Vlákno názorů k článku
Vývojáři v Silicon Valley místo klasické stravy často zvolí proteinový prášek
od Jarda_P - Ano, neni nad zdravou stravu. Toho by se...
-
Ano, neni nad zdravou stravu. Toho by se meli chytit vyzkumnici a sledovat, jak dlouho tem vyvojarum vydrzi jatra, protoze zivit se jen proteiny a eventualne nejakymi pridanymi mineraly a syntetickymi vitaminy nelze.
Jinak ty prasky maji opravdu atraktivni nazvy. Cloveku se az vybavi Soylent Green http://www.imdb.com/title/tt0070723
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelZjišťovat si fakta je nečestné a nemělo by být v diskusi tolerováno!
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
No jo, kdyz selze fakticke tvrzeni, tak se vzdycky da nasadit FUD.
-
To je tak trochu otazka: Komu verit? Byli taci, co vzali par krys, dali jim parkrat nazrat GMO kukurice a kdyz nchcipli, tak zacali kricet: "Podivejte se, je to neskodne". Pak jeden vzal par krys a zivil je GMO kukurici po nekolik generaci. Zjistil zkraceni zivota ve srovnani s prumerem a kontrolni skupinou krys na naGMO kukurici. Dale se vyskytoaly vselijake nadory, tusim zhuntovana jatra a snizena plodnost. Tez deformace potomstva. Tomuhle vyzkumu zase ale vycitaji nedostatecne velky vzorek, coz ma souvislost s tim, ze za tim nestalo Monsanto, ktere v zajmu dukazu, ze GMO je ze vseho nejzdravejsi, muze zivit velkou laborator se stadem krys, ze by krysar z Hamelnu utekl v desu.
Do opravdoveho vyzkumu, ktery by byl nezavisly na Monsantu a podobne verbezi, nikdo vrazit prachy nehodla. Soudruzi nebudou riskovat, ze si pod prdeli uriznou vetev a z verejnych penez se to platit nebude. Takze je k dispozici jen ten maly nezavisly pokus.
Co me se ale tyka, tak princip opatrnosti mi rika, ze GMO zrat nebudu. Monsanto je firma, o ktere se mnoho dobreho rici neda, tak nevim, proc bych jim mel verit. Rada jejich tvrzeni se jiz ukazala nepravdivych.
-
Kolemjdoucí (neregistrovaný)
Veškeré potraviny které jíme jsou geneticky modifikované, původní odrůdy obilí, brambor, ovoce, zeleniny jsou dost jiné než to co pěstujeme nyní, genom je jiný. Člověk cílevědomě mění genom agrárních plodin i zvířat po tisíce let.
Nebezpečnost produkce Monsanto spočívá v tom, že její produkty jsou sterilní. Zatímco běžný brambor můžete sníst nebo zasadit a vypěstovat si další brambory, tak Monsanto kukuřice nevyklíčí a váš žaludek je tak závislý na rozmarech továrníků z Monsanta, asi jako Evropa na plynu od Putina.
-
Rozdil tam je, ale je otázka nakolik je zásadní.
Genetický kód se mění různými způsoby
- přirodní změna náhodnými a následně selekčním tlakem vybíranými změnami je základem tradičního šlechtitelství kde šlechtitel je ten selekční tlak
- GMO, spočívající ve vnášení genetické informace zvenčí (tj. nikoli výběrem z existujicí palety variací) je opravdu něco jiného, i když má určitý přirodní ekvivalent, a to transdukci, nebo-li horizontální výměnu genetické informace.
Zjednodušovat celou věc na to "no tak se tam prostě ňák mění genetická informace takže je to jedno a to samé" je hodně hrubé zjednodušení. Problém GMO bych viděl v tom že vnášením "cizích" genů může docházet k radikaĺni - v přirozném prostředí opravdu nemožné - změně vlastností rostliny, k lavinověmu šířeni této změny (jak komerčním šiřením, tak do přirodní populace třeba i tou transdukcí) aniž by tato změna byl testována přirozeným výběrem. Analogie s šiřením invazivních druhů, nebo různých dalekosáhlých havárií je myslím nasnadě.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Jenže i u "tradičních" šlechtitelských metod, jako je metageneze, může dojít k radikálním změnám vlastností rostliny. Na rozdíl od GMO se hodnotí pouze výnosy, a nikoho nezajímá které části DNA se poškodily, jak se změnily výživové parametry, natož jaké to bude mít dopady na toxicitu a ekosystém.
