen() a nemali to nikde uvedene ako zavislost, takze pouzivatel, trap sa s strace, preco ti to nejde.
Takze f*ckup moze byt sposobeny z oboch stran.
Pristup Valve je pragrmaticky. Vedia, ze nema zmysel ucit Windows developerov ako spravne linkovat pod Linuxom, tak sa o to ani nepokusaju. Daju im nejaku podmnozinu win32 api a tu potom oni sprevadzkuju pod Linuxom. Je to pre nich jednoduchsie. (Vyvojari to nemaju "zadarmo" - tym padom nevedia dodat Linuxovu binarku do inych obchodov, ako napr. GoG. Z pohladu Valve to bude OK).
-
GoG v Linuxu ani nemá klienta. Takže stejně použiješ komunitního klienta Heroic, a ten to řeší za tebe (použití WINE/Proton). Jinak já osobně mám zkušenost s nefunkčností binárky mé hry. Prostě nějaká základní knihovna už je blabla.N+1.so. Hra je opensource, takže jde zbuildovat, ale pak zas člověk řeší moderní kompilátory.
-
Valve toho udělalo pro linux hodně a posledních pár let dělá nejvíc a ze systému pro umaštěné nerdy udělalo konkurenci pro Microsoft. Vím, že to tady někteří lidé neradi slyší, ale možná bychom se jako celá open-source komunita měla zamyslet nad tím, že bychom se mohli od Valve přiučit na místo řešení vnitřních šarvátek systemd x runit, openrc nebo wayland X x11 atd.
-
Mate systemaky a mate uzivaky. Pipewire ani uz tak nevadi. Muzu rici ze funguhe celkem obstojne. Ale pulseaudio byla naprostro strasna kvalita vyvoje. A pristup Lennarta byl strasny. Jenomze lidi maji selektivni pamet.
Systemd vs openrc... tak netusim jestli to prumerneho hrace vubec zajima. A jak moc my to ovlivni zazitek v kontextu hry.Par jedincu na diskusnich forech myslite vyvojare distribuci :-))) ?
-
Pretože úzka skupina vývojárov, prevažne okolo RH a Gnome, systematicky rozbíjajú kompatibilitu so všetkým, čo nie je ich NIH produkt a na každého, kto by sa chcel odlišovať reagujú hystériou a občas i sľubom fyzického násilia (nie, nežartujem).
Gnome je stále chápané ako "default" UI a tak si vývojár distribúcie môže vybrať podvoliť sa, alebo stráviť život patchovaním toho zmätku. Napríklad Gentoo a Mandriva patchujú, zatiaľ čo taký Artix, ktorého defaultom bolo vždy XFCE, Gnome jednoducho vyradil.
3. 12. 2025, 09:20 editováno autorem komentáře
-
Niekedy Lennarta plne chapem...
Vid https://www.youtube.com/watch?v=ZTdUmlGxVo0 (2011!)
Datenwolf je fajn chalanisko, ale v teme desktopu bol vedla ako jedla. No a ked mas ludi s takto natvrdo zabetonovanym pov, tak inak ako nasadit aroganciu to uz nejde. Alternativou by bolo limux nechat ako hracku pre geekov, ktori si budu nastavovat ip adresu bash skriptom...
-
Tato otazka je myslena vazne?
V kontexte desktopovych distribucii, o ktorych sa tu bavime, ma ip adresu (a celu mnozinu dalsich vlastnosti sietovych interfaces) na starosti nejaky konfiguracny demon typu NetworkManager. A 99,99% userov ma nastavene DHCP. Ziadny user nebude editovat konfiguracny subor, nez sa pripoji k sieti (co mimochodom odznelo aj v spomenutom videu spred 14 rokov).
Mimo desktopovych distribucii to tiez ma povacsinou nastarosti nejaky konfiguracny demon, ci uz NetworkManager, systemd-networkd, netplan, whatever. Zase, administrator sa k nastavovaniu ip adresy mimo troubleshootingu moc nedostane.
Takze povazovat nastavovanie ip adresy bash skriptom, ktory ju vyparsuje z nejakeho /etc/network/interfaces je dnes dobry ulet. Ako taky skript bude vediet zareagovat na interface, ktory sa moze dynamicky objavit alebo zmiznut (napr usb, thunderbolt)?
