Odpověď na názor

Tak záleží, co přesně od toho chcete..

A předesílám, že připojování ZFS bych rovnou vzdal, pokud se nebavíme o nějakém specifickém, kontrolovaném recovery (Klennet atp.). Když už bych nutně potřeboval přístup, tak bych si spustil v Hyper-V celou Linuxovou distribuci (nebo FreeBSD) se stejnou minor verzí ZFS modulu (např. 2.3). Pak přesměroval do VM všechny disky, kde ten daný FS je, opatrně naimportoval pool, připojil a vysdílel ven přes Sambu.

V rychlosti:
- ten plugin do TC funguje pořád, ale je jen RO a má spousty omezení.
- od stejné firmy je i Reader, který to připojí FS jako písmenko, ale třeba XFS už je za peníze.
- Paragon má funkční komerční driver pro ext4, s tím funguje v pohodě včetně třeba základního LVM (míněno bez složitějších dm targetů). Btrfs, XFS pak jen pro čtení. Kdybych chtěl něco pro běžnou práci, řešil bych to nejspíš takhle.
- open source ext2fsd mi nikdy pořádně nefungoval, bylo tam spousty potíží. Bral bych to jen jako totální nouzovku (na čistý fs v R/O režimu bez žurnálu). Od původního projektu existuje fork, který spousty věcí vylepšil, dokonce je to i podepsané, ale dlouho jsem to netestoval.

Co funguje relativně v pohodě a doporučil bych pro občasný přístup k souborům, je WSL2.
https://learn.microsoft.com/en-us/windows/wsl/wsl2-mount-disk

Ve WSL2 je kernel (6.6 aktuálně) přímo se standardními moduly (ext4, xfs, btrfs.. atp.), není problém připojit LVM atd. Podporuje to všechny fíčury těch FS jako normální Linux.. není nutné mít strach z toho, co autor nějakého Windows ovladače pro FS implementoval a co už ne.

Jediné zásadnější omezení je, že se tam musí poslat celý disk, tzn. pokud má člověk třeba multiboot s Windows na jednom disku, nejde to.
Připojení pak např. přes:
wsl.exe --mount \\.\PHYSICALDRIVE2 --bare
(parametr --bare zařídí, že se to automaticky nemountuje)
následně pak už běžící wsl instanci připojit přes mount do složky s libovolnými parametry (např. subvol pro Btrfs atp.).
Pro opakované použití se to dá samozřejmě celé naskriptovat.

Na data z WSL instance se pak dá přistupovat z Windows přes speciální UNC cesty (je tam 9P/plan9 driver).
např. \\wsl.localhos­t\FedoraLinux-42\mnt\tmp

Poslední dvě poznámky. Normálně to používá unixová práva, takže ve WSL musí být uživatel se správným UID/GID, nebo je potřeba otevřít práva pro všechny (sudo chmod normálně funguje).
Logicky, to chce pak také nějak regulérně ukončit a odpojit FS.