Kulturní plodiny vyžadují poměrně specifické podmínky a moc se jim nechce křížit s jinými druhy, takže rozšíření genetické modifikace vidím jako nepravděpodobné. Nebo myslíte že se nám pšenice, kukuřice a brambory rozrostou do zahrádek a lesů? :)
Vizte též tady:
http://www.root.cz/zpravicky/vyvojari-v-silicon-valley-misto-klasicke-stravy-casto-zvoli-proteinovy-prasek/544651/ -
Ale cim to, ze superplevel se objevil soucasne s GMO odolnymi proti glyphosphatu? Ten se pouzival i pred tim, nez byly vytvoreny prvni GMO plodiny, takze casu na to ten plevel mel dost i predtim. Neni mozne, ze si ten plevel nejak "vypujcil" prislusny gen, napriklad prenosem savym hmyzem, mozna s meziprostrednikem nejakeho viru?
-
Sten (neregistrovaný)Pravděpodobně se to stalo takto:
- Používáte malé dávky glyfosfátů. Některý plevel se stává odolný, ale neodolný plevel stále přežívá a konkurence od něj je stále velká, takže se ten odolný (který na svou odolnost musí vynakládat vyšší úsilí než neodolný plevel) nešíří.
- Nasadíte GMO s vyšší odolností proti glyfosfátům.
- Zvýšíte dávky glyfosfátů; dostal jste se přes práh, kdy rostlina musí být odolná, aby vůbec přežila.
- Přežije jen plevel, který je odolný; protože nemá konkurenci od nepřizpůsobeného plevelu, rychle se šíří.
Jestli to něco dokazuje, tak to, že GMO odolnost je blbost v tom, že deklarované výhody velmi rychle zmizí, protože škůdci i plevel se přizpůsobí.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Normální "genetickou manipulací" zvanou mutace.
http://www.ask-force.org/web/HerbizideTol/Powles-Evolved-Glyphosate-2006.pdf -
Sten (neregistrovaný)
No, ne tak úplně. Některé bakterie si vytvořily odolnost už v době, kdy byly vystaveny vůbec nějakým antibiotikům (podobně jako tělo si vytváří protilátky při očkování); bylo jich ale málo a v konkurenci ostatních bakterií se moc nešířily. Stále intenzivnější nasazování antibiotik je ale upřednostnilo, prostě jen tím, že pozabíjelo všechny ostatní. Ty si odolnost nevytvořily v době, kdy na ně působila velká dávka antibiotik. V tu dobu prostě vymřely a na vzniklý prostor se rozšířily ty, které v té době již byly odolné.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
On navic u tehle breberek funguje i horizontalni prenos geneticke informace...
-
j (neregistrovaný)
Rozdil mezi tim je a to zcela zasadni. Protoze normalni prirozeny zmeny probihaji stovky let, a tudiz se tem zmenam i cele okoli stovky let prizpusobuje. Navic nikdo nevi, ktere casti jsou pripadne stabilnejsi nez jine. Clovek muze umele zmenit cokoli, treba nechat narust kureti 6 stehen, coz by se potravinarum urcite hodilo.
-
To je pravda. Rekl bych, ze bude nutne geneticky modifikovat cloveka, aby se to prizpusobeni urychlilo. Zacal bych implementaci geny odolnosti na glyphosphat, jako maji GMO rostliny. Gen, kery by cloveku umoznil travit plasty, by take neskodil, aby lidi mohli zrat jogurty i s kelimkem a ten bordel se furt nehromadil. Cimz se tez vyresi problem hladu ve svete a Indove, kteri ziji na skladkach, budou ze vsech nejvykrmenejsi.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Nemas na mysli tu Seraliniho studii na kmenu potkanu, co ma rakovinu porad?
https://en.wikipedia.org/wiki/S%C3%A9ralini_affair#Scientific_evaluation -
Mozna. Ale to je jedno. Je tady jeste jeden dulezity fakt. GMO rostliny jsou kolikrat slechtene na to, aby se na ne dalo nastrikat vice glyphosphatu od Monsanta. To znamena, ze v nich bude vyssi koncentrace rezidualnich svinstev, znecisteni vody se zhorsi atd. A plevelu je to stejne jedno, pry se uz nasly takove, ktere si z RounUpu nic nedelaji. Po zvyseni davek na GMO polich se vyskytly plevely, ktere jakoby (nebo doopravdy?) si vypujcily gen odolnosti vuci RounUpu.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
No jo, kdyz neprojde jedno tvrzeni, tak hned nahodit dalsi a pak dalsi.
-
Ne, je to pouze dalsi argument proti. Mozna, ze tebe rajcuje predstava, jak budes mit v jidle jeste vice pesticidu nebo dokonce pesticidy, ktere si GMO rostliny tvori samy, ale me zrovna moc ne.
Jinak kdyz si prectes, co se pise v tom odkazu na Seraliniho studii, tak tam je mimo jine i toto:
In 2004, the genetically modified organism (GMO) Panel of the European Food Safety Authority (EFSA) recommended the approval of MON 863.[12] Its report and referenced changes in blood cell parameters and in kidney weights of tested rats.[12] Greenpeace sued for release of the rat feeding studies that Monsanto had provided. Monsanto contested the suit in order to protect its trade secrets.[13] In June 2005 a German court ordered the release of the original study.[13][14] With the full study in hand, critics of GM foods, including Séralini and Jeffrey M. Smith, pointed to differences in kidney size and blood composition, suggesting that the observed differences, as well as the study designs, challenged the regulatory concept of substantial equivalence.