-
Michal ŠmucrBronzový podporovatel
Všichni řešej? Nepřeceňujete se trochu :)
A nefunguje nikdy? Používám ke spokojenosti buď NM nebo systemd-networkd a to na většině strojů s Linuxem přes 10 let včetně serverů nebo orchestrovaných věcí. Samozřejmě mimo routerů a něajkých embedded zařízení, co mají svou specifickou inicializaci sítě.Navíc pokud opravdu chcete, tak si můžete jednorázově v NM nastavit jakýkoliv iface jako unmanaged třeba podle názvu nebo MAC adresy, totéž pak i s DNS (dns=none). A pak si vše nastavovat třeba přes manuálně přes ip, wpa_supplicant.. ze svého skriptu, ručně editovat resolv.conf nebo cokoliv dalšího se vám zlíbí.
Případně všechny tyhle služby úplně zastavit, zamaskovat a tvářit se, že je rok 1997 :) -
Stále mi to neodpovědělo na moji otázku. V kontextu tu ten desktop není úplně jednoznačný.
1) standalone servery/koncové virtuály mají obvykle statickou konfiguraci sítě - nastavíš při instalaci a po celou dobu životnosti na to nesáhneš. Proč je tam potřeba něco složitějšího než boot script? Pokud mi na serveru mizí a objevuje se interface, mám větší problém.
2) desktopy - jsou desktopy a desktopy. Měl jsem v práci pod stolem desktop 15 let. Konfigurace sítě se nezměnila ani jednou. HW se měnil průběžně a tak, ale konfiguraci sítě jsem neměnil ani jednou. IP z DHCP serveru se statickou rezervací. Když jsem potřeboval si hrát s druhou síťovkou, pak jsem potřeboval, aby na ni vůbec nic nesahalo.
3) miniaturní systémy - tam jsem často rád, že tam mám alespoň iputils, obvykle podmnožinu z busyboxu.
4) notebook - ten přenáším mezi sítěmi, tam si networkmanager spokojeně užívám.
Aby bylo jasno, to, na co chci poukázat je, že něco se hodí tam, něco je lepší jinde. Nelze paušálně říci, že bash script na správu sítě je fuj. Protože podle stejné rétoriky je úplně stejně fuj i NetworkManager, systemd-networkd, netplan, whatever. A odsuzovat generálně jedno řešení pro nedostatky, které jinde mohou být výhodou/potřebou, je ...prostoduché. Viz veliké procento domácích desktopů - jsou obvykle připojeny do jedné, neměnné sítě celou svoji existenci. Co složitějšího než DHCP klient je ve skutečnosti potřeba?
-
@SoongVilda 3.12.2025 04:06
"... na místo řešení vnitřních šarvátek ..." - no jo, ale to má několik podmínek.A) táhnout za jeden provaz jedním směrem a ne jako v Monty Python "Silly Olympics: Race for People with no sense of direction" https://m.youtube.com/watch?v=15Z5nsyLDbE
B) ignorovat své malé ego a než vytvářet další distribuci linuxu z jiné už 3x předělané, tak se zapojit do už existující a tam zlepšovat
C) vedoucí současných větších OS projektů by neměli být mikromanažeři, ale nechat ostatní se zapojit i jejich způsobem
D) dlouho jsem dělal na několika dobrovolných projektech, kde se lidi zapojují ve svém volném čase a zdarma. Tam není na nikoho páka a když se nedomluvíš, nic není. Když jako vedoucí projektu začneš lidi mikromenežovat nebo štvát, tak prostě odejdou a projekt se rozpadne. Nejlepší je to dělat jako bobři. Dáte si cíl - postavit hráz. Každý udělá kus své práce, svým způsobem a nikdo mu do toho nekecá, dokud je užitečnej a tak nějak v mantinelech. A když není, tak si v klidu promluvit, jestli to jde zlepšit.
E) problém linuxové komunity není roztříštěnost, ale to, že vydává roztříštěnost za přednost pod názvem rozmanitost a taky občas přílišná ideologie nad praktičností. Např systemd. Nemám to rád, podle mně to je technicky špatně, Lennart je arogantní, ale už je to tak rozšířené, že mít systém bez systemd dělá problémy v provozu, údržbě, kompatibilitě i výběru softwaru. Takže pragmaticky - systemd ok.
