Proč zrovna padla volba na Rust a ne třeba na Go nebo Python?
Jsou to nízkoúrovňové utility, u kterých chcete, aby rychle nastartovaly a neměly žádnou zbytečnou režii. Tím určitě padá Python, a Go pro tohle také není vhodný – je to vysokoúrovňový jazyk, který má režii (třeba automatická správa paměti). Rust je stejně nízkoúrovňový, jako C, ale má vlastnosti (zejména týkající se bezpečnosti), které C nemá.
Proč zrovna padla volba na Rust a ne třeba na Go nebo Python?
Protože cílem nebylo přepsat coreutils. Cílem je přepsat úplně všechen kód v C a C++ do Rustu, protože Rust je úplně nejlepší programovací jazyk všech dob. Protože memory safety (ať už to v pojetí Rustu znamená cokoliv) je ta jediná úplně nejdůležitější věc v IT. Coreutils jsou jen jeden malý krok na této křížové výpravě. A všichni, kdo si myslí, že tenhle projekt je blbost, nebo dokonce nemají rádi Rust, jsou dinosauři odmítající pokrok.
Vy všichni nechápete, že Rust je jen jedna etapa ve vývoji programovacích jazyků. A ano, přepsat všechen kód v C a C++ do něčeho jiného je více než žádoucí a není důvod sem psát to, co je napsáno na stránce projektu uutils (C například předělávalo svůj tooling mnohokrát a vždy to byla ergonomická tragédie).
Jo, mohli jste to přepsat do jiného jazyka, pokud máte lepší. A až/pokud bude někdy pro tyhle věci nějaký jazyk lepší než Rust, můžete, jsem zvědav na přidanou hodnotu.
Vy všichni nechápete, že Rust je jen jedna etapa ve vývoji programovacích jazyků.
Hodně nešťastná etapa.
A ano, přepsat všechen kód v C a C++ do něčeho jiného je více než žádoucí
Ne, není. A rozhodně ne do Rustu.
C například předělávalo svůj tooling
Jaký tooling máte na mysli? Pod pojmem "tooling programovacího jazyka" si představuji kompilátor, standardní knihovnu, language server pro editor/IDE, generátor dokumentace (Doxygen), statické analyzátory, podporu pro debugger. U linkeru už je docela diskutabilní, jestli patří do toolingu jazyka. Různé build systémy a package managery tam podle mého názoru určitě nepatří.
Jo, mohli jste to přepsat do jiného jazyka, pokud máte lepší.
Proč? Co je špatného na C++, popř. na C pro již existující kód nebo na platformách, kde není k dispozici C++?
Projevuješ úžasnou dávku nepochopení. Nebo nechápavého spíš děláš.
> Hodně nešťastná etapa.
O tomhle se můžeme přít donekonečna. Mezitím jednotlivci, menší firmy i ty obrovské přepisují spoustu kódu z C a C++ do Rustu a nevím o nikom, kdo by to dělal naopak (snad někde v embed světě to je možné, ale tam coreutils nespadají). Vyzýval jsem, abyste zkusili ty utility přepsat do něčeho jiného než do Rustu, ale to jsi asi nezaznamenal a rozhodně neudělal.
> Jaký tooling máte na mysli?
Nastuduj si, co dělá třeba cargo a srovnej to s hrůzami typu cmake.
> Co je špatného na C++, popř. na C pro již existující kód nebo na platformách, kde není k dispozici C++?
Tak nějak všechno. a v kódu GNU Core Utilities to je jasně vidět. Nové programovací jazyky nevznikají a hlavně se neprosazují proto, že ty předchozí nemají chybu.
Memory safety je supr věc, ale Rust je hlavně docela pohodlný na vyjadřování (vocuď-pocuď samozřejmě). Tak ony jsou i jiné jazyky, které jsou pěkné, pohodlné a s moderní syntaxí. Ale ne každý je tak nízkoúrovňový a štíhlý. A ony jsou samozřejmě i jiné jazyky, které jsou nízkoúrovňové a štíhlé, ale zase nejsou tak pohodlné na psaní nebo nemají memory safety...