Takze bezpecnost GMO neni tak jasna a budoucnost tak zarna, jak rikali v radiu. Tady by byla potreba nezavisla a nepodplacena studie trvajici radu generaci pokusnych zvirat, kterou nejak nikdo nedal do placu a ktere se od Monsanta tezko dockame.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
GMO rostliny jsou šlechtěné na spoustu věcí: tolerance na herbicidy, produkce pesticidů, pozdější hnědnutí (jablka), zvýšení odolnosti proti suchu, mrazu, zasolení půdy, snížení příjmu dusíku z půdy, zvýšení produkce cukru na úkor škrobu (brambory, cukrová třtina), odolnost proti virovým infekcím (papaya, brambory, dýně, cuketa, papriky), snížení produkce potenciálně karcinogenního akrylamidu (brambory), zavedení produkce vitaminu A (rýže), snížení obsahu saturovaných tuků (soja), zvýšení obsahu vitamínu C (banány).
Vyjma toho jsou tu rostliny šlechtěné pro čistě průmyslové účely: tabák s genem pro glucocerebrosidase (léčba Gaucher's disease), tabák s genem pro ZMapp (léčba Eboly), rostliny s vyšším obsahem olejů vhodných pro výrobu paliv, stromy s nižším obsahem ligninu (snáz se z nich vyrábí alkohol), byliny hromadící těžké kovy (na čistění kontaminované půdy) atd.
Mimochodem už spoustu generací jíme například brambory šlechtěné metodou metageneze. Semena rostlin se ozáří nebo chemicky poškodí, čímž dojde k náhodným mutacím. Pak se nechají vyklíčit a vystaví se cílovým podmínkám, třeba suchu nebo mrazu. Co vyklíčí a přežije, to se pěstuje. Jaké části DNA se změnily, jakým způsobem, a s jakými důsledky pro výživu (a potenciálně toxicitu), to nikdo netestuje. Proti tomu je GMO krásně čistá technika.
-
Já myslím že není. Při tom ozařování apod. máte pořád lok´lně pozměněné variace původní genetické informace které pak selektujete extrémním selekčním tlakem v rámci biologického mechanismu - tj. uplatňuje se přítomná zpětná vazba. Při GMO tam můžete vnést něco radikálně jiného, do brambory gen z chobotnice - tj. něco komplexně fungujícího, ne jen lokální narušení stabilního stavu - to fakt chemickým poškozením neuděláte. A protože to jak to celé nakonec v tom organismu funguje je pořád hodně černá skříňka (není to jako vyměnit součástku) která v mnoha směrech stabilizuje ale v jiných je velmi labilní, tak fakt nevíme co to časem může způsobit. 1000x nic, ale stačí jednou hodně špatně.
Mně na tom ani tak nevadí že se to zkouší, ale spíš takové to nonchalantní odmávnutí že je to skoro to samý jako opylování štětečkem tak co jako - což fakt není.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Jaký selekční tlak máte na mysli? Při "klasickém" šlechtění provádí selekci šlechtitel, nikoliv evoluce. Jistotu máte pouze u toho co otestujete, a nikdo neví, jestli po náhodné mutaci rostlina nezvýší například produkci jedovatých glykoalkaloidů, které ji slouží k ochraně před hmyzem. Není to nijak nereálné, protože třeba brambory běžně obsahují tolik solaninu, že pár kilo brambor by vás mohlo zabít, a při zvýšení jeho produkce by pochopitelně stačila jedna porce.
GMO nám dává možnost do rostlin zasahovat stejně jako do strojů. Například u brambor snížit produkci glykcoalkaloidů, u rajčat zajistit aby dozrávala až na prodejně a nepomačkala se po cestě, nebo nechat lidi v rozvojových zemích pěstovat rýži s obsahem vitaminu (díky jehož nedostatku ročně 1-2 miliony lidí zemře, půl milionu trvale oslepne a miliony mají poškozený zrak).
Těch genů z chobotnice bych se moc nebál, protože většina modifikací způsobuje výrobu jediného proteinu - z toho bramborám chapadla fakt nenarostou :). GMO samozřejmě má svá rizika, jako cokoliv jiného. Nicméně jsou to nejlépe prozkoumané rostliny i potraviny na světě, daleko lépe než kolik toho víme výsledcích "tradičních" metod. Dost mě štve, že v EU řádí zelení tmáři, kteří by nás nejradši vyhnali zpátky na stromy.
-
Jaký selekční tlak? Odpověděl jste si sám, přece ten výběr šlechtitelem.
Rostliny, a jejich genetický aparát není stroj a pořád je to pro nás v mnoha ohledech černá skříňka do které šťouráme klackem a koukáme co to udělá. Naše pochopení co se tam děje a jak reaguje se za poslední dobu hodně změnilo a je dost jisté že ještě bude měnit.
