Vlákno názorů k článku
Proč platit Adobe, máme AI od Filip Jirsák - Jsem zvědav, jak to bude s funkcionalitou a...

Jsem zvědav, jak to bude s funkcionalitou a kvalitou – jestli se to produktům Adobe alespoň přiblíží, nebo jestli to třeba opravdu bude srovnatelné.

A pokud by to bylo srovnatelné, jsem zvědav, jak dopadne očekávatelný soudní spor s Adobe. Protože jediný způsob, jak udělat produkt, který bude opravdu srovnatelný (tj. bude implementovat i různé podivnosti a chyby, které jsou dál tažené produktem kvůli zachování zpětné kompatibility), je zadání „upravuj kód tak dlouho, dokud se nechová stejně, jako originál“. Čímž vzniká kopie autorského díla, i když k tomu není potřeba znát zdrojový kód originálu ani se nemusí zkoumat disasemblovaný kód.

Podle mě nevzniká kopie. Zdrojáky Adobe nejsou veřejné, navíc Adobe není psaný v Rustu, že jo.

Takže to není kopie - je to nový produkt. To je jako kdyby se Adobe soudil o GIMP.

Pokud to je výsledek reverzního inženýrství, tedy dekompiloval kód, a použil AI k vytvoření vlastní verze, pak je to vlastně kopie. Bude záležet, zda prokáže, že nepoužil dekompilovaný originální exe jako zdroj pro AI.

To si nemyslím, že ten AI agent dělá. Přece nemusím dekompilovat Photoshop, abych zjistil, kde jsou okýnka a co to má za funkce. Z dekompilace by ten agent byl akorát zmatený - bylo by toho moc.

Já vidím spíš takový ten klasický agentic development - někde je sada toho co to má umět, a postupě si ti agenti berou věci a přidávají to tam, no a dělají testy, aby to ti další nerozbíjeli. A tak to pořád jede dál.

https://youtu.be/qFEuYUfauNY?is=NFnOVA--Aq9TwIBX

> zda prokáže, že nepoužil dekompilovaný originální exe jako zdroj
Jednoducho, ma to zakazane vratane pouzitia ikoniek a inych grafickych prvkov. https://github.com/storytold/photocraft/blob/main/AGENTS.md
Pozrite aj adresar doc, tam mate popisane jednotlive nastroje a ich 'paritu' s originalom. Toto sa bude tazko dokazovat. Je tam aj komplet historia commitov. Ten pan vie co robi.

Jednoducho, ma to zakazane>
Zakázat něco AI v promptu ovšem ani zdaleka nezaručuje, že to AI opravdu dělat nebude.

Ale jak jsem psal jinde, aplikaci jde zkopírovat i jinak než dekompilací originálního exe.

Proč by autor ArtCraft aplikací měl dokazovat že něco nepoužil?
Neměl by spíš případný žalobce (např. Adobe) dokazovat že autor naopak něco jejich použil?

Co samozrejme nepojde lebo ten kod ma uz dnes vlastnosti ktore povodny adobe produkt nema.

AFAIK Adobe má v podmínkách zakázáno vytváření podobných programů.

A už se lobbuje, aby se změnily zákony a fungovalo to jako s hudbou. Budete moci vytvořit klidně kopii programu, ale budete muset platit autorovi původního programu, když někdo jiný váš program použije. Například u Libre Office by to znamenalo, že když někdo otevře .docx soubor, tak tvůrci Libre Office budou muset zaplatit poplatek MS.

DOCX je standard, takže program pracující s DOCX můžete vytvořit nezávisle na Wordu. Word tam pak má nějaká rozšíření, u těch už by to byla otázka. Ale pořád vidím rozdíl v tom, zda někdo ta rozšíření reverse engineeruje a napodobí chování Wordu, než když někdo nechá ve smyčce upravovat kód tak dlouho, dokud to nedělá přesně to samé, jako Word.

To by ale nikdo nemohl dělat ani GIMP nebo Kritu... Jejich podmínky jsou mi úplně ukradené, když jejich SW nepoužívám.

"AFAIK Adobe má v podmínkách zakázáno vytváření podobných programů."

Jen aby to nakonec nedopadlo tak, že kdo dá do auta volant, bude muset platit těm, kteří dali do auta volant před ním :-)

Vždyť jsem to psal, že je to kopie i bez znalosti zdrojáků. Pro vytvoření stejného kódu nemusíte znát ten původní kód. Metoda „upravuj kód tak dlouho dokud to nebude dělat to samé“ vede ke stejnému výsledku.

Zkuste si to představit na hudbě. Nebudete mít notový zápis, jenom zaznamenané provedení skladby. A budete to zkoušet hrát tak dlouho, dokud to nebude znít úplně stejně – a to, co zahrajete, si zaznamenáte do not. Tímhle nevznikne nová skladba, pouze kopie té původní. (Jasně, někdo, kdo má absolutní sluch, si to nepotřebuje přehrávat znovu, napíše to do not rovnou z poslechu. Ale vemte si někoho, kdo tohle nedokáže, ale dokáže poznat, zda zní to samé nebo něco jiného.)

Gimp nevznikl tak, že by někdo zkoušel tak dlouho upravovat program, až dělá to samé, co Photoshop.

To, že 2 různé programy vyplivnou stejný výsledek ale neznamená, že jsou to stejné programy.

