Názory k článku
Podle interní zprávy Meta nebojovala s podvodnou reklamou, naopak z ní profitovala

Urcite najdes firmy co podnikaji I kdyz nejsou v zisku ze?

Bavime se primarne o definici. To, ze se to v realu obcas nepovede jeste samotnou definici nepopira. A ucetni "nezisk" sam o sobe neimplikuje absenci zisku jineho (aneb v nakladech firmy se schova ledacos, zeano - danovi optimalizatori by mohli vypravet, zeano).

Promiňte, ale to tvrzení podnikani je cinnost vykonavana za ucelem zisku na mne působí zhruba stejně, jako obrat musí se chovat jako řádný hospodář - obvykle ji totiž slýchám či čítám od lidí, kteří svět chápou pouze jako příležitost k finančnímu prospěchu, bez ohledu na cokoliv či kohokoliv jiného.
Stejně tak (až příliš často) neplatí, že do zaměstnání se chodí pro peníze, s tichým předpokladem, že člověk je sám sobě povinen jít za lépe placeným místem, i kdyby měl dělat práci, která ho nebaví a neuspokojuje.

Podnikání je činnost, vykonávaná nejen za účelem zisku - ten by měl být vždy vyvážen nějakou protihodnotou. Jinak to není podnikání, ale prachsprostá zlodějina. ;-)

Ja ty definice (mj. i do zakona) nenapsal, tak nevim prco me za ni plisnite :-) Vsak nic vam prece nebrani naklusat treba na wikipedii a tu definici tam opravit ;-) Zakony vam samozrejme i upravuji, co je v ramci te cinnosti mozne a cokoliv jineho, takze vase zkratka k bezohlednosti na cokoliv ci kohokoliv jineho nema racionalni zaklad. Chybi tu uz jen reci o vykoristovatelich a potrebe beztridni spolecnosti... :-)

Chybi tu uz jen reci o vykoristovatelich a potrebe beztridni spolecnosti...
Houbeles! Do toho je ještě lány-lesy daleko.
Ono by úplně stačí, když to podnikání (za účelem dosažní zisku) je založené na tom, že za peníze dává nějakou rozumnou protihodnotu: zboží, službu... Nevím proč, ale už před desítkami let tu zdomácněl zvyk, že když nejde snadno zvýšit ceny (zisky) na stávajícím produktu, prostě ten produkt zhorším - i když tím nesnížím náklady - a snažím se produkt v původní kvalitě prodat jako lepší. Případně původní vylepším přidáním nějaké bezcenné vlastnosti, a prodávám to jako balíček.

Zjednodušeně:
Pokud chleba stojí 40 korun, náklady jsou 20 korun, pekárna má 10 korun a obchodník 10 korun. Když se vstupy zdraží o 25 procent, může pekárna zachovat svých 10 Kč , obchodník 10 Kč - a chleba bude stát 45 Kč. Nebo pekárna zvýší přirážku o 25 %, obchodník si zvýší přirážku o 25 %, a chleba bude stát 50 Kč. V pořádku.
Ale na příští rok si pekárna naplánuje zvýšení zisků o dalších 25 %, totéž obchodník - a stejný chleba pak bude stát 62.50 Kč - a k tomu budou prodávat za 50 Kč bochník o 800 g místo původního kilogramu. V následujícím roce to bude 75 Kč a za pade sedmisetgramový bochník s velkou reklamou, že se tím omezuje plýtvání pečivem.
A aby investoři své zisky ochránili před úprkem zákazníků ke konkurenci, nakoupí všechny velké pekárny (a pár menších) v okolí, případně si dojednají exkluzivní smlouvu s obchodními řetězci.
Protože z podnikání v oboru pekárenství se stal business a víc než odborníky na pečení chleba potřebujete odborníky na finanční operace.
Nic proti tvorbě zisku, ale nemělo by se chodit až k hranici, kde to omezuje zákon - pokud taková vůbec existuje.

Nedá mi to nepřipomenou jistého právníka a jeho výrok: Nejlepší kšeft je nechat si podepsat špatnou smlouvu, a pak vymáhat penále.