Zrovna lidi od počítačů by měli mít představu že co u jejich řádově jednodušších a zdánlivě plně deterministických systémů může způsobit nevinná 100x otestovaná změna když se vypustí mezi uživatele. O růst chapadel pochopitelně nejde, právě že takhle primitivně to nefunguje, prostě nakonec nevíte co za jakých okolností to může v tom komplexu za neotestovatelných podmínek spustit.
A mimochodem, ona to není náhoda že ta krásně červená nemačkavá rajčata jsou taky bez pořádné chuti. Nepleťme si "prozkoumanost" - čili dnes popsanost či katalogizaci že když uděláme A tak se většinou statne B - s tím že s tim dokážeme bezpečně manipulovat. Předpovídat počasí a jak funguje taky jaksi v globále umíme a víme.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad selekční tlak... výběr šlechtitelem - a myslíte že ten šlechtitel poté co v semenech spustí náhodné mutace selektuje výsledek například podle následků způsobených mutací na ekosystém? Samozřejmě že ne. Vašimi slovy: [N]akonec nevíte co za jakých okolností to může v tom komplexu za neotestovatelných podmínek spustit. Na rozdíl od "klasického" ozařování u GMO alespoň víme co jsme změnili, a výsledek se dlouhá léta důkladně zkoumá z hlediska výživových parametrů, toxicity, interakcí v ekosystému atd.
Ad ta krásně červená nemačkavá rajčata jsou taky bez pořádné chuti - GMO rajčata jste v ČR ochutnat nemohl. V US je stáhli z trhu, protože se jich zákazníci báli. Ta červená nemačkavá rajčata jsou běžné odrůdy, sklízejí se zelená (tedy nedozrálá), a nechávají se dozrát v atmosféře etylenu, stejně jako například banány nebo mango.
-
Ale hovno, u GMO sice vime, co jsme zmenili a i vime, jaky je jeden z dusledku, ale pri tom, jak malo rozumime DNA, nevime vubec nic o moznosti vzniku jinych dusledku a jeste mene pak o jejich dlouhodobem dopadu. Zato vime, ze tradicni psenici lidi zerou temer v nezmenene podobe po tisice let. Ale take vime, ze jiz zmeny vyvolane selekci v minulem stoleti, zpusobuji problemy, protoze vzrostl obsah lepku, coz rada lidi nerozdycha a u rady lidi vznikne casem alergie a nasledne to nerozdychaji take. A tady aspon vime, co se meni, zatimco u GMO si pouze myslime, ze tomu jakztakz rozumime a za sto let bychom se take mohli divit.
-
Jenda (neregistrovaný)
> Zato vime, ze tradicni psenici lidi zerou temer v nezmenene podobe po tisice let.
A co třeba kukuřici?
Jinak tento argument „zakonzervováním“ by šel použít i před tisíci lety proti té pšenici a doteď bychom jedli kořínky.
> A tady aspon vime, co se meni
Ne, nevíme. V každé generaci organismu vznikne zhruba sto úplně náhodných mutací. (např. u člověka je to 75 a pšenice má genom několikrát větší)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Akorát že když lidé tu kukuřici objevili, vypadala cca jako ta tráva v horní části obrázku.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Maize-teosinte.jpg -
Sten (neregistrovaný)
Původní obyvatelé Amerik neumí pořádně odbourávat alkohol či laktózu. Myslíte, že původní obyvatelé Evropy umí dobře zpracovávat kukuřičný škrob? Takové brambory (patatin, který se nachází jen v nich) u Evropanů a Afričanů umí vyvolávat silné alergie, zatímco u původních Američanů nic takového nedělají.
-
GMO nejsou slechtene, ale zcela umele modifikovane.
Take se ukazuje, ze nejsou vzdy pro farmare takove terno, jak pisi reklamni letaky. Viz napriklad katastrofalni neuroda bavlny, kterou pred nejakym tim patkem utrpeli ti farmari v Indii, kteri se nechali zblbnout a za tezke penize, ktere si pujcili s vidinou uzasnych vynosu, zaseli bavlnu od Monsanta. Ti, kteri zaseli tradicni odrudy, takto postizeni nebyli. Tradicne totiz seji nekolik ruznych druhu a podle toho, jak vyjde pocasi, alespon neco z nekterych tech druhu sklidi. Bavlna od Monsanta ale jednoduse pochcipala a rada tech farmaru se nasledne zasebevrazdila.