> "s moderní syntaxí"
> Co to je, ta moderní syntax?
Moderní syntax je syntax která opravila chyby a omyly C/C++ které se nahromadili od roku 1985 a reflektuje že je rok 2010+ a máme tu úplně jinou sortu programátoru kteří jsou zvyklí na trochu jiné features a syntax v programovacích jazycích. Jinak řečeno to je podobné jako že C++ mělo moderní syntax oproti např. ASM
17. 9. 2026, 23:37 editováno autorem komentáře
Moderní syntax je syntax která opravila chyby a omyly C/C++
Spíš nahradila podivnosti syntaxe C a C++ jinými podivnostmi, které nejsou o moc lepší nebo horší, jen jsou nové a jiné. Hlavně když za jeden den koukám do zdrojáků v C, C++, Pythonu, make, cmake a shellu, tak málo co ocením tak, jako sedmou variantu zápisu příkazu if :-)
nahromadili od roku 1985
C je ještě o hezkých pár let starší.
Ale stejně mám pocit, že "moderní" je tady myšleno jako "lepší", ale ve skutečnosti to neznamená vůbec nic.
No tak to zkuste znova a tentokrát opravdově. Protože vaše reakce tomu vůbec neodpovídají.
Podívejte se třeba na takového Radka Míčků. Ten s Rustem nesouhlasí, ale alespoň ví proč, bez ohledu na to, že to jeho proč je (možná) subjektivní. Zkuste se tomu přiblížit. Nikoho tady nebaví řešit laciný námitky.
Já taky vím proč. Zkoušel jsem Rust mimo jiné i v reálném projektu. Přestože byl celkem jednoduchý a malý a účastnilo se i několik nadšenců do Rustu, výsledek byl tragický. Já jsem v této diskusi stručně nastínil pár základních námitek, protože detailní rozbor by byl na článek, nebo možná seriál. Vy jste tu taky nepředvedl žádný detailní rozbor, proč Rust ano a C a C++ ne. A nemyslím si, že byste zrovna Vy měl určovat, které námitky jsou laciné. Jestli to nebaví Vás, nemusíte se diskuse účastnit.
A se kterým C++? On se ten jazyk dost mění a bordel způsobuje i míchání verzi standardu v jednom projektu.
Verze 89 je proti 11 a proti 17/20 docela rozdíl. A to nemluvím o STL nebo (především) magii v boostu.
Autoptr vs unique/shared. Korutiny (a syntaxe pro ne). Move, explicitní this, atd.
C++ je kanon namířený na vlastní nohu bez pojistek. A můj ne úplně malý embedded projekt je v Rustu kratší a čitelnější než byl v C++.
Rust má filozofii safety-first.
C++ má filozofii safety-optional.
Já bych to vyjádřil trochu jinak:
Rust má filozofii: Vnutit určitou podmnožinu statické analýzy kódu všem. Ale protože pak je to nepoužitelné, tak to dovolíme vypnout a budeme doufat, že tuto možnost budou programátoři používat málo a nějak magicky zajistí, aby jejich kód (na kterém jsou všichni ostatní kriticky závislí) byl správně.
C++ má filozofii: Nechat na programátorovi, aby správnost zajistil na úrovni, kterou pro konkrétní účel potřebuje, vhodnými prostředky, z nichž některé poskytne jazyk (nebo kompilátor) a jiné externí tooly a správně nastavené procesy vývoje. A toto se vztahuje na všechny třídy chyb, nikoliv jen memory safety.
> Ale protože pak je to nepoužitelné, tak to dovolíme vypnout a budeme doufat, že tuto možnost budou programátoři používat málo a nějak magicky zajistí, aby jejich kód (na kterém jsou všichni ostatní kriticky závislí) byl správně.
