Aktuální články

V dnešním pokračování o knihovně wxPython si budeme definovat naši vlastní třídu rodičovského okna a seznámíme se tak s třídou wxFrame jako výchozím prvkem pro tvorbu grafického rozhraní. Pomocí metod této třídy rozšíříme náš základní projekt o běžné prvky typu status bar, toolbar, kontextové nabídky a další.

Typografie se vyučuje na grafických školách jako samostatný obor. Nelze ji tedy vměstnat do několika dílů našeho seriálu. Ani nejlepší program nám nezajistí typografickou správnost, a proto alespoň stručný úvod do základních pravidel neuškodí. Dnešní díl je pro každého, kdo produkuje jakékoliv texty, ať už na papíře, nebo na webu. Začneme však krátkým doplněním minulého dílu.

Pro ty, kteří čtou ROOTa jen o víkendu, přinášíme souhrn krátkých zpráv, které jsme v uplynulém týdnu publikovali: Microsoft jde tvrdě i po svých příznivcích - Linux je "Enterprise Ready" - WiFi: potenciální zbraň pro teroristy - Top Ten virů za rok 2002 - Phoenix 0.5 - Benchmarkové testy IDE řadičů s RAIDem - Česká Mozilla 1.2.1 - Netscape 7.0.1 - Sony hodlá instalovat StarOffice - Vývoji causy ElcomSoft - Linux Format Awards 2002 a další.

V minulém dílu jsem předvedl, jak mohu v PostgreSQL vytvářet vlastní datové typy. S návrhem typu rodne_číslo jsem skončil zhruba v polovině. Ještě nemůžeme podle rodného čísla vyhledávat, třídit ani indexovat.

...je název knihy Jiřího Rubeše určené lidem, kteří vědí, jaký je rozdíl mezi textovým editorem a operačním systémem, ale o programování zatím nevědí zhola nic a chtějí tento stav změnit.

Máte pomalou (sdílenou) nebo snad počítanou linku? A chcete ze svého připojení získat maximum? Zde je jedna z cest vedoucích k vytouženému cíli. Čekáte-li snad po přečtení úvodních slov crackerskou příručku, kterak obelstít traffic-shaper, počítadlo přenosů vašeho ISP, nebo snad dokonce algoritmus geniální komprese, budete zřejmě zklamáni. Hodlám popisovat pouze reálné a legální postupy.

Ač jsem byl opravdu dalek, začít psát další kompilaci zpráviček, která by se točila kolem konání Microsoftu, dokonce jsem chtěl tuto firmu alespoň projednou zcela vypustit, okolnosti mne donutily ke změně názoru. Stejně si ale myslím, že již toho na toto téma bylo řečeno více než dost a pokusím se vzít vše co nejstručněji. Slibuji, že s MS dám na nějaký čas pokoj :)

Oblíbená sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru. Dnes tu máme nové J2SDK pro Linux od IBM, prohlížeč obrázků, který ocení asi hlavně vyznavači digitální fotografie, velmi zajímavý abstraktní programovací jazyk, linuxové ovladače pro modemy s čipy Conexant a mnoho dalšího.

Když jsem poprvé zaslechl o IceWM, povzdechl jsem si: "Ach jo, zase další window manager". Potom jsem však narazil na několik na sobě nezávislých pochval na adresu tohoto programu, takže jsem se rozhodl, že jej vyzkouším. Výsledkem je, že se stal jedním z mých oblíbených window managerů.

V úvodu seriálu bych chtěl zdůraznit, že se bude jednat o krátký seriál o knihovně wxPython jak na Linuxu, tak i na systémech Microsoft Windows určený zájemcům z řad začátečníků, a proto by mohl zkušenějším programátorům v některých částech připadat velmi jednoduchý. Budu však postupovat od základních kroků podle vlastních zkušeností, kdy jsem musel vše potřebné složitě hledat na internetu nebo překládat z anglické odborné literatury.

V poslední době se nakupilo přímo úžasné množství všelijakých studií, zpráv a elaborátů na všemožná témata. Také prohlášení a tiskových zpráv se urodilo poměrně mnoho. Dovoluji si vám předložit jakýsi profil toho, co minulý týden dal a co ovlivnilo dění v linuxové komunitě, když ne v Čechách, tak ve světě určitě.