Pekarna je predevsim drina, a hlavne v noci... jen abyste mel vy rano krupavy rohlicek ke snidani :-) A sehnat lidi do pekarny neni uplne trivialni. Pokud vas u te prace neudrzi nadseni, tak ten svuj maly podnik vykoupit nechate. Ono i to skupovani konkurence neni jednostranny akt, ze ano - nestaci jen ten, kdo nakupuje - ale musi byt take nekdo ochotny prodat. A nakonec hlasuje svou penezenkou i ten zakaznik - a pokud se spokoji se zbozim vasi terminologii osizenym, je to jeho volba. Aneb nemusi nakupovat rohlik pohodlne spolu s dalsim pod jednou strechou hypermarketu, muze si pro ten rohlik do male mistni pekarny dojit a tim sveho pekare podporit. Aneb neni to jen o pekarich, ale take o spotrebitelich... a jejich chovani. Ale to je holt princip volneho trhu. Kazde zbozi ma sveho kupce.

A kdyz se budeme drzet i te pekarny, prece vam nic nebrani vedle tech "zlych investoru" otevrit svuj podnik. Ale jasne, je to prace. Drina. Starosti. Lidi radi casto chteji vysledky bez driny, bez starosti. Systemem se to samo se to.

Ve vasem projevu se nejde zbavit dojmu, ze se drzite tradicniho nadavani na zle kapitalisty, coz ale byla typicka vlastnost predevsim pro komunisty, co pak zjednavali poradek tim, ze zlym vykoristovatelum majetek brali, aby v nem zacli socialisticky hospodarit, s centralni regulaci cen. S tim, kam to realne vedlo ma tahle zeme padesat let bohatych zkusenosti, ze? ;-) Ale copak vam neco brani byt tim hodnym kapitalistou?

> ale musi byt take nekdo ochotny prodat.

O nepřátelském převzetí už jste slyšel?

A kolik ze malych pekaren je akciovkou s verejne obchodovanymi akciemi? :-) Na nepratelske prevzeti je to prerekvizita, zeano. Jak se nepratelsky prebira firma s jedinym vlastnikem? Moc koukate na akcni filmy... s pistoli u hlavy se u nas firmy neprevadi... :D

Pistoli u hlavy netřeba. Úplně stačí si očíhnout jejich dodavatele, a vykoupit jim suroviny. (U velkopekárny se nikdo nediví, že potřebují pár tun mouky navíc. A když nabídnete cenu, které pokryje i penále za nedodržení smlouvy pro malého pekaře...)
Sice to není nepřátelské převzetí v běžném slova smyslu, ale funguje to.

On je snad jediny dodavatel mouky? :-) Na otevrenem trhu, ktery neni limitovany ani hranici CR? Ale jdete... konspiracni teorii se snazite poskladat pekne, ale tohle vam moc nejde.

Není. Ale pokud si nedržíte zásobu, protože máte nasmlouváno každý týden X metráků, a najednou ji nepřivezou, je poměrně pozdě někde shánět další - i ze dne na den to znamená výpadek, o ceně nemluvě.

Stale se pohybujete na urovni konspiracni teorie, ktera ma k realite pomerne daleko. Ale jo, jako pokus o vymluvu "proc neco nejde" dobry... :-)

??? Kde vidíte tu výmluvu, že něco nejde?

Žel, to uvedené rozhodně není konspirační teorie, ale zcela reálná omluva mého oblíbeného pekaře, proč měli v jednom týdnu výpadek (a nepřivezli chleba) - narychlo sháněli mouku.
Nicméně jsem to uváděl jen jako příklad, že pokud chce velký a kapitálově silný hráč koupit/zničit malou rybu, tak ta věta Na obchod musí být dva: kupující a prodávající. není tak úplně o svobodné vůli - a nemusí hned jít o nabídku, kterou nelze odmítnout.

Jasne, a ten tyden ji nemeli proto, ze ji skoupil konkurent co ho chtel zlikvidovat :-) Hele, fakt to prehanite. Ono lidi obcas maj tendenci i sva pochybeni. Predpokladam, ze svoje smlouvy vam neukazoval. A hadam, ze jste se ani nebyl se podivat, jestli tu mouku fakt nema... ono jestli za tim spis nebylo neco jineho, treba ze mu utekl personal. Ze zkusenosti, ktere mam od svagra (ktery shodou ukolnosti v pekarne dela) spis lidi utikaj kvuli pracovnim podminkam... a ne proto, ze by "nahle dosla mouka".