To byla tragická snaha vyhrát debatu, ale OK, budu konkrétní:
> Ale protože pak je to nepoužitelné, tak to dovolíme vypnout
Jo, Rust obsahuje třeba možnost vkládat inline assembly. Každý vyšší jazyk, který toto dovoluje, samozřejmě uznává, že se mají celé programy psát v assembleru, protože jen ten umožňuje dělat dostatečně univerzálně použitelné programy.
> budeme doufat, že tuto možnost budou programátoři používat málo
Ano, autoři vyšších jazyků tak nějak doufali, že inline assembly se bude používat málo. Proto zavedli všechny ty trapné vyšší abstrakce, které opravdový programátor samozřejmě nepotřebuje (a když ano, zajistí si je nějak sám pomocí skoků apod.).
> jejich kód (na kterém jsou všichni ostatní kriticky závislí)
Ale to je pěkný slaměný panáček. Autoři coreutils z Rustu tvrdí, že bez nich se svět neobejde, co?
> nějak magicky zajistí, aby jejich kód (...) byl správně.
Jo, další slaměný panák. Vyšší jazyky se snaží omezit počet maximálního počtu kategorií zbytečných chyb. Jestli magicky, to je otázka, ale nikdy neslibovaly, že se programátor nemůže seknout, protože to by byla teprve magie.
Já jsem samozřejmě nemyslel inline assembly, ale klíčové slovo unsafe, bez kterého se nedají efektivně implementovat ani úplně základní datové struktury a algoritmy. Jenže jak to někdo použije, tak v tom místě (a jeho netriviálně velkém okolí) ztrácí tu hlavní propagovanou výhodu Rustu. Takže se použití unsafe schová v knihovnách s doporučením, že "běžní" programátoři mají používat tyto knihovny a doufat, že jsou napsané správně. Ve standardní knihovně C++ je sice taky std::list, ale je tam pro pohodlí programátorů, ne proto, že by se dal implementovat jen pomocí vlastností jazyka, které se doporučuje pokud možno nepoužívat.
Ta kritická závislost byla myšlena na těch zmíněných knihovnách, nikoliv na coreutils.
Vyšší jazyky se snaží poskytnout nějak rozumně vyváženou množinu vlastností umožňujících efektivně psát kvalitní software. Jen u Rustu debata vždycky sklouzne výhradně na safety, čímž se navíc poněkud omezeně myslí memory-safety.
Ale i v C++ je doporučení běžně nepoužívat holé pointery a spoléhat na reference, shared a unique-ptr.
A pokud ten holý pointer použijete, tak musíte vědět co děláte z hlediska paměťové a vláknové bezpečnosti (Rust hlídá i Sync+Send). A jakákoliv chyba se může projevit i při vzdáleném použití.
Běžně (každý den) vidím, jak glib runtime kontroly hlásí double free situace v Gtk aplikacích (nepadá to, protože je tam extra runtime workaround).
Stejně jako v Rustu některé struktury bez pointerů nenapíšete. Nebo jak si myslíte, že je ten std::list implementovaný? A když tam bude chyba?
Nakonec vždycky v unsafe skončíte v každém jazyce. Přístup k nizkourovňovým funkcím a hardware prostě jinak neuděláte. Ale C++ to považuje za normál a umožňuje to kdekoliv. Rust vyžaduje, aby programátor explicitně řekl, že si toho je vědom.
Jak už jsem řekl, C++ se snaží ten trend zvrátit a posledních několik revizi dost masivně přidává vlastnosti a funkce. Ale co bych ocenil je možnost odříznout stará chování a mnohem čitelnější chybové výstupy. V tomto je Rust ekosystém opravdu hodně napřed.
Tohle všechno já vím. Jenže když safe Rust je sice memory-safe, ale nakonec vždycky skončíte v usafe, a na druhou stranu C++ se snaží různými způsoby (nejen memory-) safety vylepšovat, tak už rozdíl mezi oběma jazyky v tomto ohledu není tak zásadní, jak se nás neustále snaží propagátoři Rustu přesvědčovat. Tím se z Rustu stává jen jeden z řady alternativních jazyků, ne nutně obecně lepší (ani horší).