BTW, jakasi univerzita v Belgii vyslechtila odrudu brambor s tak vysokou odolnosti proti nemocem, ze se obejde bez pesticidu. Myslite, ze nekoho zajima? Ne, protoze chemicka loby chce prodavat a tak ta brambora ani nebyla zarazena na seznam politicky korektnich odrud a dnes se pestuje leda tak v rozvojovych zemich. Myslim, ze to hezky ilustruje, jake sily a zajmy jsou ve hre a jak to s nami politici, chemici a geneticti modifikatori mysli dobre.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad katastrofalni neuroda bavlny, kterou pred nejakym tim patkem utrpeli ti farmari v Indii - 1. zdroj? 2. špatná volba odrůdy není problém technologie GMO
Ad jakasi univerzita v Belgii vyslechtila odrudu brambor s tak vysokou odolnosti proti nemocem, ze se obejde bez pesticidu - 1. zdroj? 2. Není problém zvýšit odolnost brambor například zvýšením produkce solaninu, který běžně produkují (BTW to je ten jed v rulíku zlomocném). Akorát to není moc bezpečné. 3. Předpokládám že pánové zvolili lepší postup než v bodu 2, ale nakonec narazili na evropskou regulaci GMO.
-
Neco mate tady: http://www.goforwardtogether.com/2014/04/03/gm-crop-failure-in-india-huge-losses-to-farmers-lead-to-government-ban/ Dalsi info si vybingujte. Pro vasi informaci, BT bavlna je produkt Monsanta. Mahyco zminene v clanku ji jen prodavalo.
Ad brambory - zdroj: Jeden zahradnik, ktery mi je dal. Mel jsem je v zahrade za ucelem udrzeni druhu pri zivote, az mi je jeden clovek prejel mezi plevelem sekackou a uz to nerozdychaly. A je pravda, ze byly vzdy perfektne zdrave, zatimco dalsi pokusy o brambory v zahrade vzdy koncily tim, ze mely minimalne cernou strupovitost slupku. A ty odolne nemely ani dobku, prestoze casto rostly pomichane s temi nemocnymi.
-
BTW, tohle je take zajimave: http://catastrophemap.org/monsanto-unsustainable-agriculture.html Jak se zda, GMO jsou dobre na zvyseni zisku Monsanta, ale jinak na hovno. Skudci se prizpusobi a napriklad BT bavlnu dnes chroupou jako by se nechumelilo. Takze kde je ten ocekavany vysledek? Monsanto bude delat plodiny, ktere jsou odolne vuci dlouhemu seznamu nemoci a skudcu a ty nemoci a skudci budou jako sedet se zalozenyma rukama, aby tu nadheru Monsantu nekazili? Ne, ty ptvory se prizpusobi uz za par generaci a jedine, co jsme ziskali, ze mame ve zradle vic RoundUpu a jeste jedy, ktere GMO nyni produkuji, i kdyz jim to neni nic platne.
-
Jiz se tesim, jak postupnymi upravami ziskame rostliny s chapadly, kterymi budou zabijet a odhanet skudce, jako krava ocasem. S prizpusobivosti skudcu tezko jinak muzeme drzet krok. Pomoci GMO akorat vytvorime skudce, kteri preziji i v epicentru jaderneho vybuchu, kde se stanou desetkrat vetsimi, nez predchozi generace a na polich ty brouky pak budou strilet kulovnici.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad BT bavlna v Indii - co jsem četl dál, šlo o BT hybrid určený pro vlhčí klima, který farmáři vysadili v sušším klimatu (dost možná na doporučení výrobce). Nevím co to má společného s technologií GMO.
Ad zdroj: Jeden zahradnik - no to je super zdroj. Předpokládám že nevíte jméno odrůdy ani nic jiného, a ta odrůda buď není GMO, nebo ji ten farmář pěstuje nelegálně.
-
Ad bavlna: GMO holt neni vzdy takove terno. A kdyz to tam Monsanto prodalo, museli vedet, ze klima nevyhovuje. Presto to tam dodali a propagandou zblbli radu farmaru ke koupi.
Ad zahradnik: Clovek, ktereho mam pred sebou a ktery se leta zabyva zachranou starych odrud plodin, mi pripada dostatecne duveryhodny. Urcite vice, nez jedna pani, co povidala. Jmeno odrudy neznam, GMO to neni, to by on neprechovaval.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad kdyz to tam Monsanto prodalo, museli vedet, ze klima nevyhovuje - místní firma prováděla křížení i uvádění na trh. Mimochodem minimálně v jednom případě šlo o zavedení genetického materiálu firmy Monsanto do plodiny bez vědomí majitele patentů.
http://www.nature.com/news/india-investigates-bt-cotton-claims-1.10015 -
Brouk pytlík (neregistrovaný)
Take se ukazuje, ze AUTA nejsou vzdy pro KURYRY takove terno, jak pisi reklamni letaky. Viz napriklad katastrofalni LESNI KALAMITA, kterou pred nejakym tim patkem utrpeli ti KURYR v Indii, kteri se nechali zblbnout a za tezke penize, ktere si pujcili s vidinou uzasnych RYCHLOSTI, NAKOUPILI AUTA OD AUTOMOBILEK. Ti, kteri SI NECHALI KONE, takto postizeni nebyli. Tradicne KUN PROJDE TEZSIM TERENEM a podle toho, jak vyjde pocasi, alespon neco z nekterych tech ZASILEK DORUCI. AUTA od AUTOMOBILEK ale jednoduse NEPREJELA PRES SPADLY KMEN a rada tech KURYRU se nasledne zasebevrazdila.