To netvrdím, ale provést by se to dalo. (S tím pánem se znám, neměl důvod se vymlouvat - byla to jen prostá omluva, vysvětlení. Nemám žádný důvod mu to prostě nevěřit.)
Stejně, jako se zdejší silní ISP neštítili používat nefér praktiky vůči těm menším, aby si vynutili prodej. (Abych zabrousil jinam.)

...stejne jako se "DDoS" pouziva jako casta vymluva, kterou se zastira uplne jiny problem... abych teda taky zabrousil jinam ;-)

Sice si ten chleba nebo rohlíky taky umím upéct, ale přeci jen tuhle práci nechávám kvalifikovaným pekařům. To prostě to není můj obor. Ale kdyby potřebovali pomoct něčím ohledně IT...

Ten příklad je jen ilustrace. Úplně stejně se chovají poskytovatelé připojení, prodejny potravin, obchodní řetězce, banky, IT firmy, obuvníci...
Dělal jsem ve firmě, kde měl management od zahraničního majitele naplánovaný zisk. Český management si podle toho stanovil každoroční růst zisku, a hodnotil managery podle toho, zda dosahovali plánovaného zvyšování růstu zisku.
Bez ohledu na to, jakou službu, v jaké kvalitě, s jakými náklady, poskytovali.

Například od banky očekávám, že mi povedou běžný účet, pokud budu chtít, tak spořicí, termínovaný, nějaké investice - ale tak, jak já, jako klient, potřebuji.
Nikoliv, že mi co dva roky změní podmínky účtu, zruší a znovu založí spoustu produktů, a každý rok mi párkrát zavolají, že bych měl uzavřít tu či onu smlouvu, pořídit si ten či onen produkt - a především že bych měl své peníze někam investovat a za něco utrácet.
Protože oni z peněz, které mi tam leží, nemají tak velký zisk, jako z prodeje nových bankovních produktů.

"Nikoliv, že mi co dva roky změní podmínky účtu"

Jenom? Vetsina bank to meni i nekolikrat mesicne.

Ohledně jde o to zdražování a změny vlastností produktu. V řadě případů výrobce prostě musí zdražit. Zdražily energie, zdražily suroviny, zdražila práce... Když si jdete koupit zmrzlinu, tak buď bude stát víc, nebo výrobce udělá "krok stranou". Například místo hranatého obalu přejde na obal se zaoblenými rohy. Koupíte novou verzi která je stejně velká, obal vypadá víc trendy, ale objem produktu je o 12-25% menší. Spotřebitelé na to reagují daleko lépe, než na zdražení produktu o 12-25%. Podobně to funguje i u toho pečiva. Rohlík měl za komančů podle normy 50g. Dneska má rohlík typicky 43g, někdy i jen 39g. Vizuálně vás to nepraští do očí, protože jde o postupnou změnu. A opět to spotřebitel nese lépe, než zdražení o 16% resp. 28%.

Pekárenství samozřejmě je business. Pokud je potřeba zvednout cenu, tak výrobce nemůže říct "řemeslo je řemeslo" a nezvednout ji. A pokud zákazníci prokazatelně reagují na zmenšování velikosti produktu lépe než na zvednutí jeho ceny, tak by přece bylo hloupé se střelit do nohy tím že uděláte to co zákazník fakt nechce.

Mimochodem typický zisk před úroky a daněmi (EBIT) u prodejců potravin je v ČR pod 3%. Můžete tvrdit, že si obchodník přirazí k nákupní ceně 30%. Jenže to zdaleka neplatí u veškerého sortimentu, a obchodník z toho platí elektřinu, pokladní, skladníky, dopravu, ostrahu, nájem nebo splátky vlastní prodejny, ztráty zboží krádežemi (které často paradoxně páchají zaměstnanci včetně ostrahy), expirací produktů a snižování hodnoty zboží. Nakonec prostě zbude jen trocha zisku, a rozdíl mezi tím udělat trošku zisku a masivní ztrátu je bohužel zatraceně malý. Nakonec proto z českého trhu už řada společností odešla. Konkrétně Carrefour, Delhaize (pod značkou Delvita), Plus diskont, Julius Meinl, Spar / Interspar, Iceland, K-Mart a Edeka. ČR je v podstatě hřbitov supermarketových řetězců. Proč? Tlak na nízké ceny, silná konkurence, nízká tržba na zákazníka, náročnost zákazníka. Češi chtějí v obchodech pěkné zboží, ale neumějí ho zaplatit. Jsou velmi nároční na kvalitu prodejní plochy, ale utratí na ní málo peněz.

