Hlavní navigace

Linuxový tablet SmartQ V7 a jeho software

16. 7. 2010
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Minulý týden jsme rozebrali SmartQ V7 po hardwarové stránce a dnes nás čeká ta softwarová. Podíváme se na oba linuxové operační systémy, které zařízení obsahuje a trochu zabrousíme i do toho třetího. Povíme si o největších nedostatcích i některých vlastnostech, které v jiných zařízeních nenajdete.

Dokud jsem neměl v ruce tento tablet, nedokázal jsem si představit, jak může být práce pouze s dotykovým displejem tak náročná a pomalá. Některé vlastnosti SmartQ V7 mi šly vyloženě proti srsti. Výrobce se rozhodl, že dá do této krabičky s dotykovým displejem tři operační systémy a věřím, že na to naláká nejednoho dychtivého uživatele, který si chce zkusit „ten Linux“, ale pro jistotu tam bude mít i Windows. Bohužel už nikde není psané, že hlavní operační systém je Ubuntu a Android i Windows CE jsou tu jen tak, aby se neřeklo. Prakticky každý z instalovaných operačních systémů trpí nějakým neduhem, který způsobí, že práce s ním není pohodlná tak, jak by mohla být. Když to není nepřepnutelná čínská lokalizace v polovině programů, tak je to rozhodně stabilita, na kterou trpí všechny tři operační systémy, a to i když jsou aktualizované na poslední verzi.

Android

Operační systém Android je pro SmartQ V7 jako stvořený. Reaguje okamžitě a nečekáte na něj. Neumí toho možná tolik jako předinstalované Ubuntu, ale pokud se vám podaří ho dostat do nějakého stavu, kdy budete mít vše tak, jak chcete a budete schopni překousnout některé čínské programy, které neodstraníte, budete s ním spokojení nejvíce. Je to operační systém, který se soustředí na běžné činnosti uživatele, neuděláte s ním nic speciálního, ale běžné tabletové činností jako je čtení knih nebo prohlížení webu budou nejpohodlnější.

Pochopitelný, ale vážný nedostatek je absence Android Marketu, a pokud máte třeba telefon s Androidem, tak mi určitě dáte za pravdu, že bez Marketu by Android nebyl Androidem. Aplikace musíte do Androida na SmartQ V7 instalovat ručně, tedy najít někde apk soubor s aplikací, ten pak nahrát na kartu a nainstalovat třeba přes souborový manager Astro. Navíc vám bude se SmartQ V7 dodán starší Android, který bude obsahovat aplikace, jimž vypršela platnost a nejdou spustit a aktualizace v tom nepomůže. To se týká třeba zmíněného souborového manageru Astro nebo IM klienta Meebo.

Windows CE

Moje první setkání s Windows CE nebylo zrovna přívětivé, protože hned při prvním spuštění nebyl displej ani náznakem zkalibrovaný a nedala se spustit ani kalibrační utilita. Chtěl jsem hned provést upgrade, takže to bylo jedno, ale běžného uživatele to může překvapit. Podobně jsem ovšem skončil i po aktualizaci, i když to bylo mnohem lepší. Jelikož se mi nakonec nepodařilo najít kalibrační utlititu, a Windows nejsou zrovna mou nejsilnější stránkou, boj jsem nakonec vzdal.

Systém obsahuje jen minimum aplikací jako prohlížeče PDF, XLS, DOC a PPT dokumentů, Internet Explorer a přehrávače filmů a hudby. Reakce uživatelského rozhraní jsou o něco horší než u Androida, ale rozhodně lepší než u Ubuntu.

Linux

Pod názvem „Linux“ se zde schovává Ubuntu pro ARM procesory ve verzi 9.10. S ním můžete dělat cokoli co s běžným desktopovým Linuxem, to znamená třeba provozovat webový server, OpenSSH server, VPN server, připojit se přes Bluetooth, WiFi nebo USB kabel k síti, provozovat webové kamery, tiskárny, klávesnice, myši, spouštět HD i SD videa a mnoho dalšího. Z tohoto pohledu je to opravdu univerzální systém.

Výrobce zde vybral software, přes který můžete, stejně jako u Androida, dělat všechny věci, které se na tabletu dělat mají. Bohužel tu není žádný klikací nástroj na instalaci programů, tak bez příkazové řádky se neobejdete. Jelikož jde přes USB připojit klávesnice, anebo je možné připojit se do zařízení přes SSH, není pro trochu zručného uživatele žádný problém nainstalovat nějaký program přes apt-get a vyladit si systém podle představ. I zde je jeden velký nedostatek a to čínské repositáře, které nejsou zrovna nejrychlejší.

