Vyšel HelenOS 0.4.1

Myslím, že v archivu diplomek, disertací a článků týmu okolo Andyho Tanenbauma by se jistě něco našlo. Resp. zcela určitě jsem na toto téma již něco od tohoto týmu četl. (a docela rád bych to i porovnal s Vaší prací, kterou se mi ovšem bohužel najít nepodařilo)

Podpora sparc – obávám se, že tu já příliš neocením; a byl-li bych v situaci, kdy ji oceňovat mám, velmi pravděpodobně by mi příliš nepomohlo, že ji má HelenOS, ale ke spokojenosti by mi asi stačilo, že je na slušné úrovni třeba v Solarisu, Linuxu nebo OpenBSD. :-)

Množstvím diplomek bych se právě moc neoháněl – na mnou zmíněném hypotetickém motoru by se jistě taky dalo obhájit množství diplomek, přesto to na jeho smysluplnosti nepřidá vůbec nic. :-)

Budiž – berme to jako hračku pro studenty. Ale hra a experiment jsou přeci jen trochu rozdílné věci. ;-)

Kdybyste tady zbytečně nežvanil, uděláte lépe. Autor píše HelenOS, protože se chce něco naučit. To jste nepochopil? Lidí, schopných psát operační systém zase tolik není, zato plácalů-teoretiků, kteří v diskusích kritizují, jak „je to nečisté“ je celá řada. HelenOS má určitě svůj praktický význam – třeba v tom, že řadě dalších srozumitelně odkryje, jak se to dělá, jak některé věci fungují atd… Co je špatného na tom, že to někdo zkusí? Bude mít nějaký základ na kterém pak může začít experimentovat a původní návrh vylepšovat. Já jsem si také kdysi psal OS pro mikrokontroléry AVR ATMega třebaže podobné již tehdy existovaly (Od AT Mega32 výše už se v tomto směru dá dělat dost zajímavých věcí…), hrál jsem si s PID regulací a podobnými věcmi (regulace je moje původní profese, která mě dnes bohužel neživí – jsem síťař a Unix admin – přesto si s tím hraju…no a co?) atd… Žvanil jako vy by mě asi také kritizoval, proč to dělám, když je to někde dávno hotové. Jenže já se na tom naučil plno věcí a MCU AVR mně díky tomu tak nějak zalezly pod kůži. A nedá se úplně zanedbat i ten pocit, že funguje něco netriviálního, co jsem sám navrhl a odladil…Prostě to za to stojí.
Autorovi HelenOS přeji mnoho úspěchů a ať se nenechá otrávit. Velmi dobře jeho motivaci rozumím.

Mimochodem – jeden zajímavý web pro lidi, kteří chtějí začít s OS na intelských PC:

http://www.os­dever.net/ (tady je spousta tutoriálů atd.)
http://www.os­dever.net/bker­ndev/ (tady je velmi srozumitelný příklad, jak si vytvořit nějaké startovací prostředí na kterém pak začnete psát OS)

Celkem 343 slov a žádná zmínka o poruše? To musel psát falešný BLEK.

Jenže u toho motoru je problém v tom, že obvykle existuje nějaký požadavek na jeho vývoj – „potřeboval bych čtyřdobý motor, který bude aspoň o tolik a tolik lehčí, efektivnější, levnější, spolehlivější atd. do nového auta, které bychom chtěli vyrábět. Dokážete s tím nějak pohnout?“ Nebo si můžete říct – „mám skvělou myšlenku, co takhle zkusit udělat motor bez mechanické vačkové synchronizace, řízený plně počítačově“ a vyvíjet inovativní věc jen tak, „kvůli ničemu, jen s vírou, že se vám to povede a lidem se to bude hodit“. A klidně ať mu netěsní válce, to řešit umíme a pro účely případné praktické implementace taky vyřešíme. Naproti tomu si říct „budeme vymýšlet klasický motor po svém“ – no je to přesně jak píšeš – jediný důvod, který to omlouvá, je, abychom nezakrněli a zjistili, jestli to ještě vůbec svedeme.

Ale inovace spočívá i v nalezení optimální množiny vlastností. A v tomto bylo C opravdu inovativní, úplně stejně, jako Unix – „sestavit operační systém s minimálními nároky, co nejjednodušší a tak, aby umožňoval to, to, to, protože soudobé operační systémy touto kombinací vlastností neoplývají, nebo je realizují nešikovným/náročným způsobem“. Nevím, jestli vývoj Minixu je zrovna motivován použitím v praxi, nebo spíše jako experimentální prostředí. Nicméně, přinejmenším, na něm použitelnost několik inovativních myšlenek byla úspěšně předvedena.

Co je ale motivací HelenOS, kromě „pojďme si zkusit napsat vlastní operační systém“? Chápal bych to u kluků ze střední, ale na naší nejlepší univerzitě??? WTF? To je jako obhajovat diplomky na úlohách v praktiku.

Ostatně celá tahle diskuse je zbytečná. Na začátku stála moje nevinná a řekl bych, že celkem pravdivá poznámka (nebo snad ne, BLEK.u?).

Ano, C je v tomto inovativní. Jenomže v době vzniku C nebylo možno tuto inovativnost žádným způsobem prokázat.

Dnes „kvalitu“ C prokážeme jednoduše, můžeme si udělat statistiku, kolik procent programátorů programuje v C a kolik v jiných jazycích a z toho usoudit, že C je dobré.

V době vzniku C ho však používalo možná tak 5 programátorů a tisíce ostatních psali ve Fortranu, Cobolu či PL/I. Takže takhle to nejde.

Kdybychom chtěli vědecky správně dokázat, že v C programátor programuje efektivněji, tak bychom si museli studenty rozdělit na poloviny, půlku učit C, druhou půlku třeba PL/I, až se to za několik let naučí a stanou se z nich profesionálové, tak jim dát za úkol vyvinout stejný projekt a měřit, jak rychle ho vyvinou. Pak stanovit hypotézu, že C je efektivnější než PL/I, a testovat ji na určité hladině průkaznosti.

Jenomže nikdo do takového experimentu dobrovolně nepůjde. A práce programátora je tak drahá, že ti nikdo nezaplatí, aby několik desítek programátorů psalo tentýž projekt, a pak bylo možno statisticky testovat hypotézu.

Testovat to, že C je efektivní, je o řád dražší než samotný vývoj toho jazyka C (což dělali jen dva lidi, nebylo na to potřeba žádný statisticky významný vzorek). Takže lidi vyvíjejí C i ostantí jazyky „jen tak“ s vidinou že buď uspěje nebo zkolabuje.

Stejně tak nelze prokázat efektivitu programování pro Unix, HelenOS nebo pro můj operační systému, co píšu. A taky to vyvíjím „jen tak“.

Operační systém vyvíjím, ale ne HelenOS, chci, aby to něco dělalo, a tak v něm nemám desítku architektur, ale zato můj systém má dost funkcí na to, že ho vyvíjím sám na sobě a píšu z něj i tento příspěvek.