"Tlak na nízké ceny, silná konkurence, nízká tržba na zákazníka, náročnost zákazníka. Češi chtějí v obchodech pěkné zboží, ale neumějí ho zaplatit."

Možné to je, asi to máte podloženo tvrdými daty. Podle toho, co vidím kolem sebe mi připadá, že v ČR se několik let vedl silný konkurenční boj o trh supermarketů. Teď je rozparcelováno, slabé kusy vyhynuly a vítězové se snaží vrátit domů zisk. Češi chtějí pěkné zboží, proto nakupují v Německu a Rakousku, případně v Polsku. Ti, kteří nemají tu možnost musí koupit to, co jim místní řetězce nabídnou. Myslím si, že kdyby Češi byli tak nároční na kvalitu, tak by spousta zboží v našich obchodech byla neprodejná.

Češi mají o něco méně než poloviční platy proti Německu, což je mimochodem pro ČR historický úspěch. Pochopitelně ale Češi méně utrácejí za všechno, včetně jídla. Němce častěji netrápí jestli za párky dá 5 EUR za kilo nebo 10 EUR za kilo, protože na to mají (samozřejmě ne všichni). Češi by sice chtěli kvalitní zboží, a velmi rádi ho na prodejně vidí, ale nakonec u nich často vyhrává cena. Je super mít na ploše ručně vyráběný kváskový chléb, který vyhrává ceny. Jenže s cenovkou 110 Kč za kg (BAKER STREET Chléb kváskový) se prostě neprodá, protože Čech koupí nejlevnější konzumní chléb za 40 Kč za kg (v Makru nyní Delta Chléb s kmínem). Takže jsou naše obchody plné toho co reálně kupujeme. Například párky se 64% kuřecího strojového separátu (protože je to nejlevnější maso), vody, kuřecích kůži (tj. odpad z výroby), škrobu (aby to drželo pohromadě), s přídavkem glutamátu sodného ve formě kvasnicového extraktu (aby to mělo chuť). Z toho je mi šoufl jen když přepisuju to složení, výrobce Vodňanská drůbež. Levné chleby (ten od Delty je ještě poměrně slušný) zase obsahují horší mouku, přídavek kukuřice nebo nebo sóji, místo kvasu enzymy, droždí a přípravky pro urychlení kynutí aby se zrychlila výroba, přidává se "chlebová mouka" což je rozemleté neprodané pečivo, dává se více vody a k tomu emulgátor aby se v produktu udržela, atd. Ve všech podobných případech je výsledek legislativně i hygienicky OK, ale trpí senzorické vlastnosti, a u chleba trvanlivost. Jenže to musí být levné, protože Češi to jinak nekoupí. Existuje i místo pro lepší kvalitu, ale to se týká hlavně oblastí s vyššími příjmy, typicky Praha. A i v tady jde o daleko menší tržby, než ty z levných produktů.

Pokud jde o Německo, Rakousko a Polsko, tak tam se většinou vyplatí jen vybraný sortiment. Ale určitě nepomáhá, že ČR má nejvyšší DPH na potraviny z okolních zemí. Polsko se vyplatilo hlavně dokud měli nulovou DPH na potraviny, což ale skončilo začátkem minulého roku. Svoji roli hraje i velikost trhu. Na větším trhu je větší konkurence, více úspor z rozsahu, větší řetězce mají větší vyjednávací sílu. A svůj vliv má i to že nemáme Euro, ačkoliv zrovna u potravin českého původu ten vliv není velký.

" Pochopitelně ale Češi méně utrácejí za všechno, včetně jídla"

Fakt jo? Vis mam to do skopclandu tak cca 10 minut autem. Je tem levnejsi a MNOHEM kvalitnejsi jidlo, bydleni tam stoji totez co tady ... ostatne v praglu je drazsi nez v berline.

Co to meles o trhu proboha? V ramci eu ma spousta firem jednotnou distribuci uplne vseho, a je jedno jestli je neco v polsku nemecku nebo madarsku.