-
Brouk pytlík (neregistrovaný)
Fakt to není to poznat? Není závada jenom na tvém přijímači?
Vzal jsem kompletní text Jardy_P a farmáře a bavlnu nahradil za kurýry a auta. To, co jsem změnil jsem napsal velkými písmeny - aby to bylo jednoduše k poznání, čím se můj text liší.
Jinak to jednoduše asi nejde.
Pointa je, že tím převodem situace do úplně jiného oboru jsem ukázal, že ta situace nesouvisí primárně s GMO. -
Souvisi minimalne s politikou Monsanta, ktere tlaci sve sracky pres mrtvoly propagandou a s cilem ovladnout trh a z farmaru nadelat zavislaky, kterym nezbyde nic jineho, nz nakupovat predrazene osivo od nich. Koneckoncu, kdyz vidim, jak ty geneticke modifikace jsou v podstate na hovno, protoze nejaka vyhoda se jimi ziska maximalne na par let, tak si rikam, jestli cilem toho vseho neni nakonec jenom nacpat do semen intellectual property, aby to nikdo nemohl "kopirovat" (pestovat si vlastni osivo) a musel porad kupovat od Monsanta. A u rostlin s odolnosti na gluphosphat jde navic o zvyseni prodeje RoundUpu.
-
...ty jenom píšeš o tom jak jsou GMO celkově zlé...
GMO samo o sobe zle byt nemusi http://blisty.cz/art/77558.html . Nicmene GMO urcite zlem je v rukach firem, jako Monsanto, kterym nelze verit ani dobry den a o jejichz majitelich si muzes byt celkem jisty, ze to sami nezerou, protoze pokusy je lepsi delat na jinych, jako nejspis nezerou ani potraviny osetrene RoundUpem, protoze vedi z prvni ruky, co je to za svinstvo. Tyhle firmy GMO nevyvijeji z nejakych charitativnich duvodu a na investovanych milionech chteji vydelat, mrtvola sem, mrtvola tam. Jim je uplne jedno, jake maji jejich produkty nasledky, staci jim, ze souvislosti s jejich produkty jsou dostatecne vagni, aby je s pomoci pravniku a cilenych studii mohli poprit.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
No jasně. Monsanto je špatné, protože chce vydělávat.
Zato v případě, který jste linkoval z blit... totiž blistů, je to "úplně jinak". Za testovaným léčivem T-VEC stojí společnost Amgen, která měla minulý rok obrat $20G a zisk $6G. To jsou mimochodem čísla, která by jim v Monsanto mohli závidět. A Amgen to určitě nedělá pro zisk :). Vždyť ročně je rakovina kůže diagnostikována v US "jen" cca 3.5M pacientů. Kdyby si za léčbu řekli pouhých $5000, což v americkém kontextu pár drobných, tak by měli z tohoto léčiva roční obrat $17.5G. Pak je tu samozřejmě zbytek civilizovaného světa, který může hodit pěkných $100G ročně. Na rozvojové země se možná dostane za pár let, až přijde generická verze, a Amgen začne rýžovat na něčem novém.
Nic proti Amgen. Dělají skvělou práci, pomáhají pacientům, a samozřejmě to dělají pro zisk. Chci ale ukázat, že není problém napsat na ně stejný hanopis, jaký vy píšete na Monsanto.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
More than 3.5 million cases of skin cancer are diagnosed annually in the United States
http://en.wikipedia.org/wiki/Skin_cancer#Epidemiology -
Monsanto je špatné, protože chce vydělávat.
Jsou firmy, ktere chteji vydelavat a firmy, ktere chteji vydelavat za kazdou cenu.
Jinak z prace Amgenu a jejich intelectual property maji nebo budou mit uzitek i jini (pacienti). O Monsantu bych to netvrdil. To je spis jedna z firem, kterychz dusledky cinnosti bude lidstvo resit po generace.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Herbicidy a pesticidy se v zemědělství používají odnepaměti. Roundup je zrovna jeden z těch výrazně lepších herbicidů. Srovnejte LD50:
- Alkohol, 7060 mg/kg
- Roundup, 5600 mg/kg
- Kuchyňská sůl, 3000 mg/kg
- Kofein, 192 mg/kg
- Nikotin, 0.5-1.0 mg/kgJak vidíte, spíš se zabijete požitím kuchyňské soli než Roundupu. Navíc to není endokrinní disruptor, není genotoxický, rostliny se ho dobře zbavují, lidé ho dobře vylučují atd. Pro ilustraci EU zavedla limit 0.3 mg/kg na osobu a den, což je směšně malá dávka, ze které navíc v praxi dostanete nějakých cca 0.6%. Ve srovnání s tím je pojídání brambor nebo rajčat, obsahujících "přírodní" a "přirozené" neurotoxiny, adrenalinový sport :)
Navíc Monsanto nedělá zdaleka jen RoundUp.