Poslední novinkou, která se společně s dalšími změnami v TeXu objevila, bylo osmibitové kódování. Tím v roce 1990 D. E. Knuth vývoj TeXu uzavřel. TeX však není dokonalý a dnes se dozvíme, na co nestačí. Vývoj se nezastavil a vzniklo několik alternativních projektů. Dnes se podíváme na možné budoucí směry vývoje typografie a sazby strukturovaných dokumentů.

Pro ty, kteří čtou ROOTa jen o víkendu, přinášíme souhrn krátkých zpráv, které jsme v uplynulém týdnu publikovali: Klady a zápory Lindows - Chyba v jádru 2.4.20 - PostgreSQL 7.3 - Mozilla 1.2.1 - odtajněná zpráva o UFO v Suffolku - Digitální jihad - Česká státní správa na XML - Boeing a Linux - KDE 3.1 pravděpodobně opět odloženo a další.

V úterý na Enterprise Linux Forum Conference & Expo, které se konalo v Bostonu v americkém státě Massachusetts, promluvil v klíčovém projevu šéf Red Hatu Matthew Szulik. Jeho košatý projev jsem nalezl hned ve třech článcích, které se pěkně doplňovaly a dávají nám poměrně solidní náhled na celý projev.

Z minulého dílu máme k dispozici funkce pro určení validity, datumu narození a pohlaví z rodného čísla. Zatím jsem předpokládal, že rodné číslo ukládám jako CHAR(11). Zřejmou nevýhodou je, že vždy, když chci určit některý atribut rodného čísla, dochází k parsování řetězce. Navíc z důvodu efektivnosti nemohu použít rodné číslo jako index a ani nemohu pořádně třídit podle něj, jelikož v rodném čísle může, ale nemusí být použit znak lomítko.

Známá poučka říká, že kvalitně sehraný tým složený z naprosto průměrných lidí dokáže podat vyšší pracovní výkon než sebegeniálnější jedinec. Řekl bych, že lze nalézt případy, kdy tato poučka neplatí. Každopádně kvalitní software pro řízení pracovních skupin je dnes zvláště u větších týmů naprostou nutností. Proto se zrodily groupwarové systémy, z nichž nejznámější jsou Lotus Notes a MS Exchange. Donedávna měli uživatelé Linuxu přístup k těmto a podobným technologiím velmi ztížený.

V dnešním díle seriálu věnovaném jazyku Python si v krátkosti představíme další velice užitečný balíček - Numeric Python, díky kterému dokáže Python pracovat s opravdu rozsáhlými poli dat a provádět nad nimi různé matematické operace.

Oblíbená sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru. Dnes tu máme šikovnou POP3 proxy, jednu variaci na téma SimCity pro Linux, novou verzi PostgreSQL a jádra a mnoho dalšího.

Za dávných časů neevokovalo slovo počítač v lidech představu osobního počítače. Stejně tomu není mezi mnoha lidmi ani dnes. Počítačem je stejně dobře ZX Spectrum, Atari, SPARC, Apple MacIntosh jako třeba SGI. Jelikož od každého jmenovaného existuje několik klonů, dozvíte-li se, že nějaký počítač uměl báječnou věc, a chcete-li si to ověřit, máte dvě možnosti. Buďto systematicky navštěvovat pamětníky, kteří tyto mazlíčky mají doma, nebo si pořídit emulátor.

V magazínu news.com vyšel článek, v němž autor slibuje, že Intel ve spolupráci s Hewlett-Packard vydá nové Itanium, které má běžet na 1,5 GHz. Procesor by se měl skrývat pod krycím jménem Madison a měl by být shodný s Itaniem 2 (McKinley). Tolik očekávaný procesor však stále zůstává pro seriosní zájemce obestřen tajemstvími. Přesto jsem se pokusil zjistit nějaké informace o tomto zázraku.