V Německu jsem strávil více než dost času, a občas tam dále bývám. Rozhodně bych netvrdil, že je tam jídlo "levnější a mnohem kvalitnější". Typicky je o něco dražší, a kvalita je v naprosté většině případů stejná. Kde stejná kvalita není, tam je to lepší jednou v Německu, podruhé u nás. Typicky jde třeba u privátních značek o oranžovou vodu s cukrem, kde se složení může lišit. Proč? Protože mezinárodní řetězec nenakupuje tu barevnou vodu centrálně pro celou EU, ale od dodavatelů v jednotlivých státech. Kdo dá nejlepší nabídku, ten to dodá, a složení se prostě liší.

Pokud jde o trh, tak si představte, že česká pobočka objedná u výrobce řekněme konzervované řezané papriky v množství X palet, a německá to samé, ale v množství 15x větším (protože německý trh je větší a navíc bonitnější). Kdo asi tak myslíte že bude schopný s dodavatelem dojednat lepší cenu? Samozřejmě ti Němci, případně Francouzi. Uvědomte si, že celá ČR má méně obyvatel než řekněme Paříž nebo Londýn (počítáno včetně předměstí), a navíc s výrazně menší kupní silou. Dokonale to popsal zakladatel polské společnosti InPost, když se ho v rozhovoru ptali, jestli plánuje expanzi do ČR. Odpověď: "Rozhodli jsme se plně soustředit na západoevropské trhy, protože ty jsou mnohem větší. Když se podíváte na Českou republiku, Slovensko a Maďarsko, tyto tři země jsou pro náš byznys dohromady stejně velké jako Londýn a okolí."
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-revoluce-teprv-prijde-planuje-polsky-kral-vydejnich-boxu-ze-staje-ppf-279231

Již v úvodním článku zveřejněné informace naprosto jasně prokazovaly, že podvodnosti obsahu si byla Meta zcela zřejmě vědoma, takže porovnání kulhá.
Ano, i v tom případě by ten taxíkář šel bručet jako spolupachatel.

(A pro spornější případy používají právníci termíny jako "z povahy věci věděl nebo věděti mohl a měl, a pořád je to trestné, byť spáchané z nedbalosti) - ostatně nevědomost lze snadno vyloučit tím, že dané podvodné reklamy byly reportovány.

9. 11. 2025, 01:26 editováno autorem komentáře

Problem byva v tom, ze ty hlaseni fakticky uz zpracovavaji nejake algoritmy a nikoliv lide. Myslim ze tyhle dilemata se resi i jinde, pokud jde o "odpovednost software". Kdo je tim odpovednym? Vyvojar, co vytvoril kod, ktery to spatne vyhodnocuje? :-) Docela by me zajimal humbuk kolem toho, kdyby firma (zamestnavatel) zacal vymahat skodu za chybu zpusobenou sofwarem po vyvojarich... vzdyt to je take nedbalost, ze ve svem kodu nedomysli vsechny okolnosti :-)

O poctivých úmyslech Mety si iluze nedělám. Mně jde o tu poptávanou regulaci, jak by přesně měla fungovat? Jak by bylo definováno, kterou reklamu smí zveřejnit a kterou nesmí? Jak má vypadat ten prověřovací mechanismus takové inzerce? Jak by se například prověřovalo, když nějaká známá osobnost něco doporučuje?

Řešíte nesmysly. Stačí uzákonit, aby platforma byla zodpovědná za obsah reklamy, kterou zobrazuje. To je vše. Jak to ta platforma zařídí je její věc. A opravdu to není žádný problém, o čemž svědčí i informace ve zprávičce. Vždyť je tam napsáno, že Meta vyhodnocuje, zda nejde o podvodnou reklamu - ale pokud to automat vyhodnotí s pravděpodobností méně než 95 %, akorát zadavateli reklamu zdraží. Tak se netvařte, že to Meta neumí poznat - když chtějí vydělat víc, zjevně to poznat umí.

"Tak se netvařte, že to Meta neumí poznat"
Nijak se netvářím. Prostě mě zajímá ta regulace, jak by to vypadalo v praxi. Když chci cokoliv regulovat, musím mít nějaké srozumitelné, vymahatelné, vyhodnotitelné podmínky. Předpokládanám, že ta regulace by platila úplně pro všechny.

Ta regulace by vypadala jednoduše - provozovatel platformy by byl spoluzodpovědný za reklamu na platformě zobrazovanou.

"provozovatel platformy by byl spoluzodpovědný za reklamu na platformě zobrazovanou."

A to dosud nebyl? Nebo v čem spočívá ta změna?