Uživatelské rozhraní je velmi pěkně udělané a přívětivé. Překážkou je velký výchozí font, kvůli kterému si na malém displaji zobrazíte jen velmi omezené množství informací. To lze samozřejmě změnit v nastavení. S obsaženými programy můžete chodit na webové stránky, povídat si přes IM, psát dokumenty, pracovat se soubory, přehrávat různé filmy na televizi přes HDMI, číst knihy, přehrávat hudbu a mnoho dalšího.

Velkou bolestí je softwarová klávesnice, která ve výchozím stavu zabírá jednu třetinu displeje. Po chvilce zkoumání zjistíte, že je možné ji přepnout do režimu, kdy je průhledná a na displeji se objeví zvýrazněná tlačítka přes plochu, takže je vlastně klávesnice roztažená po celém displayi a dobře se na ní píše i prstem. Bohužel je v tomto režimu přepínání mezi klávesnicí a běžnou plochou pomalé a někdy se objeví jen její část. Klávesnice má i třetí mód vhodný pro prsty, kdy jsou klávesy větší, ale je jich méně.

V balení chybí český návod a uživateli tak jsou v prvních hodinách schovány takové vymoženosti jako levé spodní tlačítko (při pohledu na přístroj na šířku), které má neocenitelný význam. Po jeho stisknutí můžete posunovat oknem tak, že ho chytnete za jakoukoli jeho část. Po jeho stisknutí ve webovém prohlížeči se tento maximalizuje a získáte tak drahocenný prostor pro web. Dvě další tlačítka nad tímto slouží jako šipka nahoru a dolů, což je zase ideální pro posun v textu. Některá okna se na displej nevejdou a to hlavně ta okna, která vyžadují vstup ze softwarové klávesnice. Proto je tak důležité znát význam magického tlačítka.

I když je tablet orientovaný spíše na výšku, všechny operační systémy včetně Ubuntu nabootují do režimu na šířku. Krom Androida se mi nepodařilo najít způsob jak toto změnit. Na výšku se rozhodně drží líp, také se na něm lépe čtou texty a všechny hardwarové prvky jsou na to připraveny.

Krom občasného zamrznutí celého uživatelského rozhraní, je Ubuntu na SmartQ V7 zoufale pomalé. Prakticky čekáte na každý dotyk monitoru, často nemáte jistotu, jestli k němu vůbec došlo, a to vede k několikanásobnému spouštění aplikací. Bez problémové je přehrávání filmů, které SmartQ V7 přehrávat bez jediného cuknutí.

Aktualizace

Hned po zakoupení zařízení byste měli aktualizovat všechny operační systémy, které se chystáte používat. Aktualizace vyřeší ty největší nedostatky a navíc je jednoduchá, takže není proč se do ní nepustit, než začnete ukládat na zařízení vaše cenná data.

Nejdříve si stáhněte obrazy systémů, které najdete třeba ve fóru českého distributora hned nahoře. Obrazy jsou zabaleny do zip archivu a ten je potřeba rozbalit a jeho obsah nahrát na SD kartu, kterou pak strčíte do zařízení. Můžete aktualizovat všechny tři operační systémy najednou. Aktualizace je automatická a spustíte ji tak, že přístroj vypnete a zapnete ho společně s držením levého spodního tlačítka (při pohledu zepředu když na zařízení na šířku), kterému se v některých návodech říká home. Pak se rozsvítí oranžovozelená kontrolka a už se jen díváte, jak aktualizace pokračuje. Informace jsou dvojjazyčné, takže pokud neovládáte angličtinu, čínšťina vám poslouží stejně dobře.

UX DAy - tip 2

Závěr

SmartQ V7 jsem zkoušel různě používat poslední dva týdny, ale jak jsem psal v minulém článku, nedokázal zpříjemnit jedinou činnost, kterou dělám na netbooku nebo telefonu. I když je to tablet velmi zajímavý, trpí nedostatky jak hardwarovými, tak softwarovými. Výdrž na baterie se pohybuje kolem pěti až šesti hodin, ale nabíjení se může protáhnout až na devět. Věřím, že většina problémů by se dala vyřešit volbou dobrého operačního systému, kterému by se věnovala patřičná péče, ale toho se asi nedočkáme.

SmartQ V7 zapůjčil do testu jeho český distributor Acomp.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Adam Štrauch je redaktorem serveru Root.cz a svobodný software nasazuje jak na desktopech tak i na routerech a serverech. Ve svém volném čase se stará o komunitní síť, ve které je již přes 100 členů.