-
Všímáte si, že i vy do toho tu ideologii ale zapojujete? Pokud lidé to, co dělají dělají ve svém volném čase, chtějí se tím obvykle alespoň trochu bavit. A to je často důvod většiny toho, co popisujete. Projekt, který vznikl jen ze zhrzeného ega moc dlouho nevydrží. Buď jsou v tom peníze nebo to, že to dotyčného prostě "jen" baví...
Takže ideologii do toho zatahujete i vy.
-
@martinpoljak 4.12. 2025 8:13
pardon, nerozumím. Kde vidíte tu ideologii? Já tam žádnou nedávám.Ať si každý dělá co chce, kdy chce a jak chce. Pokud někdo něco dělá a baví ho to, tak za mně super. Přeju mu to a jsem rád, že se našel další, kdo má z něčeho radost. Pokud ale chcete nějaký projekt dotáhnout do úspěšného konce, řekněme například rozšíření linuxu na desktopy, tak je zapotřebí mít funkční distribuci a dělat osvětu. A je jednodušší a rychlejší zlepšovat a propagovat již hotovou distribuci, než si vytvářet další (jsem pragmatik, tohle vede rychleji k cíli). Ale je to dobrovolné není to povinné (nejsem ideolog, ať si každý dělá co chce).
-
KateStříbrný podporovatel
Nepřestává mě fascinovat že v každé debatě o herních handheldech vidím běžné, Linuxem jinak nedotčené hráče doporučovat Steam Deck a Lenovo Legion S kvůli SteamOS. Když SteamDeck začal, ta samá skupina lidí si libovala že je tam sice Linux, ale půjde tam nainstalovat Windows.
-
Společnost Valve toho prý pro Linux hodně udělala? Takové hodnocení mě dost překvapuje. Bývalý zaměstnanec Microsoftu napsal hru Half-Life, s tím že IP a distribuci dal Sierra Studios. Získal z toho peníze, a později výhrůžkami donutil Sierra Studios dát zpět autorská práva i možnost distribuce, a začal distribuovat HL1 i HL2 sám pomocí nově vyvinutého Steamu. Postupně si vydobyl v podstatě monopol na distribuci her, kde Valve rozhoduje o tom jestli hra vůbec bude publikována, a jaké procento z tržby si řekne. Když Gabe viděl, že jeho monopol může být ohrožen příchodem Microsoft Store, tak začal hledat alternativu, aby měl klacek na vyjednávání s Microsoftem.
Tenhle de-facto monopol tedy vzal svého closed-source klienta, a portoval ho na Linux, kde si s jeho pomocí můžete koupit closed-source hry. A ano, investoval do pár změn v Linuxu, aby tam ten svůj monopol mohl úspěšně rozšířit.
Jak je možné, že linuxové komunita jásá nad closed source de-facto monopolem, který šíří close-source hry? O *tohle* komunita usilovala? Mě to může být jedno - je to váš svět. Ale když to vidím, tak je mi z toho trochu smutno. To fakt své ideály o open source prodáte za možnost si zahrát pár her bez toho abyste rebootovali do Windows?
-
Opensource hry nadále vznikají, stejně tak opensource enginy pro starší closed-source hry. Ale ne každý chce bootovat do Windows, aby si zahrál nové AAA hry, jejichž vývojáři nemají možnost ovlivnit typ licence. Předpokládám, že vám vadí i closed-source productivity software, kvůli kterému spousta profesionálů nemůže Linux používat.
9. 12. 2025, 21:40 editováno autorem komentáře
-
Mě closed source aplikace nijak nevadí, a open source používám jen protože je to efektivně freeware. Nikdy jsem moc nevěřil v open source model vývoje, který by byl financovaný třeba podporou. Nicméně linuxová komunita většinově viděla budoucnost v open source, a silně se vymezovala proti monopolům. A mě prostě přijde zvláštní prodat ten sen za to, že si někdo může v de-facto monopolním closed source shopu koupit a zahrát closed source Tetris. OK, asi ne Tetris, ale pointa zůstává.
ČLÁNKY DO MAILU