Doposud zjevně není za reklamu zodpovědný, když podvodné reklamy neřeší. Nebo jste snad někde četl, že by Facebook za nějakou reklamu dostal pokutu?

Presne tak Meta neni zodpovedna. Velci hraci na netu si vymohli pravni klicku o "platforme" ktera nezodpovida za obsah.

> Jak by se například prověřovalo, když nějaká známá osobnost něco doporučuje?

Tak zrovna tohle je pohoda. Víte, koho se zeptat a dostanete odpověď. Daleko horší jsou nějaké vágní kecy, kde ani není jasné, kdo a jak by to měl rozhodnout.

"Víte, koho se zeptat a dostanete odpověď."
Koho? Budu hledat, která agentura tu osobnost zastupuje a bombardovat ji dotazy? Budu se ptát v kanceláři prezidenta republiky, jestli to video, kde něco doporučuje je pravé?

Tak zadavatel reklamy by mel tu osobu zastupovat ze?

"Tak zadavatel reklamy by mel tu osobu zastupovat ze?"

Zadavatel reklamy zastupuje produkt nebo dodavatele produktu. Ostatní věci včetně osob jsou spíše rekvizity.

Nase (narodni) legislativa cini odpovedneho i siritele reklamy, prestupku se dopusti i ten, kdo siri zakazanou reklamu. Tedy samozrejme krom odpovednosti zadavatele a zpracovatele. Snad nebudete tvrdit, ze siritel nema tuseni o tom, kdo je zpracovatel a zpracovatel nevi, kdo je zadavatel ;-)

"Nase (narodni) legislativa cini odpovedneho i siritele reklamy, prestupku se dopusti i ten, kdo siri zakazanou reklamu."
Ano a tohle mi připadá fér.

"Snad nebudete tvrdit, ze siritel nema tuseni o tom, kdo je zpracovatel a zpracovatel nevi, kdo je zadavatel ;-)"
Nebojte, nebudu. Ledaže bych nechal svůj odemčený mobil kolovat po hospodě a pak říkal, že nevím, co tam kdo mým jménem napsal :-)

"Ano, i v tom případě by ten taxíkář šel bručet jako spolupachatel"
Za to, že odvezl zákazníka se kterým neměl nic společného? Chápu, že se ho policie vyptá a jeho výpověď prověří, na to jsou postupy. Ale proč by rovnou měl jít bručet?

To pak bude dokazovat na soudu ze netusil koho veze.

Citace ceskeho zakona ma jednu podstatnou vadu - neni primo aplikovatelny na firmu formalne treba z Irska. To je holt ta odvracena stranka jednotneho trhu. A samozrejme globalni firmy si v ramci EU pro sve ukotveni vybiraji mista, kde je pro ne legislativa... priznivejsi.

No ja jsem cetl o politikovi (neni dulezite kdo) ktery se snazil ty reklamy s jeho jmenem a fotkou zastavit. A hadejte co, prej to nejde. Pak my nerikej ze to Meta nedela schvalne a ze nevi co dela.

9. 11. 2025, 21:50 editováno autorem komentáře

Pořád vytváříte problémy tam, kde žádné nejsou.

Jak by vypadala ta vaše velmi složitá situace s reklamou, ve které by účinkovala Bohdalová?

– Meta: Tuhle reklamu vám nebudeme zobrazovat, klamavě tam používáte jméno a obraz Jiřiny Bohdalové.

– Zadavatel reklamy: Ale to není klamavé, my máme s Jiřinou Bohdalovou smlouvu. Tady je.

– Meta: Omlouváme se, podobné reklamy jsou často klamavé, proto jsme to nejprve takto vyhodnotili. Ale u vás je vše v naprostém pořádku, reklamu spouštíme.

Nepřekonatelný problém vyřešen.

Mimochodem, ty klamavé reklamy zadává pokaždé jiný subjekt, ale ty reklamy jsou si podobné jako vejce vejci. Na celém světě jsou jenom dva subjekty, které tvrdí, že ty klamavé reklamy neumí rozeznat – Meta a vy.

"Pořád vytváříte problémy tam, kde žádné nejsou."
Nevytvářím, zajímá mě způsob prověřování reklamy.

"Ale to není klamavé, my máme s Jiřinou Bohdalovou smlouvu. Tady je."
A Meta si tu smlouvu ověří, že není falešná a od té doby už nejde o klamavou reklamu?