Zásadní rozdíl je v mentálním modelu a zátěži programátora. Rust Vás omezuje, ale když na něco zapomenete, tak to často chytí kompilátor. Cenou za to je nutnost občas použít složitější konstrukce.
C++ Vás neomezuje, takže jako programátor máte jednodušší život. Ale když na něco zapomenete, tak se chyba mnohem častěji dostane do produkce.
Průmysl preferuje ten Rust-like přístup. A to i v C/C++, kde to omezení vyjadřovacích schopností existuje třeba ve formě MISRA pravidel a jejich validátorů. A MISRA C++ je v tuto chvíli "zaseklé" na podmnožině C++ 17.
Statická kontrola kódu (kompilátorem nebo samostatným statickým analyzátorem) i dynamická kontrola invariantů za běhu programu tu byla i dřív, není to vynález Rustu. Proto se mi zdají pojmy jako Rust-like nebo C++-like přístup poněkud zavádějící. Rozdíl je v tom, že C++ nechává v mnohem větší míře na programátorovi, která omezení aplikuje. Rust naopak vždy vynucuje některá omezení, která se mně zdají jako příliš přísná. Nikoliv ve smyslu toho, jak komplikují život programátorům, ale zda, nebo jak hodně, principiálně znemožňují efektivní implementaci některých důležitých/užitečných programových konstrukcí.
> Já jsem samozřejmě nemyslel inline assembly, ale klíčové slovo unsafe
To je jasné, uváděl jsem protipříklad. Existence unsafe a minimalizaxe jejího použití je podle mě zcela OK.
> Ve standardní knihovně C++ je sice taky std::list, ale je tam pro pohodlí programátorů, ne proto, že by se dal implementovat jen pomocí vlastností jazyka
Já to vnímám jinak. Na školách se pořád implementují spojové seznamy a podobné věci pomocí ukazatelů. V praxi tohle skoro nikdo nedělá. Pomocí knihoven jsou všechny tyhle "low level" věci vyřešené a safe Rust pro velkou většinu věcí s přehledem stačí.
> Ta kritická závislost byla myšlena na těch zmíněných knihovnách
No dobrá tedy.
> Vyšší jazyky se snaží poskytnout nějak rozumně vyváženou množinu vlastností umožňujících efektivně psát kvalitní software. Jen u Rustu debata vždycky sklouzne výhradně na safety, čímž se navíc poněkud omezeně myslí memory-safety.
Rust se (až bolestně) snaží neustále přidávat další výrazové prostředky. Holt ale nemůže jít mimo základní principy - safety je jeho constraint, ne jediná vlastnost. Debata o safety je logická, protože některé jiné jazyky ji tolik neřeší a Rust (zcela samozřejmě) prodává to, v čem si jeho autoři a fanoušci myslí, že v tom exceluje. A ano, debatovat o tom, jestli to "má" být tak nebo jinak, lze donekonečna.
> A tuší někdo, co to memory safety v pojetí Rustu přesně je a jaké má všechny důsledky?
To ti řeknu naprosto přesně.
Rustař dostane zadání, zkontroluje všechny panic a řekne, že na 99% to nespadne. (A já jako zadavetel se 70% jistotou dokážu pracovat.)
C++ dostane zadání, dá tomu enormní množství úsilí (většinou to nebejvají žádní blbci), prožene to hromadou toolů, které mají zkontrolovat všechno možný i nemožný, ale když se zeptám, zda mi zaručí, že to u klienta spadne, jen hořce pokrčí rameny.
Zrovna memory safety a padání aplikace spolu moc nesouvisí. (Vlastně by bylo hezké, kdyby aplikace, co špatně pracují s pamětí, vždy padaly.)
> zkontroluje všechny panic a řekne, že na 99% to nespadne.