Minule jsme popsali možnosti při přenosu méně příjemných protokolů a také jsme vyčerpali tématiku vysílače a rozšiřovače svazku. Dnes, v posledním dílu, se podíváme na mechanické lahůdky a něco ze světa nejdražších komerčních modelů.

Zatímco v minulém dílu jsme se zabývali makry, která demonstrují způsob používání a sílu TeXového makrojazyka, dnes se podíváme na makra, která přímo zasahují do sazby a rozhodují o vzhledu dokumentu – makra pro umístění textu, změnu počtu sloupců a obtékané obrázky.

Ve dnech 15.11. - 17.11. jsem měl tu čest zúčastnit se EuroBSDcon2002, konference zaměřené, jak název napovídá, na operační systémy typu BSD (FreeBSD, NetBSD, MacOSX a zbytek různých BSD derivací). Jak konference probíhala a co zde bylo k vidění, shrnuje tento článek.

Pro ty, kteří čtou ROOTa jen o víkendu, přinášíme souhrn krátkých zpráv, které jsme v uplynulém týdnu publikovali: Banco do Brasil na Linuxu – Souboj UnitedLinux vs Red Hat – Nizozemský Microsoft je nešťastný – Volvo se rozhodlo pro Linux – Mozilla 1.2 – Microsoft „varuje“ Ministerstvo obrany USA – Jádro 2.4.20 – Administrátoři kašlou na záplaty – Vzrostly naděje na prosazení „legálního hackování“ a další.

UPDATE 5.12.2002. Magazín Silicon označuje rok 2002 za rok SPAMu. Nabízí i konkrétní čísla, která nám umožňují utvořit si obrázek o situaci. Prý každý čtrnáctý e-mail, který končí ve schránkách britských uživatelů, je SPAM. Budeme se v budoucnu probírat hromadou "hnoje", abychom našli skutečnou poštu? Zahltí spam i mobily? Dá se vůbec spamu bránit?

Tento seriál je určen pro pokročilejší uživatele Linuxu a PostgreSQL. Rozšiřování PostgreSQL pomocí C funkcí není příliš komplikované (je srovnatelné s návrhem aplikací pro jiné toolkity), přesto je složitější než návrh funkce v PL/pgSQL nebo v jiném z podporovaných jazyků.

Tento týden jako by se nesl v duchu honu na piráty softwaru, audio i video produkce. Prakticky neuplynul den, aby se neobjevila zpráva o úspěchu některé protipirátské organizace, oproti dřívějšku se však změnila jedna zásadní věc. Mnoho z obviněných skutečně skončilo buď za mřížemi, nebo alespoň dostali pořádnou pokutu.

Všechno hezké jednou končí a dnes přišel ten památný okamžik i na SecurityProgz. Děkuji všem, kteří zachovali přízeň našemu seriálu od jeho začátků až doposud, a věřím, že jste v něm vždy našli to, co jste potřebovali. Dnes se ještě podíváme na několik pěkných programů, mezi nimiž nebude chybět jeden aktualizační nástroj pro SuSE Linux, nějaký ten firewall a pár utilitek na ochranu shellu. V závěru se pak podíváme na jednu lahůdku - nejnovější verzi programu Hydra.

Jednota školských informatiků (JSI) při CZ ACM Chapter připravuje jako jeden ze svých pilotních projektů projekt Linux do škol. Tento projekt navazuje na aktivitu Anti-Indoš a obdobné zahraniční projekty a klade si za cíl navrhnout a prokázat realizovatelnost alternativního řešení počítačové učebny na bázi operačního systému Linux, nástrojů z projektu GNU a na ně navazujících projektů typu Open Source.

Oblíbená sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru. Dnes tu máme pár užitečných pomocníků pro balíčkovací systém RPM, zajímavou alternativní JVM od společnosti Bea nebo třeba Tetris napsaný v shellu a awku.

V minulém dílu jsme probrali transimpedanční zesilovač, sluneční spektrální a prostorové filtry a omezovací zesilovač. Dnes se dozvíme, jak je to vlastně se zpracováním protokolů, které k jedoduché kvantizaci omezením nebyly navrženy, a podíváme se na vysílací konec zařízení.