Presne tak, programu je to jedno, jak se obchod vyviji, takze je obchodovani bez lidskych pocitu, euforie, presne takovy, jaky ma byt - ciste logicky neni kazda transakce ziskova a to cloveka pri rozhodovani negativne ovlivni, program ne ;-)
Taky jsem obchodoval a dobre zvolenou strategii jsem menil za chodu, kdyz se darilo nebo nedarilo, coz je logicky spatne...
Nakupování pomocí automatů dokázalo ceny celkem stabilizovat, oproti burzovním výkyvům třeba na konci 19. a začátku 20. století. Ty automaty mají ale jednu vadu: stále je píší a nastavují lidé :-)
Mimo realitu je cena všeho, do čeho se hodně investuje: zlato, stříbro, diamanty, umění, dolary i ty akcie.
Cítím se nerespektován a neprávem kritizován, když píšeš, že má moje teorie mysli vadu ;-)
Ta vada by zmizela, pokud by ty automaty psaly jiné automaty, které by byly plně verifikované, tedy by na rozdíl od lidí při přepisu matematických algoritmů do programů či provádění instalačních kroků nemohly udělat chybu. Jenže takový automat podle Gödelových vět o neúplnosti není možné sestrojit.
Rekapitulace: během 45 minut nakoupil akcie za 3,5 mld, který následně prodali se ztrátou 460 mil. To je ztráta kolem 13%. To by mě zajímalo co to bylo akcie, že měly takhle volatilní cenu. Nebo nakupoval nějaké bezcenné a těma postupnýma nákupama jejich cenu sám vyšrouboval a pak tratil na prodeji?
Smajlík vůbec není na místě - tohle není žádná legrace…
Ovlivnění ceny akcií nákupy je poměrně reálná praxe. Průser je spíš v tom, že v momentu, kdy většinu nákupů realizují automaty, které jedou na základě velmi podobných algoritmů, nelze teoreticky vyloučit ani totální rozhození trhu. Zahýbe se cenou něčeho, co většina algoritmů má jako "etalon". Ostatní systémy na to zareagují a výkyv se zvětší. A pokud by se podobných kroků událo více, tak by to mohl být pěkný "cirkus". Přirozeně, všichni se tomu snaží čelit řadou kontrol, ale :-(
Pravdepodobne se jednalo o obchodovani s komoditami (zlato, nafta, kukurice atp.) kde je pomerne velka paka a navic lze nejenom levne koupit a draho prodat, ale take nejdriv draho prodat a az pak levne koupit. Vydelavat se tedy da na pohybech nahoru i dolu. Volatilita nekterych komodit je velka, hlavne kdyz se jeden z automatu "zblazni" :). Takze te ztrate se nedivim, zvlaste v tom objemu...
Při rychloobrátkovém obchodování se snažíte levně kupovat a dráž prodávat, což se neděje s moc velkým ziskem, pokud to ale děláte vážně hodně rychle, můžete na tom vydělávat
Algoritmus místo toho začal kupovat za vyšší cenu a prodávat za nižší a to tak, že například na nákupu a prodeji akcií společnosti Exelon v každém jednom obchodu prodělal 15 centů. Takových obchodů udělal 40 za sekundu, tedy 2400 za minutu. A samozřejmě nebyly to jediné akcie, se kterými obchodoval - podobných "obchodů" rozjel celou řadu. Protože šlo o „vytrvalé krvácení“ a nikoliv jeden vyšinutý obchod, jsou obchody platné a Knight Capital to přišlo na 440 milionů dolarů, způsobilo propad jejich akcií a zcela vážně se dostali na hranici bankrotu
Podobne sa tomu venoval este raz
Pokud váš model nefunguje, jak se stalo například v roce 2012 firmě Knight Capital, můžete klidně za hodinu přijít o 450 milionů USD a následně zkrachovat. Není to výjimka, nedávno Goldman Sachs přišli kvůli chybně volanému mrtvému kódu o 100 milionů USD.
http://pctuning.tyden.cz/hardware/multimedia-zvuk-tv/27678-uvaha-selsky-rozum-na-ustupu-verime-moc-algoritmum?start=2
On je ovsem celkem rozdil kdyz si zbozi nekde vyzvednes a nekam ho rekneme prepravis - pak k tomu zbozi pridavas nejakou hodnotu, v tomhle pripade trebas tu dopravu. Vs ze neco virtualne koupis, a aniz bys to videl nebo jen zauvazoval nad nejakym vyuzitim, tak to obratem klidne v radu vterin prodas.
Problem je v tom, ze v prvnim pripade existuje neco jako dlouhodobe stabilni poptavka a tedy i nabidka - zbozi se spotrebuje nejaky mnoztvi => nekdo ho musi vyrobit, nekdo dopravit ... ve druhym pripade obchodujes s necim co trebas ani ve skutecnosti nikdo nechce, a navic to vytvari extremne nestabilni prostredi - virtualni cenu lze behem minut vyhnat na nasobky, a stejne tak muze padnout klidne az na nulu. A to vse jen a pouze onema virtualnima operacema. Protoze skutecna cena pokud jde o skutecny produkt nikdy nulova nebude.
Stabilní? Stabilní obecně celkem je, ale to je samozřejmě i u spekulací. Pro konkrétní zboží (např. konkrétní model telefonu) už stabilní moc není, opět stejně jako u spekulací.
I u skutečného produktu může cena padnou klidně i na nulu.
Spekulace s ropou, zlatem, diamanty nebo obilím obchoduje budoucí úplně reálné věci, a pokud nakoupíte draze a budete chtít držet tak dlouho, dokud to nemůžete prodat se ziskem, můžete se klidně stát, že vám to skončí před domem, protože se mezitím z futures stane skutečné zboží. Spekulace s akciemi fungují podobně, protože akcie reflektují majetek, vyplácené dividendy a předpokládaný růst zisku (nebo pokles, pokud shortujete), což je vlastně to samé, s čím se spekuluje u skutečného zboží (množství a předpokládaná cena při prodeji).
Pokud se vám spekulace nelíbí, můžete klidně na té samé burze, kde se spekuluje, to zboží koupit a nechat si je. Pokud tedy dokážete odhadnout cenu, jakou bude to zboží mít v době, až k vám dorazí. Abyste neprodělal ;-)