Kromě panic to může padat i v kódu, který vygeneroval kompilátor, třeba drop. Nebo třeba při indexaci vektoru.
Ah, std::expected je koukám od C++23. Super :) Já v tom dělala naposled v 2020, a to jsme v práci konečně dostali povolení používat C++14 (: Od té doby pracuju jako Rust dev. Ale 23 rozhodně nepovažuji za dávno, rozhodně ne v C++.
Ale co tak koukám, error propagation to pořád neřeší, takže bude spousta lidí i tak spoléhat na výjimky, stejně s nima je potřeba počítat kvůli legacy kódu, a neexistuje moc způsob jak to compile time vynutit - ale možná se v něčem pletu.
C++ se poslední dobou fakt snaží přiblížit Rustu, jen je to kvůli zpětné kompatibilitě dost neohrabané. Každopádně muset v tom dělat znova (a být někde kde se používá současný standard, což z mé zkušenosti není úplně běžné), určitě by se mi s tím dělalo o něco líp.
20. 9. 2026, 10:24 editováno autorem komentáře
> A tohle je přesně ukázka Rust fanatismu. Ne ty aplikace většinou padnou na neošetřených vstupech a chybách v logice.
"Většinou" nic neznamená. Bavme se o tom, co pomůže a co nepomůže. Jazyk, který pomáhá předcházet chybám, to snad dělá ku prospěchu věci. Že někdy nepomůže s logikou, je možné. Jenže on Rust i v tomhle pomáhá (enumy a exhaustive pattern matching a všechny tyhle věci). C je v těchto věcech úplně blbé a všechno tohle zůstává na programátorovi. C++ minimálně "nic nevynucuje", což nepovažuju za optimální.
Jedna možnost je předcházet chybám. Jiná možnost je, tolerovat chyby.
Oboje má svoje výhody. To první je spíše stroj, to druhé spíše živý tvor. A oboje má své výhody. Např. ty programy druhého typu mohou být snáze rozšiřitelné - nespadnou na chybu, když dostanou neočekávaný vstup.
> Jenže on Rust i v tomhle pomáhá (enumy a exhaustive pattern matching a všechny tyhle věci).
To pomáhá, když ten systém nechcete dynamicky rozšiřovat - např. že byste kus programu nahradil jiným kusem (např. dynamická knihovna), co má třeba větší enum. Tam se Rust rozbije.
> To pomáhá, když ten systém nechcete dynamicky rozšiřovat - např. že byste kus programu nahradil jiným kusem (např. dynamická knihovna), co má třeba větší enum. Tam se Rust rozbije.
Kontrakt buď platí nebo neplatí. Rust samozřejmě umí (jako každý turingovsky kompletní jazyk) zpracovávat různá dynamická data, ale ta přece mají svoje přesné místo.
To s tou chybou spíš záleží, o jakou aplikaci se jedná. Když je to herní engine, tak je obvykle lepší, když to nějaké to dělení nulou nějak přejde, i za cenu herního bugu, než když to žuchne a poschazuje tisíce klientů, na druhou stranu u bankovní operace bychom asi neradi, pokud by při chybě tam "něco" dosadila, u řízení IGBT, když to neví, co dál, tak je zase asi žádoucí to zabalit, ale prvně schodit výstupy na nulu, jinak hrozí ne zcela levný ohňostroj, u neuronek nic nenaštve víc, než když po půl hodině inference to spadne na NaN protože fp16 je málo (kuk, AceStep, na starší grafice), apod.
> Jedna možnost je předcházet chybám. Jiná možnost je, tolerovat chyby.
Tolerovat chyby IMHO dává smysl zejména cíleně – vím, že něco může skončit chybou, ale je to navržené tak, že mohu rozumně pokračovat. Mžná třeba ukončit jeden blok kódu a pokračovat dalším. Obvykle to ale neznamená bez rozmyslu pokračovat dál.
Souhlasím.