"Na celém světě jsou jenom dva subjekty, které tvrdí, že ty klamavé reklamy neumí rozeznat – Meta a vy."
Klamavou reklamu například definuje občanský zákoník v § 2977. Určitě netvrdím, že klamavou reklamu dokážu kdykoliv a snadno rozeznat. Jestliže to podle Vás neumíme jenom já a Meta, tak aspoň že Google a další to umí.

A Meta si tu smlouvu ověří, že není falešná a od té doby už nejde o klamavou reklamu?
Minimálně od té doby Meta ví, že se ta reklama nezaštiťuje Jiřinou Bohdalovou falešně.

Určitě netvrdím, že klamavou reklamu dokážu kdykoliv a snadno rozeznat.
Ty reklamy, o kterých se bavíme, jsou opravdu triviálně rozeznatelné.

Pořád požadujete, že Meta musí umět klamavé reklamy rozeznat. Což ale není pravda – pokud bude regulace nastavena tak, že Meta bude spoluzodpovědná za podvodnou reklamu a bude jí za její šíření hrozit pokuta, nemusí Meta umět klamavou reklamu rozeznat. Může třeba jen smluvně přenést pokutu na zadavatele reklamy. Ale to si pište, že by se najednou ukázalo, že Meta aspoň tu nejkřiklavější podvodnou reklamu rozeznat umí.

Pokud máte pořád problém pochopit, jak by to fungovalo, dá se to připodobnit třeba k dvouleté záruce na prodávané zboží, kterou vám musí poskytnout prodejce. Znamená to, že musí prodejce dopředu vědět, který kus je bez vady a obstojí v dvouleté záruční lhůtě, a který kus má vadu? Neznamená. Prodejce si to může zařídit jinak – může tu povinnost držet záruku smluvně přenést na svého dodavatele, nebo může zvýšit cenu daného výrobku a z rozdílu pokrýt tu záruku, že reklamované výrobky nechá opravit nebo vyměnit na své náklady. Dokonce to může dělat pro různé výrobky různě – někde přenese záruku na výrobce; někde zvýší cenu nepatrně, protože ví, že výrobky daného výrobce jsou spolehlivé; a někde zvýší cenu víc, protože nebude mít s daným výrobcem zkušenost.

"Dokonce to může dělat pro různé výrobky různě – někde přenese záruku na výrobce; někde zvýší cenu nepatrně, protože ví, že výrobky daného výrobce jsou spolehlivé; a někde zvýší cenu víc, protože nebude mít s daným výrobcem zkušenost."

Takže Meta udělala tu první část: zvýšila u takových reklam cenu :-)

"Pořád požadujete, že Meta musí umět klamavé reklamy rozeznat."
Tady přece nejde jen o Metu. Jestliže má být kdokoliv odpovědný za klamavé reklamy, musí být přesně definováno, co to je. Od toho jsou zákony, případně vyhlášky. Dokonce jsem tu některé zmiňoval. A ty musí platit pro všechny.

Jestliže má být kdokoliv odpovědný za klamavé reklamy, musí být přesně definováno, co to je.
Nemá být odpovědný za klamavé reklamy, ale za reklamy obecně. Klamavou reklamu také není potřeba specifikovat, protože máme třeba obecnou definici podvodu.

Podstatné je to, že aktuálně Meta (a možná i jiní, já to pravidelně vídám u produktů Meta) na podvodných reklamách vydělává. Nemá žádný důvod je nějak výrazně omezovat, právě naopak. Podle toho to také vypadá – zjevně je jednodušší takovou reklamu spustit než jí nahlásit, natož dosáhnout zablokování. A to se musí změnit – musí být pro Metu samotnou nevýhodné šířit podvodné reklamy.

Tak ještě jednou: „Provozovatel platformy by byl spoluzodpovědný za reklamu na platformě zobrazovanou.“ Kde tam vidíte co o prověřování?

Pokud to bude chtít Meta prověřovat, ať si nastaví vlastní pravidla pro prověřování. Pokud to nebude chtít prověřovat, ať si nastaví smluvní podmínky tak, že případnou pokutu pro Meta přenesou na zadavatele reklamy.

„Provozovatel platformy by byl spoluzodpovědný za reklamu na platformě zobrazovanou.“
S tím souhlasím. Stejně jako za jakýkoliv jiný obsah, který publikuje.