-
Tak si nezapomente kazdy den kapnout RoundUp do polevky, protoze ve vasem podani to vypada uplne jako potravinovy doplnek.
Nicmene kdyz hrabnete do Googlu, dostanete jiny obraz. Napriklad tento: http://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2013/06/09/monsanto-roundup-herbicide.aspx
A diky GM plodinam je pouzivani RoundUpu prakticky neomezene, takze pocitejte s vyssi rezidualni koncentraci v potravinach a vyssim znecisteni vody.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
LOL, to jste si vybral pěkný zdroj. "Doktor" Mercola je alternativní léčitel se zálibou v homeopatii a potravinových doplňcích. Na svém webu prodává potravinové doplňky, a protože mu zákon neumožnuje popisovat jejich zázračné účinky, tak má další sekci, která je popisuje zvlášť. V té sekci najdete vyjma jiných nesmyslů také doporučení na HIV/AIDS místo antivirotik, která podle něj způsobují příznaky které mají léčit, jeho přírodní spirulinu, tedy výtažek z řas. To je nejen neetické, ale také nebezpečné. Ty řasy prý pomáhají vyjma HIV/AIDS také na kvasinky, alergie, vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu (sexuální disfunkce, anémie, problémy s imunitním systémem, překyselení, "disfunkce" slinivky a jater, šedý zákal, riziko rakoviny), snižuje pravděpodobnost mrtvice a rakoviny. Samozřejmě nic z toho nemůže napsat do popisu vlastního produktu, protože by to musel dokazovat :)
http://goo.gl/OdKmlj
http://goo.gl/yxAs5PPak se tam také dozvíte, že vakcinace zabíjí děti. Sice je to nesmysl mnohokrát vyvrácený velkými studiemi, ale proč takový blábol nenapsat, když se to smí? :)
http://goo.gl/sDEcZ1
http://goo.gl/lEQ5OSV obou případech byl text později změněn, ale nesmysly zůstaly.
Pokud jde o "studii" na stránce kterou jste linkoval, tak ta nepřináší jediný důkaz, neprovádí žádné experimenty, a neobjasňuje vůbec nic. Vypracovali ji počítačový konzultant v důchodu a 65-letá Senior Research Scientist z MIT specializující se umělou inteligenci. Je to taková typická Merco(vo)lovina :)
https://mrdrscienceteacher.wordpress.com/2014/12/28/glyphosate-pseudoscience/
http://www.huffingtonpost.com/tamar-haspel/condemning-monsanto-with-_b_3162694.htmlMožná byste si měl přečíst něco kvalitnějšího:
http://www.inchem.org/documents/jmpr/jmpmono/v2004pr01.pdfUpdate: linky na toho vašeho alternativního léčitele jsem musel prohnat přes goo.gl, jinak byly považovány za spam.
-
No a? Mercola tam nepise o nejakych svych objevech, ale chlubi se cizim perim. Tedy je irelevantni, ze je to Mercola. Kdyz se vam Mercola nelibi, nic vam nebrani si precist zminovanou studii: http://www.mdpi.com/1099-4300/15/4/1416 .
Nevim, co je kvalitnejsiho na studii, na kterou me odkazujete. V te studii delali pokusy na mysich, kozach, krysach a kdecem, ale to, ze neco funguje urcitym zpusobem u krys, neznamena, ze to tak funguje u lidi. Lidi treba bezne zerou Aspirin, ale ten u kraliku vyvolava tezke deformace potomstva. Take by mne zajimalo, jak u koz a u krys zjistite procento autismu, o kterem tu byla rec. U tech zjistite akorat to, ze nechciply.
Krome toho, nic vam nebrani hrabnout do Googlu podruhe (pardon, vy do Bingu) a najit si neco jineho. Treba http://ecowatch.com/2015/01/23/health-problems-linked-to-monsanto-roundup/ http://ecowatch.com/2014/03/27/brazil-ban-monsanto-herbicide-toxic/ . A pise o tom i Reuters: http://www.reuters.com/article/2013/04/25/roundup-health-study-idUSL2N0DC22F20130425 . A jak se zda, problem s RoundUpem neni jeb v glyphosatu: http://www.scientificamerican.com/article/weed-whacking-herbicide-p/
V normalnim cloveku by tyhle veci vyvolaly minimalne pochybnosti a zvysenou opatrnost. Pouze vy se uz nemuzete dockat, jak vsude bude pouze GMO zradlo s jeste vyssim obsahem RoundUpu a pozornost obracite k tomu, ze Mercola je Mercola, ne k tomu, co rika a odkud to ma.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Tu studii jsem také hodnotil, a dal jsem vám linky na dva komentáře.