Ale poslední dobou zkouším i alternativu - pokračovat vždy. Inspirovalo mě unit testování v Odinu, kde test běží, i když už došlo k chybám. Důvodem je omezení jazyka - není tam stručná možnost, jak propagovat chybu jako např. otazník v Rustu.
Například jsem si hrál s parserem JSONu, který vždy uspěje. Funguje to tak, že když uživatel chce hodnotu, která neexistuje nebo má špatný typ, tak parser vrátí defaultní hodnotu daného typu. Takže celé parsování se nezabývá chybami. Až na konci se uživatel může podívat, jaké chyby nastaly a dostane všechny najednou - ne jen tu první.
Nevýhodou je, že to plýtvá výkonem, a také, že když se uživatel nezeptá, zda nastaly chyby, tak o tom ani nebude vědět.
NN, je to z tragické balady K.J.Erbena o osudu(každý program má chybu) a smrti(panic) s atmosférou fatalismu(odevzdání se osudu, že tam ta chyba je, ale nějak to dopadne).
Myslím že se jmenuje Jistá nejistota. Rustař představuje naivního hrdinu, který věří v kouzelnou zbroj (kompilátor) a proto si může dovolit být si jistý, protože nezná všechny příšery, které číhají v temnotě runtime. C++ je veterán, který ty potvory v temnotě potkal a proto vystupuje nejistě. Ví, že každá z nich může nečekaně skočit ze stromu na záda a malá prolézt mezerou v sebelepší zbroji.
Nemám tu baladu rád. Neřeší který z hrdinů je lepší, nechává otevřený konec a nikdo nezemře. Což je u Erbenovo balad výjimkou. Ale tušená smrt visí ve vzduchu a je skoro fyzicky hmatatelná.
"Erbenovo" (strašný patvar, vynikne zejména v jinak spisovném textu) hrdina Rustař většinou C++ zná a často lépe, než velká část jeho uživatelů (měl jsem před lety kolegu, který byl hrozný hrdina - původně čistý Cčkař, který raw pointery sekal po kvantech - a zanechal po sobě hromadu memory leaků). V tom je ten vtip.
> Nebyl ten kolega výjimkou z pravidla? Okrajem Gaussovy křivky?
No to nevím, zase tak mohutný vzorek programátorů jsem nepotkal. Naštěstí už se spoustu let okolo kódu C a C++ soustavně nepohybuju. Přesto si myslím, že ti hrdinové, kteří nedělají chyby, jsou vzácní (Linus Torvalds, John Carmack a kdo?) a proto jsem na straně mocných a vybíravých kompilátorů.
Nechci bejt rejpal, ale žádný hrdina ze starých bájí, který programoval v Céčku ještě v království Novellu, po sobě nezachal žádný memory, natožpak jiný resource leak.
Protože pokud ano, tak v lepším případě to při unloadu řvalo jak vztelké na konsoli (AllocatedShortTermMemory), v tom horším příjemný ABEND (LocalSemaphore). To jen ti mladí, co meč měli v ruce dřevěnej a draka naposledy viděli na obraze, tak dělaj takovéhle věci...
ad Erbenovo - tuším že to naprosto legální tvar v nářečí kolem Plzně.
21. 9. 2026, 00:15 editováno autorem komentáře
"ad Erbenovo - tuším že to naprosto legální tvar v nářečí kolem Plzně."
A hergot. Má lokalita byla kompromitována. :) Až někdo vezme LLM skutečně do rukou(divil bych se kdyby tomu v Alphabeut již nebylo), tak podle delšího nebo více textů v časovém horizontu pozná celkem přesně nejen osobnostní profil pisatele, ale podle nuancí v slovosledu, upřednostňování výrazů s vysokou pravděpodobnostní pozná současné i předešlé bydliště.
Ale i když je např. "Erbenovo" běžné v určitém nářečí, dělá ho to spisovným?
Ale i když je např. "Erbenovo" běžné v určitém nářečí, dělá ho to spisovným?