Dobře, napíšu to ještě potřetí: Nejde o to, že dva stejné programy dají stejný výsledek. Jde o to, že k tomu výsledku dojdou prakticky identickým postupem. A nejde o obecný postup, jako je třeba QuickSort, jde o konkrétní postup, jak je to implementováno v kódu. Ne ve stejném jazyce, ale stejným postupem.

Ale tohle je blbost. Pokud prepisete skladbu se schopnosti absolutniho sluchu, dostanete tu samou notovou osnovu.

V hudbe neni moznost chybovat, je to jako assembler - exaktni instrukce.

To co hudbe dava individualitu, je styl provedeni - proto nahravky od ruznych souboru a dirigentu zni jinak, byt pochazi ze stejneho zdroje. Obcas jdou podchytit rozdily v konkretnim aranzma, ale pro primitivni dila tam je ta sama partitura.

Nuance provedeni do partu nejde zachytit vubec.

Ale v SW svete muzete dosahnout stejneho vysledku ruznym kodem (uz jen primitivni pojeti jako optimalizovany algoritmus vs brute force bude delat znacny rozdil v zdrojaku, byt UX bude na pohled identicky).

Pokud přepíšete (se schopností absolutního sluchu) nějakou skladbu, nemusíte dostat stejný zápis. Notová osnova zůstane stejná - to je pořád jen těch pět linek... ;-) Některé věci se totiž dají zapsat různě - a přesto mají stejný význam.
Tohle je hodně podobné právě tomu, kdy podle chování jednoho programu píšete svůj vlastní. Kód bude v mnoha detailech jiný, ale - s trochou štěstí - to bude mít stejné rozhraní a chování.

V podstatě popisuješ metodu clean-room reverse engineering, kterou v roce 1984 proslavily Phoenix Technologies při vytvoření prvního právně obhajitelného IBM PC kompatibilního BIOSu. Jeden tým analyzoval původní systém a sepsal jeho funkce a chování. Druhý tým, který nikdy neviděl původní kód, podle této specifikace vytvořil vlastní implementaci. Výsledkem byl systém, který se choval stejně, ale jeho kód vznikl nezávisle.

IBM to dala k soudu, ale neuspěli, takže zde máme i precedent.

Nemyslím si, že by ty současné programy vznikaly tímto způsobem, že by byla oddělená fáze specifikace a fáze implementace. Podle mne se opakovaně spouští zkopírovaná implementace a její výstup se porovnává s opakovaně spouštěným originálem.

Mimochodem, kdyby to bylo legální, znamená to konec pro softwarový průmysl. Proč by někdo něco implementoval, aby to mohl prodávat, když to vzápětí někdo vezme a okopíruje?

Audiovizuální díla jsou trochu jiná kategorie, ale souhlas. To že jsem naposlouchal a přepsal do MODu část skladby "Cavern" od Franka Klepackiho, ze mě nedělá autora té skladby, je to pořád kopie, byť notový zápis je v Amiga MOD stylu, a nástroje mám vlastní. Hraje to stejnou melodii (až na pár chyb, v pozadí jsem netrefil dvě noty, ale hudbu to nekazí).

Bude zajímavý sledovat, jak se s tím právo porve tady. Aplikace které jsou vyloženě audiovizuální díla (hry), to budou mít ještě o to víc zajímavější.

"Aplikace které jsou vyloženě audiovizuální díla (hry), to budou mít ještě o to víc zajímavější."

Někdy je těžké vytvořit něco, co ještě nikdo předtím nevytvořil. Třeba když malíř namaluje modrou vázu s kyticí červených růží na zeleném pozadí. Co když už takových obrazů je spousta a malíř některé z nich dokonce viděl. Tak už by takový obraz nesměl namalovat? Nebo by za použití vzoru vázy s květinami měl někomu platit?

Někdo naprogramuje dvouokenního správce souborů s příkazovou lištou dole a menu nahoře, pak už nikdo jiný nesmí něco takového naprogramovat?

Někdo léta tvoří skvělý grafický editor, takže když chce pak někdo jiný vytvořit také skvělý grafický editor, musí se ovládat a vypadat úplně jinak?

Dřív takové programování zabralo spoustu času, takže autor původního řešení stihl svůj produkt prodat a vydělat si. Dnes tihle "kódoví versifikátoři" to zvládnou za zlomek času, takže původní nápad má tím větší hodnotu.

To přebírání děl mi připomnělo začátek jedné povídky od Karla Čapka:
"Tak tuhle jsem napsal povídku a dal jsem ji do tisku; a když jsem ji četl vytištěnou, obešlo mě takové nepříjemné tušení. Člověče, řekl jsem si, něco podobného jsem už někdy někde četl. Hrom aby do toho, komupak jsem tuhle látku ukradl? – Tři dny jsem chodil jako vrtohlavá ovce, a ne a ne na to přijít, od koho jsem si tu látku, jak se říká, vypůjčil.
...
Tak jsem si obešel všechny své dobré přátele;
...
představte si, tu jedinou povídku jsem ukradl ještě z Gottfrieda Kellera, Dickense, d’Annunzia, Tisíce a jedné noci, Charles Louis Philippa, Hamsuna, Storma, Hardyho, Andrejeva, Bandinelliho, Roseggera, Reymonta a celé řady jiných." :-)