Ad jak u koz a u krys zjistite procento autismu - a jak ho zjistíte u lidí? Diagnostická kritéria pro autismus a poruchy autistického spektra se časem výrazně změnila, takže dnes zahrnují i spoustu poruch, které pod ně nikdy nespadaly. A navíc všichni víme, že autismus je způsobený konzumací bio potravin :D. A když ne tím, tak se vždycky najde nějaký "expert", který za autismem uvidí elektromagnetický smog, očkování, obřízku nebo čarodějnictví :)
http://i.kinja-img.com/gawker-media/image/upload/s--dksFugw4--/c_fit,fl_progressive,q_80,w_636/19bm94ui3v59fpng.pngVybíráte si fakt skvělé zdroje. Jeden zmiňuje "studii" kterou linkoval Mercola, další studii od toho magora Séraliniho, kterému zbytek vědecké komunity opakovaně rozcupoval jeho experimenty jako pavědecké. Pak je tam jedna studie která o škodlivosti glyphosatu nic neříká (jen referuje tu předchozí studii), a zabývá se stopami látky v potravě a moči.
Ad v normalnim cloveku by tyhle veci vyvolaly minimalne pochybnosti a zvysenou opatrnost - glyphosate je na trhu od sedmdesátých let, a od té doby proběhla dlouhá řada studií, ze kterých vyšel velmi dobře. Můžete si samozřejmě nasadit na hlavu čepici z alobalu, protože nemůžete vyloučit že zaútočí Bendovi ještírci, odmítnout vakcinaci která Mercoly způsobuje autismus, a samozřejmě v případě nákazy HIV používat místo běžné léčby výtažky z řas :)
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Ten úpadek funkční gramotnosti mezi mládeží už je docela na pováženou.
-
aba (neregistrovaný)
podle vseho? coho vseho?
tu mas niekolko studii ktore sa problematike GMO venuju:
http://www.fass.org/page.asp?pageID=43&autotry=true&ULnotkn=true -
Sten (neregistrovaný)
Ten prášek se jmenuje podle toho filmu ;-)
Jinak není pravda, že by to byl jen proteinový prášek. To si to pletete s těmi prášky, co prodávají ve fitkách. Tyhle prášky jsou často i oficiálně schválené (a laboratorně ověřené) jako náhrada stravy, a obsahují i tuky, cukry a vlákninu (mimochodem v českých jídlech značně nedostatková) a mícháním s vodou fungují i jako zdroj tekutin.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Obtížně. Pokud je to jen krátkodobé, podává se glukóza. Celková nitrožilní výživa obsahuje vyjma glukózy také elektrolyty, aminokyseliny, lipidy, vitamíny, minerály a stopové prvky. Pacient nepoužívá trávicí trakt, takže má hlad. Infuzi s požadovaným velkým průřezem jehly také nelze zavést do ruky, takže se používá centrální cévní katetr, typicky v oblasti podklíčkové žíly. Ten se jednak poměrně složitě zavádí (může u toho dojít k pneumotoraxu nebo propíchnutí tepny), a pak časem dochází k průniku bakterií okolo katetru, což může vést k život ohrožující sepsi.
Dalším problémem je složení a dávkování. Na rozdíl od trávicího traktu totiž při tomhle způsobu aplikace nefunguje běžná zpětná vazba zabraňující vstřebávání živin které pacient nepotřebuje. I když se provádějí pravidelné krevní testy na základě kterých se složení a dávkování upravuje, vysoké procento pacientů má fatty liver desease, případně může dojít až k jaternímu selhání. K dalším možným komplikacím patří zánět žlučníku, krevní sraženiny, hyperglykemické koma a žloutenka.
U dlouhodobé celkové nitrožilní výživy je také potřeba brát v úvahu, že je třeba pacienta "krmit" cca 10-12 hodin denně, 5-7 dní v týdnu. Když pacient leží v nemocnici, tak ho to moc netrápí. Větší omezení to přináší když je nemocný dlouhodobě. Pak se používají pumpy, které pacient nosí na zádech.
Když to shrnu, tak soylent možná ano, ale nitrožilní výživě bych se raději vyhnul :D
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Aha. V takovém případě dostávají pacienti něco takového:
https://www.nestlehealthscience.com/brands/peptamen/peptamen-af
https://www.nestlehealthscience.com/brands/impact/impactTechnicky vzato jde o trochu víc propracovaný Soylent, složení se trochu liší podle určení. Dá se na tom přežít minimálně týdny. A těch pár týdnů nejspíš bez problémů přežijete i na Soylentu. Pokud není složení vyloženě špatné (což asi není), tak bych očekával problémy spíš při dlouhodobém užívání v řádu měsíců nebo let. Prokládání s běžnými jídly pravděpodobnost problémů výrazně zmenší.