Ne. A připojuji se k názoru, že to je hrozný patvar. Svého času mě odrovnala v Praze "Krakonošovo hospoda" - ale v Krkonoších se takto fakt nemluví.
A pokud jde o C/C++ - už jsem to psal vícekrát i jinde - nepřestává mě udivovat umanutá představa rustafariánů, že stejné chyby, jako dělali oni v těchto jazycích, dělá přece každý. Není tomu tak! Pointery, pointerová aritmetika a práce s dynamickou pamětí je noční můra a kámen úrazu prakticky všech začátečníků. Přirovnal bych to v češtině ke shodě přísudku s podmětem či k vyjmenovaným slovům - není to nic těžkého, ale dokud to drilem nedostanete pod kůži, budete s tím zápasit. Ale existují lidé, kteří tuto banalitu nezvládnou nikdy. A totéž platí i v programování. Fakt už si ani nevzpomenu, kdy jsem naposledy udělal chybu ve vyjmenovaných slovech, v přísudku nebo v C v pointeru/memory leak. Ano, dělám chyby v programech - jako každý -, ale v tom mi nezabrání žádný zázračný programovací jazyk. Někomu může rustí borrow checker a filosofie unsafe bloků připadat geniální. Mě to irituje, protože se mě to pokouší chránit před typem chyb, jež již dávno nedělám, a platím za to příliš vysokou cenu. BTW, tento restriktivní, defenzivní přístup kompilátoru neskutečně štval spoustu lidí u Pascalu, proto z něj přecházeli na C. U rustafariánů mi onanie nad tím, jak je kompilátor seká přes prsty za něco, co v daném kontextu může být ve většině případů naprosto v pořádku a mnohem efektivnější než jím proponované řešení, připadá jako forma masochismu. Jako - klidně si plaťte za to, že vás nějaká domina zmaluje důtkami. Ale nevnucujte to ostatním a netvrďte, že je to to nejlepší, co může být.
Jsem schopen vnímat, že Erbenova balada, je hezčí a správnější, ale i tak na 99% příště použiji Erbenovo. :( A co "Erbenovo dítě"? Je "Erbenovo" ve spojení se středním rodem v pořádku a nepaskvilem?
"protože se mě to pokouší chránit před typem chyb, jež již dávno nedělám" Nejste tímto jedním z vzácných jednorožců a proto se Rust stal tak populárním?
Erbenovo je koncovka singuláru středního rodu, takže by nikoho nemělo překvapovat, že se singulárem podstatného jména rodu středního je v pořádku. :)
Pokud jsem jednorožcem, tak je to ale smutné. Znamená to, že spousta lidí vlastně nezvládá své řemeslo. A nikde není přece řečeno, že neschopností zvládnout pointery to končí. Na čem všem ještě můžeme očekávat, že si vylámou zuby, když nezvládli ani pointery? To by snad bylo lepší, kdyby se programováním raději vůbec nezabývali. Aby nevznikla mýlka - nemyslím si o sobě, že bych byl bůh ví jak dobrý. Ale dalo by se z toho vyvozovat, že úroveň většiny současných programátorů je opravdu velmi tristní.
> A tuší někdo, co to memory safety v pojetí Rustu přesně je a jaké má všechny důsledky?
To ti řeknu naprosto přesně.
Rustař dostane zadání, zkontroluje všechny panic a řekne, že na 99% to nespadne. (A já jako zadavetel se 70% jistotou dokážu pracovat.)
Asi to z mého dotazu nebylo dostatečně jasné, ale nechtěl jsem další marketingový výkřik z kategorie "Rust je nejlepší na světě (a C++ je naopak nejhorší)." Dotaz směřoval na detailní technickou specifikaci toho, co safety Rustu přesně zaručuje a co ne, za jakých podmínek, jaké má důsledky (na výkon výsledného kódu, nemožnost používat některé jinak zcela korektní programové konstrukce), jaké důsledky má naopak použití unsafe, apod.
19. 9. 2026, 20:22 editováno autorem komentáře